Summit EU: Debut Macrona, středová hra Merkelové a koncovka Mayové

24. června 2017

Minulý pátek byl v Bruselu ukončen pravidelný dvoudenní summit EU, který se v určité chvíli proměnil na politický poradní orgán unie. Zpočátku byla schůzka věnována debutu Macrona, k němuž byla obrácena pozornost všech. Macron pro ně představuje „znamení naděje“ Evropy na pozadí zřetelného obnovení, i když jen nevelkého hospodářského růstu. Od něho očekávají „pozitivní výzvy“ a „novou Evropu“, Macron je „naděje“. Vyjadřuje to unavenost ze současné obnošené figury – Merkelové. Za oblibou Macrona se skrývá nespokojenost mnohých členů EU z německé dominance. Po prvním summitu je nový francouzský prezident protikladem Hollanda, předvedl chladnost a rozhodnost Bonaparta. Určitě bude tento svůj obraz světu předvádět i nadále.

Začátek schůzky byl ve znamení Macrona, ve finále předvedl celoevropskou jednotu zpodobněnou tandemem Merkelová – Macron. Na společné konferenci po summitu oba ohlásili, že se připravují budovat evropskou budoucnost společně. Avšak v důležité věci jednota jednotlivých článků Evropy nenastala. Macron veřejně zkritizoval neochotu Polska, ČR a Maďarska přijímat uprchlíky rozdělováním mezi zeměmi EU. V pátek se odděleně setkal s vůdci zemí V4. Ti by jej chtěli vidět jako určitou protiváhu Merkelové. Ovšem on se ještě před summitem vyjádřil pro německý Süddeutsche Zeitung v tom smyslu, že „někteří političtí lídři z Východní Evropy mají cynický přístup k EU: využívají a rozdělují si evropské peníze bez respektování hodnot. Evropa není supermarket“. Byl to přímý a trochu zastřený výpad proti Polsku a Maďarsku, jejichž vůdci praktikují nacionalistickou politiku.

Tato tvrdost byla bezvýsledná. S vůdci zemí V4 promluvil o rozdělení běženců podle kvót z Bruselu, ale neuspěl. Na závěrečné tiskové konferenci Merkelová i Macron museli přiznat, že se na summitu nedospělo v této věci k žádnému pokroku. Jednota Evropy měla trhliny, především v otázce „staré“ a „nové“ Evropy a nedala odpověď na dohodnutý přístup k reformování a upevnění eurozóny. Nedošlo k žádnému konsenzu.

Rozpory mezi Berlínem a Paříží může vyvolat Macronem navržená strategie „regulované otevřenosti“ pro zahraniční obchod. Pod tím se ukrývá různá úroveň protekcionismu u subjektů mimo EU. „Regulovaná otevřenost“ nevyhovuje německým nadnárodním společnostem, které vyvedly kvůli nákladům veškeré své výroby do Číny. Ovšem Němci na summitu proti návrhu otevřeně nevystoupili, ale nechali to pro jiné. V druhém dni jednání se vedoucí států EU rozdělili ohledně ochrany strategických sektorů v ekonomice Evropy a poskytnutí velkých zmocnění Evropské komisi ve věci kontroly zahraničních investic. Podle toho má EK „analyzovat“ zahraniční investice do strategických sektorů i v případě, že se členské státy budou rozhodovat o konečných řešeních těchto strategických investic. Vedoucí Švédska, Nizozemí, Malty, Portugalska, ČR a Polska projevili znepokojení nad Macronovým návrhem s tím, že bude interpretován protekcionisticky. Německu se podařilo nenápadně návrh blokovat, aniž by bylo podezřelé z vměšování. Takovéto opatření směřuje především proti Číně. Nepotvrdila se ani obava, že se bude posuzovat také ruský Severní proud 2.

Je na místě přiznat to hlavní – Trumpem v USA aktualizované debaty o propojení otevřenosti a protekcionismu nyní v Evropě pokračují. EU má snahu urychlit obchodní jednání s Japonskem a Mexikem – sama je k nim otevřená. Vedoucí států EU zároveň vyzývají k tomu, aby byla přijata opatření proti dumpingu kvůli stále vyššímu přílivu čínského zboží. Krom toho vyzvali EU vypracovat postupy „upevnění vzájemnosti ve sféře státních nákupů a investic, čímž se myslí dvoustranné vyvážené investice.“

Hlavním přínosem schůzky na nejvyšší úrovni je krok na cestě pomalé realizace evropské obranné iniciativy. Lídři EU zde schválili francouzský a německý výrok k tomuto tématu. Macron to označil za historické. Politika evropské obrany byla předložena již v roce 2014. V létech 2015 až 2016 byla vyhodnocována a skeptičnost Trumpa k EU a NATO pomohla „evropské obranné iniciativě“, „relativní důvěryhodnosti“ a „odvaze“. Pokud by se plány nemohly realizovat kvůli stupni integrace a existenci NATO, bude potřeba přejít od integrace válečného průmyslu na integrovaný evropský válečně průmyslový komplex. Krom toho bude nezbytná unifikace zbraní a velká kooperace průmyslu. Optimisté si myslí, že kooperace v této sféře umožní uspořit v EU přes 100 miliard EUR.

Pro financování evropských programů válečných technologií bude vytvořen evropský obranný fond. Evropská komise navrhuje do něj vložit v roce 2019 a 2020 částku 500 milionů EUR. Po roce 2020 by se tato částka měla zvýšit průměrně o 1,5 miliardy EUR. Tímto způsobem by se mělo dosáhnout ještě ke konci tohoto desetiletí dvou až tří prototypů nových, čistě evropských systémů. Kritici tvrdí, že tyto plány počítají jen s prostými dotacemi národního obranného průmyslu z fondů EU. Má být vytvořen ještě jeden fond, bruselský, který bude rozdělovat prostředky podle stanoveného byrokratického postupu. Skeptici tvrdí, že z toho moc užitku nebude.

Macron vyhlásil, že Francie a Německo chtějí jít v obranné politice ještě dále a všechny země EU jim to odhlasovaly. Těsnější francouzsko-německé obranné spojenectví se bude projednávat na 13. dvoustranné konferenci dne 13. července t.r. Merkelová k tomu řekla, že „v několika nejbližších týdnech a měsících posoudíme možné projekty a kritéria, která se budou muset plnit“. Podle ní budou tyto akce „doplňovat NATO“.

Obvyklé rozhodnutí summitu o prodloužení sankcí proti Rusku o půl roku je běžnou rutinou. Nebyly k tomu žádné diskuse, jen předseda Evropské rady k tomu řekl, „že se nedostatečně plní minské dohody“. Merkelová se připojila se „stálým porušováním ukončení palby“, pročež jsou sankce nezbytné. Do médií prosákla informace, že dáma svým kolegům oznámila zablokování dialogu s Ruskem. Na summitu nikdo proti pokračování sankcí nevystoupil. Mnozí podpořili účast Francie a Německa v normandském formátu. Jen švédský premiér vyzval k efektivnějším sankcím.

Podle USA snížily sankce proti Rusku ruský HDP o 1 až 1,5 %. EU ztratila v důsledku odvetných ruských sankcí 0,3 % HDP. Když se obě hodnoty porovnají, potom v absolutních číslech ztrácí EU více než Rusko. Jenomže ruské ztráty mají kvalitativní, tedy hlubší charakter, neboť až do poslední chvíle byla EU hlavním obchodním i finančním partnerem RF. Samotné USA ztratily v důsledku sankcí jen 0,005 % HDP. Sankce se nejvíce negativně projevily v Pobaltí, Polsku a Finsku. Přitom právě tyto země jsou jejich největší zastánci. Naopak Itálie, která je největším kritikem sankcí, jimi trpí nejméně.

Brexit se na schůzce prakticky neprobíral. Proč byla přítomna Mayová, když Velká Británie odchází? Je zřejmé, že britská účast na summitu znamenala nějaké uvolnění britských požadavků po neúspěchu konzervativců při posledních parlamentních volbách. Britská premiérka oznámila, že i po Brexitu mohou občané EU ve Velké Británii trvale žít. Většina evropských komentátorů považuje tuto aktivitu Mayové na summitu za nemístnou.

Převzato z EurAsia Daily

Překlad: zajoch