Svět ruskýma očima 351

Reklama


Ukrajinský scénář pro Kazachstán je už napsán

Ljubov Ljulko

10. května 2016

Nursultan Nazarbajev si částečně může za situaci, která nyní nastala v Kazachstánu, stěžovat sám na sebe.

Protesty proti zemědělské reformě

Prezident vystoupil na zasedání vlády 5. května, kde řekl: „Dnes je složitá doba. Kazaši si nepřejí ukrajinské události, vím to, ať to všichni slyší. A proti tomu, kdo je sem chce zavést, přijmeme nejpřísnější opatření – a potom neříkejte, že jsem nevaroval.“

Na téže poradě dal prezident svým nařízením moratorium na úpravy v Pozemkovém kodexu. Ten umožňuje dávat půdu do nájmu cizincům na dobu až 25 let. Zákon má nabýt účinnost 1. července. Tímto krokem dal na vědomí, že nedávné protesty obyvatel ve městech Atyrau, Aktobe, Semey, Žanaozenu a Kyzylordy jsou spojeny zejména s touto událostí.

Demonstrující se především obávali, že se zemědělská reforma zvrhne na skupování území podnikateli z Číny. Po poradě přijal prezident dobrovolnou demisi kurátora zemědělské reformy, ministra hospodářství Dosajeva a sestavil novou komisi pro Pozemkový kodex. Podotkl k tomu, že jestliže lidé změny nechtějí, znamená to, že nejsou třeba. I přesto nazval účastníky mítinků „provokatéry“ a kazašská TV podle Kommersantu tvrdí, že akce jsou výsledkem práce „vnějšího nepřítele“. Dotazovaní odborníci vidí za protesty obyvatel nikoliv „zahraničního nepřítele“, ale jen ekonomické požadavky. Lidé jsou již „unaveni z hospodářské krize a sociálních problémů“, přičemž jsou jen málo obeznámeni s úpravami v Pozemkovém kodexu. Ať je tomu jakkoliv, živelné vystoupení ohledně pozemků je nejsilnějším protestem od roku 2011, kdy zahynulo ve střetech s policií 16 zaměstnanců v ropném průmyslu v Žanaozenu. Dnešní krizi mohou využít západní tajné služby, připravené rozehrát národnostní karty stejně jako na Ukrajině.

Procesy v postsovětském prostoru

Podle Dmitrije Alexandrova  z Ruského institutu strategických výzkumů se všude v postsovětském prostoru konsolidují ultraliberální a nacionalistické síly. Ultraliberálové se řídí západními názory a nacionalisti zastávají jak protiruské postoje, tak stavějí do popředí  svou národnost. Kazašské vedení se snaží udržet rovnováhu, ale nacionalisté a liberálové své představy zejména mezi inteligencí úspěšně prosazují.

Podle Alexandry Dokučajevy, vedoucí útvaru diaspory a migrace institutu zemí SNS, stavějí všechny postsovětské státy svoji nezávislost do polohy nezávislosti na Rusku. Starší lidé si pamatují, že neexistovaly žádné národně-osvobozenecké boje národů Sovětského svazu. Pro rozpad země nebyly reálné příčiny. Ovšem nezávislost je potřeba uznat. Bohužel se buduje na protiruském základu. I historie se učí v protiruském duchu. V nových kazašských učebnicích se období příslušnosti k ruské říši a k Sovětskému svazu hodnotí jako období koloniálního útlaku.

Některé stránky historie Kazachstán neočerňuje. Účast ve Velké vlastenecké válce se hodnotí jako účast v boji za svobodu země. Závěr je však smutný. V Kazachstánu vyrostly dvě generace, které považují Rusko za kolonizátora, který Kazachy utlačoval.

Rozruch v řadách nacionalistů

„Krymské jaro“ dalo podnět k růstu nacionalistických nálad v Kazachstánu. Existuje zde názor, že Rusko je nynější agresor. Dokonce i přes existenci ruského jazyka na severu země Sorosova nadace, USAID a další větve CIA dokáží v zemi zosnovat další „revoluci ctnosti“. Před několika lety vyčlenila opozice velké granty, z nichž platí obyvatelům, aby vyšli na ulici. Hovoří o tom dnešní kazašská TV.

Kazašský politolog Eduard Poletajev říká, že půda je zde posvátnou hodnotou. K Pozemkovému kodexu není vztah ani tak kritický, jako spíše emocionální. Mluvit v principu o tom, že umožnit cizincům vykupovat půdu, anebo ji rozprodat bohatým, aby nic nezůstalo prostým Kazachům, to nesedí. Je evidentní narušení vnímání změn pod vlivem národnostních faktorů. To, co se roztáčí v Kazachstánu, je skutečně podobné tomu na Ukrajině. Jde o dokumenty. Na Ukrajině nebyla podepsána dohoda o asociaci k EU a v Kazachstánu byl naproti tomu podepsán a parlamentem přijat Pozemkový kodex. Bylo to učiněno dávno a protesty přišly až nyní. Znamená to, že zahraniční nebo domácí faktor destabilizace existovat musel.

Společný svátek Velkého vítězství

Poletajev zpozoroval, že se někteří uživatelé facebooku z Ukrajiny vyskytovali v kazašském internetovém prostoru a podporovali bouře. Ovšem vláda se zachovala šikovně a předvedla, že naslouchá názoru obyvatelstva a snaží se předejít vystoupení nespokojenců. Poletajev uvedl: „V Kazachstánu je 25 let nezávislosti. To je hlavní pro rok 2016. Právě dnes k tomu vyšel výnos prezidenta, kdy důraz je kladen právě na tento svátek. Den 9. května je státem uznaný, lidé přijdou, položí květiny, to nebude problém.“ Hlavní je ale nezávislost na Rusku. Kruh se uzavírá: „Prodejné síly“ – nacionalisté, vycvičení k nenávisti k Rusku – to je práce západních tajných služeb. Ale nejde o „ukrajinský scénář“.

Chtělo by se zakončit optimisticky. Nazarbajev byl na přehlídce ke Dni vítězství a všem nám poblahopřál ke „společnému svátku“.

Převzato z Pravda.ru

http://www.pravda.ru/world/formerussr/10-05-2016/1300392-zemlya-0/

***

Ukazatel síly Ruska mnohonásobně vzrostl

Ljubov Ljulko

10. května 2016

Kdo je v současnosti silnější – Rusko nebo USA? V čem je síla Ruska? Jaký je nyní poměr sil na Blízkém východě? Proč dnes světoví vůdci upřednostňují radit se s Putinem, a ne s Obamou?

Zvedáme hlavu

Na tyto otázky odpovídá Dennis Ross ve svém článku a činí závěr: „Vztahy jsou mnohem důležitější než síla. Rusové ukázali svoji ochotu využít sílu, aby ovlivnili rovnováhu v regionu a my ne.“ „Obama využívá sílu jen v tom případě, jsou-li v bezprostředním nebezpečí USA.“ Putin přistupuje „na použití síly pro dosažení politických cílů“. Je to „státník“ oproti Obamovi, který je politik.

V období druhé světové války řekl Roosevelt: „Můj hlavní úkol je zachránit bankéře a průmyslníky před sebevraždou.“ Po druhé světové válce byla těmto bankéřům a průmyslníkům zajištěna politická a finanční hegemonie Ameriky. Putinovi jde vždy o politické cíle Ruska. Dnes musí postupovat tak, aby plnil přání Rusů, například na podporu povstalého Donbasu. Vyjadřuje to heslo ze startovacího komplexu na kosmodromu Vostočnyj při prvním startu: „Zvedáme hlavu“.

Dennis Ross se trápí, že po „vojenském zásahu v Sýrii“ sám Obama „volá Vladimiru Putinovi“ a žádá jej, aby mu pomohl v nátlaku na Asada, čímž přiznává, že má Putin v regionu značný vliv. Americké naděje, že se Rusko politicky zhroutí v důsledku zhoršování ruské ekonomiky a nízkých cen ropy, není na místě. Cožpak síla státu závisí jen na vojenské moci  a silné ekonomice?

Příznaky silného státu

Podle vysokého úředníka CIA Roberta Kleina je síla státu v obyvatelstvu, v území, v ekonomice a vojenské síle – to všechno dohromady. Podle této teorie byl Sovětský svaz dvakrát tak silný jako USA (s ohledem na strategii a odhodlání). Tyto zvláštní činitele byly ztraceny za Gorbačova a Jelcina, avšak za Putina je Rusko opět nabylo. Svědčí o tom i průvody Nesmrtelného pluku v mnohých zemích. Svědčí o tom i ruská operace v Sýrii.

Rusko nemá tak nadměrný válečný rozpočet a tolik vojenských základen po světě, ale ono se ukazuje, že v současnosti ani nejsou potřebné. Vojenské úkoly je možno plnit s pomocí vysoce přesných zbraní, umístěných kdekoliv.

Vojenský potenciál NATO je ohromný, ale ani svého člena Turecko nemohla aliance podpořit v jeho sporu s Ruskem. Asi nebylo přání umírat za své ideály, což Rusové neodmítají.

Lidský faktor je mimořádně důležitý. Putin vládne schopností nabádat západní politiky, aby dělali určité kroky. Příkladem je vštípení myšlenky, že jen společným úsilím je možno zvítězit nad terorismem. Putin formuje i nové chápání mravnosti: jen samotné národy mají právo rozhodovat svůj osud (a jen politickými postupy).

USA se pohybují na okraji propasti

Nedá se hovořit o nárůstu proruských nálad ve světě, ale rozhodně rostou nálady protiamerické. Je důležité, že Rusko není ve světě osamocené. Jistě, stát nemá dostatečnou hospodářskou sílu, ale ukrajinské události mu přinášejí užitek. Na nahrazování dovozu pracují prakticky všechna odvětví, včetně špičkových. Jakmile bude nový rusko-čínský projekt atraktivní, změní se prudce situace.

Dennis Ross závěrem navrhuje řadu opatření k nápravě situace kolem ztráty hegemonie USA na Blízkém východě. Sunnitům v Iráku by se měly dodávat zbraně a v Sýrii vytvářet bezletové zóny v případě, že Asad neodstoupí. Dále přitvrdit směrem k Íránu ve věci jeho jaderného programu, vypracovat srozumitelný plán spolupráce se spojenci na Blízkém východě k odporu vůči Íránu. Ross si dělá naději, že nová administrativa v Bílém domě bude v tomto směru fungovat. Ale jak to bude? Za prezidentování Clintonové asi dojde k válce. Za prezidentování Trumpa se zřejmě Amerika změní. Vnitřní předpoklady k tomu jsou.

Politoložka Jelena Ponomarjova v této souvislosti uvedla: „Nejen v sociálně-ekonomické sféře dozrávají v USA tendence k bouřím. Problémy jsou i rasové, náboženské a týkají se i domácího terorismu.“ „Spojené státy jsou složité. Tím víc jsou zranitelné. Budoucnost země nezávisí na osobě prezidenta, ale na zcela nepředvídatelných faktorech, které se vyjadřují pojmy“ ekonomická, sociální, informační a politická rizika“, ke kterým Spojené státy přišly mnohdy vinou své vlastní aktivity. Znamená to, že si vychovali své ničitele, své hrobaře. Představuji si, že kdyby Amerika přišla o svoji moc, hlavně vojenskou a hospodářskou, asi by se stal svět mírovějším, prosperujícím a transparentnějším.“

Převzato z Pravda.ru

http://www.pravda.ru/world/10-05-2016/1300581-index-0/

***

USA – Ukrajina: perníky skončily, zůstal jen bič

Dmitrij Minin

13. května 2016

Za měsíc po Porošenkově návštěvě Spojených států nedostal Kyjev žádnou americkou pomoc, ani miliardu dolarů úvěrových záruk, ani obvyklou tranši od MMF. Dvouleté líbánky USA s Ukrajinou jsou pryč a namísto perníku z Ameriky přichází bič. Bílý dům je znechucen tím, že současná finanční politika Ukrajiny přináší pouze více korupce. Čím více dostane, tím více se tam rozkrade. Washington je nespokojen i s tím, jak ukrajinská strana zcela nepokrytě boří minský proces.

Ve Washington Post se objevil článek s názvem Jak západní pomoc zhoršuje na Ukrajině závislost na úplatcích. V něm se uvádí, že Západ se nejednou snažil zabránit rozkradení části Ukrajině poskytovaných financí. Hlavně proto se pozastavovaly úvěry poskytované mezinárodními finančními institucemi i jednotlivými státy a společnostmi. Potom se však znovu uvolňovaly kvůli politickým cílům. Výsledkem je, že každý dolar přicházející do země odpovídá 6,25 dolarům nelegálně vyvezených. Jen Privatbank Kolomojského si přisvojila a přesunula do daňových rájů z úvěru MMF Ukrajině 4,51 miliard USD částku 1,8 miliard USD. List dochází k závěru, že se jedná o institucionální problém a je třeba zcela vyměnit vládnoucí elitu. Ale za koho, to neuvádí.

Urážlivého překvapení se dostalo Kyjevu od Nulandové. Informace od Ukrajiny o její návštěvě koncem dubna jsou dost skoupé. Ovšem kyjevským informačním sítem mnohé propadne. Nulandová prý žádala, aby Ukrajina co nejdříve změnila ústavu s tím, aby vzala v úvahu „zvláštní status“ samostatných oblastí Doněcké a Luganské (ORDLO), zorganizovala tam volby a zajistila amnestii účastníkům bojových akcí. Její myšlenka spočívá v tom, že „minské dohody“ je nezbytné naplnit do konce roku 2016 bez jakýchkoliv alternativ. Ač je „Minsk“ špatný, Ukrajina s ním jakožto stát souhlasila, uvedla poslankyně Viktorija Vojcickaja. Ultimátum Nulandové potvrdil i dobře informovaný Michail Pogrebinskij.

Celkově vzato je postoj ministerstva zahraničí USA přednesený Nulandovou ukrajinským představitelům včetně Porošenka tento:

  • Kyjev musí plnit minské dohody, které nemají alternativu a k nimž se Ukrajina zavázala.
  • Volby v ORDLO musejí proběhnout nejpozději v létě a stoprocentní realizace minských dohod do konce tohoto roku. Poskytnutí slíbené finanční pomoci bude přímo záviset na schopnosti Kyjeva řídit se podmínkami „Minska“.
  • Evropské sankce na Rusko budou nejspíš v červenci prodlouženy, ale je dost pravděpodobné jejich zrušení v prosinci
  • Vpřípadě dohody o provedení místních voleb se odsunou těžké zbraně a obrněná technika, a to do speciálně určených míst pod dohledem mise OBSE
  • Budou rozšířeny početní stav mise OBSE a její zplnomocnění; uvažuje se o možnosti zformování speciálního policejního kontingentu pod záštitou OBSE, který musí plnit roli garanta bezpečnosti na území ORDLO v období volební kampaně
  • Odsun těžkých zbraní a techniky může být realizován po proběhnutí místních voleb podle předem dohodnutého plánu
  • Obnovu ukrajinské kontroly na hranici je možné začít až proběhnou místní volby a za podmínky jasného dodržení  minských dohod
  • Kyjev musí splnit celý komplex opatření předpokládaných minskými dohodami, včetně přijetí zákona o rozsáhlé amnestii a změn v ukrajinské ústavě, projednaných v Minsku
  • Všechny strany musejí zřetelně dodržovat  povinnosti předpokládané minskými dohodami, ale Ukrajina musí jako první ukázat, že je připravena projevit dobrou vůli.

Principiálnost Nulandové ve věci „Minsku“ v Kyjevě se vysvětluje tím, že má příležitost zaujmout vysokou funkci v zahraničním úřadu USA v případě vítězství Clintonové. Ale povede se jí to jen v případě, že bude mít úspěch při řešení jí dozíraného konfliktu na Donbase. Musí předložit nějaký pozitivní výsledek, byť by byl jen dočasný. Jak ale může Nulandová a její šéfové dosáhnout výsledky, když Kyjev provokativně sabotuje minský proces a předpokládá, že čas pracuje pro Ukrajinu?

Další překvapení je nadcházející výměna velvyslance Payetta kariérní diplomatkou Marií Jovanovičovou, Američankou srbsko-ruského původu. Payette si v ukrajinské misi zval na kobereček nejen ministry, ale i prezidenta. Jeho výměna znamená asi tolik, co výměna hlavy Ukrajiny. Bílý dům se jasně distancuje od lidí, které nedávno sám ustanovil.

Jovanovičová není osobně spojena se současnou vládní skupinou. Patří mezi vůdčí americké specialisty na postsovětské státy, zejména na státní korupci. Byla náměstkyní šéfa diplomatické mise na Ukrajině, velvyslankyní v Kyrgyzii a v Arménii. Již se jí podařilo rozmotat složité uzly finančních deliktů, které vyvolává americká pomoc. Není vyloučeno, že výměna velvyslance je předzvěstí změny ukrajinské vládní elity. Není ale potřeba dělat si naději, že na Ukrajině bude lépe.

Pesimistický ukrajinský politolog konstatuje: „Administrativa Obamy svěsila ruce – nemají nástroje k vlivu na ukrajinskou situaci. Zůstala jen kardinální řešení, včetně těch, které ničí naši zemi. Dokud nový prezident USA nesloží přísahu, dotud se strategie nezmění a my budeme dále padat do geopolitické jámy.“

Převzato z Fondsk.ru

http://www.fondsk.ru/news/2016/05/13/usa-ukraina-prjaniki-konchilis-ostalsja-odin-knut-40199.html

***

Konfliktní web „Mírotvůrce“ se uzavírá

13. května 2016

Stránky publikovaly osobní údaje lidí, které na Ukrajině považují za „teroristy a separatisty“. Ukázalo se, že byla publikována data tisíců žurnalistů, kteří byli na území DLR.

Opoziční vůdce Anton Geraščenko měl Mírotvůrce v oblibě. Na své facebookové stránce napsal: „Projekt Mírotvůrce bude zrušen. Po zahájení soudního procesu proti jeho spolupracovníkům, na žádost skupiny ukrajinských i zahraničních novinářů, po štvanici organizované jednotlivými sdělovacími prostředky Ukrajiny, v souvislosti s obviněním týkajícím se publikování osobních dat a také v souvislosti s požadavkem EU na zablokování dispozice webu, přijala skupina anonymních hackerů-patriotů Ukrajiny rozhodnutí o uzavření webu. Děkujeme všem ukrajinským patriotům, kteří pomáhali a spolupracovali v projektu Mírotvůrce.“

Přitom již spolupracovníci konfliktního internetového projektu slíbili, že v nejbližší době zpřístupní archívy.

Centrum Mírotvůrce přijalo nejednoduché rozhodnutí o uzavření webu. V prohlášení na webu se říká: „V současnosti archivují spolupracovníci Centra veškeré existující informace, které budou později zpřístupněny, takže si je může kdokoliv stáhnout a otevřít na svém počítači.“

Námět: Stan

Převzato z Rusvesna.su

http://rusvesna.su/news/1463128497

Přejít do diskuze k článku 62 komentářů