Diskuze k článku


  • kchodl • 18. červnaec 2015

    Asi jste to myslel dobře, ale s tou rovnou daní jste to celé zase postavil na hlavu: rovná daň není stejná pro všechny – je totiž procentuální, takže každý platí podle svého příjmu. Daň z hlavy, nebo „koncesionářský poplatek“, to je nespravedlivá daň – pro všechny je stejná.

    Také o spravedlnosti na pravé části obrázku by se dalo pochybovat – když někomu dáte vyšší stoličku, z malého a slabého to velkého a silného neudělá. Typická ukázka je dnešní feminacizmus v USA – soudy nerozlišují mezi ženou a mužem, to by byl ten ošklivý genderismus.

    Takže pak může být 29-letá učitelka odsouzena na 22 let do vězení za „sexuální útok na mladistvé“, což konkrétně znamenalo, že doloženě v 37 případech souložila se 17-ti letým studentem, a předtím několikrát s dvěma dalšími. Za jeden „sexuální útok“ dávají 15 let, takže z toho ještě vyšla lehce. Samozřejmě, sex se odehrával zcela dobrovolně, v autě, u ní doma, v domě studenta – když byl doma sám. Jistě to pro ty chlapce bylo strašné utrpení (ta slečna je hezká, na Američanku dokonce krásná) ! Někdo může říci, že feministky dosáhly, čeho chtěly – té rovnosti z pravé strany Vašeho obrázku. Já takové „rovnosti a spravedlnosti“ říkám fašismus.

    http://www.stuff.co.nz/world/americas/70021180/predator-teacher-jailed-for-22-years-for-sex-with-three-students

  • Georgius z Raduně • 18. červnaec 2015

    Tribune, buďte, prosím, té dobroty a zvolte si nějaké objektivnější téma něčeho, co se v životě lidském skutečně vyskytuje nebo co bychom dokázali obecně ale přitom skutečně exaktně definovat. Pohleďme okem Wikipedie na tu „spravedlnost“:

    Spravedlnost je jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů, regulativní idea pro uspořádání společnosti a zejména pro právo. Podle Aristotela je to nejdůležitější z ctností, protože se vztahuje ke druhému a „nazývá se také dobro pro druhé“.[1]

    V oblastech různých vztahů – osobních, pracovních, právních – kde by měla vládnout spravedlnost, ji lze charakterizovat několika principy:

    1. rovné zacházení se všemi – spravedlnost jako rovnost před zákonem,
    2. přiměřené tresty i odměny – retributivní spravedlnost,
    3. spravedlivé rozdělování požitků i břemen – distributivní spravedlnost
    4. rozhodovat stejné případy stejně a nestejné odlišně – procesní spravedlnost.

    Začněme jedničkou. Pokud zákony vytvoří uzurpátor moci výhodné pro svoji třídu, pak rovnost před zákonem je nespravedlnost.

    Ke dvojce. Pokud přiměřenost trestů nebo odměn bude pro dosažení spravedlnosti určena zákonem, pak bude vyhovovat pouze „zákonodárcům“ – kteří jsou odjakživa úplatní.

    K trojce. Kdo určí, co je při rozdělování požitků i břemen ve společnosti spravedlivé? Titíž zákonodárci jako v předchozích případech. Jiný náhled na spravedlivé dělení mají silní a jiný ti, kteří jsou slabí a ovládaní silnými.

    Ke čtverce. Připusťme, že se skutečně najdou dva stejné případy. Jeden v minulosti a druhý v nových změněných podmínkách. Rozhodnout stejně je potom hrubou nespravedlností.

    Prostě i ta Wikipedie má v pojmu spravedlnost neskutečný guláš. Se skutečnou spravedlností jsem se ještě nesetkal. Naštěstí ještě existuje alespoň ta Rovnost.

  • Georgius z Raduně • 18. červnaec 2015

    Rovnost existovala už před „bolševikem“, za doby jeho vlády a existuje i po jeho pádu – i když ji vydávají pasáci demokracie z Passau. Takže i v této Rovnosti budou někteří lidé rovnější. Opravdu nechápu, Tribune, proč Vás ty od praktického života na hony vzdálené ideály tak úporně drží.

  • Miloslav • 18. červnaec 2015

    Na světě panuje velká nespravedlnost. Začíná to tím, že se člověk narodí. Někdo se narodí jako prvorozený anglické královně. Někdo se narodí hloupé a chudé uklízečce. Někdo se narodí v prosperující USA. Někdo v chudém a technicky zaostalém státě v Africe. Někdo se narodí jako zdravé a hezké dítě. Někdo se narodí jako ošklivé nemocné nedochůdče. Ve vyhlídkách na kvalitu prožití lidského života jsou už od narození na světě nespravedlivě propastné rozdíly, které provázejí člověka celý život.
    Nespravedlnosti je na světě příliš mnoho. Mělo by se s tím něco udělat tak, aby svět byl spravedlivější. Jedna možná alternativa zlepšení daného stavu světa je uvedena na: http://miloslav7.blogspot.cz/2015/01/otevreny-dopis-vsem-lidem-na-planete.html

  • PPK • 18. červnaec 2015

    kchodl napsal

    Asi jste to myslel dobře, ale s tou rovnou daní jste to celé zase postavil na hlavu: rovná daň není stejná pro všechny – je totiž procentuální, takže každý platí podle svého příjmu. Daň z hlavy, nebo „koncesionářský poplatek“, to je nespravedlivá daň – pro všechny je stejná.

    Také o spravedlnosti na pravé části obrázku by se dalo pochybovat – když někomu dáte vyšší stoličku, z malého a slabého to velkého a silného neudělá. Typická ukázka je dnešní feminacizmus v USA – soudy nerozlišují mezi ženou a mužem, to by byl ten ošklivý genderismus.

    Takže pak může být 29-letá učitelka odsouzena na 22 let do vězení za „sexuální útok na mladistvé“, což konkrétně znamenalo, že doloženě v 37 případech souložila se 17-ti letým studentem, a předtím několikrát s dvěma dalšími. Za jeden „sexuální útok“ dávají 15 let, takže z toho ještě vyšla lehce. Samozřejmě, sex se odehrával zcela dobrovolně, v autě, u ní doma, v domě studenta – když byl doma sám. Jistě to pro ty chlapce bylo strašné utrpení (ta slečna je hezká, na Američanku dokonce krásná) ! Někdo může říci, že feministky dosáhly, čeho chtěly – té rovnosti z pravé strany Vašeho obrázku. Já takové „rovnosti a spravedlnosti“ říkám fašismus.

    http://www.stuff.co.nz/world/americas/70021180/predator-teacher-jailed-for-22-years-for-sex-with-three-students

    @kchodl – občas mám k názorům tribuna výhrady, když útočí jen na lidské emoce a nikoliv na negativní důsledky reality našeho života, ale zde jsem s ním zajedno, protože Vy se v některých větách mýlíte. Co vyjadřuje ten obrázek vpravo? Podle mne to, že když všichni mají právo koukat na bejzból proto, že za to koukání řádně zaplatili, tak to není pražádná story o nějakých malých a slabých, z nichž některé ten pořadatel udělal velké a silné. Takže, pokud tu alegorii převedeme do roviny občansko právní – pak je ten obrázek o tom, že všichni tři mají mít stejná práva čučet, pokud mají stejné občanské postavení. Nu a důkaz, že nemají? Vy např. nevíte, že z hrozby vazby či trestu se v určitých případech i u nás lze vyplatit?

    Ano jistě, daně jsou nepříjemné platby státu za to, že ten stát máme. Jistě je i na diskusi, jak jsou ty vybrané daně rozdělovány. Také můžeme diskutovat o tom, že problematická daň je např. daň ze mzdy, čili daň za to, že občan za mzdu vůbec pracuje, na rozdíl od lidí, kterým se pracovat nechce – a mohli by, kdyby chtěli – a právě oni tuhle daň neplatí. Je tudíž divné, že dosud tam ta spravedlivá rovnost také není. A Vy píšete o učitelce, která ráda souloží …

    Anebo: Byla tu např. po r.89 občanská rovnost na privatizační resp. podnikatelské startovní čáře jejich dalšího života, kdy např. tam (obrazně řečeno) někdo seděl v rychlém autě s plnou nádrží a jiný tam byl pěšky o berlích – pokud vůbec tam byl? Je dnes rovnost v DPH na základní potraviny, když všichni mají stejné žaludky a jíst ke svému důstojnému životu potřebujeme?

    Ano jistě, rovná daň v procentech je rozhodně spravedlivější, než daň z hlavy. Ale co např. úniky, další nepřímé daně, nebo polovičatá daň z hazardu, co ta kouzla s tzv. „daňovými optimalizacemi“? BTW, jste pro progresivní daň?

  • Sasin • 18. červnaec 2015

    Ten obrázek je samozřejmě špatně tak i tak, páč v životě nejde o dívání. Rovnost jsou stejné podíly na půdě a rozpočtu. Jestli si na svém podíle někgdo stoupne na bednu nebo na hlavu není zajímavé. Bylo by zajímavé jen to, co byse dělalo s rozpočtem, gdyby do něj poslali všichni písemně co si představují, že by se mělo jako postavit, udržet a ták.

    Něgdo by třeba chtěl robotizovanou botárnu, tkalcovnu, počítačovnu, autovnu či co a druhej by chtěl třeba mír, nějaké ty naše umělecké zážitky nebo jen nekurjvěné potraviny. O tom by se mohly vést diskuse do omrzení, když žádné podíly ani na rozpočtu nemáme. A do té doby uteče ještě hodně zlo dějin, podfuků a legálního vyvlastňování těch „schopnějších“. A možná to ani kvůlivá stavění malých nebo velkých bedýnek nepřežijeme. Tož tak

  • LF • 19. červnaec 2015

    Je to divný svět, kde být velkým znamená ztratit právo na bedničku a být malým znamená právo na nejvíc bedniček.
    Pokud funguje neodarwin & spol., znamená to, že v dalších generacích budou samí malí.

  • lomikel • 19. červnaec 2015

    dam to sem, kategorie humor, jako wobrazek z bednickama:

    „Pozri, Izrael podporuje moslimov v Európe, ale doma v Izraeli ich nechce. No a ja, podporujem moslimov v Izraeli ale, nechcem ich v Európe.“

  • Georgius z Raduně • 19. červnaec 2015

    peter. napsal

    Voľakedy v tom,čo je rovnosť mal štát jasno :
    http://a.disquscdn.com/get?url=https%3A%2F%2Fbeo.sk%2Fimages%2Fzabava%2Fcikanum-vstup-prisne-zakazan.jpg&key=SoOozXqS5uVWcjGMS2ofkg&w=600&h=443

    Peter, ty Dubňany jsou jen 18 km od rodiště mého otce a 6 km od bydliště mých bratranců. Jak znám místní, tak jejich přístup k našim skvěle se přizpůsobeným se i po odstranění té cedule vůbec nezměnil.

  • Béda • 20. červnaec 2015

    lomikel napsal

    dam to sem, kategorie humor, jako wobrazek z bednickama:

    „Pozri, Izrael podporuje moslimov v Európe, ale doma v Izraeli ich nechce. No a ja, podporujem moslimov v Izraeli ale, nechcem ich v Európe.“

    To je jako s Mekkou muslimů Saudskou Arábií, která podporuje ISIL a muslimské radikály ale doma je nechce.

  • bbb • 20. červnaec 2015

    Rovnosti, nestejnosti slyšících a neslyšících, a Romů
    „Pochlubila jsem se panu učiteli ve škole, že jsem napůl Romka – a v tu ránu se mi zhroutil svět. Říkal mi, že jsem špinavá cikánka a děti se mě díky tomu začaly štítit. Nikdo se mě nezastal a ani doma jsem si nemohla postěžovat, protože jsem byla na internátě. Od té doby jsem se bála někomu říci, kdo jsem a odkud můj tatínek pochází….“
    http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/regina-polakova-romstvi-pro-me-znamena-neco-navic-takove-velke-plus

  • merlin • 20. červnaec 2015

    ,, Spravedlnost tu není rovnosti navzdory, ale naopak díky rovnosti – rovnosti postavení…
    Spravedlnost může fungovat i tam, kde rovnost postavení nefunguje vůbec. Navíc úplná rovnost všech nebyla ani za Solóna, ani za Kleisthéna, vždycky byli ti méně rovní. Ani v celkem demokratických kmenech si jsou někteří rovnější. Když dáte Downovi papír, že má s Vámi rovné postavení a příležitosti, tak jste se mu z mého hlediska vysmál dost ošklivě do obličeje. Preferuji spravedlnost pro všechny stejnou, které dosáhnout lze, před rovností, která je iluzorní a dosáhnout jí nelze.

  • cnemo • 20. červnaec 2015

    Celý obrázek je zavádějící. Před jeho výkladem je třeba položit minimálně následující dotazy:

    1. Je pro společnost významné, aby ten prcek nezbytně viděl zápas?
    2. Kdo vynaložil úsilí, aby ty bedny zajistil? Komu patří?
    3. Nemohl si to ten prcek zařídit jinak, aby viděl zápas a neotravoval s tím ostatní?

    Po zodpovězení podobných otázek je teprve možné na obrázkem uvažovat.

  • PPK • 21. červnaec 2015

    Je to zajímavé. Jeden jednoduchý dvoj-obrázek na téma rovnost a spravedlnost, k tomu pár lehce provokujících slov a v následné rozpravě několika čtenářů se zrodí neuvěřitelně pestrý soubor profilů (nejen) obecné a emoční inteligence diskutujících, ale zejména struktury jejich sociálního vědomí a úrovně osobnostních morálních norem i normalit každého z nich. Možná původně pisatel článku takový úmysl ani neměl, ale podle mého názoru se mu podařil autorský majstrštyk.

    Zdá se, že smysl pro spravedlnost není jen záležitostí vyvinutého citu pro ni a dobré logiky při posuzování souvislostí a vztahů lidí v nějakém ději. Cosi mi rovněž našeptává, že tam asi bude svou roli hrát i výchova každého z nás v raném dětství, povaha sociálních zážitků v období dospívání a také i věk a množství prožitých událostí a získaných poučení v životě mnohem pozdějším.

    No nic … asi začnu mít zas o trochu větší respekt vůči vědě jménem psychologie a vůči oboru praktické filozofie, zvanému etika.

    A také mě napadá: Co to v praxi asi znamená, být soudcem u soudu? Není to tak trochu hazard, vystavovat na veřejnosti svými rozsudky v jednotlivých kauzách svou vlastní morálku v její plné etické a povahové nahotě? Vždyť ani skleněná stěna eventuálně špatného zákona to zakrýt neumí, protože ta vždycky zafunguje jen jako výloha zelinářství se zapařenými a hnijícími starými bramborami v letním vedru.