Rusko může Mistraly koupit se slevou – francouzská media

9. srpen 2015

V Boulevard Voltaire je zveřejněn dost ironizující článek o tom, jak Francie naloží s Mistraly. Autor článku píše, že prezident a nejvyšší velitel ozbrojených sil Francie zvítězil spolu s ministrem obrany Francie nad Ruskem a společně se pomstili za Napoleona, neboť donutili Rusy kapitulovat. Bylo to zřejmé z jejich spokojeného vzezření po vyrvání kontraktu na dodávku Mistralů z rukou samotného Putina. Jenže co s loděmi nyní? Všechny nápisy jsou tam ruské, je možno je prodat jen nějaké bývalé sovětské republice. Tak třeba Ukrajině?

V každém případě bude potřeba značně slevit z jejich ceny, aby se našel kupec. Zatím se do nákupu nikdo moc nehrne. Mezi těmi mála zájemci by mohla být Kanada, Indie, Singapur a Čína. Pokud je koupí Kanada, tak si je zřejmě jako člen NATO ponechá. Pokud je koupí spojenec Ruska Čína, je docela možné, že je za dobrou cenu přeprodá Rusku. Rusko a Čína jsou členy ŠOS, který vytvořily, aby se mohly postavit USA v Asii. Nakonec to může dopadnout tak, že Rusko své Mistraly dostane za nižší cenu než v případě nákupu ve Francii.

K tomu ke všemu jsou ještě ze sovětských dob Rusové považováni za „mistry průmyslové špionáže“. Autor článku uvádí, že letadlo Tu-144 bylo postaveno podle francouzského letadla Concorde. Ovšem špionáž zde nebyla dokázána. Celkový závěr: je docela možné, že se ruské Mistraly brzy objeví v Sevastopolu.

Převzato z Rusvesna.su

***

Duda dosud neví, má-li Ukrajinu zahrnout do nového projektu

Ljubov Ljulko

7. srpna 2015

Analytici poukazují na to, že polský prezident Duda nemá pevnou koncepci zahraniční politiky. Není v ní zmínka o Ukrajině, ani o katastrofě prezidentského letadla u Smolenska. Má ale plány na vybudování nového „východního partnerství“. O co tedy jde?

Duda v předvolební kampani sliboval vyslat vojska na Ukrajinu k ukončení konfliktu na Donbasu, jenže nyní musí poslouchat pána v Bílém domě a ten patrně dosud nedal jasné pokyny. Proto polský prezident na polskou východní politiku zřejmě nevzpomněl a promlouvá o posilování NATO. Napovídá to o neujasněnosti Washingtonu ohledně této otázky. Bylo by potřeba dávat peníze na obnovu zbraní, ale v USA je předvolební boj. Demokraté nechtějí příliš cvičit a republikáni nemohou. Nebude v tom nic dělat také jejich vazal.

Nový politický vůdce se zaměřil na starý projekt Mezimoří (Intermarum), konfederativní svaz Polska, Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí, Moldávie, Maďarska, Rumunska, Jugoslávie a Československa, samozřejmě pod polským, vedením. V podstatě má jít o sanitární kordon mezi Ruskem a Západem pro „zastavení ruské expanze“. Ukrajina do tohoto projektu touží vstoupit. V publikaci Russkij Jevrej je uvedeno: „Půlmilionová armáda, úplná kontrola obchodních cest do Asie, průmyslový a zemědělský potenciál, region s počtem obyvatel přes 120 milionů. Pravda, dobré, ne?“

Ředitel evropského centra geopolitických analýz Martin Domogala k tomu řekl: „Je to starý polský geopolitický projekt, rozpracovaný ve dvacátých letech dvacátého století. Směřuje k zajištění samostatné politiky ve svých zájmech, ale je to antiruský projekt.“ Duda má bohužel problém v tom, že ne všechny země by o něj měly zájem, ne všechny země v této části Evropy vidí v Rusku protivníka a nepřítele. Chtějí dělat své projekty a ve vlastním zájmu spolu s Ruskem a ne proti němu.

Polské bouření a chvástání není ničím podložené, jeho jednoznačný vztah k Rusku se málokomu v Evropě zamlouvá. Možná jen Ukrajincům, kteří očekávají pomoc. Domogala k tomu uvedl: „Jak my v Polsku můžeme pomoci Ukrajině? Může jít jen o speciální pomoc, v boji s korupcí, kulturní pomoc, budou-li mladí z Ukrajiny jezdit do Polska. To je vše co můžeme udělat.“ Dodal, že Ukrajinci přijíždějí pracovat. Většinou ze Západní Ukrajiny a pro ty je v Polsku jen málo placená práce.

Jak chce Polsko řídit konfederaci, když není v eurozóně? Budou potřeba značné zdroje. Andrzej Duda nehovořil po svojí přísaze s voliči o velikosti Polska, ale o jeho úpadku. Řekl: „Pomalu ztrácíme svoji zemi. Ztrácejí se kulturní zařízení, školy, muzea, občanská centra a železniční spoje. Víte, co to u nás znamená.“

Specialistka na současné Polsko Larisa Lykošina uvedla, že je země rozdělena na poloviny. Ty se různí v pohledu na roli církve, na evropskou integraci a mají různý pohled na cesty rozvoje země do budoucna. Pro Polsko je důležitá Ukrajina a východní politika. Je tu otázka, zda se může rozklížená a nijak bohatá země, v niž se „kulturní revoluce“ pere s konzervativními hodnotami, postavit do čela nového protiruského „východního partnerství“. Může, ale jen tehdy, když dostane zpoza oceánu značný finanční příspěvek. Je možno přibližně rok čekat, do voleb v USA. Do té doby se může jak na Ukrajině, tak ve světě mnoho přihodit.

Martin Domogala shrnul: „Problém polské politiky směrem k Ukrajině spočívá v tom, že naši politici velmi milují Ukrajinu a chtěli by být v rámci EU v otázce Ukrajiny hodně aktivní. Jenže Polsko nemá bohužel geopolitický potenciál, aby to zrealizovalo. Všechny otázky na téma Ukrajina v Evropě se rozhodují bez účasti Polska. Polsko je sice jednou z velkých evropských zemí, ale bohužel ne nejdůležitější. Hlavní myšlenky a akce vydávají a provádějí Paříž a Berlín.“

Převzato z Pravda.ru

***

Devalvace jüanu odhalila problémy ekonomiky Číny

Robert Peston, ekonomický komentátor BBC

12. srpna 2015

Rozhodnutí Národní banky Číny devalvovat jüan nejprve o 1,9 % a potom ještě o 1,6 % bude mít celosvětový důsledek jak krátkodobě, tak v dlouhodobé perspektivě.

Investoři ve světě pozorně sledují zásahy Fedu a očekávají, že ukončí období krajně nízké klíčové úrokové sazby s ohledem na oživení americké ekonomiky. Devalvace jüanu nepochybně pomůže zvýšení konkurenceschopnosti čínského exportu při rychlém zpomalování jejího růstu. Ten je dnes na minimu za posledních šest let. Mnozí ekonomové si myslí, že se tato situace může v budoucnu ještě vystupňovat. I pokud by zvolený krok dopomohl růstu hospodářství, budou obavy, že je dalek od dřívějšího přechodu na vyrovnanější růst, podmíněný větší poptávkou na domácím trhu.

Export deflace

Oslabení čínské měny opět obrátí pozornost na Fed. V podstatě Čína vyváží deflaci do USA. Někteří pozorovatelé jsou toho názoru, že Fed bude muset najít elegantní řešení, aby na zářijovém zasedání byla zvýšena klíčová úroková sazba – poprvé od finanční krize v roce 2008. Jinými slovy: z pohledu amerických výrobců a vývozců provedla v podstatě Čína upevnění měnové politiky, tolik potřebné americkému hospodářství.

Ve střednědobém horizontu  vyvolá devalvace znovu obavy v americkém Kongresu z neoprávněné obchodní konkurence ze strany Číny. Účastníci prezidentského boje v USA, především republikáni, budou Čínu intenzívně kritizovat za snahu zvýšit podíl vývozu i přes snížení růstu svojí ekonomiky.

Problémy se dostávají na povrch

V dlouhodobé perspektivě se může devalvace projevit i na snaze Číny učinit z jüanu rezervní měnu MMF. Ekonomové MMF a předsedové centrálních bank, kteří rozhodují o postavení rezervní měny přihlížejí k tomu, zda centrální banka země devalvovala nebo přecenila měnu a měla vliv na operace na volném trhu.

Čínská centrální banka vyhlašuje, že se s oslabením jüanu blíží pružnějšímu měnovému kurzu, určovanému tržní konjunkturou. Je v tom možná část pravdy. Vždyť v posledních několika týdnech trh dost silně tlačil na jüan, neboť problémy čínské ekonomiky byly stále zřetelnější.

Převzato z News.mail.ru

***

Rusko pozastavuje přepravu nákladů přes Lotyšsko

13. srpna 2015

Lotyšsko získává za přepravu ruského uhlí, hnojiv, ropy a kovů železnicí přes své území do přístavů 10 % svých příjmů. Tím, že tuto možnost ztrácí, platí za protiruskou kampaň EU.

Loni byl objem přepravovaného zboží do lotyšských přístavů 46,3 milionů tun, z toho po železnici 32,56 milionů tun. Lotyšsko má od počátku roku 2015 do dnešního dne rozpočtový deficit 1 %, růst HDP 3 % a inflaci 2 %. Před týdnem země rozhodovala o zvýšení rozpočtu na obranu na dvojnásobek HDP podle požadavku NATO. Důvod – rostoucí ruská agrese.

Převzato z Rusvesna.su

***

Čím hrozí výstřely Albánců v Berlíně?

Vladimir Něstěrov

14. srpna 2015

Německý statistický úřad uveřejnil údaje o imigraci. Spolková republika Německo má přibližně 81 milionů obyvatel, z toho je kolem 20 % těch, kteří mají cizí původ. Jsou to cizinci, ale trvale bydlí v Německu, dostali německé občanství, přijeli do Německa po roce 1949 jako etničtí Němci, ale mají alespoň jednoho z rodičů cizince.  Počet lidí s cizím kořeny, tzv. klasických migrantů, trvale roste. V roce 2014 jich bylo 10,9 milionů, oproti roku 2013 více o 10,6 %. Počet rodilých Němců se snížil o 1,4 %, na 64,5 milionů.

S migranty ze zemí EU (Polsko, Rumunsko, Itálie, Bulharsko, Maďarsko) si Německo jakž takž ví rady. Z těch, kteří přišli v posledních třech letech (620 tisíc), jich 57 % pracuje. Vypovídat je není možné, protože v EU je volný pohyb osob. Někteří, především Bulhaři a Rumuni, se nesnaží pracovat, berou raději podpory, a na ty se Němci dívají s nelibostí. Podle destatis.de požádalo v první polovině roku 2015 o azyl v Německu 172 tisíc osob, to je více než dvakrát tolik co ve stejném období loni.

Prudce se zvýšil počet lidí z problémových zemí, ve kterých jsou konflikty. Nápor migrantů z Kosova se za rok zvýšil na desetinásobek, z 2,4 tisíce na 31,2 tisíce, z Albánie na šestinásobek (3,9 tisíc na 22,1 tisíce). Ze Sýrie přišlo 31,5 tisíce a z Afghánistánu 7,5 tisíce. V červenci přijala německá vláda přibližně 80 tisíc žádostí o asyl. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) očekával kolem 300 tisíc migrantů a uprchlíků pro tento rok a nyní upřesňuje na 450 tisíc. Už dnes jsou dočasná střediska běženci přeplněná. Leckde už Bundeswehr poskytuje vojenské stany, třeba v Braniborsku. Jenomže co bude, až přijde chladno?

Mezi problémové země patří také Ukrajina, v niž je válka. Přesto není v Německu Ukrajincům azyl umožňován. V srpnu 2014 přijal BAMF rozhodnutí neumožnit občanům Ukrajiny přijet do Německa přednostně. Ukrajinská vláda stále tvrdí cosi o integraci do EU, jenže Němci se proti Ukrajincům opevnili. Chápali by, kdyby přicházeli uprchlíci z Blízkého a Středního východu. Namísto toho se k nim tlačí lidé z Balkánu, především Albánci. Většina z nich ví, že na azyl nemají šanci a přece přicházejí. Oni totiž do doby, než obdrží odmítnutí své žádosti o asyl, mohou po dobu osmnácti měsíců dostávat peníze – kapesné, což je až 1000 EUR pro pěti až šestičlennou rodinu, dále dostanou slušné bydlení a úplné zdravotní zajištění. Mají tak půldruhého roku rodinnou dovolenou na účet německých plátců daní.

Loni stáli běženci Berlín 250 milionů EUR, v plánu byl jen obnos 45 milionů. K tomu nutno připočítat zvýšení nákladů na administrativu. A kdyby šlo jen o to! Spousta volného času umožňuje těmto „hostům“ organizovat zločinecké bandy, které útočí na Němce, rvou se mezi sebou a dochází i k přestřelkám na ulicích. Zde vedou Albánci. Při takovém chování jich Němci už mají plné zuby. Ministerstvo vnitra zaznamenalo v prvních šesti měsících letošního roku 173 trestných činů podle článku Hrubé porušení práv běženců na bezpečné útočiště. Je to trojnásobek téhož v předešlém roce.

Podle agentury Reuters bylo za první půlrok zaznamenáno 150 případů paličství a jiných útoků, při kterých se poškodila nejnovější zařízení připravená pro naplánovaných 450 tisíc utečenců. Německý ministr spravedlnosti k tomu řekl: „Cítím hanbu za nenávist k cizincům na ulicích Německa.“

Ovšem zcela jinak o věci soudí vůdce CSU Seehofer. Podle něho se koná „masivní zneužívání“ německého zákona o poskytování asylu, neboť běženci o něj žádají výhradně z důvodu „finanční výhodnosti“. Seehofer žádá ukončení peněžní pomoci utečencům a namísto toho poskytování poukázek na jídlo a oděv.

Merkelová se dosud ohledně migrace drží stranou. Začátkem července vláda SRN rozhodovala o zpřísnění zákona o poskytování asylu. Podle nových pravidel je možno zadržovat migranty, kteří přešli německé hranice mimo hraniční kontrolu, ty, kteří ztratili pas, anebo byli přistiženi při uvádění nepravdivých údajů lidem od justice. Ve vlacích, na kontrolních stanovištích a ve stanicích se prověřují prakticky všichni barevní. Ti jsou s tím nespokojeni. Pobouření Němců nad tím, jak se migranti chovají, roste.

Nejednou už události spojené s Balkánem ovlivnily vývoj v Evropě na mnoho let dopředu. Nebudou výstřely Albánců v Berlíně tím, čím byl v roce 1914 výstřel v Sarajevu?

Převzato z Fondsk.ru