Diskuze k článku


  • Alena • 28. října 2015

    takový typ ručního odšťavňovače používám dodnes. Šťáva se pak dál upravuje a jsou z toho výborné marmelády, sirupy a šťávy. Vhodné na lesní ovoce a drobné zahradní ovoce- rybíz, angrešt
    Jablek je příliš hodně, tam se mi vyplatí jednorázově dovést do moštárny, tam se umyjí, namelou a slisují. Nejlépe se mi osvědčilo je dát do lahví a uložit do velkého mrazáku. Každý rok máme cca 50 l ekologického jablečného moštu.

  • hudryper • 28. října 2015

    „pamatuji, jak se dělala malinovka“…. Tak to já radši oslavuji události,co za oslavu stojí, vínem.
    Před 14 dny jsem zavítal na jižní Moravu za svým letitým přítelem a emeritním ředitelem školy ve vinařském kraji. Má ve svém archivu úžasné skvosty a když má při našem pravidelném koštování
    dobrou náladu,“pustí“ mi z nich do mých přepravek a tedy po převozu do stejných podmínek v našem sklepě ,ve kterých až dosud zrálo. Před 10 léty jsem si přivezl třeba chardonnay z roku 1967, něco úžasného. Člověk usrkne a cítí se stejně mladý,jako byl v tom roce,kdy to víno zrálo na vinici.
    Letos jsem se mohl zúčastnit klasického vinobraní na poli,v kantýně při zpracování vína dle tradic a s vyloučením jakýchkoliv přísad. Ono když se to dělá s fortelem a hlavně poctivě,vznikne živé víno,které žádné konservační prostředky nepotřebuje a ve správných teplotních podmínkách se
    udrží v 50litrových demižonech celá desítiletí. Má to nevýhodu v tom,že každá návštěva,třeba za účelem kontroly odebírá byť malé,ale určité množství vína,které je třeba ihned nahradit,aby tak
    vznikla hladina,nad kterou už je jen nepatrné množství vzduchu.Nesmí se tak po celá léta často
    koštovat,aby bylo zachováno to,co bylo původně uskladněno. A to chce,vážení,docela vypěstovanou pevnou vůli. Takto se dělalo víno odjakživa,pokud nebylo tvořeno za účelem zisku ! Těchto vinařů není mnoho,dělají to jako svého koníčka,vesměs jen pro své nejbližší,kamarády a dobré známé.
    Ti lidé ještě umí žít,jsou skromní a přitom dokáží díky lásce k vínu a celoživotním zkušenostem s ním vytvářet malé zázraky,jež ocení úplně každý kdo si přičichne,prohlédne proti světlu jiskru a
    poté uskne a poválí na jazyku…Okoštovali jsme zhruba 40 vín,přikusovali kostičky tvrdého sýra,
    voňavého chleba, okurčičku,kousek šunky a zpívali – vínečko bíílé

  • Alena • 28. října 2015

    jo jo, dožívá generace, která ví, že potraviny se nevyrábí v supermarketech. Nakonec katastrofou není současný příliv uprchlíků, katastrofou by bylo, kdyby ten každý rok opakující se zázrak- od zasazení semínek do země či od květů až po bobule ustal. Pán Bůh je milosrdný, že koloběh v přírodě neustal a máme dosud co jíst( ale pozor- nemám tím na mysli supermarkety, což je chemie)

  • abx • 29. října 2015

    tento sposob vyroby stavy samozrejme funguje na par kuskov ovocia, potom sa znici mixer, skor alebo neskor odidu loziska, ktore dostanu zabrat. lepsie je rozvarit ovocie (jablka, hrusky) a potom mixovat. sice sa tym straca pointa, konzumovat ovocie cerstve a hned, ale takyto mix je mozne nakladat do poharov na zimu – podotykam, nesterilizovat, len horuce dat do poharov, zavieckovat a otocit hore dnom…

  • asym • 29. října 2015

    Na šťávu dodnes používám archaický mlýnek ze kterého lezou hovínka a z pravého boku vytéká mošt. V tuto dobu mošt vinný z odrůdy Isabela lahodný a voňavý – jen trochu projímavý 😉

  • LF • 29. října 2015

    Mám šnekový odšťavňovač a za těch čtvrt hodiny, co bych se mořil s plátnem a jeho „škrcením“, mám hotovou šťávu i umytý přístroj. :-)
    Nejlepší jsou směsi; základ jablko a k tomu trocha ostružin… Šťávu zmrazuju nerad, přijde mi, že rozmrazená chutná hůř.

  • K. J. • 29. října 2015

    U mě vítězí nedozírná lenost. Dvě hrušky sežeru celé za deset minut a musím si pouze umýt ruce (někdy i hubu)… Ekonomický efekt je kromě vlastní lenosti ten, že zkonzumovaná hmota, která se jinak, byť v malém množství vyhodí, zažene hlad a tím se rovněž ušetří za leckteré nezdravé jídlo, jehož nezdravé účinky ovocné šťávy eliminují.

  • Gatta • 29. října 2015

    Na výrobu rybízové marmelády postup dobrý, ale popravdě všechno to odsťavňování odstraňuje tu všude tolik doporučovanou vlákninu. A navíc, z tohoto důvodu, má vylisovaná šťáva vyšší glykemický index oproti původní surovině. Tedy vhodné jen pro zpestření jídelníčku, nebo jen jako způsob konzervace většího množství úrody – třeba jablek na mošt. Ale to se dostáváme ke šroťáku a lisu, nebo k pěstitelské moštárně.

    Co bych ale fakt uvítal, tak radu jak efektivně vypeckovat nemalé množství peckového ovoce (cca 10-100kg). Něco mezi „ručně kus po kuse“ a drahou průmyslovou odpeckovačkou.

  • Sio • 29. října 2015

    Co člověk, to jiný názor, jiný přístup a jiný tip jako na to. To se mi líbí. Schopnost improvizace je naše typická vlastnost díky níž Češi ani Moraváci nikdy nevyhynou. :-)

  • fajt • 29. října 2015

    jj, pitný režim je důležitý – no a nebylo by k zahození tady dát zo pár receptů na zajímavý kvas, ze kterého se později vykape něco kvalitního na vypálení červíka, protože se blíží doba, kdy se z plodů zahrádek, strání a lesa začne tvořit chuťově i energeticky něco zajímavého a to s vyšší voltáží, takže každé oživení stávajících postupů by se určitě cenilo . ..)

  • Sio • 29. října 2015

    fajt napsal

    jj, pitný režim je důležitý – no a nebylo by k zahození tady dát zo pár receptů na zajímavý kvas, ze kterého se pozdějivykape něco kvalitního na vypálení červíka, protože se blíží doba, kdy se z plodů zahrádek, stránía lesa začnetvořitchuťově ienergeticky něco zajímavého a to s vyšší voltáží, takže každé oživení stávajících postupů by se určitě cenilo . ..)

    To je snadné. :-)
    1. Hod to do bečky v garaži.
    2. Počkej
    3. Zkontroluj, nemichej, cukr nepřidavej.
    4. Počkej
    5. Počkej
    6. Nalož opatrně bečku na vůzek za kraksnu
    7. Odvez do palírny v Pohořílkách
    8. Vylej to do kotla
    9. Čekej, koštuj, sleduj procenta.
    10. Jak to ma 60%, odlej pro zvlašt odolne typky.
    10. Na 52% konči, bo to bude kysele
    11. Zaplat, odvez domu a oslavuj.

  • fajt • 29. října 2015

    Sio – garážovky byly tak dobré na začátku pravdo láskového buzince :) dneska je to docela facha proces, který je kolikráte lépe hlídaný a technologicky náročnější než vietnamské pěstování konopí ve sklepních prostorách kde jakého českého magistrátu, či vesnického rathausu – udělat dobrý kvas ( a hlavně z čeho, i slivovice má své odrůdy a vyžaduje určitý stav ovoce, který rozpozná enem dobrý znalec truňku ) je docela věda – prý dobrá slivka má mít i určité procento bílkovin, tedy červíků, kteří tomu moštu pro chlapy daj ten správný šmak – já tedy přeferuju i jaferku ( do horalského vysoko oktanového žlutavého špiritusu naložené plody lesa i divoké zahrady ), když pak někomu dávám, po měsíci a půl louhování, ochutnávat lesní griotku, tak vždy varuji konzumenta, že i přes babskou ( a velmi příjemnou ) chuť pitiva a vůni jako dětská limonáda, má tohle temné rubínové pitivo okolo 60 voltů a tudíž se saje s rozumem a na zdraví ( je ale pravda, že ani vyšší procento, připomínám že přírodního cukru, nemá zásadní vliv na nějaký zítřejší hlavobol, a to i přesto, že se toho vysaje krapet více než je zdrávo a konzumenta na konci koštování porazí gravitace ). ..)

  • Sio • 30. října 2015

    fajt napsal

    Sio– garážovky byly tak dobré na začátku pravdo láskového buzince dneska je to docela facha proces, který je kolikráte lépehlídaný a technologicky náročnější než vietnamské pěstování konopíve sklepních prostorách kde jakého českého magistrátu, či vesnického rathausu – udělat dobrý kvas ( a hlavně z čeho, i slivovice má své odrůdy a vyžaduje určitý stav ovoce, který rozpozná enem dobrý znalec truňku )je docela věda – prý dobrá slivka má mít i určité procento bílkovin, tedy červíků, kteří tomu moštu pro chlapy daj ten správný šmak– já tedy přeferuju i jaferku ( do horalského vysoko oktanového žlutavého špiritusu naložené plody lesa i divoké zahrady ), když pak někomu dávám, po měsíci a půl louhování,ochutnávat lesní griotku, tak vždy varuji konzumenta, že i přes babskou ( a velmi příjemnou ) chuť pitiva a vůni jako dětská limonáda, má tohle temné rubínové pitivo okolo 60 voltů a tudíž se saje s rozumem a na zdraví ( je ale pravda, že ani vyšší procento, připomínám že přírodního cukru, nemá zásadní vliv na nějaký zítřejší hlavobol, a to i přesto, že se toho vysaje krapet více než je zdrávoa konzumenta na konci koštování porazí gravitace ). ..)

    Pán je fajnšmekr. :-) No, dělali jsme to s tátou už za socíku, tedy ten kvas. Většinou směs švestek a jablečného moštu. Každý rok to bylo jiné, někdy vynikající někdy ne, ale vždy se to dalo pít. To se o slivce koupené v obchodě často říct nedá. Pokud to beru jihu Moravy u soukromníka, můžu okoštovat a cena je příznivější.
    Kdysi jsme měli firemní monstrakci v Luhačovicích a Vizovice tam dělaly výstavu asi dvaceti druhů slivovice. Bylo to nebezpečné, takový chlast zadarmo. Ale nikdo si nechtěl pokazit víkend. Já to piji už zdravotně. Mám ještě dva litry excelentního kalvadosu, na který jsme zadělávali s tátou v roce 2006. Pro mě rituální záležitost, táta se už vypálení nedožil. A kupodivu je lepší, než většina slivovic, ke kterým jsem se od té doby dostal.

  • Gatta • 30. října 2015

    Re Sio a fajt – jj, tahle diskuze by, přit omto posunu, vydržela hodně dlouho … :-)

    No, pití té neředěné tak jak se vypálí, tedy jak říkám té důchodcovské „60+“ má jednu malou nevýhodu. Člověk si zvykne … ale pak je mu všechno slabé.

  • fajt • 30. října 2015

    jj, rostoucím věkem člověk při koštu pálenice musí být opatrnější, játra nejsou nesmrtelná :) , ty silnější si už raději dávkuji do čaje, při zimních večerech to má své kouzlo…pamatuji dědu, který měl svou důchodcovskou francovku uleženou někde mimo dosah své ženy, aby si mohl léčit svá bolavá kolena a kosti pravidelným vnitřním mazáním a pokud mu nějaký jeho druh přinesl pálenku, která měla pod jeho normu ( cca 65 vl.), tak ji léval s proklínáním pálíře do žumpy. ..)

  • Sio • 30. října 2015

    No, auta taky potřebují své oktany …

  • abx • 30. října 2015

    dnes v obchode predavane palenky je humus vyrobeny destilaciou dreva a ochuteny americkymi dochucovadlami. v madarsku od roku 2010 maju zakon o liehovarnictve, ktory dovoluje domace palenie v obmedzenom mnozstve – a tak madari piju kvalitnu palenku na rozdiel od cechov a slovakov, kde piju sajrajty z obchodu, ktore beztak nejaky velkopodnikatel vyraba doma v garazi z dovazaneho polskeho liehu. v madarsku su dostat aj lacne destilacne pristroje na rozne kubatury, nie je to ziadna velka veda, napriklad aj takyto jednoduchy vhodny do panelaku:
    http://www.gulasove-kotliky.sk/gulasove-kotliky-sk/eshop/17-1-DESTILACNE-PRISTROJE/0/5/131-Domaci-destilacny-pristroj-BRANDY-17
    skvasit sa da uplne vsetko, treba davat pozor aby kvas nemal kontakt zo vzduchom, lebo potom alkohol octovatie a „je to kysele“. najlepsia je zo sliviek, ktorych je dnes malo kvoli sarke, potom z marhuli, ale vdacne su aj jablka, hrusky, rozdiel amater nezbada. treba destilovat dvakrat, potom doliat vodu – ked to ma takych 70 percent, na to uz musi byt profesional a tych je malo, lebo maju zivotnost len par rokov…