Není dopřáno Ukrajině být vládkyní moří

Olga Něgoda

23. Listopad 2014

Porošenko nařídil, že Ukrajina musí znovu získat status velké námořní mocnosti. Krom toho slíbil, že z ní bude také mocnost jaderná a kosmická. Slibuje modernizaci lodí, jejich vybavení moderními zbraněmi, atd. Pro něho není důležité, že rozpočet na rok 2015 nejen že ještě není předložen parlamentu, ale dokonce není ani připraven. Půl roku poté, co Krym a ukrajinský majetek, jako jsou válečné lodě a továrny, přešel do rukou Ruska, náhle Porošenko rázně vyhlašuje, že se vše musí vrátit a on nic, co se již stalo, nedopustí.

Co tedy představují válečné námořní síly Ukrajiny a její loďstvo? Za 23 let od rozpadu Sovětského svazu se ukrajinská armáda stala jednou z nejslabších v postsovětském prostoru. Špatné finanční zajištění snížilo morálku důstojníků. Polovina obrněnců, které armádě zůstaly, není funkční. Ze čtyřiceti bojových plavidel, lodí a člunů, které Ukrajina získala v bojeschopném stavu, byla v únoru 2014 polovina odvezena a zbylé vztyčily Andrejevskou vlajku. Z ozbrojených sil, které potvrdily nezávislost Krymu, odešla jen malá část, mezi nimi jediná ponorka Zaporožje a pár dalších lodí, jako například tři minolovky, dvě výsadkové lodě, záchranný remorkér a podobně. Námořní letectvo vlastnilo 49 bojových letadel (na letišti Balbek), z těch dokázaly vzlétnout jen 4 stroje.

U vojenských leteckých jednotek Ukrajiny na Krymu stály stovky travou zarostlých, rezavých a nepohyblivých tanků ještě z dob Sovětského svazu. Rusko se rozhodlo je Ukrajině vrátit, muselo je jeřáby naložit na vagony a takto odeslat. Modernizovat ukrajinské lodě zděděné po SSSR snad nemohlo být myšleno vážně. Vždyť s jedinou ukrajinskou ponorkou to dopadlo tak, že i po opravě ukrajinskými specialisty se nedokázala ponořit a zpět do Sevastopolu musela být dopravena remorkérem. Ukrajina ve stavu rozkladu nemá peníze ani na sociální platby, plyn a uhlí, kde by je potom vzala na modernizaci lodí.

V devadesátých letech prezident Kravčuk tvrdil, že Kyjev loďstvo nepotřebuje, ať zůstane Rusku. Leč potom se Ukrajina snažila dostat posádky lodí pod svoji jurisdikci. Vyhledávali nerozhodné důstojníky, zpracovávali je a některým slibovali zlato. Podivnými postupy se podařilo přiřknout lodě Ukrajině.

Kolem lodí, námořních učilišť a vynikajícího sevastopolského  delfinária bylo plno střetů. Ukrajina tyto objekty nepotřebovala, nehodlala je udržovat, ale šlo jí o zásadu, jen aby se nedostaly moskalům. Vyhrožovali námořníkům i jejich rodinám, obzvláště v malých a vzdálených posádkách. V noci na 10. dubna 1994 Ukrajinci zaútočili na 318. prapor záložních lodí v Oděse.

Během 23 let své nezávislosti nepostavila Ukrajina ani jedinou loď. Nynější vlajková loď ukrajinského námořnictva – hlídkový člun Hetman Sagajdačnyj se stavěl pro pohraniční vojska KGB na Dálném východě v období SSSR. Jediné, co si sami Ukrajinci pořídili, byl památník Sagajdačnému a spojové centrum ukrajinského loďstva se sedmdesáti zaměstnanci. Na víc se nezmohli. Získaný majetek přišel vniveč.

Černomořské obchodní loďstvo bylo celosvazové. Po rozpadu státu vyvstala otázka, zda je Ukrajina potřebuje a zda je může udržovat. Ukázalo se, že ne, rozhodl prezident Kravčuk.

Ukrajina nebyla schopna zajistit život a práci takové formaci, jakou Černomořské loďstvo je. Postupně a někdy nekontrolovaně se ničily jeho jednotlivé části. Část lodí se stala nepoužitelných, část byla prodána a část zničena. Dosud není jasné, kdo zbohatl na jejich zbytku. Zmizely lodě a najednou zmizely i řídící struktury. V roce 2012 řekl Leonid Kravčuk, že může odpovědně prohlásit, že Ukrajina nemohla zajistit efektivní činnost loďstva. K obchodním lodím řekl, že je Ukrajina nepotřebuje, nemá na nich co vozit.

Všechno to vypadá směšně. Se ztrátou Krymu ztratila Ukrajina přístup k moři. Nebyly-li dříve za normální situace prostředky na udržování loďstva, kde by se vzaly nyní v hubené státní pokladně. Peníze nejsou ani na základní zajištění armády.

Ve zkušebně-projektovém centru stavby lodí v Nikolajevu byl rozpracován perspektivní typ korvety BMSU Hajduk. Kolem první lodi se začalo pracovat v květnu 2010, ale v srpnu 2014 byl program zastaven kvůli úsporám v rozpočtu. Podobně to dopadlo s vývojem raketových systémů. Snad může Ukrajina očekávat pomoc od USA. Mohou věnovat nějaké staré kocábky, které je sice škoda potopit, ale používat je by zase byla ostuda. Ukrajina to přijme jako důležitou materiální pomoc a významnou morální podporu ze strany mocnosti – parazita. Přitom obhospodařovat darované haraburdí je pro stát mimořádně nákladné, pro USA zase mimořádně přínosné. K obsluze se dostaví zaoceánští specialisté a zaoceánský výrobce bude dodávat náhradní díly.

Převzato z Fondsk.ru

***

Majdan na celou Ameriku

Oleg Čuvakin

26. Listopad 2014

Začalo to ve Fergusonu a rozhořelo se po celých Spojených státech. Doslova rozhořelo. Hoří auta, budovy, zavírají se banky a školy. demonstrovalo se také u Bílého domu. Obama schválil „demokratické“ protesty v Kyjevě, ale domácí protesty se mu moc nezamlouvají. Objevili se vojáci Národní gardy a „muži v černém“.

Dne 24. listopadu neobvinili porotci policistu Wilsona, který zavraždil 9. srpna osmnáctiletého chlapce Michaela Browna. Po kritických výstřelech nastaly ve Fergusonu a v jeho okolí nepokoje, rychle se měnící v bouře.

Zahájený soudní proces trval dlouho a počítalo se s tím, že zájem o něj mezi tím pohasne a veřejnost ve Fergusonu ochladne. Leč nestalo se tak a veřejnost ve městě se kvůli nucenému protahování ještě více nažhavila. Jakmile byl rozsudek vyhlášen, nastaly protesty nanovo. Do města dorazil oddíl agentů FBI a ještě před vyhlášením verdiktu 7 oddílů vojáků Národní gardy. V noci na 25. listopadu bylo v hořících čtvrtích Fergusonu zadrženo přes 80 lidí.

Ještě téže noci se protesty přelily přes hranice města a zachvátily 38 států. Bylo požadováno potrestání policejního důstojníka, odvolání okupace Fergusonu policií a propuštění všech zadržených z 10. srpna, k němuž došlo při protestech po zabití chlapce. Protestující byli podpořeni ve Washingtonu, New Yorku a dalších městech, jichž může být až 120. V New Yorku lidé v ulicích zdvíhaly zaťaté pěsti a došlo i k bitkám s ochránci zákona. Ve Washingtonu se demonstrovalo u Bílého domu, kde byly rozvinuty transparenty s hesly „Není spravedlnost – není mír“ a „Spravedlnost pro Michaela Browna“.

Agentura France Presse uvádí, že guvernér státu Missouri Nixon poslal do Fergusonu doplňující síly Národní gardy. Řekl: „V regionu bude před 2200 vojáků Národní gardy. Musí být zabezpečeny životy a majetky občanů“.

…

Náčelník policie okrsku St. Luis Belmore si pochvaluje, že strážci zákona neudělali žádné chyby, jednali koordinovaně a jsou připraveni čelit novým protestům.

V tisku se objevilo prohlášení Obamy. Mluvil o pogromech a stupňujícím se trestání „pogromščiků“. Na svém vystoupení v Chicagu řekl: „Nemám sympatie k těm, kteří pohlížejí na události ve Fergusonu se schvalováním pogromů.“ Tvrdí, že „není důvodů k pogromům, k zapalování a k rabování. Ti, kteří provádějí neoprávněné akce, musejí být potrestáni.“ Schválil cestu ke skutečnému dialogu a ujistil ty, kteří dialog vedou, že „váš prezident je s vámi“. A dále: „Je nutné vyznačit kroky, které musíme udělat společně k zorganizování série regionálních setkání, aby se posílila vzájemná důvěra ve společnosti.“ Spolu s tím vyzval generálního prokurátora, aby to, co se stalo ve Fergusonu, vyšetřil. Podotkl, že je to problém celé Ameriky, trvající dlouhou dobu.

Americké protesty nemají příčinu jen v rozhodnutí soudu týkajícího se policejního střelce. Jsou to i současné politické problémy v období vlády prezidenta Obamy: snížená životní úroveň, zvůle policejního státu. To vše v lidech budí spravedlivé protesty.

Ukrajinský majdan byl projektován v USA.

Vědecký pracovník Institutu USA a Kanady  Vladimir Vasiljev vyslovil pravděpodobné příčiny protestů. Mezi nimi i ukrajinský majdan. Řekl: „Je to důsledek několika faktorů. Američané to v poslední době přehnali s Ukrajinou a majdan došel do USA.“ Podle něho má na protestech vinu i Obama sám s jeho výnosy o migrační politice. Koncem listopadu vyhlásil, že 4 miliony nelegálních migrantů nebudou deportováni, ale dostanou povolení k práci v USA. Kongres k tomu uvedl, že Obama porušil zákon. Když sám prezident porušuje zákony, proč by je měli dodržovat občané.

Další příčinou bouří je nízká životní úroveň ve Fergusonu. Lidem se snižují mzdy a ve městě je rasová diskriminace.

K majdanu přirovnává nynější Ferguson také publicista Budaragin. Z bašty demokracie a liberalismu dnes přicházejí báječné úkazy – stejné  jako byly na majdanu: ničení, zapalování, řev, pochodně. Ovšem u majdanu se podle USA jednalo o „požadavek na integraci do EU“ a ve Fregusonu o spravedlnost, velmi podobnou mstě. V prvním případě se nesmělo protestujících ani dotknout prstem, ostatně to bedlivě střežila Nulandová s balíčkem sušenek v hrsti, když povstalci ničili Berkut, plivali do obličeje a házeli zápalné láhve. Naopak ve Fergusonu je žádoucí protestující zatýkat, zraňovat, porážet tváří na asfalt a posílat Národní gardu (ne tu operetní ukrajinskou, ale skutečnou, americkou), vyhlašovat výjimečný stav. Na slzný plyn už také došlo. Potřeba jsou také kulky.

Z jiskry se rozhořel plamen. Obama, prezident, kterého kritizují za domácí i zahraniční politiku, v nejbližší době celé planetě názorně předvede americkou demokracii. Mnoho Američanů považuje svoji zemi za policejní stát. Protesty nebyly vyvolány jen zavražděním osmnáctiletého chlapce a osvobozením vraha, ale i prohloubením sociální propasti, do níž se nezadržitelně žene jejich demokracie i s jejich „výjimečností“, „liberálními hodnotami“, „tolerantností“, „svobodou slova“ a vším tím co se těžko vejde do malé mezery mezi slzný plyn, obušky, neprůstřelné vesty, pistole, pušky, osoby v černém a totální sledování pány z Národní bezpečnostní agentury NSA.

Ukončit zvůli vlády v USA by mohla jen revoluce – všeobecné povstání a uvěznění těch, kteří připravují plastové rakve pro budoucí rebely.

Převzato z Topwar.ru

***

S-400: Jak správně pracovat s Čínou

Ljubov Ljulko

28. Listopad 2014

Minulý týden se čínští představitelé z hlediska Pekingu neobvykle otevřeně vyjádřili, když podpořili postoj Ruska ke Krymu i k ukrajinskému konfliktu. Ihned na to se objevila zpráva, že byly Číně prodány systémy S-400 za 3 miliardy USD. Čína umí čekat, ale nyní čekat nemůže.

Úřadující ředitel odboru Evropy a Střední Asie ministerstva zahraničí Číny řekl: „Jsme proti tomu, aby jakýkoliv národ získal nezávislost cestou referenda. Co se týká Krymu, jsou zde specifika. Dobře známe historii příslušnosti Krymu.“ Druhé vyjádření zaznělo od šéfa odboru pro mezinárodní vztahy ÚV Komunistické strany Číny: „Rusko a Čína se střetávají s různými výzvami. Mohu s jistotou říci, že se v nejbližší době budeme potýkat s ještě větším počtem výzev. Musíme společně bojovat a bránit zájmy svých zemí. Hlavní je nedopustit zaražení klínu mezi naše země, což by moc rádi viděli Američané.“

Zprávu o dohodnutém prodeji S-400 Číně odmítl Rosoboronexport komentovat. Představitel Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci ji dementoval.

Při obchodování s Čínou je dobré znát její podstatné potřeby a umět obchodovat podle zásady: vy dáte silnou politickou podporu a my vám nejnovější zbraně. V Rusku se najdou znalci, kteří kritizují to, že Čína zapojila do jednání úředníky nižší kategorie. Ovšem v této zemi to tak chodí. Nejvyšší představitelé nedávají najevo emoce a nemluví otevřeně. Považují to za nevýhodné a v případě potřeby bez ztráty tváře těžko odvolatelné. Pro takové záležitosti jako je nenadálý přechod z jednoho diplomatického postoje na jiný mají funkci zplnomocněného (i.o.) vedoucího odboru Evropy a Střední Asie a náměstka šéfa odboru ÚV.

Musí nutně mít Čína při agresívní politice USA v Asijsko-pacifickém regionu, kdy se uvažuje o válce s ní a dokonce i jaderné, moderní systémy protivzdušné obrany, které jí může poskytnout jen Rusko?

Číňané tvrdí, že ano. Podle nich mohou S-400 rychle učinit efektivnější protivzdušnou obranu a protiraketovou obranu a docílit rychlé osvojení si příslušných technologií. S-400 jsou systémy s vertikálním startem, dokáží zneškodnit jakýkoliv cíl v jakémkoliv směru, tedy i letadla a rakety. Velmi důležité je, že se hodí pro operace při silném elektronickém rušení. Od ukrajinských událostí vyvíjejí západní země nátlak na všechny možné ruské systémy (politický, ekonomický, vojenský), a to zvláště po pádu cen ropy. V podmínkách nedostatku investic potřebuje Rusko od Číny pomoc. Čína jen čeká na „upřímný první krok“ od Ruska a tím může být prodej ruských S-400. Čína nemá úspěchy ve vojenských technologiích, například v oboru motorů, ale tuto mezeru může zaplnit spoluprací s RF. Ta pak bude společnou odpovědí Západu.

Docent Vysoké školy ekonomie Karlov řekl, že se Čína z Ruska snaží vytáhnout všechno, co je možné. Čína je hlavní zemí, která těží z geopolitické situace této doby a své cíle realizuje na účet Ruska. Mohou se jí prý líbit i ruská území. Dokonce už umožňuje Číňanům přesídlení a bezprostřední účast v kapitálu ruských společností. Zisk čínského kapitálu je prý neomezený. Jakmile se Rusko dostalo do sporu se Západem, uviděla Čína svoji příležitost pronikat do Ruska všemi směry. Číňané pracují pro sebe, ze svého hlediska jsou v právu.

Podle Karlova byl velký plynový kontrakt ze strany Ruska finta, která měla předvést, že Rusko s Čínou táhnou za jeden provaz. Ve skutečnosti je obchodní přínos dohody nejasný. Jde především o politický zisk. Není jasné, co se z toho vyvine. Budou ještě problémy s nalezišti, která se musejí připojit k plynovodu.

Číňanům nevěří ani Andrej Děvjatov, náměstek ředitele Institutu rusko-čínské strategické spolupráce a tajemník Svazu vojenských sinologů Ruska. Od éry Sun Tzu je čínská politika nekonečnou šňůrou lstí. Co se týká S-400,  Děvjatov předpokládá, že se Číňané dočkali, když je Rusko v dolarové smyčce a vymáčkli z něho 3 miliardy USD. Rusové jim museli S-400 prodat.

Autorka článku zde nesouhlasí. Rusko dostane nejméně 3 miliardy USD za nedodání Mistralů. To není částka, která by rozhodovala problém dolarové likvidity v Rusku. Logika Číňanů je pochopitelná: Rusko jim vojenské technologie a S-400 a oni Rusku hospodářskou a politickou pomoc.

Je potřeba naznačit, že po Hongkongu přijde Macao, které ohlásilo úmysl provést referendum o dalších vztazích s mateřskou Čínou. Jestliže se podařilo Hongkong rychle stabilizovat, referendum v Macau by bylo pro Čínu nemyslitelné. Možná přijde v Asijsko-pacifickém regionu další hrubý nátlak Washingtonu s vyprovokováním vojenského konfliktu kvůli ostrovům. Myšlenka je velmi jednoduchá: udělejte svůj první „upřímný krok“ a podpořte Rusko politicky účinněji.

Rovněž obavy z přesídlování do Ruska jsou přehnané. Nejen expanze, ale i příhraniční spolupráce. Hranice s Ruskem jsou v západní a severní Číně a tam žije jen 6 % obyvatel státu. Číňanům nevyhovuje ruské klima, i domácí problémy jsou značné. Číny není třeba se bát, je třeba s ní umět pracovat. Má peníze a do Ruska je může investovat.

Sdělení. 3RS S-400 „Triumf“.  Vývoj a výroba v koncernu protivzdušné obrany Almaz-Antej. Jde o systém dlouhého a středního doletu nové generace. Určeno pro zneškodnění všech současných i perspektivních prostředků vzdušného a kosmického útoku – průzkumných letadel, strategických a taktických letadel, operativně-taktických balistických střel, balistických střel středního doletu, nadzvukových cílů, rušicích stanic, letadel s radarovým hlídkováním a dalších. Každý komplex dokáže najednou do vzdálenosti 400 km pálit na 36 cílů a navést na ně až 72 raket.

Podle Kommersantu rozhodl na jaře 2014 ruský prezident o dodávce těchto systémů do Číny. V létě pak potvrdil šéf prezidentovy administrativy Ivanov, že první ze zahraničních odběratelů bude Čína s pravděpodobnou dodávkou v roce 2016. V Rusku je první raketový pluk S-400 od roku 2007 v Moskevském regionu. Druhý je v Kaliningradské oblasti. V roce 2010 koupila Čína 15 raketových systémů S-300, z nichž každý může současně navést 12 raket. Jenže ty nedokáží hlídat nebe nad Tchaiwanem. S-400 to dokážou.

Převzato z Pravda.ru