Diskuze k článku


  • M.C. • 15. ledna 2017

    Akorát bych uvedl na pravou míru pár nepřesností v článku o Vlasovovi:
    Vlasov byl před válkou hodnocen velmi vysoko, žádné chyby v řízení vojsk v počáteční fázi války mu vytýkány nebyly, za nezvládnutí řízení vojsk byl sesazen Žukov.
    Vlasov naopak v době všeobecného ústupu až útěku RA dokázal držet s 37. armádou zdevastovaný Kyjevský opevněný prostor a bránil postupu německých vojsk na Kyjev 73 dní. Dva a půl měsíce. Po prolomení fronty na jiných úsecích se pěšky probil z obklíčení.
    Následně byl jmenován velitelem 20. armády, která byla jednou z armád bránících Moskvu ze severozápadu v prostoru řeky Lamy. I zde se osvědčil.
    Velitelem 2.úderné armády Volchovského frontu se stal teprve 21.března 1942, v okamžiku, kdy už byla tato armáda prakticky obklíčena po provedení úspěšného průlomu, který se nepodařilo rozšířit a uvolnit tak obklíčení Leningradu. Armáda se v obklíčení bránila až do června, většina jejích zbytků se probila z obklíčení 23.června. Vlasov tento útok řídil, ale Němcům se únikový koridor podařilo přehradit dříve, než stihli ustoupit všichni vojáci a projít koridorem nestihl ani štáb armády.
    Vlasov byl zajat až 12.července, jeho náčelník štábu Vinogradov byl téhož dne zastřelen při pokusu o únik.

  • orinoko • 15. ledna 2017

    Tak tak, v předmětnem článku je dost hovadin. Nikdo není bez chyb. Ani Rusové.

  • Vaska • 15. ledna 2017

    článek o výše mnou uvedeném příspěvku byl na novarepublika ale zmizel

  • Vaska • 15. ledna 2017

    ostatně je toho víc – náckové na UA ukradli tělo zabitého opolčence – proč – jak začala II. světová – utokem na vysílač kterej hodili na poláky

  • zajoch • 15. ledna 2017

    M.C., pochopitelně, že nevím odkud jsou vaše informace o Vlasovovi. Před mnoha lety jsem četla knížku od českého autora o něm, nepamatuji si už ani jméno autora, ani její název a informace byly pro Vlasova celkem příznivé, i když zrada se tam neomlouvala. Mnohem později jsem četla dost rozsáhlou publikaci Karla Richtera Osudový omyl generála Vlasova. Pokud si dobře vybavuji, tak tam byly některé informace podobně podané jaké zde uvádíte Vy. Hlavní část se však týkala jeho pobytu ve fešáckém zajetí v Německu, v němž měl i svoji ruskou kuchařku, se kterou upadl do zajetí a se kterou byl zřejmě v intimním vztahu již ze Sovětského svazu. On byl prý dost velký sukničkář. Jeho zajetí není u Richtera líčeno jako zrada, spíš naopak. U nacistů měl přiděleného německého dohližitele, který se s ním nakonec docela spřátelil a chtěl mu v konci války nějak pomoci. Podle této publikace se Vlasov silně snažil vytvořit v Německu ruskou protisovětskou armádu a také ji vytvořil. Především z Ukrajinců. Měl promyšlený plán jak dobude Sovětský svaz. To co se píše v tomto článku o jeho činnosti v Německu se dost shoduje s tím co uvádí K.Richter, včetně snahy o navázání kontaktů s Američany. V knížce se také pojednává o radostném přijímání německých fašistů v ukrajinských městech a vesnicích, někde i celými vesnicemi.
    Pravda je, že jsem se už stala natolik nedůvěřivou vůči všem politickým a historickým informacím, že jsem s určitou rezervovaností nahlížela i na Richterovu knihu, i na tento článek, jakož i na všechny ostatní, které čtu i které zpracovávám. Ale to snad dělá každý. Co my řadoví občané! U těch událostí jsme nebyli a musíme se jenom seznamovat s tím co je nám předkládáno. I u toho co jsme vidíme jen jakousi slupku, co se skutečně peče nevidíme.
    Za přidání informací vám děkuji.

  • M.C. • 16. ledna 2017

    Zajoch:
    Každému co jeho jest.
    Vlasov svou činností v zajetí šlápl vedle, i když (pravděpodobně) v dobrém úmyslu. Ale nevidím důvod kvůli tomu očerňovat jeho působení v Rudé armádě, jako činí oficiální ,,historici“.
    Přihodím tedy ještě nějaké informace:
    Vlasov před válkou velel 99. divizi, kterou z naprosto dezorganizovaného útvaru přeměnil na vzorný útvar. Byl za to povýšen na generálmajora a vyznamenán Leninovým řádem (nejvyšším vyznamenáním). Následně převzal velení
    Za obranu Moskvy později obdržel hodnost generálporučíka a Řád rudého praporu. Nikoliv Leninův řád, jako je uvedeno v článku.
    Vlasov onemocněl během pěšího ústupu z Kyjeva, nikoliv u Moskvy. Po uzdravení byl povolán do Kremlu a jmenován velitelem narychlo formované 20.armády. Jeho armáda přešla mezi prvními do protiútoku a probila se až ke Rževu, kde útok uvázl. Následně byl 5.3. odvolán do Moskvy a byl jmenován nejprve zástupcem velitele Volchovského frontu K.A. Mereckova. Průlom Volchovského frontu včetněš 2.úderné armády začal už 13. ledna a když Vlasov dorazil na místo byl už postup jednotek zastaven u města Ljubaň a nedařilo se ani postoupit vpřed, ani průlom rozšířit. Němci postupně přisouvali posily a 2. údernou armádu obkličovali. Vlasov odletěl do kotle a převzal velení armády. V první fázi se armáda snažila splnit původní úkol, potom už se snažila probít zpět z obklíčení, což se na několikrát částečně podařilo.
    Někdy v době, kdy ještě obklíčení nebylo úplné za Vlasovem dorazila jeho hospodyně s dopisem od jeho ženy, kde bylo mj. naznačeno, že u nich doma byla čmuchat NKVD. Možná i proto později Vlasov odmítl nechat se v bezvýchodné situaci evakuovat. Kdyby ale chtěl zběhnout už tenkrát, tak by se neschovával tři týdny po lesích. Zajati byli po udání vesničanem, který je nechal u sebe přespat.

  • M.C. • 16. ledna 2017

    Vlasovova anabáze v zajetí je na delší rozbor, když tak zítra.
    Jenom pár věcí: Že byl Vlasov na ženské je potvrzeno, mj. se v Německu před koncem války znovu oženil.
    Ataman Krasnov se Vlasovovi odmítl podřídit, protože nesouhlasil s obnovením Ukrajiny v rámci Ruska.
    Kaminského divize (spíše brigáda) byla banda hrdlořezů, která se zvláště ,,vyznamenala“ při potlačování Varšavského povstání a kterou k Vlasovovi přičlenili Němci, přes jeho nesouhlas po popravě dosavadního velitele. Kaminskij byl zastřelen na podzim 1944 poté, co se vzepřel komisi SS, která mu přišla vytýkat napáchané prasečiny. Čtete dobře, to co ve Varšavě dělali, bylo moc silné kafe i na esesáky.
    Někde bych našel článek o všech dobrovolnických jednotkách, ROA nebyla zdaleka jediná.
    V minulém příspěvku mi zůstala nedokončená věta: Následně (před začátkem války) převzal velení 4. mechanizovaného sboru a po jeho rozbití při ústupových bojích převzal velení 37. armády v prostoru Kyjeva.

  • zajoch • 16. ledna 2017

    M.C., dal jste toho sem hodně. Nemohl byste ještě k tomu uvést zdroj, případně zdroje, ze kterých čerpáte? Nebo jste vojenský historik a tyto znalosti jsou spojeny s vaší profesí?

  • M.C. • 16. ledna 2017

    To je jenom výcuc z výcucu.
    Z větší části je to vzato z knihy Karla Richtera Případ generála Vlasova, vydané v roce 1990 v nakladatelství Panorama.
    Něco dalšího k tématu na netu:
    http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=45&t=4496
    http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=860
    http://www.valka.cz/11301-Bojovnici-z-Pobalti-v-nemeckych-sluzbach
    http://www.valka.cz/11171-Slovansti-dobrovolnici-v-nemeckych-sluzbach-za-WWII
    Profesionální historik nejsem, ale zajímám se o to už léta a baví mě to.
    Teď se budu muset zabývat tím, co mě živí a k hodnocení činnosti generála Vlasova v zajetí se dostanu asi až večer.

  • orinoko • 16. ledna 2017

    Mám cosik doma a z toho cerpam já. Nemůžu to ted najít. Titul Hrdinové bez svatozáře? Nebo tak něco.
    V Praze se Vlasovci utkali s německými tanky vlastni ozbrojenou vozbou, kterou tvořily Jagdpanzer, což byly stíhací tanku. Vlastně samohybné dělo , vyráběné na podvozku českého lehkého tanku nejspíš ve Škodovce a Pragovce. Viděl jsem rekonstrukci jedné šarvátky na východní frontě, kdy německé tankové eso v obklíčení vyridilo 5 sovětských Teček díky neuvěřitelne hbitosti Jagdpanzer.
    Podobně si počínali Vlasovci ve střetech s nemeckymi Tygry v Praze.
    Ale to není populární, takové zjištění. Vlastně nevyhovuje nikomu.