Spojené státy potřebují válku. Válku všude

Nikolaj Mališevskij

3. listopad 2014

Řádné volby v USA 4. listopadu probíhaly v atmosféře nebývalé militarizace jejich zahraniční i domácí politiky. Pro dolar je vždycky prospěšná zahraniční nestabilita a válka. Tehdy po něm a po státních obligacích silně roste poptávka.

Téměř současně se zahájením nového finančního roku (1. říjen) ohlásil Pentagon, že nálety na Islámský stát (IS) v Iráku a v Sýrii přijdou americký rozpočet denně na 8,3 miliony USD. Oproti dřívějšku je to velký nárůst. Zvýšení plánovaných nákladů vysvětluje Pentagon zvýšením četnosti náletů v posledních týdnech.

Akce proti IS jsou placeny ze zvláštního rozpočtu Pentagonu určeného pro vedení válek, který není součástí celkových výdajů amerického ministerstva obrany. Americký Kongres určil strop tohoto rozpočtu v novém finančním roce na 85 miliard USD. Polygony budoucích válek, Blízký východ a Ukrajina, se připravují. Nový generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že za největší nebezpečí pro alianci považuje IS a Rusko. Podobně hovoří americký ministr obrany Hagel. Americká armáda prý musí odolávat islámským teroristům a Rusku, a proto „Pentagon potřebuje hodně peněz“.

Ve významný výroční den USA 11. září vydal Obama rozkaz k mohutnému zvyšování válečné kampaně na Blízkém východě. Spojené státy pod záminkou boje proti IS zahájily vedle Iráku také bombardování Sýrie. Dne 13. září na vojenském hřbitově v Itálii při pietní vzpomínce na 1. světovou válku vyhlásil papež František, že na zeměkouli plane 3. světová válka, „válka postupná, sestávající ze zločinu, masových vražd a ničení“.

Z toho co se ve světě děje nejvíc těží americký vojensko-průmyslový komplex. Ostatní státy se snaží snižovat deficit rozpočtu a USA jej soustavně zvyšují. Po ukončení jedné válečné akce se snaží rozdmýchat válku v dalším místě. Letecká válka v Iráku a v Sýrii je skutečným požehnáním pro americké výrobce zbraní. Při této poslední akci na Blízkém východě se silně zvedly akcie dodavatelů firem a samotných firem tvořících vojensko-průmyslový komplex ​​(Raytheon​​, ​ Lockhed Martin, Northtrop Grumman, General Dynamics). Za 3 dny po zahájení bombardování podepsal Pentagon kontrakt na 251 milionů USD na nákup Tomahawků.​

Islámský stát se démonizuje a do jedné řady s ním se staví Rusko. Podle sociologických průzkumů zveřejněných vydavatelstvími prý je Rusko hrozbou číslo 1. Jiná vydavatelství,  včetně britských Timesů provokují sděleními, že má IS snahu získat jaderné zbraně za pomoci Kremlu.

Nikolaj Starikov napsal: „Spojené státy potřebují válku. Válku všude. Záchranou dolaru je válka. Nejlépe omezená jaderná a nejlépe cizíma rukama. Budou ji zahajovat všude, kde to jen bude možné.“

Převzato z Fondsk.ru

***

Rusko bojkotuje summit o jaderné bezpečnosti v roce 2016

5. listopad 2014

Podle informačního zdroje z agentury AP uškodí bojkot schůzky na nejvyšší úrovni jedním z hlavních účastníků snahám Obamy o oslabení jaderného terorismu. Tvrdí, že přes nepřítomnost ruských představitelů na setkání, na němž se připravoval nadcházející summit, nebylo jasno, zda Rusko odmítne účast i přímo na něm.

Z AP vyšla také zpráva, že Moskva svoji neúčast odůvodnila politickým charakterem shromáždění. Ruská strana zaslala dopis, který ocitoval americký diplomatický zdroj. V něm se praví, že jakákoliv setkání k jaderné bezpečnosti musí být vedena k technickým otázkám a organizátoři by měli jednat jen v intencích MAAE.

Informátor z AP uvedl, že na rozhodnutí Ruska mělo vliv i ochlazení vztahů mezi ním a USA kvůli situaci na Ukrajině. Tiskový tajemník Bílého domu Josh Ernest okomentoval odmítnutí Ruska mezi jiným i tak, že stejně jako dříve i nyní Rusko a USA spolupracují v oblasti bezpečnosti. Příkladem je spolupráce při uklidnění situace kolem jaderných zbraní Íránu a při likvidaci chemických zbraní Sýrie.

Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo zprávu o bojkotu summitu agentuře AP komentovat.

Mezinárodní schůzky o jaderné bezpečnosti probíhají od roku 2010. Až dosud byly tři. Jejich iniciátorem byl Obama.

Převzato z Warfiles.ru

***

Evropa má blízko k panice – nedaří se překazit stavbu Južného potoka

Michail Antonov

5. listopad 2014

Budapešť potvrdila, že se postaví na odpor Bruselu. Orbán vyhlásil své rozhodnutí budovat Južnyj potok i přes nátlak EU. Stavět budou nezávislé společnosti, které se nebudou řídit rozkazy evropských funkcionářů a Washingtonu. Evropě se zřejmě nepodaří překazit výstavbu strategického plynovodu.

Južnyj potok je Západem nejvíce zpolitizovaný ekonomický projekt. Ten, kdo jde mimo linii určenou Západem, musí se připravit na mnoho žluči vůči sobě. To nejmírnější, co se píše o Orbánovi, je, že protrhl protiruskou frontu. Podobně se o něm psalo i když před časem ukončil revers plynu na Ukrajinu. Jenže Maďaři staví své zájmy nad politické zakázky Washingtonu a Bruselu. Orbán k tomu řekl: „Chceme udělat totéž co udělali Němci. I když jsou na Ukrajině problémy, Maďarsko musí mít plyn. Proto potřebujeme svůj plynovod, proto podporujeme Južnyj potok.“

Němci postavili společně s Gazpromem Severnyj potok, takže jde plyn do Německa přímo, bez zprostředkovatelů. Němci si nyní lebedí v teple bez Ukrajiny a mohou mudrovat o diverzifikaci dodávek plynu bez vlastního rizika. Také Maďaři se rozhodli považovat Južnyj potok za svůj domácí projekt a připustit ke stavbě plynovodu vlastní společnosti namísto Transmissom sistem Operators, který má povolení EK.

Oficiální představitelka EK pro klima a energetiku Anna-Kaisa Itkonen to nechápe: „EK je nyní v kontaktu s vládou Maďarska, aby si věc ujasnila. Samotné postupy pro získání povolení stavby a užívání plynovodu neodporují evropským normám, ale nerozumíme, jakými hledisky se bude maďarská vláda řídit při povolování.“

Postupy Maďarů v energetice se nijak neomezují. Maďarská státní společnost MOL je připravena prodat svůj 49% podíl v největším chorvatském holdingu INA ruským investorům. Ti údajně nákup promýšlejí, posílilo by to postavení Ruska na trhu s plynem v jižní Evropě.

Americký diplomat Hobsten se třikrát setkal společně s INA i MOL a pětkrát jednotlivě v Zábřehu a v Budapešti s každou zvlášť, ale marně.

Bloomberg píše: „V EU se už nehledí na protiruské sankce jen z jednoho úhlu pohledu. Rakousko vyloučilo možnost jejich rozšíření a stejně vystoupilo proti stanovisku SRN. V tuto chvíli ‘se o nových sankcích neuvažuje’, řekl rakouský ministr zahraničí Kurtz. Finsko ještě v průběhu přitvrzování kárných opatření vyjádřilo svoje pochybnosti. Maďarsko staví na těsných kontaktech s Ruskem a urychluje výstavbu plynovodu Južnyj potok.“

Předseda Evropské komise Juncker dal vědět, že k zesílení sankcí nedojde. Nyní je rozhodujícím úředníkem pro energetiku namísto Oettingera Slovák Maroš Ševčovič. Je to občan země zcela napojené na stejný plynovod jako Ukrajina. A to znamená, že za Južnyj potok budou muset Maďaři i někteří další ještě bojovat.

Převzato z Politikus.ru

***

Tři zdroje a dvě cesty rozpadu Evropské unie

Ljubov Ljulko

6. listopad 2014

Nejsilnější delegace pozorovatelů voleb přijely do DNR a LNR z Francie, Itálie, Rakouska, Řecka, Srbska, České republiky, Slovenska a Maďarska. Zde je ukázkový seznam těch zemí, které dnes vytvářejí opozici oficiálnímu postoji Bruselu v ukrajinském konfliktu. Toto zatím nesmělé vzdorování hrozí EU rozpadem zevnitř.

Ministerstvo zahraničí Ukrajiny vybídlo vlády a parlamenty všech zemí, jejichž pozorovatelé jsou u voleb v LNR a DNR, distancovat se od nich a od závěrů o legitimitě postupů. V opačném případě vyhrožuje Kyjev problémy ve vzájemných vztazích. V EU se tvoří silná opozice Bruselu na třech úrovních – na národní vládní, v parlamentu EU a v podnikatelských kruzích. Příčiny nespokojenosti pak jsou dvojího druhu. Za prvé jde o hospodářskou neúčelnost celého „ukrajinského projektu“, která vedla k blokování důležitých možností spolupráce s Ruskem. Národnostně orientovaným vládám v EU a podnikatelským kruhům těchto zemí vadí také bruselský diktát a nátlak administrativní cestou (budete-li proti, odepřeme vám dotace). Například Maďaři nechápou, proč kvůli pochybnému potlačování „agrese“ Ruska je potřeba obětovat miliardové kontrakty na výstavbu dvou energobloků jaderné elektrárny v Paksi a výhodný plynovod Južnyj potok, jinak na jedné straně symbol evropského odporu a na druhé test loajálnosti Bruselu.

Maďarsko odmítá sankce proti Rusku přijaté USA a EU a chce hospodářsky spolupracovat s Moskvou, a ne ji nenávidět, jak řekl mluvčí maďarského parlamentu László Kövér. Podle něho výnosy Bruselu silně připomínají ty z Moskvy za sovětské éry. Pokud bude EU na takové cestě setrvávat, může Maďarsko začít zkoumat otázku opuštění unie. Je to nejradikálnější postoj a podobně se vyjádřili i další vedoucí představitelé. Rakušané vždy prosazovali politická jednání a na tom budou trvat i nadále. Informoval o tom rakouský kancléř. Rakousko i jeho podnikatelská složka jsou zásadně napojeni na Rusko (Raiffeisen Bank International AG, ÖMV).

Nedá se říci, že by vlády těchto zemí nějak zvlášť milovaly Moskvu, jenom jim nikdo nenabízí jiné alternativy. Požadavek zemí Visegrádské skupiny na dodávky zkapalněného plynu z USA v březnu t.r. se nerealizoval. Moskva nezůstává pozadu a snaží se přetáhnout lano. V Moskvě se v říjnu a v listopadu setkali zahraniční podnikatelé s ruskými vysokými vládními úředníky. Jednalo se o možných výhodách pro společnosti, které bez ohledu na sankce pokračují v podnikání v Rusku. Po čase se v Evropě obecné mínění zvrátí a namísto hašteření nastoupí dělná spolupráce s Ruskem. Otázkou je jen, zda ještě bude EU existovat.

Další, čím Brusel vyvolává nelibost, je vnucování tolerance k morálnímu úpadku společnosti. Maďarský europoslanec Deutsch upozornil, že „Kövér zřetelně objasnil problémy ve fungování EU. Evropské hodnoty jsou nám velmi vzdáleny a sami musíme určovat to co se týká budoucnosti EU“. To je zde to zásadní slovo – hodnoty. Zvláště pozoruhodné jsou výroky českého prezidenta. V nedělních hovorech řekl do rozhlasu, že dvojí standardy pro hodnocení Ruska nejsou přijatelné. V Rusku jsou politické strany, existují volby i opoziční tisk. Je hloupé říkat, že Chodorkovskij je politický vězeň. Je to finanční podvodník, jakých je i v ČR dost. Na Západě rozvířené „pusky“ nazval chuligánkami a pornografickou skupinou.

V zemi běží polemika, zda se musí prezident ve svých projevech vyhýbat neslušným slovům. Lidovky.cz z ankety zjistily, že 19 % dotázaných považuje Zemanovo vyjádření v éteru za nechutné, 14 % za přiměřené a námitky nemá 67 % dotázaných.

Také na Slovensku existuje morálka. Robert Fico nejednou vystoupil proti sankcím uvaleným na Rusko. Dále rozhodl slovenský ústavní soud o referendu k ochraně rodiny a rodinných hodnot a slovenský parlament podpořil ústavní novelu, která definuje manželství jako svazek muže a ženy. Referendum podpořila petice, která získala na 400 tisíc podpisů.

Od francouzské Národní fronty Marine Le Penové a dalších nacionalistických evropských stran hrozí Evropské unii rozpad zevnitř prostřednictvím parlamentu, v němž už je kolem třiceti procent poslanců skeptických k unii a její současné diktátorské formě ignorující národní zájmy. Národní fronta soustavně získává body pro prezidentské volby v roce 2017. V říjnu sestavila skupina poslanců EP v čele s Marine blokační menšinu, hlasovala proti zrychlenému legislativnímu postupu prodloužení režimu preferencí pro Ukrajinu, což by EU povolovalo jednostranně snížit nebo zrušit celní poplatky na výrobky dodávané Ukrajinou. Le Penová také vyzvala Evropu, „aby přestala hledět na Rusko na příkaz USA výlučně negativně – země Starého světa musí mít vlastní názory, a ne opakovat vše, co dělají Spojené státy“.

Převzato z Pravda.ru