Pouť nejlepších přátel Ruska do Kyjeva

Ljubov Ljulko

22. Prosinec 2014

Prezidenti Běloruska a Kazachstánu navštívili krátce po sobě Kyjev. Otázka je, zda si oba chtěli udělat „oko“ na Západě, nebo šlo o zprostředkovatelskou misi mezi Moskvou a Kyjevem.

Dne 1. ledna 2015 má nastartovat svoji činnost Eurasijský hospodářský svaz. Oba prezidenti jsou znepokojeni narůstáním krize v ruské ekonomice a předpokládají, že další krize na východě Ukrajiny bude mít vliv na Rusko a poté i na Bělorusko a Kazachstán. Proto se snaží napomáhat rychlejšímu uklidnění krize. Krom toho se obávají, že v Rusku bude zesilovat vliv agresivních představitelů válečnické skupiny. O záležitosti promluvil šéf Centra aplikovaných politických výzkumů Penta na Ukrajině V. Fesenko. Řekl: „Nursultan Nazarbajev a Alexandr Lukašenko nehodlají fungovat jen jako zprostředkovatelé. Lukašenkovi se to už částečně povedlo. Věc není v PR nebo v imidži, věc je ve skutečných problémech, které znepokojují jak Bělorusko, tak Kazachstán.“  Jenže ukrajinský odborník nikde nehovoří o finančních problémech Ukrajiny, a ty jsou mnohem větší než ruské. Ukrajinský odborník má pravdu v tom, že se oba prezidenti hledí stát zprostředkovateli. Kazašský politolog, podle něhož Nazarbajev zastává neutralitu, uvažuje, že jeho návštěva v Kyjevě je jistým znamením i pro Západ: „Vedení Kazachstánu se chce ukázat jako moderátor a zprostředkovatel v konfliktu nejen v očích Moskvy, ale i Bruselu a Washingtonu.“

Prezident Běloruska klesl až k úrovni poddajnosti. Slíbil udělat přímo všechno, čeho je třeba pro Ukrajinu, za jeden den. Řekl: „Všechno, co prezident Ukrajiny kdy chtěl, jsme vždycky udělali, a tak to bude i nadále.“ Takto zprostředkovatelé nejednají. Lukašenko je spíše převodní článek mezi Moskvou a Kyjevem. Nazarbajev je po úspěchu jednání s Hollandem schopen samostatné politiky. Jeho motivy i činy jsou mnohem solidnější a promyšlenější – na severu má ruskojazyčnou enklávu a má snahu vytvořit jako protiváhu Ázerbájdžánu svůj turkický svět. Lukašenko uvažuje jednodušeji. Naznačil přechod na obchody s Ruskem v dolarech a omezení tohoto obchodu s ohledem na celkovou bojeschopnost armády a odpor k jakékoliv hrozbě. To vše na pozadí prohlášení Nulandové o ochotě USA k dialogu s Běloruskem.

Expert na Bělorusko Dmitrij Bolkuněc si myslí, že Lukašenko si dal za prvořadý úkol využít Porošenka jako advokáta při komunikaci s EU. Blíží se pravidelný  termín prezidentských voleb a on se snaží získat podporu v Evropě a normalizovat vztahy s EU právě v době, kdy jsou mezi EU a Moskvou vztahy silně narušeny. Chce také dospět k hospodářské spolupráci s Ukrajinou právě v době, kdy má obchodní problémy na ruském trhu. Chce, aby všechny úmluvy a kontrakty s Ukrajinou, včetně dodávek ropných produktů, proběhly beze zbytku.

Mezi Ukrajinou a Běloruskem roste obchodní obrat s pozitivním saldem pro Bělorusko. Lukašenko vysvětluje: „Dnes máme stoprocentně uhrazeny všechny kontrakty, to nemá žádná jiná země.“ Ovšem na druhou stranu je Baťko pragmatický a chápe, že koketování se Západem může vést k odvetě. Medveděv například může nařídit ukončení vývozních daní na prodej ropných produktů vyrobených z ruské ropy, které přispívají do běloruského rozpočtu. Napříště bude Lukašenko zase planout přátelstvím.

Nazarbajev je mnohem zajímavější i když u něho je mnoho variant. Možná, že přijal od Putina úkol hledat cestu k normalizaci vztahů s Ukrajinou. O tom by svědčila slova Lavrova, že „Petr Porošenko postupně dospívá k tomu, že by se konflikt na východě Ukrajiny vyřešil výhradně mírovou cestou“ a nazval jej „nejlepší příležitostí jakou Ukrajina má“. Jsou to signály, že je Rusko ochotno s Ukrajinou jednat.

V pátek (19.12.) dostala Ukrajina špatnou zprávu. Standard & Poor´s snížila její dlouhodobé hodnocení vzhledem k závazkům v cizí měně o jeden stupeň, z CCC na CCC- s výhledem na změnu ze stabilního na negativní. Celé vyhodnocení agenturou ukazuje na default v blízké budoucnosti. Porošenko volal v sobotu (20. 12.) Lagardové a Merkelové, ale ničeho nedosáhl. Západ nevidí výsledky jeho reforem a především výsledky boje s korupcí. Porošenko tedy nemá žádnou možnost k získání peněz kromě u Ruska nebo Celní unie. Návrh prezidenta Putina by mohl být následující: Mír na Donbase, jeho návrat do systému zajištění života země v náhradu za půjčky, které budou dány i na obnovení infrastruktury DNR a LNR.

K rozvratu Celní unie nedojde. Nazarbajev i Lukašenko mají své zájmy, ale z Celní unie ani z Eurasijského svazu neodejdou. Tyto tři země se naučí existovat společně za krizové situace a určovat příslušná pravidla dohodami, a ne ústními sliby.

Převzato z Pravda.ru

***

Lukašenko v Kyjevě? Netřeba dramatizovat

Alexandr Doněckij

23. Prosinec 2014

V posledních dnech se v Bělorusku značně zhoršila finančně-ekonomická i politická situace. Vinu na tom mají zběsilé snahy USA nepřipustit zahájení činnosti Eurasijského svazu. Dohoda o něm vstupuje v platnost dne 1. ledna 2015. USA ve snaze postihnout nejbližšího spojence Ruska se zaměřily na destabilizaci situace v Bělorusku.

Někteří běloruští podnikatelé po vyhlášení ruských odvetných sankcí zahájili reexport zboží podléhajícího sankcím. Manipulovali s dokumentací o původu zboží a potom utrpěli vážné ztráty. Největší ranou běloruskému byznysu byl americký útok na ruskou měnu. Rusko platí za běloruské zboží rublem a jeho hodnota se snížila na polovinu. Byla ovlivněna i cena běloruského rublu. Nastala velká poptávka po valutách a hi-tech zboží. Došlo k růstu cen běloruského zboží.

Jak je v Bělorusku zvykem, vedení země proti destabilizaci tvrdě zakročilo, zakázalo zvyšování cen a zavedlo třicetiprocentní poplatky při nákupu valuty. Za nedodržování cen byly podnikány rázné kroky. Internetové obchody, které nedbaly nařízení, byly uzavřeny.

Opozice využila zhoršené hospodářské situace a zaktivizovala se, mezi obyvateli vyvolávala paniku. Reakce vedení byla rychlá, byl přijat zákon o mediích. Síť byla prohlášena za prostředek masové informace a od 1. ledna 2015 bude mít ministerstvo informatiky možnost jejich práci blokovat.

*

Reakce ministerstva zahraničí USA dokazuje, že finančně-ekonomický a propagandistický útok na Bělorusko organizoval Washington. Ministerstvo si „nevšimlo“ nového zákona o mediích ani uzavření řady opozičních zdrojů a podle politiky cukroví a biče slibovalo normalizaci americko-běloruských vztahů, pokud se Minsk odvrátí od Moskvy. Američanům se samozřejmě líbila Lukašenkova návštěva v Kyjevě.

Kvůli nekonečným bojům na východě země natahuje kyjevská vláda ruku po celém světě. V západním tisku se objevují kruté podrobnosti o trestních operacích proti obyvatelům Donbasu. Proto Washington potřebuje jakoukoliv demonstraci snah o dialog s kyjevskými loutkami. Obzvláště cenné je to ze strany největšího spojence Ruska.

Ministerstvo zahraničí i media, která jsou řízena „ministerstvem pravdy“ si daly záležet, aby vytěžily z návštěvy Lukašenka maximální propagandistický efekt. Přitom pominuly její ekonomické pozadí. Minsk musí hledat jakoukoliv možnost ke kompenzování ztráty v obchodě s Ruskem. Lze k tomu využít i oblibu kvalitního běloruského zboží, které je na Ukrajině žádáno. Běloruský benzin může nahradit ukrajinský, jehož výroba se snížila v důsledku politického rozhodnutí „přestat krmit Rusy“.

Ostatně propagandistická část návštěvy jde na ruku také Rusku. Svět považuje Minsk za platformu pro urovnání situace v Novorusku, i když je jen místem jednání, nikoliv stranou jednání.

*

Z rozhovorů mezi Lukašenkem a Porošenkem není známo mnoho. Tisková zpráva uvedla, že se jednalo o spolupráci v oblasti energetiky, bezpečnosti a strojírenství.

Kyjev žádá po Bělorusku hlavně snížení cen energií. Poukazuje na nízké nákupní ceny běloruských zpracovatelů ropy, které platí Rusku. Ač Lukašenko tvrdí, že nemá problémy s platbami z Ukrajiny, má Ukrajina potíže a těžko platí za nákupy v zahraničí. Ukrajina i Bělorusko vyrábějí zbraně, které jdou většinou na export. Spolupráce v této oblasti je ještě pozůstatkem po sovětské éře.

V Bělorusku jsou mnohem významnější problémy ve sféře bezpečnosti. Sílící aktivita opozice by mohla být podporována ukrajinskými radikály. Jsou znatelné snahy vrážet klín do vztahů Ruska a Běloruska. Běloruská opozice podporuje nacionalistické vojenské formace na Ukrajině, včetně trestních oddílů. Podobně spolupracují ukrajinští nacionalisté s Islámským státem.

*

Odhadovat výsledky rozhovorů obou prezidentů lze jen ze slov Lukašenka, že splní jakýkoliv požadavek Porošenka během jednoho dne, a slibu Porošenka, že bude napomáhat porozumění Minska a Bruselu, což těžko dojde naplnění. Pokud se nepodaří vrazit klín mezi Rusko a Bělorusko, mají USA alespoň zájem představovat kontakty Minska a Kyjeva jako prudký odklon Lukašenka od svého ruského spojence. Podle Lukašenka však jediného spojence.

Obvyklé provokace jsou zde ještě podmíněny i nadcházejícím summitem Eurasijského hospodářského svazu.

Převzato z Fondsk.ru

***

Itálie – Rusko. O geopolitice světa v Eurasii

Andrej Volodin

24. Prosinec 2014

Ve dnech 27. a 28. listopadu 2014 proběhla v Římě konference „Velké eurasijské infrastruktury a geopolitika světa, která napověděla, že Evropa začíná přemýšlet o budoucích vztazích s Ruskem.

*

Zpravodaj Pepe Escobar zaznamenal, že Rusko hraje „rozvleklou partii se Západem“ a že se její důležité výsledky projeví na „velké šachovnici“, ale nikoliv ihned. Jenomže zde se jedná o něco významnějšího než je hra, anebo o hru, v níž však nejsou poražení.

Dochází k transformaci dřívějšího světa západního centrismu na nový polycentrický svět s jednotou v rozličnosti (unity in diversity). Podle známého indického politologa Dilipa Hira se už nebude vznikající postimperiální světové uspořádání ustavovat kolem Ameriky. Události neumožní žádnému ze vzniklých pólů uchvátit hegemonii, budou buď spolupracovat, anebo spolu soupeřit. Jednoduše řečeno, zapomenutý vzorec rovnováhy sil se vrátí (1). Někdy se toto světové uspořádání charakterizuje slovy „volná geometrie mezinárodních vztahů“ (loose geometry of international relations).

Odborný dokument Ruské rady pro mezinárodní záležitosti se s předešlým tvrzením shoduje, když uvádí: „Rusko potřebuje takové světové uspořádání, v němž jeho oponenti nemohou mít monopol na kontrolu globálních zdrojů a v případě neshod od nich odřezávat Rusko. Mnohopolárnost získává principiálně nový smysl. Dříve byla chápána jako existence několika velkých mocností. Dnes spočívá v existenci alternativních zdrojů růstu a rozvoje. Jedním z nich je samo Rusko.“

Důležitým faktorem pro Rusko v roli „gravitačního pole“ světové politiky je jeho jedinečná zeměpisná poloha v kontinentálním srdci světa (Heartland), jíž vedou nejvýhodnější dopravní cesty spojující Západní Evropu s Východní Asií. To se vztahuje také na arktický pás: Severní námořní cesta může při předpovídané změně klimatu otevřít zcela nové možnosti pro světový obchod.

Současný Západ je odindustrializován. Náhrada průmyslu službami měla být přínosem postindustriální doby, ale místo toho je brzdou pokroku. Nyní Západ stojí před otázkou, jak se z toho dostat. V roce 2014 vydala Evropská komise komuniké „Za evropskou renesanci průmyslu“. Podobně je tomu i v USA. Dnešní doba patří obnově průmyslu (reindustrializaci). V tomto procesu bude hrát nejvýznamnější úlohu dopravní revoluce. Nastanou změny ve způsobech dopravy, budou vytvořeny nové trasy spojující země a kontinenty. Nejvíce se to projeví na největším kontinentě – Eurasijském. Půjde o dopravní prvky a celá průmyslová uskupení, včetně high-tech. Dopravní revoluce pak bude částí celé průmyslové revoluce. Na rozdíl od té v 18. a 19. století provázené válkami, klade nová industrializace důraz na nenásilnou geopolitiku, založenou na mnohostranné spolupráci, principech vzájemné výhodnosti, nekonfrontační diplomacii a respektu k zájmům všech složek mezinárodního procesu.

Podle autora článku musí být stěžejní ideou geopolitiky světa v Eurasii vzorec pro rozvoj, což je hospodářský růst spjatý s podporou vysoké míry zaměstnanosti a poměrně rovnoměrné rozdělení bohatství jak uvnitř národů, tak i mezi národy. V souvislosti s dopravní revolucí mají zásadní význam následující projekty:

1. Severní námořní cesta

Arktida má kromě ropy a plynu ještě uhlí, zinek,. stříbro, vzácné zeminy a další. Pro dopravu je to perspektivní oblast. Předpovídané globální oteplení ji může učinit dostupnější a výhodnou pro dopravu mezi Asií, Západní Evropou a Severní Amerikou. Severovýchodní průjezd kolem Grónska a ruského severního pobřeží spojuje Čínu se Západní Evropou. Trasa od Murmanska severní cestou je nejkratší vodní spojnicí mezi Evropou a Asií.

2. Mezinárodní dopravní koridor (MDK) „Sever – Jih“

V roce 1999 podepsala skupina indických, íránských a ruských společností všeobecnou dohodu o vývozní a dovozní přepravě kontejnerů po MDK Srí Lanka – Indie – Írán – Kaspické moře – Rusko. V květnu 2002 byl pak podepsán protokol o oficiálním otevření nového přepravního koridoru. Později se kontejnerová přeprava koridorem Sever – Jih omezila na cesty Rusko – Írán – Rusko. Přepravy kontejnerů z Indie přes Astrachaň byly zmrazeny. Projekt zůstal a později se k němu připojil Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Omán  a Sýrie. Přihlášky podaly také Turecko a Ukrajina. Nadějně vypadá i přidružení zemí EU, které by tak získaly lepší přístup do Indie a Jihovýchodní Asie.

3. Námořní hedvábná cesta

Jedná se o eurasijskou přepravní magistrálu, která by mohla začínat v německém Duisburgu a protínat jižním směrem Západní Evropu, Rusko, Kazachstán a Čínu. Předpokládá se zde v různých variantách námořní spojení přístavů Číny a Indie. Ta by tak získala přístup na Sibiř i do Evropy, Íránu, zemí Arabského poloostrova a do Jihovýchodní Asie.

4. Potrubní systémy v Eurasii

Jejich trasy jsou podmíněny místy těžby ropy a plynu. V Eurasii, od ruské Arktidy k Perskému zálivu je soustředěno kolem 90 % světových zásob ropy. Eurasijský konsenzus bude docílen po počátku fungování Eurasijského hospodářského svazu 1. ledna 2015. Je v něm účastno Rusko, Bělorusko a Kazachstán, brzy se připojí Arménie a Kyrgyzie. To umožní vytvořit politické předpoklady k vytvoření „koridorů rozvoje“ v Eurasii a ty umožní světovému hospodářství únik ze systémové ekonomické krize, táhnoucí se už přes pět let.

*

Latina má obrat sui generis, který má několik významů, například „soběstačná existence“. V geopolitice je to stát – civilizace (2) stvrzující své zvláštní zájmy ve světě. Takové jsou Čína, Indie, Rusko a Brazílie. V Itálii dnes uvažují o politice sui generis. Dřívější vazby s Východem, tradice aktivní diplomacie Benátské republiky, vytrvalá touha po objevech, to může dostat Itálii na přední pozici při „druhém objevení“ Eurasie.

Odkazy uvedeny u originálu

Převzato z Fondsk.ru