Máme dnes důležitý svátek Čechů a doufám i Slováků. A tak si říkám, že by neškodilo pro podporu sváteční nálady na alternativním webu podělit se s jedním jednoduchým alternativním receptem.
Z dětství u babičky si pamatuji, jak se dělala malinovka. To se maliny nechaly projít speciálním mlýnkem, z boku tekla šťáva a zepředu lezly „hovínka“, jak jsme tomu říkali. Dá se to ještě pořídit po bazarech i na internetu, pokud by někdo chtěl.
Dnes máme odšťavňovače, levné odstředivé, dražší šnekové a kdo by točil klikou, že. Jenže – co když chceme jen jednu nebo dvě skleničky? Kdo by se namáhal s vytahováním odšťavňovače, jeho rozebíráním, skládáním, čištěním?
No, někdo si může koupit na stánku Ugovu šťávu, pokud zavře oči a zakáže si vnímat její cenu. Mám pro vás dobrou zprávu. Stačí obyčejný mixér a kus čistého plátna nebo jiné tkaniny. Používám obvykle utěrku.
- Nakrajíme zralé hrušky, jabka, švestky, pomeranče – prostě to, co máme, do nádoby a umixujeme.
- Plátno musí být dost velké po přeložení nejméně 30 x 30 cm. Musí být dvojitě, bude na něj působit velký tlak.
- Položíme plátno do misky a nalejeme do něj přiměřené množství rozmixovaného ovoce tak aby se v něm dalo uzavřít.
- Pak začínáme opatrně kroutit. Vytvoří se koule ze které začne kapat šťáva. Kroucením ji utahujeme a tak vytváříme tlak. Chce to torochu zručnosti. Pozor, aby nám „protlak“ z plátna neunikl.
- A ještě jedna důležitá věc. Po chvilce se dírky v plátně ucpou. Musíme lehce povolit a promnout plátno o sebe, tím se vyčistí.
- Tento postup opakujeme tak dlouho, dokud neucítíme, že v plátně nezbyla jen tvrdá suchá kulička.
- Například z velké zralé hrušky jsem vyždímal 2 dcl šťávy a zbyla kulička asi jeden a půl cm v průměru. Výtěžnost, o jaké si u většiny domácích strojů můžete nechat zdát.
Mohu k tomu říci jen tolik, že dvě hrušky jsem tímto postupem zvládl za méně než čtvrt hodiny a dostal z nich 4 dcl skvělé šťávy. Zkuste to taky!
takový typ ručního odšťavňovače používám dodnes. Šťáva se pak dál upravuje a jsou z toho výborné marmelády, sirupy a šťávy. Vhodné na lesní ovoce a drobné zahradní ovoce- rybíz, angrešt
Jablek je příliš hodně, tam se mi vyplatí jednorázově dovést do moštárny, tam se umyjí, namelou a slisují. Nejlépe se mi osvědčilo je dát do lahví a uložit do velkého mrazáku. Každý rok máme cca 50 l ekologického jablečného moštu.
„pamatuji, jak se dělala malinovka“…. Tak to já radši oslavuji události,co za oslavu stojí, vínem. Před 14 dny jsem zavítal na jižní Moravu za svým letitým přítelem a emeritním ředitelem školy ve vinařském kraji. Má ve svém archivu úžasné skvosty a když má při našem pravidelném koštování dobrou náladu,“pustí“ mi z nich do mých přepravek a tedy po převozu do stejných podmínek v našem sklepě ,ve kterých až dosud zrálo. Před 10 léty jsem si přivezl třeba chardonnay z roku 1967, něco úžasného. Člověk usrkne a cítí se stejně mladý,jako byl v tom roce,kdy to víno zrálo na vinici. Letos… Číst vice »
jo jo, dožívá generace, která ví, že potraviny se nevyrábí v supermarketech. Nakonec katastrofou není současný příliv uprchlíků, katastrofou by bylo, kdyby ten každý rok opakující se zázrak- od zasazení semínek do země či od květů až po bobule ustal. Pán Bůh je milosrdný, že koloběh v přírodě neustal a máme dosud co jíst( ale pozor- nemám tím na mysli supermarkety, což je chemie)
tento sposob vyroby stavy samozrejme funguje na par kuskov ovocia, potom sa znici mixer, skor alebo neskor odidu loziska, ktore dostanu zabrat. lepsie je rozvarit ovocie (jablka, hrusky) a potom mixovat. sice sa tym straca pointa, konzumovat ovocie cerstve a hned, ale takyto mix je mozne nakladat do poharov na zimu – podotykam, nesterilizovat, len horuce dat do poharov, zavieckovat a otocit hore dnom…
Na šťávu dodnes používám archaický mlýnek ze kterého lezou hovínka a z pravého boku vytéká mošt. V tuto dobu mošt vinný z odrůdy Isabela lahodný a voňavý – jen trochu projímavý ;-)
Mám šnekový odšťavňovač a za těch čtvrt hodiny, co bych se mořil s plátnem a jeho „škrcením“, mám hotovou šťávu i umytý přístroj. :-)
Nejlepší jsou směsi; základ jablko a k tomu trocha ostružin… Šťávu zmrazuju nerad, přijde mi, že rozmrazená chutná hůř.
U mě vítězí nedozírná lenost. Dvě hrušky sežeru celé za deset minut a musím si pouze umýt ruce (někdy i hubu)… Ekonomický efekt je kromě vlastní lenosti ten, že zkonzumovaná hmota, která se jinak, byť v malém množství vyhodí, zažene hlad a tím se rovněž ušetří za leckteré nezdravé jídlo, jehož nezdravé účinky ovocné šťávy eliminují.
Na výrobu rybízové marmelády postup dobrý, ale popravdě všechno to odsťavňování odstraňuje tu všude tolik doporučovanou vlákninu. A navíc, z tohoto důvodu, má vylisovaná šťáva vyšší glykemický index oproti původní surovině. Tedy vhodné jen pro zpestření jídelníčku, nebo jen jako způsob konzervace většího množství úrody – třeba jablek na mošt. Ale to se dostáváme ke šroťáku a lisu, nebo k pěstitelské moštárně.
Co bych ale fakt uvítal, tak radu jak efektivně vypeckovat nemalé množství peckového ovoce (cca 10-100kg). Něco mezi „ručně kus po kuse“ a drahou průmyslovou odpeckovačkou.
Co člověk, to jiný názor, jiný přístup a jiný tip jako na to. To se mi líbí. Schopnost improvizace je naše typická vlastnost díky níž Češi ani Moraváci nikdy nevyhynou. :-)
jj, pitný režim je důležitý – no a nebylo by k zahození tady dát zo pár receptů na zajímavý kvas, ze kterého se později vykape něco kvalitního na vypálení červíka, protože se blíží doba, kdy se z plodů zahrádek, strání a lesa začne tvořit chuťově i energeticky něco zajímavého a to s vyšší voltáží, takže každé oživení stávajících postupů by se určitě cenilo . ..)
fajt napsal jj, pitný režim je důležitý – no a nebylo by k zahození tady dát zo pár receptů na zajímavý kvas, ze kterého se pozdějivykape něco kvalitního na vypálení červíka, protože se blíží doba, kdy se z plodů zahrádek, stránía lesa začnetvořitchuťově ienergeticky něco zajímavého a to s vyšší voltáží, takže každé oživení stávajících postupů by se určitě cenilo . ..) To je snadné. :-) 1. Hod to do bečky v garaži. 2. Počkej 3. Zkontroluj, nemichej, cukr nepřidavej. 4. Počkej 5. Počkej 6. Nalož opatrně bečku na vůzek za kraksnu 7. Odvez do palírny v Pohořílkách 8. Vylej… Číst vice »
Sio – garážovky byly tak dobré na začátku pravdo láskového buzince :) dneska je to docela facha proces, který je kolikráte lépe hlídaný a technologicky náročnější než vietnamské pěstování konopí ve sklepních prostorách kde jakého českého magistrátu, či vesnického rathausu – udělat dobrý kvas ( a hlavně z čeho, i slivovice má své odrůdy a vyžaduje určitý stav ovoce, který rozpozná enem dobrý znalec truňku ) je docela věda – prý dobrá slivka má mít i určité procento bílkovin, tedy červíků, kteří tomu moštu pro chlapy daj ten správný šmak – já tedy přeferuju i jaferku ( do horalského vysoko… Číst vice »
fajt napsal Sio– garážovky byly tak dobré na začátku pravdo láskového buzince dneska je to docela facha proces, který je kolikráte lépehlídaný a technologicky náročnější než vietnamské pěstování konopíve sklepních prostorách kde jakého českého magistrátu, či vesnického rathausu – udělat dobrý kvas ( a hlavně z čeho, i slivovice má své odrůdy a vyžaduje určitý stav ovoce, který rozpozná enem dobrý znalec truňku )je docela věda – prý dobrá slivka má mít i určité procento bílkovin, tedy červíků, kteří tomu moštu pro chlapy daj ten správný šmak– já tedy přeferuju i jaferku ( do horalského vysoko oktanového žlutavého špiritusu naložené… Číst vice »
Re Sio a fajt – jj, tahle diskuze by, přit omto posunu, vydržela hodně dlouho … :-)
No, pití té neředěné tak jak se vypálí, tedy jak říkám té důchodcovské „60+“ má jednu malou nevýhodu. Člověk si zvykne … ale pak je mu všechno slabé.
jj, rostoucím věkem člověk při koštu pálenice musí být opatrnější, játra nejsou nesmrtelná :) , ty silnější si už raději dávkuji do čaje, při zimních večerech to má své kouzlo…pamatuji dědu, který měl svou důchodcovskou francovku uleženou někde mimo dosah své ženy, aby si mohl léčit svá bolavá kolena a kosti pravidelným vnitřním mazáním a pokud mu nějaký jeho druh přinesl pálenku, která měla pod jeho normu ( cca 65 vl.), tak ji léval s proklínáním pálíře do žumpy. ..)
No, auta taky potřebují své oktany …
dnes v obchode predavane palenky je humus vyrobeny destilaciou dreva a ochuteny americkymi dochucovadlami. v madarsku od roku 2010 maju zakon o liehovarnictve, ktory dovoluje domace palenie v obmedzenom mnozstve – a tak madari piju kvalitnu palenku na rozdiel od cechov a slovakov, kde piju sajrajty z obchodu, ktore beztak nejaky velkopodnikatel vyraba doma v garazi z dovazaneho polskeho liehu. v madarsku su dostat aj lacne destilacne pristroje na rozne kubatury, nie je to ziadna velka veda, napriklad aj takyto jednoduchy vhodny do panelaku: http://www.gulasove-kotliky.sk/gulasove-kotliky-sk/eshop/17-1-DESTILACNE-PRISTROJE/0/5/131-Domaci-destilacny-pristroj-BRANDY-17 skvasit sa da uplne vsetko, treba davat pozor aby kvas nemal kontakt zo vzduchom, lebo… Číst vice »