TOPlist

Summit v Rize rozjel oficiální pohřeb EU

Reklama


Fiasko EU v Rize 2015 versus lokomotiva Ruska, Číny a Indie a Brazílie zvaná BRICS. Co má budoucnost? Politické divadlo pro média a žvanění, nebo práce pro lidi?

Ve dnech 21. a 22. května v Rize proběhl summit „východního partnerství“. Pro město to byla mimořádná akce a každý si ji bude pamatovat. Především pro mimořádné dopravní zácpy a téměř uzavřené letiště. Událost byla oznámena jako vyvrcholení programu lotyšského předsednictví v Radě EU.

Co je tzv. Východní partnerství

Je to projekt Evropské unie, zaměřený na vývoj integračních vazeb se státy bývalého Sovětského svazu. Momentálně je zapojeno šest zemí: Ukrajina, Moldavsko,Ázerbájdžán, Arménie, Gruzie a Bělorusko. Každá země má svoji vlastní dohodu s Bruselem. Tato individuální dohoda definuje podmínky a cíle spolupráce mezi partnerskou zemí a EU. Integrace partnerských zemí s EU, tak jak ji chápe Brusel, by měla vycházet z reforem, které mají být provedeny podle vzájemných dohod. Jsou určeny tyto prioritní oblasti:

  • demokracie, zlepšení řízení a zajištění stability;
  • ekonomika (sbližování odvětvových EU hospodářských politik, vytvoření zón volného obchodu);
  • energetická bezpečnost;
  • rozvoj kontaktů mezi lidmi (liberalizace vízového režimu a posílení boje proti nelegálnímu přistěhovalectví).

Myšlenka projektu „Východní partnerství“ byl představena ministrem zahraničních věcí Polska Radoslawem Sikorskim s aktivní podporu Švédska v Bruselu dne 26. května 2008. Zakládající schůzka pak proběhla během českého předsednictví dne 7. května 2009 v Praze. Proběhly už čtyři summity, ale toto setkání v Rize je první po začátku rusko-ukrajinského konfliktu.

Východní partnerství představuje velmi pestrý klub zemí s navzájem se křížícími zájmy. EU se snaží podporovat vlastní agendu „evropských hodnot“ a zvýšit svůj vliv podél hranice s Ruskem. Totéž sledují i USA, zejména ve vojenské oblasti. Partnerské země mají zájem především o ekonomické přínosy a příležitosti ke zjednodušení vízového režimu s EU. Touhu vstoupit do Evropské unie vyjádřily tři země: Ukrajina, Gruzie a Moldavsko. Ve svých rukou mají zvláštní dohodu o přidružení. Ale Brusel nemůže jmenovat ani přibližný termín, kdy ke vstupu do EU může dojít.

Ukrajina, Gruzie, a do jisté míry Moldavsko se přiklání k protiruské linii. Bělorusko, Arménie a Ázerbájdžán chtějí raději hrát na obou polích. Podobnou poruchu chování a ideologie lze pozorovat i v rámci EU, které na summitu jednalo poněkud schizofrenicky. Baltské státy a země východní Evropy veřejně obhajují rychlou integraci Kyjeva a Tbilisi do evropské rodiny. Západní účastníci z NATO nesdílí přehnaně optimistické představy o krátkých termínech. Pro Evropskou unii je to otázka mezinárodní prestiže, pro juniorské partnery je tu možnost vydělávat.

Jen v letech 2014-17 v rámci „východního partnerství“ pro realizaci různých projektů bude Bělorusko a Ázerbájdžán přijímat 70-80 milionů eur, Arménie 170 miliónů. Gruzie a Moldavsko čekají až 400 milionů eur, Ukrajina počítá zisky s podpisu asi na půl miliardy. Za tuto cenu od západních poplatníků rozdávanou štědrým strýčkem Bruselem se už vyplatí udělat medvěda a snést trochu toho mediálního cirkusu. Ukrajina, Gruzie a Moldavsko na summitu v roce 2014 podepsaly dohodu o přidružení s Evropskou unií, stejně jako dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v roce 2016.

Kdo byl v Rize a jaký se očekával výsledek

Na summitu se podílela celá politická špička EU – předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, evropský komisař pro politiku sousedství a rozšíření Johannes Hahn. Země „východního partnerství“ byly zastoupeny svými prezidenty a za Gruzii přijel premiér. Až do poslední chvíle bylo otázku, zda přijde do Rigy běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tato návštěva by byla první oficiální návštěvou běloruského vůdce v zemi EU od zavedení vízových sankcí EU proti jeho osobě. Z Minsku jako vedoucí delegace dorazí právě premiér Andrej Kobjakov. Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko osobně nepřijel a svoje si řekl, a to bez ohledu na tzv. sankce proti jeho osobě.

Dva týdny před summitem byly evropskými médii prostřednictvím různých formálních a neformálních zdrojů vypuštěny signální balónky s informacemi o připravovaných rozhodnutích a debatách. Událost byla prezentovaná neutrálně jako neagresivní vůči Rusku. Podle publikace EU Observer mělo v závěrečném prohlášení zaznít odsouzení „nelegální anexe Krymu“, ale nic o účasti „ruských vojsk na východě Ukrajiny“, ačkoli dříve to v rétorice EU jako formulace běžně bylo. Nebylo avizováno zrušení víz, další rozšiřování Evropské unie se nepředpokládá. Strany vyjádří ochotu pokračovat v dialogu a možná nastane mírný pokrok v jednáních o liberalizaci víz v případě Gruzie.

Závěrečná deklarace

V textu závěrečná deklarace summitu v „Východního partnerství“ Rize zůstalo znění „anexe na Krymu Ruskem,“ ale tento termín je podepsán pouze na úrovni EU. Bělorusko podporovalo závěrečné prohlášení summitu s výhradami: Prezident Běloruska Alexandra Lukašenka řekl, že Bělorusko nebude zásadně podepisovat dokumenty summitu Východního partnerství v Rize, které zastávají otevřeně protiruský postoj. Podle prezidentky Litvy Dalii Grybauskaite nemohlo být prohlášení o summitu „východního partnerství“ Evropské unie v Rize bez formulace o „anexi Krymu“ přijato.

Všichni účastníci summitu, včetně „východního partnerství“, „potvrdili své stanovisko, pokud jde o rezoluci OSN žádající územní celistvost Ukrajiny„, píše se v textu.

Účastníci summitu „Východního partnerství“ v Rize potvrdili suverenitu a územní celistvost států – členů iniciativy „Východní partnerství“: „V tomto prohlášení, jsme potvrdili, že EU je odhodlána bránit svrchovanosti a územní celistvosti zemí“ východního partnerství „, řekl premiér Lotyšska Laimdota Straujuma na summitu v pátek.

Účastníci summitu rovněž silně podporují veškeré úsilí o deeskalaci a politické řešení založené na respektování nezávislosti Ukrajiny, její svrchovanosti a územní celistvosti: „Vyzýváme všechny strany, aby rychle a plně naplnily dohodu o Minsk ze září 2014 i soubor opatření pro jejich realizaci v únoru 2015„, píše se v prohlášení. To se týká i podpory práce pozorovatelů OBSE a snahy postavit před soud osoby odpovědné za sestřelené letadlo na lince MH17.

Závěrečné prohlášení neobsahuje žádné termíny pro udělení bezvízového režimu Gruzii a Ukrajině.

EU skončilo politiku demokracie a lidských práv

Na zasedání v Rize se nikdo neodvážil veřejně vznést otázku, jak implantovat normy evropské demokracie v rámci projektu, například v zemích jako je Kazachstán a Turkmenistán. Mapa bývalého Sovětského svazu ukazuje pro EU červeně ty státy, které pravidelně spadají do ohniska její kritiky. O zbytku se mlčí, nebo jsou takzvaně na dobré cestě.

Navíc, dvě ze šesti zemí „východního partnerství“ – Bělorusko a Arménie – vstoupily do Euroasijské hospodářské unie, která je považována za rivala Evropské unie. Ázerbájdžán ztratil zájem o tento program EU, jakmile se dozvěděl, že Západu jde jen a jen o energetické zdroje jeho země a prezident Ilham Alijev se sumitu nezúčastnil.

Co mezitím dělá Rusko

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Ryabkov připravuje novou strategii rozvoje pro Summit BRICS v Ufě . Summit v Ufě postrčí založení BRICS jako velmi vlivné mezinárodní unie. Stojí za to citovat jeho slova v kontrastu s debaklem EU v Rize:

„Tento summit bude krok vpřed ve zřízení BRICS jako velmi vlivné mezinárodní unie, jako demonstrace multipolarity, jako symbolu a nástroje demokratických přístupů k mezinárodním vztahům, kde je národní identita absolutní prioritou a případná rozhodnutí nejsou ukládána zvenčí, ale jsou nabízena ve společném úsilí.“

Kde sleduje dění kolem BRICS, tak už dávno ví, že to není ruská propagandistická rétorika, ale velmi silná mezinárodní realita. Ruský zástupce poděkoval výzkumníkům a akademikům zemí BRICS za jejich vědecký přínos k činnosti BRICS. Nesedí v něm politikové řízení korporátkami a bankami, ale silný mozkový trust, kterému se ještě budeme v našich článcích dále věnovat. Zatím si přečtěte alespoň náš článek Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem .

BRICS je svazek pěti zemí: Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky (Jihoafrická republika se připojila k organizaci v roce 2011, do té doby se označoval za BRIC). Unie byla založena v červnu 2006 a summity jsou organizovány každý rok. Země BRICS dohromady představují asi 26 % plochy světa a jsou domovem pro 42 % světové populace. V roce 2013 dosáhl podíl zemí BRICS na světovém obchodu výše 16,1 %, na vojenských výdajích 10,8 % a na výrobě neobnovitelných zdrojů energie 40,2 %. Spotřebitelský trh BRICS je největší na světě a roste o 500 miliard dolarů ročně.

Tak co má budoucnost? Politické divadlo pro média a žvanění, nebo práce pro lidi?

Zdroj:
Východní partnerství Ministerstvo zahraničí ČR
Co můžete očekávat od vrcholu „Východního partnerství“ v Rize
http://rus.delfi.lv/news/daily/abroad/lukashenko-uchastnikam-sammita-v-rige-ne-nado-dubasit-rossiyu-za-krym.d?id=46003079#ixzz3asVCwB3H
http://rus.delfi.lv/news/daily/abroad/na-sammite-v-rige-prinyata-deklaraciya-s-terminom-anneksiya-kryma-rossiej.d?id=46003641#ixzz3asUa7Bfo
Summit BRICS v Ufa 2015

Přejít do diskuze k článku 8 komentářů