Svět ruskýma očima 337

Reklama


Zmizela hrozba terorismu ze soutěsky Pankisi?

Michail Agadžaňan

29. ledna. 2016

Ruský ministr zahraničí Sergěj Lavrov uvedl, že Rusko má informaci o tom jak teroristická skupina IS využívá soutěsku Pankisi v Gruzii k výcviku, odpočinku a doplňování zásob bojovníků. Podobné zprávy docházely i dříve. Gruzie je odmítá s tím, že žádné nebezpečí terorismu z této oblasti nehrozí. Podle gruzínského premiéra odtud uteklo několik desítek lidí bojovat k IS, ale jejich případný návrat se bedlivě kontroluje.

Kontrola na gruzínské straně hranice s Tureckem, kudy vede trasa bojovníků do Pankisi a zpět je skutečně zesílena, ale do zcela plné kontroly má daleko. V dubnu 2015 se v obci Duisi v soutěsce konala schůzka stařešinů místních občin, na níž se debatovalo o verbování jejich mládeže bojovníky. Stařešinové žádali od vlády přísná pravidla pro odjezdy mladých do Turecka, odkud se přesouvají do Sýrie a do Iráku.

Za minulý rok zahájilo gruzínské ministerstvo vnitra 14 případů týkajících se terorismu. V soutěsce zadrželi 5 osob, mezi nimiž byl bratranec polního velitele IS Batirašviliho. Poté dodatečně zadrželi ještě jednoho. Celá operace trvala několik hodin. Zadržení byli obviněni v souvislosti s IS a z verbování místních obyvatel. K dnešnímu dni je v Gruzii trestně stíháno 9 osob, mezi nimi 4 obyvatelé Pankisi. Navíc byl zadržen další člověk, který již bojoval v Sýrii na straně IS. Další 4 jsou zadrženi pro podezření z příslušnosti k teroristům.

Pracovník gruzínské bezpečnostní služby Levan Izorija oznámil, že úřad má informace o přibližně padesáti gruzínských občanech bojujících mezi džihádisty. Patrně jich bude víc. Převážně pocházejí z Pankisi. Nejznámější je Terchan Batirašvili, nebo Abu Omar al Šišani, jehož smrt byla v Sýrii oznámena, ale doklad o tom není.

Podle gruzínských sdělovacích prostředků zahynulo na Blízkém východě 14 gruzínských občanů bojujících v řadách teroristů. Gruzínští experti nesdílejí přesvědčení svých politiků ohledně kontroly nad situací a předpokládají aktivizaci islamistů na předělu Severního a Jižního Kavkazu na jaře letošního roku. Vláda Gruzie si s bojem proti nim neví rady. S teroristy nedokáží osamoceně bojovat ani velké státy. Je potřeba mezistátní koordinace, spolupráce speciálních služeb a dalších oprávněných orgánů. Gruzie formálně spolupracuje s Tureckem. Ovšem vztah turecké vlády k džihádistickému podzemí v jejich zemi je nejednoznačný, Ankara plní podvratnou roli k Sýrii a Iráku a Tbilisi může těžko počítat z této strany se solidní pomocí. Zde by si Gruzie pomohla, kdyby se postavila vedle Ruska, jenže vztahy mezi nimi jsou na bodě mrazu. Tbilisi v roce 2008 jednostranně přerušilo diplomatické styky s Moskvou. Dosud nebyly obnoveny.

Na podzim 2016 budou v Gruzii volby a vládnoucí strana Gruzínský sen projde zkouškou. Tlak na vládu roste hned z několika směrů. Příznivci Saakašviliho a jeho strany a on sám nepromarní jedinou příležitost obvinit vládu, že jejich politika směřuje proti Gruzii. Třeba jednání s Gazpromem o zvýšení dodávek plynu, nebo jednání o možné spolupráci proti terorismu. Vše označují za zradu národních zájmů.

Vypadá to, že obvinění vlády nacházejí ohlas. Nedávno uvedl bývalý ministr státní bezpečnosti Gruzie Valerij Chaburdzanija, že Tbilisi ignorovalo návrh Moskvy na spolupráci v otázkách boje s terorismem, ač výměna informací mezi gruzínskými a ruskými zástupci ohledně protiteroristické činnosti by byla dobrá pro Gruzii, Rusko i celý svět.

Převzato z Fondsk.ru

http://www.fondsk.ru/news/2016/01/29/ischezla-li-terroristicheskaja-ugroza-iz-pankisskogo-uschela-38290.html

***

Celá Ukrajina jako dárek

Carl

Dmitrij Babič

28. ledna 2016

Na Ukrajině je diskutován úmysl jmenovat bývalého švédského ministra zahraničí Carla Bildta předsedou ukrajinské vlády. Ten to zatím odmítá.

„Chorvatské“ řešení donbaského problému

Bildt na samém počátku ukrajinské občanské války a rovněž nyní veřejně vystupuje za tak zvané „chorvatské“ řešení donbaského problému. V roce 1995 napadlo Chorvatsko pod krytím OSN okrsek kompaktně osídlený Srby na svém území nazvaný Srbská Krajina. Oba národy se o tento kus země rvaly už v době první balkánské války, která nastala hned po rozpadu Jugoslávie počátkem devadesátých let. Časem všichni Srbové, kteří se nehodlali přizpůsobit, Srbskou Krajinu opustili a ti, kteří odejít nechtěli, se pochorvatštili. O takovém vývoji sní kyjevský režim na Donbase.

Bildt oklamal Miloševiče

Nedávno Bildt pronesl v Kyjevě zvláštní slova: „Srbskem okupované území bylo úspěšně navráceno Chorvatsku a nyní už nikdo na tento konflikt nevzpomene.“ Hlášku doplnil: „Vy můžete jednat podobně, bude to v zájmu Ukrajiny, Ruska a evropské bezpečnosti.“ A jak to má být provedeno? Přirozeně invazí. Ostatně v jednom ze svých článků pro nedávnou konferenci o Východní Evropě v Rize věnuje Bildt pozornost důležitému detailu, který musí Kyjev dosáhnout ještě před etnickou a ideologickou čistkou na Donbase. Je to zneškodnění vůdce země důležitého pro pronásledovanou národnost. V roce 1995 byl pro Srbskou Krajinu tím vůdcem sousední Miloševič, pro nynější Donbas je takovým vůdcem prezident Putin.

Bildt píše: „Tak jako dnes prezident Putin ohledně ukrajinské otázky, tak i tehdejší prezident Miloševič trval na tom, že věc může být řešena jen cestou přímých jednání mezi srbskými separatisty a chorvatskou vládou v Zábřehu.“ Chvástá se, že se mu tehdy povedlo oklamat Miloševiče tím, že jej přesvědčil k výměně Srbské Krajiny za osobní bezpečnost a uklidnění Západu: „Nakonec Miloševič souhlasil s rozmístěním mise a sil OSN, které měly za úkol zajistit demilitarizaci regionu a návrat suverenity Chorvatska po realizaci nezbytných záruk pro tam žijící Srby.“

Porážku DNR a LNR a jejich návrat pod kyjevskou vládu vidí Porošenko i Bildt v jakési „mírové misi“. Porošenka si tím možná Bildt natolik získal, že ten začal vážně uvažovat o jeho kandidatuře na místo ukrajinského předsedy vlády.

Specialista na barevné revoluce a šokové reformy

Znalci evropské politiky Bildta nazývají nejvlivnějším člověkem ve Švédsku a jedním z nejvlivnějších v EU. Počátkem devadesátých let se stal švédským předsedou vlády, potom vedl misi OSN v Sarajevu, ve skutečnosti vládu Bosny a Hercegoviny. Do roku 2001 byl speciálním vyslancem generálního tajemníka OSN na Balkáně. Nikdy nelitoval ani jedné ze svých „reforem“, při níž se celé balkánské komunity do krve řezaly. Naopak, nedávno, již v období ukrajinské občanské války lituje, že po Bosně hned západní politici nezabavili Bělehradu Kosovo.

V událostech na Ukrajině se od samého počátku stavěl za majdan a organizoval evropské sankce proti Janukovyči. Porošenko a Západ v čele s Bildtem připravují pro Donbas „mírovou misi“ se známým průběhem. S takovou misí, ať pod hlavičkou OBSE či jiných struktur, Rusko souhlasit nemůže.
Převzato z Pravda.ru
***

Rozštěpení Německa

Natalija Meden

30. ledna 2016

V Německu znají pojem „paralelní společenství“. Objevil se počátkem nového tisíciletí v souvislosti s blufem o multikulturalismu. Navzdory snaze vlády o „integraci do současné demokratické společnosti“ muslimských migrantů si tito zvolili nežít společně, ale vedle, v paralelním světě. Stárnoucí původní obyvatelstvo žijící podle svých stereotypů politické korektnosti se opatrně odsouvá a dává stále více životního prostoru vzrůstajícím paralelním společenstvím. Ukazuje to například výstavba mešit. V Německu bylo v roce 2009 2,5 tisíce modlitebních domů a 250 mešit. Za čtyři roky nato už bylo 1000 mešit. V Kolíně, městě muslimských útoků na ženy je největší mešita v Evropě, postavená v roce 2012. Saúdská Arábie, která je naprosto nesolidární se svými nábožensky sbratřenými migranty, nabídla loni Německu zaplatit výstavbu dalších 200 mešit. Navíc se některé křesťanské chrámy z důvodu nedostatku farníků předávají muslimům. Dobrovolně. Pravda, jsou kompromisy, například, že výška minaretu v Kolíně nesmí přesahovat výšku věhlasného kolínského chrámu.

Paralelní společenství se tvoří živelně. Je jich mnoho. Tvoří je nejen Turci, těch je nejvíc, jsou i Libanonci. Podle německých sdělovacích prostředků jsou téměř všichni, kteří v Německu žijí, napojeni na kriminalitu. Obchod s drogami, prostituce. Jezdí v luxusních automobilech a k tomu dostávají sociální dávky. Přitom skutečně potřební Němci pobírají sociální dávky jen tak jak je skutečně potřebují. Jsou případy, kdy si běženci snižují věk, aby měli delší čas na přijetí ve vyhlédnutém státě.

V Německu je dosud zakázáno informovat o věcech, které by mohly vést k dalšímu prohlubování již existujícího rozštěpení společnosti. Tak policie Severního Porýní-Vestfálska (sem patří Kolín nad Rýnem a Duisburg) má instrukci: „Zprávy o podezřelých ze spáchání trestného činu nebo zločinců z řad náboženských, etnických nebo jiných menšin lze zmiňovat jen v těch případech, je-li pro to závažný podklad.“ Ministr vnitra Maiziere do omrzení opakuje, že je mezi migranty kriminalita odpovídající celostátnímu průměru. Třeba ano, ale pohlaví a věkové složení uprchlíků se velmi liší od místních obyvatel, je tam vysoké procento mladých a neúměrné množství mužů. V roce 2015 bylo registrováno více než 50 % osob do 25 let (do 30 let 82 %). Mezi běženci starými 16 až 20 let není ani čtvrtina žen. Přitom se oficiálně hlásá, že se počet sexuálních zločinů nezvýšil. Kolínské události pak byly bleskem z čistého nebe.

Přitom nejen v Kolíně byly napadeny ženy. Podle Spolkového úřadu pro trestní záležitosti se vlna násilí přehnala celým Německem. Krom čtyř spolkových zemí (Duryňsko, Šlesvig-Holštýnsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko a Sasko-Anhaltsko) byly postiženy všechny spolkové země. Zpráva úřadu uvádí, že napadali především muži ve věku 16 až 25 let.

Postavení žen v muslimských zemích je známé. V Německu to pochopili a jsou již města, kde se pomýšlí na zákaz návštěv diskoték běžencům. Městská rada Regensburgu zvažovala nedávno možnost zřízení speciálních oddělení pro ženy v autobusech. Jak asi bude Evropa vypadat po pár letech?

Zatím nemastná, neslaná reakce vlády příliš k rozumu útočníky nepřivedla. Měsíc po kolínských událostech musela mnichovská policie žádat o pomoc kvůli opakujícím se surovým útokům na ženy. Vláda musí nyní činit nějaké kroky, aby zachránila zbytky důvěry Němců k mediím. Ještě v září podle průzkumu věřilo 20 % obyvatel „lživému tisku“.

Loni bylo v SRN registrováno 1 087 478 běženců, což je víc než za období 1953 až 1989 (900 000 osob). A to se předpokládá, že přišlo ještě další čtvrt milionu, kteří se nezaregistrovali. Z registrovaných je ještě polovina o nichž se neví kde jsou, ti nedošli do určeného místa.

Informace německých sdělovadel jsou speciální. Dokud policie nepotvrdí, že útočníci z Kolína jsou migranti, nikdo z novinářů se o tom neodváží napsat. Informace se objevují na speciálních portálech internetu. Třeba o tom, že v Hamburku museli zdravotní školu, kde studují převážně dívky začít hlídat, protože na studentky číhali obyvatelé blízké ubytovny pro migranty. Za takových podmínek vláda očekává vlídné přijetí hostů. Kancléřka prohlásila: „Uděláme to!“. Od Obamy: „Ano, můžeme!“ Čímž Merkelová opět potvrdila svou pověst nepříliš iniciativní političky, která „kvůli spolehlivosti“ upřednostňuje příklon k Americe.

Ve vládě nepanuje jednota. Neklidná je i CDU. Zástupkyně Merkelové v této straně Julia Klöcknerová, která může být její nástupkyní, navrhla plán A2: vytvořit na německých hranicích přijímací centra pro přijímání a distribuci migrantů a stanovit jejich maximální počet na den. Předseda bavorské vlády Seehofer (CSU) navrhuje následovat příklad Rakouska a stanovit horní roční hranici příjmu. V Bavorsku je 159 tisíc migrantů. Seehofer zaslal dopis Úřadu spolkového kancléře v němž hrozí podáním k ústavnímu soudu. Merkelovou kritizuje i Seehoferův předchůdce Stoiber. Sociální demokraté reagovali obviněním CSU ze snahy o rozvrácení koalice. Sílí hlasy pro sesazení kancléřky. Roste popularita nové strany Alternativa pro Německo, kterou je již ochotno podpořit 13 % voličů, což znepokojuje zavedené politiky.

Za této situace je pochopitelná reakce obyčejných lidí. Ti si kupují prostředky osobní ochrany a organizují domobranu. Vláda na to reaguje silně odmítavě: ministr spravedlnosti Maas (SPD) tvrdí, že sebeobrana je nepřiměřeně pravicově extrémistická. Za nebezpečné extrémisty je soustavně označováno hnutí Pegida. Před nedávnou demonstrací Pegidy došlo ke žhářskému útoku na parkovišti, na němž stála auta demonstrantů. Kdo požár zorganizoval policie neví. Snad. Jen kdo je v tomto případě extrémista?

Pokud není vláda v paralelním světě schopna zajistit svým lidem základní bezpečí, najdou občané sami vlastní alternativu.

Převzato z Fondsk.ru

http://www.fondsk.ru/news/2016/01/30/parallelnye-miry-raskol-germanii-38303.html

Přejít do diskuze k článku 67 komentářů