Svět ruskýma očima 330

Reklama


Na Bosporu a dalších trasách

Alexej Balijev

6. prosince 2015

Ve sdělovacích prostředcích bylo oznámeno, že Turecko znemožní ruským lodím plavbu přes úžiny Bospor a Dardanely. K tomu nedošlo. Černomořské úžiny jsou v režimu stanoveném na konferenci v Montreux v roce 1936. Obchodní lodě všech zemí v míru i ve válce zde mají volnou plavbu. Nepřestalo to platit ani ve druhé světové válce.

Přeprava sovětské a později ruské ropy přes úžiny se ustálila od konce roku 1980 a z vyvážené ropy činila 30 %.

Svého času turecká vláda zaručovala, že nebudou problémy s vývozem ruské ropy touto cestou. Leč turecká jurisdikce vztahující se k úžinám byla taková, že k problémům docházelo. Záminkou bylo například přetížení lodí nebo ekologické škody. Turecká vláda ruské tankery opakovaně zastavovala. V devadesátých letech měl Sovětský svaz z takového zdržování ztrátu přes 600 milionů USD. Zároveň s tím čečenští separatisté, které podporovalo zahraničí včetně Turecka, blokovali ropovod Baku – Groznyj – Tichoreck na Novorosijsk a Tuapse. Tehdy začala stavba ropovodu z Baku přes Tbilisi do Ceyhanu, který převzal začátkem roku 2000 téměř veškerý transport ázerbájdžánské ropy. Tehdy začala turecká vláda zadržovat nejenom ruskou, ale i ázerbájdžánskou a kazašskou ropu. Byl to podraz na celý černomořsko-kaspický tranzitní systém ropy ze Severního Kavkazu.

Sovětské vedení si na konci druhé světové války a v prvních poválečných letech uvědomovalo zranitelnost transportu přes Bospor, Marmarské moře a Dardanely a navrhlo zakázat přes ně průjezd válečných lodí zemí, které leží vně černomořské a egejské pánve, do Černého moře. Avšak Turecko, podporované Západem, to odmítlo. Po roce 1991 a hlavně od jara 2014 se lodě zemí NATO cpaly do černomořské akvatorie a objevovaly se v mnoha tamních přístavech.

Letos koncem října oznámila odborná rada Transněfti vysoké ekologické, logistické a politické riziko přepravy ropy přes Bospor a Dardanely. Oba průlivy jsou jedněmi z nejzatíženějších na světě. Ministerstvo energetiky společně s Transněftí hledají obchvat. Z ekonomických a politických důvodů se k realizaci projektů zatím nepřistoupilo, ale práce zde pokračují. Jedná se o Tyto projekty:

Patrně projekt ropovodu (Maďarsko) – Bělehrad – Bar (Černá Hora) z první poloviny devadesátých let. V archivu je projekt Sever – jih Soluň – Skopje – Bělehrad z první poloviny šedesátých let. Doporučoval se z důvodu obchvatu černomořských úžin.

Nejednou se uvažovalo o variantě sjednocení jižní maďarské přípojky ropovodu Družba přes Srbsko s jaderským přístavem Bar a s egejskou Soluní. To by znamenalo možnost vyloučit trasu přes Bospor a Dardanely.

V letech devadesátých a začátkem roku 2000 byl v plánu ropovod Burgas – Alexandrupolis, ale Bulharsko se Bruselem nechalo dotlačit k odmítnutí.

V prosinci 2014 byl z ruské iniciativy vytvořen „Východní ropovodní klub“, k němuž se připojily Transněfť (RF), Gomeltransněfť – Družba (Bělorusko), Transpetrol (Slovensko), MOL (Maďarsko) a MERO ČR (Česká republika). (Pozn.: Dohodu podepsala 11. 12. 2014)

Jednou z otázek na XII mezinárodním technickém symposiu „Potrubní transport – 2016“ v dubnu 2016 v Moskvě bude problematika současného stavu systému potrubního transportu v Rusku i za hranicemi. Soudě podle dynamiky vývoje mezinárodních událostí může myšlenka na alternativní trasy ropy mimo turecké úžiny nabýt konkrétní podoby.

Převzato z Fondsk.ru

***

Kyjev: Za kulisami Bidenovy návštěvy

8. prosince 2015

Návštěva proběhla pod heslem: „Za Ukrajinou je Amerika“ a „Kyjev musí udělat více“. K realitě mají obě hesla daleko.

Biden nechal Porošenka vystřízlivět

Navenek to byla naprostá solidarita. Prý nebude Washington přeměňovat Ukrajinu na Sýrii a také nikdy neuzná anexi Krymu. Při zahájení své návštěvy řekl Biden Ukrajincům, že USA i nadále podporují Ukrajinu v jejich konfliktu na Donbasu. Obvinil Putina z porušování dohod o ukončení palby. Ukrajině slíbil 190 milionů dolarů. Ve svém projevu v Nejvyšší radě uvedl: „Budete-li zlepšovat život Ukrajinců buďte ubezpečeni, že Amerika vždy bude s vámi, bude vás podporovat.“

Až sem je to oficiální řečnění. Ale za kulisami je vše trochu jiné. Biden nepochybně tlačil Porošenka, aby si přestal pohrávat s energetickou blokádou Krymu, protože by Putin mohl pod záminkou humanitární katastrofy udělat „nepromyšlený krok“. Energetickou blokádu nejprve ukončil Medžlis a poté byli ze svých míst odstraněni „bojovníci a aktivisté“ „Pravého sektoru“.

Dále – včera ministryně financí Jaresko oznámila, že nevylučuje nezaplacení dluhu Rusku 3 miliardy dolarů ve stanoveném termínu 21. prosince. Den před tím odmítly USA ručit Ukrajině za platbu tohoto dluhu a tak přiznaly platební neschopnost Kyjeva. Co znamená těch zatím jen slíbených 190 milionů dolarů, když Kyjev potřebuje 20 miliard na rozpočet. Dnes politika MMF vylučuje financovat Kyjev po defaultu.

Porošenko: Reformy jsou na Ukrajině nezbytné

Za třetí – na tiskové konferenci s Bidenem řekl Porošenko, že jsou před Ukrajinou čtyři roky bez voleb a za tu dobu se musejí stihnout veškeré reformy nezbytné pro vstup do EU. Američané mu tedy zaručili podporu na čtyři roky, ale s podmínkami, které Ukrajina nesplní.

Nejspíš budou měněni ministři. Náhodou se proslechlo sdělení Saakašviliho, že je „zahájen proces“ vyšetřování korupce u ukrajinských ministrů, především Jaceňjuka a jeho komplice, poslance za Národní frontu Martynenka. Zpečetěn je osud generálního prokurátora Šokina. Má na tom osobní zájem Biden. Podle amerického velvyslance na Ukrajině chrání ukrajinští prokurátoři zkorumpovaného majitele energetické společnosti Burisma Holdings, v níž pracuje Bidenův syn Hunter. Asi si dělá na společnost nárok.

Za čtvrté – byla ukončena palba ukrajinské armády na pozice armády DLR, která probíhala celý předešlý týden. Biden Porošenka upozornil, že při pokračování bude nezdarem Minských dohod vinen on a budou ukončeny sankce proti Rusku. Tak jako tak se v Evropě a v USA tvoří proti nim lobby.

Včera ukrajinský prezident neočekávaně vetoval návrh zákona vlastní strany, který už prošel Radou. Týkal se možnosti bezplatně na 50 let získat a využívat zemědělskou půdu, a to i přesto, že je na její prodej moratorium. Porošenko asi přesvědčil Bidena, že otevřeně prodávat Američanům půdu bez zjevných zásluh zatím nejde. Mohlo by se narazit na rozhořčení hrozící lidovým povstáním.

Ukrajina – černá díra

Možná se Biden nevzpíral, protože už přítele Petra nehodlá podporovat. Ve svém blogu napsal, že „možná je to poslední příležitost Ukrajiny“. Přání zůstat na Ukrajině by bylo nadále, ale není síla k sycení černé díry.

Takto hodnotí situaci ukrajinský politolog a ekonom Oleg Soskin: „Biden přijel na Ukrajinu rozmístit kádry. Bude Jaceňjuk dále předsedou vlády, nebo tam postaví Američanku z Chicaga, účetní Jaresko, nebo Saakašviliho? Biden je bude léčit, vyučovat aby nekradli, ale na to MMF úvěr nedá. Zloději erární pokladny a kleptomani Porošenko a Jaceňjuk udělali jen v tomto roce dluh 11 miliard USD. Celkově je státní dluh 72 miliardy. To je prakticky celý roční HDP Ukrajiny. Po revoluci měla národní banka Ukrajiny asi 20 miliard devizových rezerv. Kdo je ukradl? Někdo by měl nést odpovědnost. Ať ji nesou Biden s Obamou a Lagardeovou.“

Default kvůli ruskému dluhu bude znamenat ztrátu reputace Ukrajiny: nepřijdou investice, stát zbankrotuje, nedokáže sestavit rozpočet. Padne hodnota všech eurobondů, čili krachne finanční systém a nynější Ukrajina.

Potom bude potřeba všechny trestat, celé vedení, změnit stát, jako tomu bylo na Islandu, kde změnili dokonce i ústavu. Akorát že na Islandu byl v roce 2010 jasný plán jak vyjít z krize – poctivost k lidu a odmítnutí pomoci jak od „amerických přátel“, tak i od těch evropských.

Převzato z Pravda.ru

***

Prognóza od Iščenka: Kolik ještě zbývá Ukrajině?

Jevgenija Alexandrova

11. prosince 2015

Všichni včetně západních partnerů chápou, že se ukrajinský stát dlouho neudrží. Především proto ukončili jeho financování. I kdyby MMF něco uvolnil, je pozdě na to, aby se situace změnila. Takto hovoří prezident Centra systémové analýzy a prognóz Rostislav Iščenko: „USA už nebudou Ukrajinu sponzorovat, to je beznadějné. Ukrajinský stát lze porovnat s notorickým alkoholikem. Také dlouho nevydrží. Iščenko říká, že 300 milionů, které naznačil Biden, jsou jen symbolické. Naznačit je možno cokoliv. Má se to ale tak, že tyto peníze sice v americkém rozpočtu jsou a možná je Ukrajina dostane. Možná. Jsou sice v rozpočtu, ale ne na Ukrajině.“

Podle ukrajinského oligarchy Firtaše zůstalo Ukrajině tak 3 až 5 měsíců života a podle dalšího oligarchy Taruty 8 měsíců. Američané také předpokládají, že se Ukrajina dlouho neudrží, snaží se tento proces zpomalovat a vyžadují federalizaci. „Doporučení Bidena na federalizaci by mohlo dát Ukrajině možnost přežít ještě půl roku, ale podle mne je to nerealizovatelné. Dávám za pravdu ukrajinským oligarchům, že zemi zůstalo několik měsíců života. Už v roce 2014 nebyl ukrajinský stát životaschopným a udržoval se jen s pomocí politické a finanční podpory Ameriky. Dnes po odmítnutí přijde krach koncem jara a počátkem léta. I když MMF něco ukrajinské vládě přidělí, situace se nezmění, je pozdě“, říká Iščenko.

Jak k rozpadu dojde a k čemu to povede není možné říci. Ale určitě bude ukrajinská moc likvidovaná. Politolog k tomu říká: „Po rozpadu Ukrajiny možná přejde Novorusko do RF. Možná, že Oděsa jakožto ruské město a celé Malorusko se připojí k RF. Je i možnost sestavit federativní útvar z několika částí s dominantním ruským vlivem.“

Vzpomeňme, že dříve Iščenko uvedl, že ukrajinská vláda snažící se ovlivnit cizí politiky, aby neztráceli DLR a LLR, fakticky přiznala, že ztratila část Donbasu.

(Pozn.: V předešlém článku se hovoří o příslibu Ameriky na pomoc Ukrajině 190 milionů dolarů, zde je to 300 milionů, ale bez označení měny)

Převzato z Politobzor.net

***

Zakladatel WikiLeaks řekl, proč Turci sestřelili ruský Su-24

Erdoganova strana si chtěla zvýšit hodnocení

Alexandr Bojko

10. prosince 2015

Julian Assange známý svými odhaleními sdělil svoji verzi incidentu s ruským Su-24 nad Sýrií. Z velvyslanectví Ekvádoru v Londýně vystoupil prostřednictvím video spojení na TV kanálu RT.

Letadlo sestřelili kvůli politickým ambicím vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje před parlamentními volbami. Členové této Erdoganovy strany požadovali na svých vojácích, aby sestřelovali vzdušné objekty narušující tureckou hranici, byť jen na jednu vteřinu. Byl to výborný propagandistický tah. Volby proběhly úspěšně, strana zvítězila, ale zapomněli zrušit příkaz.

Turci skutečně sundali v polovině října čísi bezpilotník a vyhlásili, že budou sestřelovat jakékoliv vzdušné cíle. Zejména z tohoto důvodu se ruská letadla držela v dostatečné vzdálenosti od vzdušné hranice Turecka. Avšak 24. listopadu se stalo něco, co bylo nevratné: stíhačka F-16 sestřeluje ruský bombardér Su-24 nad územím Sýrie. Assange se domnívá, že Erdoganovo okolí bude dělat všechno možné, aby dosáhli kontrolu tam, kde se dobývá ropa.

Převzato z Kp.ru

Přejít do diskuze k článku 17 komentářů