Diskuze k článku


  • Dolmen • 22. února 2017

    Soudě podle vzrušených diskusí kolem maturity z matematiky, má křehká česká demokracie tři nebezpečné a zavilé nepřátele – komunisty, Putina a…. MATEMATIKU.

  • peter. • 22. února 2017

    U nás gymnazisti maturujú zo 4 predmetov.Dva sú povinné(slovenčina a cudzí jazyk) a dva sú voliteľné. Maturant by mal mať možnosť vybrať si dva voliteľné predmety tak,aby sa zhodovali s predmetmi z ktorých bude robiť prijímačky na VŠ.Ak chce študovať mat.-fyz.fakultu,je logické,že si vyberie matiku a fyziku.Ak chce byť lekárom,tak biológiu a chémiu.Na veterine som nepotreboval ani analytickú geometriu,ani derivácie a ani som nepotreboval počítať objem rotačných telies pomocou integrálu. Z tohoto pohľadu je podľa mňa dôležité pre maturanta aby si mohol vybrať z voliteľných predmetov tie,znalosti ktorých bude potrebovať pri svojom vysokoškolskom štúdiu.

  • PPK • 23. února 2017

    Maturita z matematiky na gymnáziích by měla být bez diskuse povinná, protože je to předstupeň VŠECH vysokých škol. Ale jinde? K čemu např. potřebuje derivace a integrály dispečer, lesník, zdravotní sestra, nebo zootechnik? Proč v ČR vznikly ty idiotské americké papírovací výmysly typu povinné autoevaluace, nekonkrétních rámcových vzdělávacích plánů (a zrušení osvědčených osnov), anebo povinná inkluze mentálů a nadaných dětí ve společných třídách? Odpověď je jednoduchá: Protože (nejen) školství řídí nekompetentní „dez-organizátoři“ našich životů s jediným cílem: Politická a ekonomická kolonizace ČR cizími elitami a vzdělanostní debilizace obyvatelstva pod „genitálně ekonomickým“ heslem jistého pana (dnes už profesora) Matějů: „Peněz povinně jdoucích za žáky“.

    Takže, jedno řešení otázky povinné maturity z matematiky se tu nyní samo přímo nabízí: Premiéra a všechny ministry vlády + jejich úřednický aparát je třeba zahnat k okamžité zkoušce z matematiky na úrovni SŠ maturity, čili zkoušky, kterou nyní oni sami požadují. Pokud by ji úspěšně nesložili, dát je okamžitě k dispozici Úřadům práce. A žádné křížkové „autoškolové“ testy podle Štefflovy SCIO, ale regulérní a autentické komisionální zkoušky před pedagogickými odborníky podle povinných náhodně vylosovaných témat!

    Jenže – to řešení má dva háčky: 1/ Oni dobře vědí, že právě toto se nikdy neuskuteční. 2/ Kdo by potom téhle republice kompetentně vládl? Kdo, jestliže ani ministryně školství (právnička) po rok a půl ve funkci ještě neví, že například (nejen) na stavebních, strojnických či elektrotechnických SŠ je ovládání kvalitního středoškolského matematického aparátu nutným předpokladem pro zvládnutí těchto oborů, přičemž ona tam zcela nelogicky matematiku požaduje ještě extra navíc?

  • Admirál • 23. února 2017

    Mat. zkouška z matiky na gymnáziích a technických středních školách by měla být samozřejmostí.

    Jinak souhlas se Stanem. Nároky na znalosti matematiky klesly. A nejen matematiky. Nemohu posoudit dnešní stav v porovnání se stavem v roce 49. Ale mohu posoudit náročnost v roce 80, kdy jsem maturoval já a v roce 07, kdy maturovala moje dcera.

    Co je to za systém, který si dá za cíl vyprodukovat více středoškoláků a vysokoškoláků a jako prostředek si k tomu zvolí snížení nároků? Úroveň dnešního bakaláře nedosahuje dřívějšího maturanta. Kladu si otázku, k čemu užitečnému to může posloužit? Jakou přidanou hodnotu to má pro studenty? jakou přidanou hodnotu to má pro společnost?

  • M.C. • 23. února 2017

    Já ze své pozice člověka, který z matematiky maturoval a absolvoval technickou VŠ to vidím asi takto:

    Maturita z matematiky má svoje místo na středních školách s technickým zaměřením a na gymplech, ale ne jako povinný maturitní předmět.
    Jinde nemá smysl vůbec. Protože středoškolská matematika, to už nejsou kupecké počty, to jsou věci, které člověk mimo technické obory, tj. stavební, strojařské, elektro apod., už v praxi na nic nepoužije.

    Nevím jak teď, za mě byla maturita z matematiky povinná pro každého, kdo se hlásil na VŠ v těchto oborech, protože bez ní tam neměl co dělat. I tak v prvních semestrech vyletělo kvůli matematice spousta lidí, kteří byli jinak dobří v oboru, většinou průmyslováci, protože tam bylo oproti gymplům matiky méně.
    Ale ani na průmce nebyla maturita z matematiky povinná, kdo nešel na VŠ, mohl maturovat z cizího jazyka, v našem případě z ruštiny.
    Na VŠ to bez vyšší matematiky nešlo, kdo by nezvládl v prvních semestrech matiku, tak by potom nechápal, o čem je řeč v dalších předmětech zaměřených na výpočty konstrukcí.
    Ale pro zbytek světa to fakt nemá význam a je nesmysl s tím zatěžovat lidi, kteří by měli spíše u maturity prokázat dobré zvládnutí toho, co je bude živit.

    Čili, matematiku pro běžné použití mají děti umět ze ZŠ, v netechnických oborech bych se spíše soustředil na její upevnění a středoškolskou matematiku pro další rozvíjení logického myšlení, aby to nedopadalo jako v článku dnes na Novinkách, kde policista nedal primitivní školní příklad.

  • peter. • 23. února 2017

    Ak má byť matematika povinným maturitným predmetom,tak potom aj množstvo vyučovacích hodín matematiky,rozsah a kvalita jej výučby by mali byť rovnaké na všetkých stredných školách,lebo aj testy z matiky budú rovnaké pre všetky stredné školy.A ja viem,že v tomto ohľade to tak nie je.Že mnoho stredných odborných škôl jednoducho v tomto ohľade zaostáva za gymnáziami.Gymnazista celkom isto absolvuje viac hodín matematiky ako maturant na strednej zdravotníckej škole.Aj v minulosti bolo tomu tak,že gymnazisti boli na VŠ lepšie pripravení z matiky ako priemyslovkári.Takže kvôli objektivite bude potrebné prispôsobiť maturitný test z matiky tejto skutočnosti.Pre gymnazistu bude potom povinná maturita z matiky malinou.Len sa stane to,že stratí možnosť výberu takého predmetu z ktorého bude robiť prijímačky na VŠ.
    Dovolím si tvrdiť,že ak bude matika povinným maturitným predmetom,tak študentov to nepripraví lepšie na život .Myslím,že s matikou je to ako s hudobnou výchovou.Buď pre ňu mám vlohy,alebo nie.Tiež si myslím,že úroveň znalostí matiky u maturantov závisí na kvalite jej výučby a na schopnostiach učiteľa získať študentov pre tento predmet.Potom nie je vôbec potrebné,aby bola matika povinným maturitným predmetom.

    • Stan • 23. února 2017

      Na osmiletém gymnáziu se vybraný talentovaný žák ze ZŠ osm let čtyři hodiny týdně (tzn. 8x4x40=1 280 hodin) cíleně připravuje na maturitu z matematiky. Na čtyřleté střední škole se dnes trojkaři a čtyřkaři ze ZŠ připravují v lepším případě 2 hodiny týdně 4 roky (4x2x40=320 hodin, min. rozsah 256 hodin) na tutéž zkoušku. A gymnázia teď protestují proti tomu, že u nich bude povinná maturita z matematiky zavedena o rok dřív.

  • M.C. • 23. února 2017

    Peter:
    Souhlasím, že zvládnutí středoškolské matematiky závisí z velké části na učiteli, protože to jsou už dost abstraktní věci a bez výkladu to pochopí málokdo.
    Přijímací zkoušky na VŠ a matematika v prvním semestru navazovala na matematiku z gymplu, takže průmyslováci, kteří jí měli méně hodin s tím dost bojovali. My jsme například skončili jednoduchými derivacemi, integrovat jsme se na průmce už neučili. Gympláci byli zase vyděšení z deskriptivy, protože to nikdy neviděli, což taky nikoho nezajímalo. A tak jsme se doučovali navzájem.
    Souhlasím také s tím, že aby mohla být jednotná maturita z matematiky, tak by jako nutný předpoklad museli mít všechny střední školy stejný počet hodin. Aby však měly všechny typy škol stejný počet hodin matematiky, to
    a)nejde zajistit,
    b) nemá smysl.
    I kdyby se to podařilo na úkor odborných předmětů, nebo za cenu zvýšení celkového počtu hodin, což je obojí naprosto kontraproduktivní, tak by to stejně nic moc nepřineslo, protože ne každý má na matematiku stejné vlohy, přičemž ti co je mají se koncentrují většinou právě na gymplech a technických oborech SŠ.
    Studenty ostatních oborů by to zbytečně zatěžovalo, protože by měli další těžký předmět k maturitě a kazilo by jim to maturitní vysvědčení a úplně zbytečně, protože to ve finále nebudou potřebovat. Na všeobecné rozvíjení logického myšlení stačí, když se matematika na SŠ vyučuje, všeobecná maturita je nebezpečný nesmysl.

    • Stan • 23. února 2017

      Státní maturity by měly smysl za několika předpokladů:

      1) Kdyby současně sloužily jako příjimací zkoušky na VŠ a žáci si volili maturitní předměty podle charakteru VŠ, na níž se hlásí.
      2) Kdyby jim předcházela státní zkouška před ukončením ZŠ.
      3) Kdyby školy nebyly placeny pouze podle počtu žáků, ale i podle „přidané hodnoty“, tzn. o kolik za 4 roky vylepšily „kompetence“ svých žáků.
      4) Kdyby na jejich výsledek brali zřetel zaměstnavatelé při přijímání absolventů středních škol.

      Ani jeden z těchto předpokladů neplatí, z čehož plyne, že se tady opět nezačal stavět dům od základů, ale od prostředka. Účelem totiž nebylo to, co se tvrdilo, ale podojení státního rozpočtu. Účel byl splněn a výsledkem je, že se na českých středních školách učí o měsíc méně a že na můj vkus až příliš velký podíl žáků neobdrží maturitní vysvědčení.

  • vdp • 23. února 2017

    Pan učitel potká svého bývalého žáka a ptá se:
    „Jak se vede Déžo?“
    „Dobře pane učiteli, podnikám.“
    „Prosím Tě, vždy ť neumíš počítat.“
    „Ale pne učiteli, za korunu koupím, za dvě prodám,
    a z toho jednoho procenta si dobře žiju.“

  • PPK • 23. února 2017

    vdp – dobrý vtip!

    Jaká je historie vzdělávání za ta léta budování kapitalismu v Čechách a na Moravě? Inu, všechno je to jen o ideologii a ta je jen o penězích. Nejprve tu byla politika privatizace škol. Pak ve zbylém státním (veřejném) školství přišla akce, že „státní dotační peníze půjdou za žákem“ (podobně ve zdravotnictví „za pacientem“). Státní školy byly masivně „prodávány“ a vznikly desítky až stovky soukromých SŠ a VŠ, přičemž propaganda říká majitelům „provozovatelé“. Zrušena učiliště a vzniklo množství nejneuvěřitelnějších vzdělávacích oborů typu gender studies či kulturní antropologie s tichým trendem JEN NÉÉÉÉ TECHNIKU a MATEMATIKU! Přitom vedle školného na konta majitelů soukromých škol dál nelogicky tekly a tečou dodnes DOTAČNÍ peníze nás, daňových poplatníků, přestože každá soukromá škola je jen účelově výdělečný podnik, kde majitelům jde o zisk a z principu chybí motivace vyšší vzdělanosti národa.

    Čas brzy ukázal, že výsledkem takové politiky vzdělávání je, že firmy absolventy soukromých škol nechtějí, protože ti absolventi často nic pořádného neumí. I byla v roce 1999 vymyšlena další politická berlička pro upadající renomé většiny soukromých škol – jednotná státní maturita a na ministerstvu založili příspěvkovou organizací (opět z daní lidu) „Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání“, čili CERMAT, jenž dostal úkol – přípravu reformované(!??) maturitní zkoušky. A proč tu je dodnes celé to divadélko kolem školství? Máme totiž velké množství hloupých a ve firmách nepoužitelných absolventů škol.

    No, snad to vyřeší ti vzdělaní imigranti, prý jsou to samí inženýři a lékaři. Osobně bych doporučil, aby si ty z ciziny příchozí „inženýry a lékaře“ především zaměstnali manažéři v tzv. neziskovkách a zaplatil jim to Soros. Alespoň něco by pak stát ušetřil …

  • Bety • 23. února 2017

    Plošná maturita z matematiky i v těch oborech, které ji nepotřebují využívat, povede zákonitě k dalšímu snížení nároků na matematiku i tam, kde nutně potřebná je.
    Ach jak bude naše ministerstvo školství pyšné, až dosáhneme té americké úrovně, jak nám už před lety předvedl americký vzdělávací program pro naše střední školy. Argumentace, proč je nutné ovládat matematiku spočívala v tom, že kdo ji neovládá, může být u každé pokladny při placení okraden. Nepochybně od těchto vysokých nároků od té doby již ustoupili, neboť před tímto neblahým osudem Američany ochránili masovým použitím platebních karet.

  • Aleš • 23. února 2017

    Škoda, že diskuse na om k tomuto tématu povede ke známému „rozděl a panuj“. Mám námět, kde vzít časovou dotaci na zlepšení výuky matematiky, aniž by se to dotklo odborných předmětů. K čemu nám budou žáci, kteří ve třetí třídě základní školy nebudou umět lautr nic, dokonce ani mluvit a psát česky, ale o tom nic budou umět dlouho žvatlat anglicky?
    Trend výroby vzdělaných ale přesto idiotů se musí zastavit. A ten se nezastaví pouhým odchodem Sorose do nebytí a zastavením těch experimentálních blbostí typu exkluzivní inkluze…

  • Dolmen • 23. února 2017

    PPK napsal
    K čemu např. potřebuje derivace a integrály dispečer, lesník, zdravotní sestra, nebo zootechnik?

    Nedovolil bych si tvrdit, že zmíněné profese budou potřebovat znalosti o diferenciálním počtu, ale budu tvrdit, že i tito budou občas potřebovat obyčejnou trojčlenku. Už jsem se setkal s absolventem z(d/r)eformovaného demokratického školství…a byl to absolvent technické VŠ, který nikdy neslyšel právě o trojčlence a ani nevěděl k čemu by mu taková vysoká matematika byla dobrá.

    • Stan • 23. února 2017

      Já se obávám, že trojčlenka je tak vrchol toho, co současná maturitní zkouška z matematiky po maturantech požaduje.

  • PPK • 23. února 2017

    Dolmen napsal
    Nedovolil bych si tvrdit, že zmíněné profese budou potřebovat znalosti o diferenciálním počtu, ale budu tvrdit, že i tito budou občas potřebovat obyčejnou trojčlenku

    Naprosto souhlasím. Je skutečností, že středoškolští studenti mají v prvním ročníku potíže např. se zlomky, nebo s pochopením smyslu abstraktního algebraického vyjádření a řešení výrazů typu (a+b).(c+d), natož cokoliv o smyslu, sestavení a výpočtu Vámi zmíněné trojčlenky. Že to svědčí o základních nedostatcích ve výuce matematiky už na soudobých ZŠ, je právě z takových věcí očividně jasné.

  • PPK • 23. února 2017

    Stan napsal

    Státní maturity by měly smysl za několika předpokladů:

    1) Kdyby současně sloužily jako příjimací zkoušky na VŠ a žáci si volili maturitní předměty podle charakteru VŠ, na níž se hlásí.
    2) Kdyby jim předcházela státní zkouška před ukončením ZŠ.
    3) Kdyby školy nebyly placeny pouze podle počtu žáků, ale i podle „přidané hodnoty“, tzn. o kolik za 4 roky vylepšily „kompetence“ svých žáků.
    4) Kdyby na jejich výsledek brali zřetel zaměstnavatelé při přijímání absolventů středních škol.

    Ani jeden z těchto předpokladů neplatí, z čehož plyne, že se tady opět nezačal stavět dům od základů, ale od prostředka. Účelem totiž nebylo to, co se tvrdilo, ale podojení státního rozpočtu. Účel byl splněn a výsledkem je, že se na českých středních školách učí o měsíc méně a že na můj vkus až příliš velký podíl žáků neobdrží maturitní vysvědčení.

    S Vaším názorem o „dojení státního rozpočtu“ se ztotožňuji.

    Pokud jde o body 1 až 4, které zmiňujete, plně souhlasím s bodem 3. Jinými slovy – veřejné školy by měly dostávat od státu dotační peníze na právě naplňovanou kapacitu školy.

    Pokud jde o soukromé školy, však dodávám, že tam by imho bylo spravedlivé, aby jim stát žádné finanční dotace neposkytoval, jelikož nikdy neprokážou, že smyslem jejich podnikání je vzdělanost národa, ale prokazatelně je smyslem jejich činnosti vždy především zisk z provozování takových škol. Pokud ovšem – neprokáží opak, např. že nějaká soukromá škola má výlučně status charity, (s čímž jsem se však v ČR zatím ještě nikde nesetkal).

    U bodů 1 a 4 však vidím ještě jiný problém: Stát podle mého názoru nemůže odebrat středním školám a firmám právo na jejich svobodné rozhodování, jelikož za správnost a spravedlnost výsledku jejich rozhodování (přijmout uchazeče či nikoliv) pak stát už zodpovědnost mít nebude.

    K bodu 2 jen dodávám, že v roce 1957, kdy jsem končil ZŠ, bylo běžnou praxí na všech tehdejších ZŠ povinně skládat tzv. závěrečné zkoušky z ČJ (gramatika + sloh), z matematiky (písemka) a z ruštiny (písemka + konverzace).

  • peter. • 23. února 2017

    Na Slovensku prebieha na túto tému tiež diskusia.A zdá sa mi,že k povinnej maturitnej skúške sa u nás pristupuje „rozvážnejšie“ ako v ČR.Myslím,že sa odborná diskusia o probléme „povinná maturitná skúška z matematiky“sa uberá správnym smerom.
    https://aktualne.atlas.sk/slovensko/skolstvo/povinna-maturita-z-matematiky-vysoke-skoly-vitaju-ministerstvo-vaha.html

  • PPK • 23. února 2017

    Aleš napsal

    Škoda, že diskuse na om k tomuto tématu povede ke známému „rozděl a panuj“. Mám námět, kde vzít časovou dotaci na zlepšení výuky matematiky, aniž by se to dotklo odborných předmětů. K čemu nám budou žáci, kteří ve třetí třídě základní školy nebudou umět lautr nic, dokonce ani mluvit a psát česky, ale o tom nic budou umět dlouho žvatlat anglicky?
    Trend výroby vzdělaných ale přesto idiotů se musí zastavit. A ten se nezastaví pouhým odchodem Sorose do nebytí a zastavením těch experimentálních blbostí typu exkluzivní inkluze…

    Sorry jako, :-) ale není mi jasné, proč by dnešní diskuse měla vést ke známému „rozděl a panuj“ a naopak se mi zdá, že tu vládne u diskutujících shoda. Pokud v tomto se mnou nesouhlasíte, pak Vás prosím, abyste svůj názor prezentoval mnohem přesněji, konkrétněji a podrobněji. …

    V angličtině ve 3.třídě problém nevidím. Já jsem se v 50.letech minulého století učil povinně ruštinu od 4.třídy a rovněž s tím problém u nikoho nebyl.

    Dále sice píšete chvályhodnou výzvu, že „Trend výroby vzdělaných ale přesto idiotů se musí zastavit…“, ale řešení – zdá se – opět nemáte. Pokud však už nyní nějaké konkrétní řešení máte a já to ještě nevím, tak uvítám, jestliže nám jej tady na diskusi OM sdělíte.

  • Aleš • 23. února 2017

    Žel bohu nemám, proto jsem si rád vyslechl názory erudovanějších a zkušenějších. Volitelnost některých předmětů nemusí nutně znamenat pokles kvality. Naopak, o to účelnější a praktičtější je požadovat vynikající či aspoň dobré výsledky pro zvládnutí maturitní zkoušky toho či onoho předmětu.

  • certi2 • 24. února 2017

    Je smutné číst diskusi o matematice a vynechat ty ostatní „povinné“ předměty. Proč vlastně je povinný ČJ a „Jazyk“ ??? K čemu je kterémukoliv technikovi či IT ČJ když je vše psáno v jazyce „1/0“. Proč se neustále prosazuje nějaká „literatura“ když sám pojem je někdy dost diskutabilní. Nebylo by vlastně správné zrušit všechno povinné a zavést pouze volitelnost ? Můj názor je že NIKDY ! ČJ nutí studenta k rozvoji paměti a schopnosti porozumět komunikaci a Matematika ho nutí k schopnosti si logicky poskládat a uspořádat cokoliv. Vše ostatní jsou odvozeniny. Škola v podstatě má podporovat rozvoj myšlení a ne pouze paměti. Stejně se většina paměťových „vědomostí“ SŠ ztratí v čase, ale schopnost „logiky“ zůstane.