Svět ruskýma očima 318

Reklama


Převrat v Guatemale

Nil Nikandrov

16. září 2015

Velvyslanectví USA činí kroky k odstranění vůdců zemí Jižní Ameriky, kteří nejsou po chuti Washingtonu. Jsou to Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Brazílie a Argentina. Intenzita útoků proti nim stále roste. Washington přitom předpokládá, že pád jednoho z nich vyvolá dominový efekt a celá Jižní Amerika bude zbavena „populistů“.

V této souvislosti se může jevit speciální akce velvyslanectví USA na odstranění guatemalského prezidenta Otto Pereze Moliny neočekávaně. Vždy vystupoval jako člověk Pentagonu a ministra zahraničí USA. V osmdesátých letech, kdy Washington podněcoval krvavé represe k potlačení partyzánů v Guatemale i ve Střední Americe, velel tento generál trestním akcím jednotek „kaybiles“ a poté se na podnět CIA stal ředitelem Národní zpravodajské služby. Washington si byl jist, že jako prezident bude poslušným vykonavatelem jimi přidělených úkolů.

Od jisté doby začal Perez usilovat o samostatnost a ignorovat přímé pokyny velvyslanectví. Mezi svými lidmi řekl, že v Guatemale má právo přikazovat jen on a velvyslance USA hodlá prohlásit za personu non grata. Nato začalo velvyslanectví podnikat kroky k jeho odstavení a jako důvod se měl použít boj s korupcí. Formálně celou věc vede „Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale“ (CICIG) pod patronací OSN. Ve skutečnosti ji řídí ministerstvo zahraničí USA a CIA, kteří mění situaci v zemi ve prospěch proamerických chráněnců.

Perez znal americký vliv na CICIG, uplatňovaný prostřednictvím svého velvyslanectví, věděl i o odposlouchávání. Snažil se do konce roku ukončit činnost CICIG s odůvodněním, že svůj úkol už splnila. Nátlak Američanů jej donutil prodloužit její činnost o dva roky. V roce 2014 převzal vedení CICIG Kolumbijec Velasquez, člověk CIA a vojenského zpravodajství USA.

Mnozí Guatemálci se nechali přesvědčit pomocí manipulace, nepravdivých obvinění i dalšími metodami, že v zemi působí dvě vojenské mafiánské skupiny. Jednu z nich, El-Sindicato, měl řídit přímo Perez, druhou, Cofradia, řídila viceprezidentka Roxana Buldetti. Nežli dojde k odhalení lži, budou nežádoucí politici odstaveni.

Perez začal pod nátlakem ustupovat. Viceprezidentka a desítky vysokých úředníků odešli. Situace v zemi se začala vymykat Perezově kontrole. Manévroval, předkládal velvyslanectví USA záruky k přijetí rozhodujících kroků k realizaci politických reforem i reforem justice. Bylo pozdě, zahájené demonstrace sílily, 5. června zablokovali aktivisté málo známé organizace Dělnicko-rolnická aliance silnice do hlavního města. Koncem srpna došlo na všelidovou stávku s účastí přes 100 tisíc osob. Parlament zbavil Pereze imunity a ten podal 2. září demisi. Nato byl 3. září odsouzen za korupci.

Prezidenta posadili z důvodů vážných obvinění do vojenského vězení. Ten v rozhovoru pro CNN obvinil ze všeho Washington a přiznal, že CICIG kontrolují Američané, že byla represivním orgánem zaplaceným USA ke špehování Guatemalců. Nejen kvůli korupci, ale i těch, kteří „bránili zemi“ v létech občanské války.

Podle ústavy obsadil prázdné křeslo prezidenta 79letý viceprezident Alejandro Maldonado, nepotopitelný politik, muž USA. Americké velvyslanectví ve svém prohlášení avizovalo pokračování boje proti korupci a bezpráví v Guatemale a blahopřálo občanům země k pokojnému vyřešení krize. Ujistilo podporou demokracie a všeobecných voleb 6. září.

Ke spěšným volbám skutečně došlo, ale nikdo z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů. Druhé kolo bude 25.10. tohoto roku. Média předpovídají, že šanci zvítězit má Jimmi Morales (46 let), televizní moderátor, režisér a herec komického žánru. Kandiduje za stranu Fronta národní konvergence (FNC) podporovanou vojenským konzervativně nacionalistickým křídlem a reakční buržoazií. Jeho výhodou je, že dokáže komunikovat s masami a říkat to, co od něho chtějí slyšet. Svou kampaň vedl pod heslem „Nezkorumpovaný a ne zloděj“. Dosud nejsou známi jeho protikandidáti ve druhém kole voleb. Mohou to být lidé za další dvě strany, kteří by pro velvyslance USA byli rovněž přijatelní.

Proč Američané Pereze odstavili? Korupce to není, ta je všude. Možná byly v plánu nějaké geopolitické kombinace pro budoucí plán „Aliance ve jménu prosperity“ (Guatemala, Honduras, Salvador), anebo Perez odmítl stát v čele  „regionální opozice“ k vybudování průplavu v Nikaragui? Odmítl úmysl Pentagonu vytvořit velké opěrné základny v Guatemale?

Může jít i o prosté předvedení toho, kdo je ve Střední Americe pánem. Autor článku se přiklání právě k této variantě. Podle něj naplňuje USA v posledním čtvrtstoletí slogan „Mnoho síly, netřeba rozum“.

Převzato z Fondsk.ru

***

Rusko vybuduje ve Střední Asii vojenské základny

Ljubov Ljulko

16. září 2015

V Dušanbe proběhl summit CSTO (ODKB). Tádžický prezident Emomali Rachmon uvedl, že situace v regionu vyžaduje neodkladné akce k upevnění bezpečnostního potenciálu na hranicích země. Před schůzkou se potýkal se snahami destabilizovat situaci v Tádžikistánu prostřednictvím státního převratu pučem generála Nazarzody.

Prezident Vladimir Putin uvedl, že Ruská federace je znepokojena situací v Afghánistánu: „Nebezpečí terorismu extrémistických skupin pronikajících do Afghánistánu ze sousedních zemí se zvýšilo. Dušanbe může stále počítat s pomocí a podporou Ruské federace.“ O nebezpečí z Afghánistánu hovořili také prezidenti dalších zemí, jako například Nursultan Nazarbajev, který podotkl, že Talibové upevnili své postavení v Afghánistánu poté, co zde USA snížily své bojové operace. Dále uvedl, že země CSTO musí pěstovat své dvoustranné kontakty s Afghánistánem k předcházení extrémismu. Kazachstán už Kábulu nabídl rozličnou technickou i humanitární pomoc, každoročně mu dodává potraviny, otop i léky.

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev je znepokojen četnými případy verbování kyrgyzských občanů do IS. Upozorňuje, že je nezbytná bdělost po jejich návratu, neboť mohou pokračovat v teroristické činnosti i verbování.

Je jasné, že kromě upevňování pozice v Sýrii přistoupí Rusko velmi brzy k vytvoření dalšího opěrného bodu na hranici s Afghánistánem. Dají se předpokládat velké těžkosti a navíc přišla i žádost Afghánistánu od prvního viceprezidenta Abdula Rašída Dostúma. Bývalý afghánský prezident má zato, že bojovníci IS plánují sérii teroristických aktů jak v Afghánistánu, tak v Rusku a zemích Střední Asie. Z tohoto důvodu se obrátil na Rusko se žádostí o dodání vojenské techniky.

Podle Alexeje Byčkova (Úřad projektů zemí SNS) Putin na summitě prakticky navrhl zesílit ve Střední Asii vojenský kontingent. Vychází ze dvou hledisek: zhoršení situace v Tádžikistánu a posílení Islámského státu. Byčkov uvedl: „Dnes je hlavním úkolem Ruska posunout své hranice co možno nejdále, což bylo úkolem před první i druhou světovou válkou. V nejbližší perspektivě je možné, že uvidíme na hranicích Tádžikistánu, Kazachstánu a Kyrgyzie nejen pohraniční kontingent RF, ale i velké vojenské základny RF. Rachmon i ostatní vůdci velmi dobře chápou, že si sami s IS neporadí.“

Není vyloučeno, že prezident Rachmon zakázal umírněnou Stranu islámské obrody účelově přímo před summitem CSTO a generála Nazarzodu zahnal do hor. Chtěl tak zdůraznit mimořádný charakter situace a to, že ve snaze o státní převrat vidí stopu IS. Tyto síly nabírají v Afghánistánu dobrovolníky a hodlají proniknout do Tádžikistánu.

Nový předseda, prezident Arménie Serž Sargisjan, uvedl: „Pracuje se na zvýšení potenciálu silové struktury organizace.“ Po letošním květnovém cvičení sil rychlého reagování CSTO bylo přijato rozhodnutí o vojenských leteckých silách, důležité součásti organizace. Byla podepsána řada vojenských dohod, týkajících se společných obranných složek, jako je přeprava vojenských skupin, společná technická ochrana železnic atd.

Sargisjan oznámil priority arménského předsednictví v CSTO: zvýšení společného potenciálu sil CSTO, rozvíjení konceptuálních základů organizace i systémů krizového reagování, spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi, zdokonalení řízení sil i prostředků CSTO, posílení mírového kontingentu, prohlubování vojenské a vojensko-technické spolupráce a optimalizace logistiky přemisťování a přepravy.

Odborník z Institutu světové ekonomiky mezinárodních vztahů Ruské akademie věd tvrdí, že organizace bude především znepokojena hrozbami narůstajícími ze strany radikálního islámu. Myslí si, že se CSTO i RF nebudou míchat do vnitřních záležitostí jednotlivých států, jednou z nich bylo například potlačení puče Nazarzody, ale bude zaručovat bezpečnost před hrozbami ze zahraničí.

Co se týká vstupu do koalice se Západem v boji proti džihádistům, podle jeho slov „neudělal ještě Washington závěry z chyb, kterých se dopustil při destabilizaci regionů“. Jeho závěr zní: „Ani CSTO, ani Rusko se zde nepotřebují ukvapovat. Pokud Západ navrhne spolupráci pro stabilizaci situace a Američané budou korigovat v této věci svou politiku, může dojít k jednání. Pokud ne, k čemu by nám to bylo?“

Převzato z Pravda.ru

***

Velcí kombinátoři z Varšavy

Petr Iskenderov

18. září 2015

V době, kdy hlavní západní mocnosti rozehrávají na území bývalého Sovětského svazu globální geopolitické hry, jejich mladší partneři se neostýchají uškubnout si na tom nějaké peníze. V tom je obratné především Polsko. S proklamacemi o věrnosti demokracii, evropským hodnotám a tak podobně. Poláci se nevyhýbají tomu, aby na svých sousedech vydělali. Týká se to hlavně zemí Visegrádské čtyřky, Slovenska a Maďarska, ale i Rumunska a Litvy.

Plán polského ministerstva obrany a společnosti Polish Armaments Group (PGZ) je geniální. Jedná se o přípravu a výrobu nového obojživelného obrněného transportéru, určeného k obraně východních Evropanů před „ruským nebezpečím“. Projekt bude realizován se zahraniční účastí, s německým Rheinmetallem. První záměr počítá s 200 kusy a polské ministerstvo obrany je oceňuje na nejméně 300 milionů EUR. Varšava svůj plán odůvodňuje potřebou odpovědět „na rostoucí vojenskou aktivitu Ruska ve Východní Evropě“ v souvislosti s ukrajinskou krizí.

Budoucí střetnutí Poláků a Rusů si může vymyslet leda chorý mozek, přitom polští vojáci postiženi paranoiou nejsou. Je to prostší. Za přijetí chiméry o nastávající válce s Ruskem nebudou platit Poláci, ale Slováci, Maďaři, Rumuni a Litevci. Přitom budou platit dvakrát. Ponejprv v etapě výroby a následně při nákupu. Polské ministerstvo obrany kombinuje tak, že v první etapě by se vytvořil Regionální fond na podporu bezpečnosti. Ten by nabíral státní i soukromé prostředky k přezbrojení národních armád proti ruskému nebezpečí. Poté se přejde ke druhé etapě. Všechny čtyři zapojené země budou vybídnuty k nákupu obrněných transportérů, vyrobených za jejich peníze. Jde ale o výměnu zvláštní.  Měnit se mají obrněné stroje BRDM-2, které plně odpovídají potřebám NATO a které mají armády k dispozici. Polští sousedé tak mohou za dvojnásobnou cenu získat drahé a úžasné polsko-německé stroje a potom uvažovat o tom, s kým s nimi budou bojovat.

Ve ztrátě nebudou ani Němci. Zisk mnichovské společnosti KMW na výrobu tanků klesl ze 790 milionů EUR v roce 2013 na 750 milionů v roce 2014. Nyní by se společnost mohla hojit na východoevropských zemích.

Zástupce Rheinmetall přiznal, že ukrajinská krize poskytla obrannému průmyslu politický klacek, ale neřekl, s kým se utká německá a polská obrněná technika. Vyčíslili, že zakázky z Východní Evropy přinesou v roce 2015 zisk z prodeje válečné techniky 2,4 miliardy EUR.

Slováci, Rumuni a Maďaři mají přece jen potenciálního protivníka. Bývalý šéf zahraniční zpravodajské služby Ukrajiny Malomuž varoval Kyjev, že v případě zostření konfliktu na Ukrajině tam může minimálně pět zemí vyslat svá vojska. Všechny tyto země mají územní nároky a při první příležitosti je prý uplatní. Tady se jistě budou polsko-německé obrněnce hodit. Je-li možno dostat za jeden a tentýž výrobek, jehož se není tak lehké zbavit, zaplaceno dvakrát, jde samotné polsko-ukrajinské bratrství stranou.

Převzato z Fondsk.ru

***

Proč Varšava krmí ukrajinský radikální nacionalismus?

Vladislav Gulevič

19. září 2015

Na Ukrajinu je zakázán vstup třem polským občanům. Jsou to dva novináři, Jakub Koryba a David Berezitski a válečný zpravodaj portálu Novorossia Today David Hudziec, který bojuje na straně Novorossiji. Berezitski vysvětluje Polákům události v DNR. Zvláštní je zákaz vstupu Korybovi.

Koryba napsal otevřeně o účasti Varšavy na svržení Janukovyče. Řekl o přípravě bojovníků majdanu pracovníky polských tajných služeb, o důvodech neodpovídajícího navýšení počtu diplomatických zastupitelstev Polska na Ukrajině (Ukrajina má v Polsku tři konzuláty, Polsko na Ukrajině osm a další tři jsou plánovány) a o dalších věcech. Originál článku Koryby se z internetu ztratil a novinář byl zbaven práce ve vydavatelství.

Varšava se nijak nevzpírala zákazu vstupu na Ukrajinu svým novinářům, na rozdíl od BBC, která takové jednání vůči svým lidem nazvala „útokem na svobodu tisku“. Vystrašený Porošenko ihned nařídil jména Britů ze seznamu odstranit.

Pochopení ukrajinských nacionalistů Varšavou není jednoznačné. Kaczyński vyznamenal Juščenka, Komorowski Porošenka, ačkoliv oba tito Ukrajinci deklarovali vybudování jednotného ukrajinského nacionalistického státu.

Podle vedoucího agentury vnitřní bezpečnosti (ABW) generála Luczaka vytvářejí Ukrajinci své buňky v příhraničních oblastech Polska, hlavně tam, kde sami tradičně žijí. Jedná se o organizace Svoboda a Pravý sektor.

Uvnitř ukrajinské diaspory funguje Svaz Ukrajinců v Polsku (SUvP). Ani jeho otevřeně protipolská ideologie Polsku nepřekáží ve financování tohoto svazu z polského rozpočtu. Základem svazu je OUN-UPA – hrdinové ukrajinského národa a idea, že podkarpatská vojvodství Polska se musí stát součástí Ukrajiny. Občas je polským vedením někdo ze SUvP vyznamenán. Centrem spolupráce západoukrajinských radikálů a jejich spojenců z východního Polska je Lvov. Podle polských medií je generální konzul Polska ve Lvově Jaroslaw Drozd kádrovým důstojníkem polské zpravodajské služby v hodnosti plukovníka.

Shovívavým přístupem k ukrajinským nacionalistům se vyznačují i další evropské země. Strana Svoboda má své buňky také ve Švédsku, Itálii, Španělsku, Rakousku, ČR, Německu, Belgii a Portugalsku. Odtud přicházejí peníze a jiná pomoc ukrajinským nacionalistickým oddílům (Karpatskaja Seč, Zolotyje Vorota a jiné). Za takové peníze také vycházejí noviny Idea národ (Ідея Nації).

Starosta německého Cvikova intervenoval u německé vlády za rehabilitaci raněných členů ukrajinských trestných oddílů z Donbasu v německých nemocnicích. Delegace z Radomyšle Velkého  předala finanční pomoc rodinám padlých nacionalistů. V Praze byla představena kniha veterána OUN Papa.

Po Polsku se i další země Evropy mění na neomezené šiřitele ukrajinského nacionalismu. Není jisté, že se polským tajným službám podaří vyostřit protiruské směřování ukrajinských nacionálních radikálních organizací a zároveň utlumit jejich silný protipolský náboj.

Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku 27 komentářů