Strom svobody scypnul

U nas v Porubě je taka ulica. Jmenovala se Leninova, ale dneska se jmenuje jinak. Čech rad dava nazvy po ruznych magorach a když přijde čas, jiny Čech to zruši a pojmenuje po jinem magorovi. To už je u Čechu taky zvyk.

Lidi ale nesu hlupi a drži se puvodniho pojmenovani – Leninova, bo vi, že Leninuv čas zase přijde. Ta ulica stejně žaden předchozi nazev neměla, bo ju komaři postavili až v padesatych rokach, ale to se nesmi řikat moc nahlas.

V sedumdesatem šestem postavili na Leninovu třidu štyřmetrovu sochu Lenina. To je logicke. Přece na Leninovu třidu nedaju sochu Hytlera, to by nemělo logiku. V lednu roku 84 vydal sudruh Andropov přikaz o založeni Prognostyckych ustavu a dal jim přesně pět roku na to, aby vymyslely převrat. A tak na podzim osumdesateho devateho roku aji k nam z rozhodnuti sudruha Andropova a UV KSSS dorazila svoboda.

Bylo to hezke. Lidi naraz mohli hrat muziku a zpivat bez svoleni přezkušovacich komisi, kdo uměl čist, tak si mohl čist co chce a kdo chtěl cestovat, tak naraz mohl aji bez devizaku a svoleni pouličniho vybora. Mohli ste si odevřet během tydňa hospodu, nebo bar, nebo bordel a uřednici vam do teho nemluvili, bo ještě měli strach a nevěděli, co s nima bude.

Leninova socha zmizla, kupil ju sukromy sběratel a z podstavca se časem zrobil pamatnik Pavlu Tigridovi. To su paradoksy, co, pane Havel?

Jenže lidi si svobody nevažili, bo ju dostali zadarmo, a tak se ji pomalučku začali vzdavat. Zlata devadesata skončila v březnu 99, kdy mirotvorca Havel otočil a podpořil amerycke vražděni v Srbsku. A později nelegalni valku proti Iraku. A proti Lybii. Vic teho nestihnul, ale to stačilo. Diky vstupu do NATO zme se opět stali agresory, ale naše vlastni armada byla zničena tak, že dneska neni schopna ani střežit svoje hranice. Diky vstupu do společneho Evropskeho domu zvaneho EvroSajuz zme ztratili dalši kusky svobody, včetně svobody nazyvat rum rumem, maslo maslem a rozhodovat se, kam vyvyžat naše zboži.

Bolševik dotoval maslo a mliko, Eurobolševik dotuje všecko. Pomoci zvrhleho neobolševickeho systemu grantu a dotaci niči posledni zbytky přirozeneho ekonomickeho prostředi. Tuž takhle’s to myslel, sudruhu Andropove? Genyjalni tah, jak zbolševizovat celu Evropu!

No a mali češti eurobolševici dokonali zbytek. Zkurvili zakony, vymysleli tisice zbytečnych vyhlašek a nařizeni, vytvořili miliardy novych byrokratu, buzeruju posledni jednotlivce, keři ještě vytvařeji cosik pozityvniho. Eurobolševik si schvalil buzeračni system EET, kery nefunguje ani na tom Balkaně a chysta se přikazovat,jestli može člověk ve vlastni hospodě kuřit a jestli može pit.

Zvrhlost eurobolševickych poslancu ide tak daleko, že chystaju zakaz svařeneho vina na vanočnich trhach, piti pivka na vesnickem fotbale a huleni vodni dymky v čajovně.

Dvacet roku pote, co k nam z rozhodnuti Jury dorazila svoboda, kohosik napadlo na mistě byvale Leninovy sochy zasadit strom svobody. To už je u Čechu taky zvyk. Když se jim daři dobře, maju frňak nahoře, přejmenovavaju ulice, letiště aji lavičky a sadi stromy svobody. A když je zle, stahuju ocas, tvaři se jakoby nic, vracaju stare pořadky a od stromu svobody schovavaju cedulky na lepši časy.

Včera sem šel přes Leninku tam, kaj staval stary Uljanov. Ještě se na svoje misto nevratil, ani tu cedulku stromu svobody nikdo nečornul. Ale strom svobody zmizel.

Scypnul. Už se na to asi nemohl divat. Zda se, že Leninuv čas opět přichazi…

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, rondel, Leninova třída, Poruba 

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz