Svět ruskýma očima 377

Reklama


Zvyšujeme autoritu země

Alexej Muchin

7. listopadu 2016

Politolog Alexej Muchin o nových závažných argumentech v zahraniční politice Ruska

V poslední době je stále hlasitěji slyšet „jestřábí“  křik z různých zemí. Situace se stala nebezpečnější poté, kdy USA, Velká Británie a v závěsu za nimi Německo oficiálně nazvaly agresorem a hlavním nebezpečím pro civilizovaný svět Rusko. Ohniska napětí jsou vedle ruských hranic a všichni normálně uvažující zahraniční odborníci to nazvali krajně nebezpečným symptomem pro nerovnováhu vztahů ve světě. Země budou na pokraji války.

Dnes se obraz světa převrací hlavou dolů a tak se vede hybridní válka. Kdo chce získat zdroje, postará se příslušné zemi o zahraniční půjčky. Zorganizuje tam státní převrat a ohlásí agresi ze sousední země. Kdo chce vyhrát na příštích olympijských hrách, jednoduše oznámí doping hlavního soupeře.

Charakteristická je lest týkající se modernizace ruských zbraní. S odvoláním na smlouvy PRO se tvrdí, že zejména Rusko je příčinou světové nestability. Množství provokací, nepodložených obvinění a informačních útoků je nebetyčné. Jenomže NATO musí počítat s dlouhodobou ruskou zkušeností s vedením všemožných válek, včetně informačních.

V historii bylo Rusko nezřídka nepřipravené na začátek velké války. Ale nikoliv nyní. Zásluhou úsilí vojáků a politické vůle jak vedení země, tak občanské společnosti jsou ozbrojené síly státu plně připravené. Demonstrují nejen technickou sílu, ale také bojového ducha. Dotvrzuje to i organizace vojenské kampaně v Sýrii.

Za období od roku 2012 byla v ruských ozbrojených silách realizována opatření k základnímu přeměně celého systému organizace ozbrojených sil. Konkrétně bylo vytvořeno nové Národní centrum řízení obrany, které umožňuje nejen sledovat reálnou situaci po celém světě, ale také zajistit řízení veškeré vojenské organizace země. Ve vojenských okruzích existují ještě regionální a teritoriální centra se stejnými úkoly. Důležitá je synchronizace úsilí výrobců a odběratelů produkce obranného průmyslu. Nová technika, přicházející do armády, má již kvalifikovaný, speciálně vycvičený personál.

V poslední době došlo ještě k synchronizaci občanského a vojenského systému řízení pro případ mimořádné situace. Vcelku nedávno proběhla mobilizační cvičení nejen armádní, ale i občanské složky – centrální banka, ministerstvo financí a další státní orgány.

Západ reaguje mimořádně nervózně na obnovení praxe neočekávaných prověrek armády, které umožňují objektivně zhodnotit úroveň bojové pohotovosti a nastínit způsoby řešení problémů. V perspektivě se přejde k jednotnému systému týlového zajištění všech silových struktur.

Odborníci obracejí pozornost na finanční a hospodářské překážky způsobené sankcemi a nepříznivé situace na trhu s ropou. Růst vojenského potenciálu Ruska bude zpomalen. Proto bude vojenská síla využita i pro mírovou činnost a krizové řízení k dosažení konečného úspěchu.

Bojových akcí se účastní kompaktní celky stálé pohotovosti, sestavené do mobilních autonomně aktivních mezidruhových skupin a integrované do jednotného  průzkumného a informačního prostoru. Zvláštní význam bude mít síť vojenských základen a středisek materiálně technického zajištění, na které je možno spolehlivě provádět přesuny a týlové zajištění expedičních skupin. Bez dříve rozmístěné infrastruktury musí být využity přístavy a letiště spřátelených států.

Armáda je dnes nejstabilnější státní institutecí, která má výjimečnou možnost ochránit Rusko a jeho lid nezávisle na politickém kursu státu. Je zformovaná a dokonce také obnovená zcela zvláštní jedinečná atmosféra ruské kádrové armády, která dnes dává průmyslový impuls hospodářství země a reálně umožňuje stimulovat civilní výrobu.

Ve výsledku je armáda důležitou podporou při realizaci principů zahraničně politické činnosti, umocňující argumentaci ruského vedení a zvyšující autoritu země, nehledě na zoufalé pokusy zničit ji jednou provždy.

Autor je generálním ředitelem Centra politických informací.

Převzato z Izvestia.ru

***

Němečtí politici pocítili vítězství Trumpa jako politické zemětřesení

Natalija Meden

10. listopadu 2016

Němečtí politici jsou v tomto hodnocení jednomyslní. Merkelová Trumpa pozdravila s návrhem „těsné spolupráce“ založené na společných hodnotách. Učinila narážku na stoupající odpovědnost prezidenta USA. Zřejmě měla na mysli označení své politiky v předvolební kampani za „naprostou katastrofu“. Pozornost přitom vyvolává i druhá nuance blahopřání: „Ani s jednou zemí světa za hranicemi EU nemáme tak hluboké spojenectví jako s USA“. První kancléř Německé spolkové republiky Konrad Adenauer se musí obracet v hrobě, když jeho nynější dědička staví vztahy se zeměmi Evropy nad závislost Německa na USA.

Předsedové Evropské rady a Evropské komise ve své gratulaci pozvali Trumpa na nejbližší evropský summit. Ještě před tím uskuteční ministři zahraničí zemí EU speciální schůzku, kterou navrhlo Německo. O iniciativě informoval Frank-Walter Steinmeier, který se nikterak z vítězství Trumpa neraduje. V očekávání zvratů ve světové politice vyzývá připravit se na to, že zahraniční politika USA bude méně předvídatelná. Všechno bude podle něho složitější.

Ještě příkřejší byl Siegmar Gabriel, který Trumpa považuje za nového autoritativního a šovinistického internacionála. On dávno pomýšlí na kancléřskou funkci po Merkelové. Může mu takový postoj pomoci?

Výsledky amerických voleb jako první komentovala německá ministryně obrany Ursula von der Layden z CDU a hned za ní její stranický kolega Norbert Röttgen, předseda zahraničního výboru Bundestagu. Ještě před vyhlášením výsledků voleb řekl, že „bohužel“ o vítězství Trumpa nepochyboval, ale je pro něho neuvěřitelné „a dokonce nemyslitelné, že se většina Američanů mohla takto rozhodnout“. Předem předpovídal, že zvolení Trumpa zhorší transatlantické vztahy.

Ze všech politických stran promluvili jako první o „politickém zemětřesení“ Die Linken. Georg Gysi poukázal v radiu Deutschlandfunk na agresivitu mnohých předvolebních výroků Trumpa, především jeho příslib rozmetat dohodu s Íránem, kterou Gysi považuje za největší zahraničně politický úspěch Obamy. Zároveň vyjádřil naději, že nový americký prezident a ruský prezident se mohou „nějak domluvit“ ohledně Sýrie a Ukrajiny. Svůj rozhovor uzavřel sarkasticky: Nový ideální pár v politice.

Pro mnohé Němce je vítězství Trumpa symptomem pravého populismu na Západě, na obou stranách Atlantiku. Rozkol ve společnosti, který Trumpovi umožnil zvítězit – to je „transatlantický západní fenomén“ – hodnotí situaci Röttgen. Vítězství objasňuje rozhodností, s jakou by Američané chtěli zbavit vlády současný establishment a vyměnit elity.

Svůj podíl k dramatizaci důsledků voleb přijali v Německu také nejvlivnější vědečtí ekonomové. Dennis Snower, prezident Institutu světové ekonomiky v Kielu, pochmurně prorokuje: „Nad Spojenými státy a ostatním světem se stahují temné mraky. Nad liberálním světovým řádem visí otazník“.

Převzato z Fondsk.ru

***

Ukrajina: mocný šok pro otce a děti „revoluce cti“

Dmitrij Arťomov

10. listopadu 2016

Jak oficiální Kyjev zareagoval na vítězství Trumpa

Ukrajinské politické špičky zažívají následky šoku. Ničí se záznamy v sociálních sítích, z éteru se stahují celé programy, čistí se publikace na webových stránkách spojené se jménem Donald Trump. Na kandidáta na funkci prezidenta USA bylo vylito mnoho bláta.

První majdanový převrat na Ukrajině byl za vlády Clintona. Tehdy se stal ukrajinským prezidentem Viktor Juščenko. Jedním z vůdců převratu byl jakýsi Robert Kagan, politolog napojený na CIA a vedlejším povoláním manžel Nulandové, která pak rozdávala sušenky na druhém kyjevském majdanu.

Desítky poradců z Demokratické strany USA a z Národního demokratického institutu po léta nepřetržitě trčí v Kyjevu. Zároveň Paul Manafort, který zpočátku vedl volební kampaň Trumpa, léta asistuje „kontrarevolucionářům ze Strany regionů“. Z Ukrajiny odešel kvůli skandálu s „černými účty Strany regionů“, když se 3 roky po majdanu „náhodou“ objevily záznamy o tom, že prý dostával od Janukoviče a okruhu jeho lidí významné částky.

Kyjevský režim instalovaný Obamovou administrativou vsadil jen na jednu kartu. Ani Porošenko, ani jeho okolí nepochybovalo o vítězství Clintonové. Jeden charakteristický detail: Koncem minulého týdne požádal zástupce prezidentovy administrativy Jelisejev o audienci u velvyslankyně USA na Ukrajině Jovanovičové. Po audienci byla velvyslankyně pozvána k návštěvě Porošenkovy administrativy. Audience byla naplánována na den 9. listopadu a úřad pro zahraniční politiku dostal za úkol připravit Clintonové blahopřání k vítězství ve volbách.

Bylo směšné, že kožené desky s pozdravem byli schopni vyrobit a předat Porošenkovi do recepce. Spolu s vyjádřením velké radosti bylo v textu přesvědčení, že po příchodu do Bílého domu bude USA upevňovat podporu kyjevskému režimu „v boji s ruskou agresí“. Formulace byly více než jednoznačné. Týkaly se vojenské pomoci v budoucnu pro „obnovu teritoriální celistvosti“, o účasti Američanů v „mezinárodní ozbrojené misi“ v Donbasu. Vše skončilo smutným pohledem Porošenka i jeho kabinetu. Tak Porošenko něco vynechal a vyjádřil přesvědčení, že USA budou i nadále pomáhat boji „s ruským agresorem“ a vše uzavřel pozváním Trumpa na Ukrajinu k oficiální návštěvě dle jeho rozhodnutí.

Paní velvyslankyně poděkovala, ale byla skeptická k možnosti návštěvy v blízké době. Scéna byla zaznamenána osobním kameramanem Porošenka, šla do televize, ale následně přišel příkaz odpověď americké velvyslankyně odstřihnout.

Nyní je nejasný i osud Jovanovičové. Má srbské kořeny, dobře zná ruštinu a je známá v místních politických kruzích. V roce 2003 organizovala v Kyjevu skandál, jímž přišel o autoritu tehdejší prezident Kučma. Jednalo se o obvinění, že Ukrajina dodává do Iráku zakázané systémy PVO Kolčuga. Ukázalo se, že to není pravda, ale Kučma tím byl poznamenán. Jovanovičová je favoritkou Nulandové.

Nechutná komedie v Kyjevě nastala 9. listopadu. Avakov, který Trumpa nejprve urážel, se začal podlézavě ospravedlňovat, Parubij, který vinil Trumpa ze všech smrtelných hříchů, mu náhle začal děkovat, Turčinov, který ještě včera nastávajícího vládce Bílého domu hanobil, najednou div že před ním nepadl na kolena. Ukrajinská věrchuška je veskrze úplatná. V tom je její existence. Mizí veškerý rozdíl mezi Porošenkem a jakýmsi Sergejem Leščenkem, dřívějším reportérem Ukrajinské pravdy. Tu už 15 let udržují americké peníze (právě Leščenko spolu s 5. TV kanálem vlastněným Porošenkem zaútočil na Paula Manaforta).

Místní ukrajinští komentátoři se už těší na brzkou výměnu Američany stávajícího kyjevského týmu. Další předpokládají, že se Trump domluví s Putinem na zónách vlivu a Ukrajina přejde „pod ruský protektorát“. Večer 9. listopadu hlavní ukrajinské TV kanály náhle změnily rétoriku. Ani prezident Putin nebyl vystaven obvyklému hulvátství. O vítězství Trumpa hovořili velmi svědomitě a poprvé za dlouhou dobu TV ignorovala každodenního „vykladače otázek ATO“ Andreje Lysenka.

Bez pozornosti zůstala bezvýsledná jednání v Minsku o Donbasu a ukrajinský představitel Kučma už není pro novináře zajímavý. V Kučmově rodině je skutečný zmatek. Jeho zeť, Viktor Pinčuk, patřil mezi hlavní sponzory Fondu Clintonových. V Kyjevu a ve Washingtonu budou mít na paměti přínos Pinčuka k tomu, co se na Ukrajině stalo. Na každoročních večírcích „Jaltské evropské strategie“ (YES), které se konaly v paláci Livadia, se organizovala předvádění Porošenka, Jaceňjuka, Nalivajčenka a Turčinova. Vše pozorovali Nulandová s mužem a samozřejmě oba Clintonovi, čestní hosté YES.

Nepřišel už čas říci celému tomu publiku „NE“?

Převzato z Fondsk.ru

***

Eurasii sjednocovat na principu duchovní shody národů

Nikolaj Drozdov

4. listopadu 2016

V červnu 2017 se bude konat první sjezd národů Eurasie. Profesor Nikolaj Drozdov, člen Veřejné komory Ruské federace, řekl při příležitosti Dne národní jednoty, že s ohledem na světové krize, terorismus a ozbrojené konflikty nesmějí národy Ruska a zemí Eurasie připustit vojenskou agresi: „My jako lidstvo můžeme přežít jen v takovém případě, půjdeme-li cestou míru a spolupráce. Mnohé propagandistické mašinerie, které mnohokrát zvyšovaly nehumánní válečnou rétoriku, musí se zesilováním napětí ve světě skončit. Je potřeba je umlčet.“

Ohledně ekologie se Drozdov vyjádřil, že se progresivně ničí životní prostředí. To se musí stát jedním z nejnaléhavějších problémů. S tím se lze vypořádat jen cestou společné celoplanetární iniciativy. Jak říkali staří – velká vlna převrátí všechny loďky. Smířit se s tím, co existuje, znamená nedočkat se lepších časů.

K založení mezinárodního veřejného Hnutí národů Eurasie uvedl: „Přišel čas stavět mosty součinnosti, přišel čas spojenectví. Nové hnutí, které bude založeno na principech duchovní shody národů, je schopno překonat politické i ekonomické meze, které nás rozdělují. Naše cesta je cesta sblížení a míru. Našimi nástroji jsou kulturní rozvoj, boj za lidská práva, úcta k  národům a účast ve společných sociálních projektech. Jak říkal velký mírotvorce Ghándí: ‘Chceš-li, aby se svět změnil, sám se změň’.“

Hnutí Živá planeta navrhuje několik rozsáhlých strategických projektů, které spadají do programu nové veřejné organizace. Drozdov promluvil o plánu na vytvoření prvního eurasijského TV kanálu TV Skaylife a o nadcházejícím postavení věže – stožáru přátelství národů v olympijském parku v Soči, kde bude také muzeum přátelství národů. Krom toho se rozpracovává program Východosibiřského kulturně obchodního fóra národů Eurasie. Pokud se mají tyto národy svolat, je lepší nedělat to z Moskvy, ale ze Sibiře, která je mostem spojujícím Evropu a Asii.

Krom toho se připravuje třetí rozsáhlá mezinárodní arktická expedice Pól míru a přátelství 2017. V červnu 2017 bude první sjezd národů Eurasie s výzvou lidem dobré vůle připojit se k Veřejnému hnutí. Pouze spojenými silami je možno odolávat terorismu a agresi.

Převzato z Vestikavkaza.ru

 

Přejít do diskuze k článku 18 komentářů