Svět ruskýma očima 282

Reklama


Ramzan Kadyrov se zapřisáhl věrností vlasti a prezidentu

28. prosinec 2014

Vůdce Čečenska vystoupil v Grozném a obrátil se k Čečencům a všem v Rusku na shromáždění čečenských silových struktur. K Putinovi se obracel nejednou a nikdy nebyl odmítnut. Zde je část jeho projevu:

„Přišel čas vědomě si zvolit a my říkáme  celému světu, že jsme bojovou pěchotou Vladimira Putina a pokud přijde rozkaz, my opravdu předvedeme, že tomu tak je. Patnáct let pomáhá Vladimir Putin čečenskému lidu. Nyní jsme s ním a jsou nás desetitisíce, kteří máme speciální přípravu a žádáme ruského národního vůdce, aby nás považoval za dobrovolný speciální oddíl hlavního velitele, který je připraven bránit Rusko.“

Ramzan Kadyrov vysvětlil, že v Čečensku důsledně chápou, že Rusko má řádnou armádu, námořnictvo, letectvo a jaderné síly, ale jsou úkoly, které rozhodují jen dobrovolníci. Silové oddíly jsou schopny na příkaz Putina splnit jakkoliv složitý bojový úkol. Čečenský vůdce hovořil na stadionu v Grozném k přibližně dvaceti tisícům ozbrojených členů silových struktur.

Za připomenutí stojí, že sám Kadyrov řekl novinářům, že si přeje odejít bojovat na Donbas  za zájmy občanů „kteří tam bojují dnes“. Kvůli tomu by byl schopen vzdát se postu vůdce republiky a oznámil, že chce požádat ruského prezidenta, aby jej z ní uvolnil. V rozhovoru řekl, že pokud by Krym a Donbas chtěly žít odděleně od Ukrajiny a připojit se k historické vlasti, není na tom  nic divného. Podle něho obyvatelé Donbasu chápou historii, kdy jejich předci bojovali za vlast a kdy se „dnes fašisti podřídili Západu a řvou svá hesla“. Před tím, 5. prosince, přikázal zahájit trestní řízení a dopravit do Čečenska ukrajinské poslance Jurije Berjozu, Andreje Levuse a Igora Mosijčuka za veřejnou podporu teroristů podílejících se na útoku na Groznyj 4. prosince 2014.

Ramzan Kadyrov bojuje nesmiřitelně s bojovníky na Severním Kavkaze. Při napadení hlavního města republiky bandity vedl osobně protiteroristickou operaci. Zásluhou zkoordinovaných akcí silových struktur byl v Grozném odvrácen teroristický útok podobný tomu v Beslanu. Za to se mu dostalo ocenění.

Převzato z Politikus.ru

***

Čína – Evropa: Nová aliance? (I)

Petr Iskenderov

29. Prosinec 2014

Čína předstihla Spojené státy v hospodářské síle v přepočtu na paritu kupní schopnosti a spěje k tomu, že bude hrát vedoucí roli v mezinárodních sdruženích (BRICS, ŠOS) i ve dvoustranných vztazích. Už v blízké době bude schopna stimulovat hospodářský růst v rozsazích srovnatelných s „kvantitativním uvolňováním“ Fedu.

Amerika se už začíná obávat sbližování Číny, Ruska a některých zemí EU. Pepe Escobar píše: „Přicházejí rozsáhlé změny. Při realizaci projektu ekonomického okruhu „hedvábné stezky“ je vypraven první nákladní vlak z Číny do Madridu. Nová obchodní trasa vede přes Čínu, Kazachstán, Rusko, Polsko, Německo, a Francii do Španělska a tvoří logistický řetěz pro světový obchod. Zahájení trasy z čínského města I-wu do Madridu je počátkem přeměn podstaty geopolitiky a názorná ilustrace možností eurasijské integrace. Strategie čínské hedvábné stezky se realizuje na pozadí prohlubující se spolupráce států BRICS a ŠOS a globální jih si je vědom, že zatímco jsou USA zapleteny do nekonečných válečných kampaní, svět se obrací na Východ.“ Pepe Escobar klade zvláštní důraz na rozvoj rusko – čínské spolupráce ve vojenské sféře a v energetice a ve spojitosti s tím poukazuje na to, že se Rusko  vrací k doktríně kolektivní bezpečnosti v Asii a vytváří mohutnou baštu rusko-čínského strategického partnerství.

Čína se zaměřila na Evropu od roku 2011. Od roku 2008 až do roku 2011 nakupovala na vlně finanční krize evropské firmy, společnosti a nemovitosti. V roce 2011 navrhl Peking Evropě protikrizovou finanční pomoc 100 miliard USD za její určité ústupky. Bylo mezi nimi i zvýšení statusu Číny v MMF a WTO a zastavení embarga na dodávky zbraní pro ni. V současnosti se embargo udržuje vlivem Velké Británie, Švédska a Nizozemí. Kromě uvedené protikrizové půjčky přislíbil Peking otevřít pro evropské zboží své trhy.

Vedení Číny bylo ochotno přijmout od Bruselu i jen jediný ústupek. Nejznámější byla myšlenka zařazení čínského jüanu do t. zv. „měnového koše SDR (měny, kterou MMF uznává za rezervní). V něm je dnes americký dolar, euro, britská libra a japonský jen. Kdyby se tam dostal jüan, měla by Čína v MMF právo veta.

EU odmítla, očividně po konzultacích s USA. Brusel charakterizoval čínský návrh jako „ponižující a nebezpečný“ a navíc začal s další obchodní válkou. V roce 2013 zvýšila Evropská komise dovozní daň na čínské sluneční baterie – z 8,6 na 47,6 %. Bylo to nevýhodné i pro země EU, postihlo to 200 tisíc pracovních míst a 27,2 miliard EUR přidané hodnoty.

V odpověď na akce EK zahájila čínská strana protidumpingové a protidotační opatření týkající se alkoholických nápojů dovážených ze zemí EU s odůvodněním, že Brusel poskytuje svým vývozcům „nezákonné státní subvence“. Zvrátit konflikt se nepodařilo (nebo nechtělo podařit) ani Merkelové, která v Berlíně jednala s novým předsedou čínské státní rady. Slíbila dát do pořádku v rámci EK rozpory ohledně čínských slunečních baterií, ale k ničemu nedošlo. V Evropě měli jasno, že celý spor nebyl zahájen u nich, ale v USA. Poté přibyly na seznam čínských společností, u nichž bylo zahájeno antidumpingové prošetřování dva výrobci telekomunikačních zařízení. Takový vývoj byl pro EU zjevně nevýhodný. Po USA je Čína druhým největším partnerem EU (rok 2013: s USA 483,926 miliard EUR, s Čínou 428,062 miliard EUR). Čína již Ameriku předhání i v dovozu z Evropy.

EU stvrzuje oficiálně ochotu uzavřít s USA všeobecnou obchodní dohodu. Na závěrečném summitu EU za rok 2014 v prosinci  je uvedeno urychlené jednání s USA o uzavření transatlantického obchodního paktu TTIP do konce roku 2015. Tím se má pevně a rychle Evropa připojit k transatlantickému partnerství. Projednávání by mohla zkomplikovat příprava USA na prezidentské volby v roce 2016.

V samotné Evropě zesiluje odpor k této dohodě. Pod peticí, která vyzývá Brusel, aby ukončil jednání s Washingtonem o uzavření TTIP, se v EU podepsalo přes 1 milion lidí. A 1 milion podpisů občanů EU je hranice, při níž je podle Lisabonské dohody z roku 2009 Evropa povinna přihlížet k jejímu obsahu.

Iniciátoři petice se domnívají, že dohoda o transatlantickém partnerství umožní Americe vládnout evropským energetickým trhem a vnutit mu drahý břidlicový plyn namísto ruského přírodního. Šéfové zemí EU zároveň schválili potřebu připravit investiční plán na reindustrializaci evropské ekonomiky v celkové výši 315 miliard EUR.

Převzato z Fondsk.ru

***

Čína – Evropa: Nová aliance? (II)

Petr Iskenderov

Letos se finanční a hospodářská situace Evropské unie nezlepšila. Lepší než nazvat to „negativním ekonomickým pozadím“ by bylo říci, že spojená Evropa došla do určité meze. Podle výzkumů veřejného mínění chce ve Velké Británii odejít z EU 51 % obyvatel. Ve Francii, Itálii a Německu by byla pro odchod více než čtvrtina dotázaných, v Řecku více než třetina a v Nizozemí přes 42 %. Většina dotázaných obviňuje z ekonomických problémů banky a bankéře.

Britský Guardian upozorňuje, že eurozóna je na počátku nové ekonomické krize. Podle nich jsou nejpravděpodobnější problémy v Řecku (není vyloučeno, že z předčasných parlamentních voleb vzejde radikálně levicová vláda). O mnoho lépe na tom není Portugalsko, Španělsko, Itálie a Belgie. Nezmění-li se situace, bude ztracena důvěra podnikatelů i spotřebitelů a bude růst nebezpečí rozložení kreditní politiky (1). O tomtéž hovoří i dokument  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V říjnu došlo v zemích eurozóny a ve Velké Británii ke zpomalení hospodářského růstu.

V EU je velká nezaměstnanost. V roce 2014 se oproti roku 2013 snížila o 0,4 %. Je to nepatrné celkové snížení na 10,5 %. Přitom v řadě zemí, jako je Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Bulharsko, Kypr a Malta, narostla. Hlavní negativní okolností je v Německu počátek „technické recese“. Zde čtyři hlavní výzkumné instituty snížily prognózu růstu národní ekonomiky. Byl zaznamenán úbytek množství průmyslových objednávek o 5,7 %, průmyslová výroba se snížila o 4 %. Jednou z příčin je „sankční válka“ proti Rusku. Podle německých expertů bude zpomalení hospodářského růstu dlouhodobé.

Z Německa se recese musí přenést na celou eurozónu, což podle znalců z Deutsche Bank povede ke snížení kursu eura. V roce 2017 může evropská měna klesnout pod 1 USD.

Za takových podmínek řada zemí EU rozšiřuje spolupráci s Čínou a Peking jim jde vstříc. V českém dovozu zaujímá Čína čtvrté místo za Slovenskem a před Ruskem, v maďarském dovozu je třetí (za Ruskem), Polsko a Srbsko má čínský dovoz na čtvrtém místě. Celkově se v roce 2014 zvýšil obrat Číny se zeměmi střední a východní Evropy na 48 miliard EUR, což je o 3,9 miliard EUR více než v roce 2013.

Důležitým mezníkem při upevňování postavení Číny v Evropě se stal třetí hospodářský summit zemí střední a jihovýchodní Evropy a Číny v Bělehradě. Čínská delegace na čele s předsedou Státní rady podtrhla zájem Číny na spolupráci s těmito státy a podpořila „silnou evropskou měnu“.

V Bělehradě se, krom jiného, dohodla stavba vysokorychlostní železniční magistrály Bělehrad – Budapešť s finanční účastí Číny. Ta se má stát důležitým článkem obchodní cesty z ČLR do Evropy. Druhým jejím důležitým úkolem je spojení s řeckým přístavem Pireus, kde má čínský gigant Cosco k dispozici dva terminály. Prozatím jde 80 % čínského obchodu s Evropou námořní cestou. Vedoucí vlád Srbska, Maďarska a Číny  vyhlásili svůj záměr „vytvořit rychlou pozemní a námořní cestu s vysokorychlostní železnicí Budapešť – Bělehrad (ukončení prací v roce 2017) a s řeckým přístavem Pireus (2).

Čínský premiér řekl, že jeho země má „dostatečné rezervy, aby mohla reagovat na potřeby zemí východní Evropy“. Jednalo se o poskytnutí další čínské půjčky za výhodných podmínek na 7 miliard USD. Před tím, v roce 2012, na obdobném summitu ve Varšavě, se dohodlo otevření čínského kreditu ve výši 10 miliard EUR.

Ve Střední a Východní Evropě nyní přijímají půjčky především Maďarsko a Srbsko (miliardy EUR). Polsko získalo v roce 2013 půjčku 300 milionů EUR, Rumunsko 114 milionů EUR a Černá Hora má dostat půjčku 687 milionů EUR na financování účasti na stavbě dálnice. Peking zároveň podepsal předběžnou dohodu s Bosnou a Hercegovinou na část dálnice na jejím území v délce 62 km. Účelem je vytvoření integrované balkánské přepravní infrastruktury. Krom přepravních terminálů v Pireu byl při summitu v Bělehradě slavnostně otevřen nový 1,5 km dlouhý most přes Dunaj, který stál 136,5 milionů EUR. Je to první výsledek realizace čínských infrastrukturních projektů v Evropě.

Odkazy uvedeny u originálu

Převzato z Fondsk.ru

***

Politolog: Rusko má čím odpovědět Západu

3. Leden 2015

Nový rok je ve znamení eurasijské integrace, což povede k oslabení USA na kontinentě. Washington bude dále tlačit na Rusko, jenže to má dostatek ekonomických nástrojů na odpověď. Takový je názor politologa a novináře Pepe Escobara. Ten v článku zveřejněném agenturou Sputnik poukázal na základní skutečnosti – ukazatele Ruské federace a USA: „státní dluh Moskvy za rok 2013 je jen 13,4 % HDP, zahraniční dluh Washingtonu je ohromných 74 % HDP. Rozpočtový deficit USA je 4 % HDP, zatímco Rusko má jen 0,5 %.“

„Výkyvy ruské měny nejsou způsobeny základními ukazateli, ale následkem útoku USA, EU a ropných derivátů.“

„Problém Západu spočívá v tom, že financování ruské ekonomiky je více vázáno na základní ukazatele, než u ekonomiky americké, což ruskou činí odolnější stresům.“

„Obranná strategie Moskvy není už tak špatná. V klíčové sféře – v energetice – má problémy Západ a nikoliv Rusko. Nechce-li EU kupovat to, co nabízí Gazprom, bude mít velké nepříjemnosti.“

„K řešení současných problémů v ekonomice musí Rusko nezbytně snižovat závislost na zahraničních trzích. Při nastavení nástrojů pro odpověď na hospodářský nátlak Západu je takový scénář vývoje krajně pravděpodobný.“

„Nezapomeňme, že Rusko může vždy zavést moratorium na splácení zahraničního dluhu v částce před 600 miliard USD. To otřese světovým bankovním systémem do základu. Realizací takového scénáře začne blahobyt EU a USA mizet.“

Escobar míní, že hospodářská válka Bruselu v podstatě nemění situaci, neboť Rusko „kontroluje přibližně 25 % světových zásob ropy, přičemž situace v ostatních regionech se zásobami je krajně nestabilní.“

„Evropa dělá vše co je v jejích silách, aby se odřízla od nejnadějnějšího dodavatele uhlovodíků, pobízeje tak Moskvu přeorientovat se na Čínu a ostatní asijské trhy.“

„Nyní si představte Rusko a Čínu, které vytvoří měnovou unii, jejichž valuta je kryta zlatem a přírodními zdroji, v roli alternativy k neúspěšnému modelu „dluhové demokracie“. Hlavní směřování se nezmění: USA, třeba pomalu, ale budou postupně vytlačeni z eurasijského prostoru.“

Převzato z Topwar.ru

Přejít do diskuze k článku 87 komentářů