Jak se Soros pokouší změnit svět

Igor Pšeničnikov

19. února 2017

Přibližně 15 tisíc Američanů (v době publikace 17 tisíc – pozn. edit.) již podepsalo petici  pro prezidenta USA Donalda Trumpa s žádostí zbavit miliardáře Sorose občanství a zakázat mu vstup do země.

„Žádáme Vás, abyste vydal příkaz na jeho uvěznění za to, že najímal lidi k účasti ve spiknutí a protestech“ – praví se v dokumentu uveřejněném na stránkách Change.org.

Co se nelíbí Američanům

Co zejména stojí v petici:

„Žádáme o vydání příkazu k jeho (Sorosově) zatčení za jeho úmyslné jednání, směřované na destabilizaci a zbankrotování naší ekonomiky. Prosazuje svoji protiamerickou globalistickou výzvu o Novém světovém řádu … s úmyslem zničit naši zemi.“

Podle jeho vlastních slov … jsou Spojené státy hlavní překážkou stabilního a spravedlivého světového pořádku“ … Soros pokračuje v plánovité práci na dosažení tohoto cíle, přičemž podplácí naši vládu, manipuluje s naší měnou, korumpuje politiky a s pomocí úplatků negativně ovlivňuje naše západní hodnoty.

„Soros platí hnutí za právo na potraty, sponzoruje ateismus, legalizaci drog, sexuální vzdělávání, euthanasii, feminismus … masovou migraci a jiné radikální experimenty v sociálním inženýrství.“

Autoři petice uvádějí, že „chtějí zůstat křesťanskou zemí. A tento člověk (Soros) a jeho syn budou pokračovat v ničení našich hodnot. Proto musí být bezodkladně vyhoštěn nebo zatčen kvůli zachování našich hodnot a naší země.“

Shoda bez hranic

Všechno, co je v petici, se netýká jen USA. Soros je aktivní po celém světě. Jedná prostřednictvím svého fondu Open Society Foundations se základnou v New Yorku a rovněž prostřednictvím s ním „asociovaných“ fondů a organizací jak v USA, tak v zahraničí.

Svůj pohled na svět a jeho budoucnost objasnil  v knize Věk omylnosti (The Age of Fallibility).

„Hlavní cíl Sorose – vybudovat svět bez hranic, kde by všichni byli rovní a svobodní, kde by zájmy všech menšin, především sexuálních, byly nejen stanoveny zákonem, ale byly by nadřazeny zájmům většiny.“

Soros je zastáncem genderové ideologie, která se zrodila v hlubinách feministického hnutí a dnes je již sociální a politickou základnou západní společnosti. Tato ideologie předpokládá „svobodu genderové identity“, kdo se jak cítí v „genderovém“ smyslu – tak se také představuje světu. Na Západě je to fakticky dominující víra. Soros je fanatický vyznavač této víry.

Jak udělat patologii normou

Nedávno přinesl portál DCLeaks.com tajné dokumenty fondu „Otevřená společnost“ týkající se roku 2016. Svědčí o tom, že Soros platí program na rozvrat západního společenství.

Jedná se o „Obnovené strategii rozvoje Programu roku 2015 v oblasti veřejného zdravotnictví (na rok 2016 až 2020)“. V programu „Dekriminalizace a depatologizace na podkladě sexuální a genderové identity“ se mluví o nutnosti realizovat strategii odkriminalizování prostituce a legální  přiznání transsexuality jako normy.

Autoři dokumentu „litují“, že se jim nepodařilo dosáhnout úplného uznání prostituce zejména v Kanadě, kde parlament přijal zákon ve „švédském stylu“, kdy nenese trestní postih prostitutka, ale klient.

Soros se míchá do práce Světové zdravotnické organizace (WHO) se snahou změnit existující klasifikaci sexuálních odchylek tak, aby postuláty „genderové ideologie“ měly vědecký základ.

V dokumentu se říká:

Klíčový boj se roztáčí kolem 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí podle WHO. Skupiny našich příznivců pracují na tom, aby ze seznamu nemocí, který se přezkoumává každých 15 let, byl odstraněn „transsexualismus“, klasifikovaný jako psychické onemocnění. …

Regionální úřad WHO v Evropě, v němž pracují „skupiny příznivců“ Sorose, přijal v roce 2009 „Standardy sexuální výchovy v Evropě“. Tento dokument ukazuje, jak se od mládí evropské děti doslova převychovávají, ničí se u nich tradiční přirozené matrice pro život. Toto je jen jedna část z uvedených standardů: „Sexuální výchova se nekompromisně zakládá na genderové rovnosti, sebeurčení a akceptování odlišností.“

Propagování potratů

Soros také podporuje světovou kampaň za aborty, tedy pokračování v realizaci zásad feministického hnutí.

„Soudě podle dokumentů zveřejněných DCLeaks.com financuje Sorosův fond globální strategii pro podporování abortů ve všech zemích světa.“

Sorosův plán pro roky 2016 až 2019 je zaměřený na vymýcení zákonů, které překážejí volnému provádění postupů k přerušení těhotenství ve všech zemích a na zvyšování počtu potratů tam kde jsou povoleny. V realizaci této strategie jsou zapojeny národní odbočky mezinárodní organizace Amnesty International, všelijaká sdružení a střediska plánovaného rodičovství i organizace na obranu práv žen na abortus. V první etapě se mají stát objektem Sorosova úkolu katolické země, především Irsko a Polsko,. v nichž je proti abortům silné zákonodárství.

Soros stál za Obamou přijatou reformou zdravotnictví (již zrušenou Trumpem), podle níž byly zdravotnické pojišťovny povinny platit občanům využívání antikoncepčních metod. (Obamacare dosud zrušena není, i když na tom Trump pracuje – pozn. edit.)

Miliony na revoluce

Pro mnohé už není tajemstvím, že Soros platí všelijaké nevládní organizace k destabilizaci situace v těch zemích, v nichž nejsou vlády ochotny se začlenit do jeho systému „hodnot“.

„Sám Sorosův fond na svých stránkách netají, že na ‘demokratický rozvoj’ v zemích Východní Evropy a na území bývalého Sovětského svazu utratil za posledních 33 let 1,6 miliardy USD.“

Krom toho bylo dáno na „ochranu lidských práv“ 2,9 miliardy USD, kde šlo především o práva takových okrajových skupin, jako jsou uživatelé drog, sexuální pracovníci a homosexuální seskupení. Bylo utraceno i  2,1 miliardy USD na „vzdělávací projekty“, to znamená na reformy vzdělávání od předškolního věku dětí do vysokého školství. Jedná se především o zavedení sexuální výchovy v rámci „genderové rovnosti“.

Pro rok 2017 plánuje Sorosův fond utratit na tyto a další záležitosti 940,7 milionu USD, z nichž připadne na USA 96,7 milionů, na Evropu 65 milionů a na Eurasii (zřejmě na Rusko) 42,8 milionů dolarů.

Obyvatelstvo na Ukrajině, v Bulharsku, v Maďarsku

Americké vydání The New American dosvědčuje, že jedním z hlavních financiérů Euromajdanu na Ukrajině byl právě Soros.

„George Soros nechal na Ukrajině gigantickou stopu. Tak jako v desítkách jiných zemí vložil desítky milionů dolarů do ukrajinských nevládních organizací, aby tuto zemi změnil na „otevřenější“ a „demokratičtější“ společnost. Mnozí účastníci Euromajdanu byli součástí neziskovek placených Sorosem, v těchto neziskovkách a na konferencích, jejichž sponzorem byl Mezinárodní fond obnovy (International Renaissance Foundation) se učili.“ – píše The New American.

Bulharský portál Blitz napsal, že na organizování provokačních protestů, jejichž cílem byla destabilizace situace v Bulharsku v předvečer nedávného uvedení do funkce nového prezidenta Bulharska měl Soros přímý vliv.

Totéž se stalo v Maďarsku. O vměšování Sorose do záležitostí vlastní země mluví prezident Orbán. „Existuje někdo kdo si představuje svět bez hranic: je to zejména koncepce, kterou se snaží popularizovat George Soros a jeho organizace občanské společnosti.“ Orbán řekl, že je to v lepším případě naivní a v horším – část plánu na zničení tradičních civilizací, životního stylu, kultury a národů.

Soros se snaží zničit USA

Za nepokoji v New Yorku v roce 2011 nazvaných „Occupy Wal Street“ stál taktéž Soros.

Ve Washingtonu a dalších městech USA proběhly v lednu tohoto roku masové demonstrace feministek proti prezidentu Trumpovi, organizované náhle se objevivším hnutím „Pussyhat“. New York Times napsaly, že organizace spojené s pochody žen dostávaly peníze od Sorose. Jedním z hlavních hesel feministek byl požadavek na právo žen na potrat, i když Američankám nikdo toto právo nebere. Mimo jiné vystupovala Clintonová právě za svobodu potratů ve spojitosti se svobodou homosexuálních společenství.

Trump představuje vůli tradiční Ameriky. Proto dnes podle všeho představuje pro Sorose největší „bolení hlavy“.

Autor Igor Pšeničnikov je poradcem ředitele Ruského institutu strategických výzkumů.

Převzato z Rusvesna.ru

***

RF – USA – ČLR: co skrývají obrysy trojúhelníku

Anatolij Saluckij, Marija Snytkova

22. února 2017

Dnes existují tři velké přední země: Rusko, USA a Čína. Bude Rusko beranidlem proti Číně – nebo nárazníkem mezi dvěma ekonomickými lídry? Na toto téma besedovali ekonom, orientalista a analytik Pravdy Said Gafurov a spisovatel Anatolij Saluckij.

Anatolij Saluckij: Rusko, Čína a USA mají rozdílné ekonomiky. Podle mnohých v tomto trojúhelníku spočívá existence stupňující se geopolitiky. Souhlasíte?

Said Gafurov: Nemyslím si, že je geografie nějak spojena s politikou. Mnohem přesněji zrcadlí mezinárodní politiku politická ekonomie. Krom toho se mi nelíbí teorie trojúhelníku. Proč eliminovat Evropu? Být vámi, nehovořil bych o USA, ale o USA a zemích NATO, nebo o zemích NATO v čele s USA. To zcela mění geopolitickou perspektivu.

Můj pohled se shoduje s prvním vyhlášením Trumpa, že USA mají nového a velmi vážného nepřítele – Čínu. Není to ani tak nepřítel vojenský, jako ekonomický, finanční. Jüan může být dolaru nebezpečný do budoucna, což spočívá v tom, že USA ztrácejí své vedoucí postavení na planetě. Neví jak Čínu zneškodnit. Otázka je v tom, jak se vyvinou vztahy mezi  třemi zeměmi.

Evropa se ze vztahů Pekingu a Washingtonu vyloučit nedá. V tomto modelu jsou zahrnuty  i Brusel, Štrasburk, Dilí, Islamabád, Saúdská Arábie a Írán. Moskvu není možno vidět v kontextu s oběma zeměmi, pokud se nevezmou v úvahu síly stojící za USA a ČLR. Potenciální spojenci Pekingu mohou vystoupit i proti němu a o to usilují Američané. Vietnam, Filipíny a Japonsko jsou velké světové mocnosti, i ony jsou v této rovnici účastny.

Skutečnost je možno různě zjednodušovat, avšak dvoučlenný nebo tříčlenný model je silně seřezaný. Rusko nemůže být v opozici k Washingtonu a Pekingu. Nemůže být v úloze arbitra, který by mohl přidávat závaží na stranu Pekingu. Rusko je menší země, má jen 147 milionů obyvatel, desetkrát méně než Indie.

Samozřejmě nemůže Rusko rozhodovat otázku nepřátelství Číny a USA, ale když budeme zachovávat rovnováhu ve vztazích, budeme v postavení vítězů. Jak dříve říkali Číňané: „Moudrá opice sedí nahoře a hledí jak se v údolí rvou tygři.“ U Spojených států se objevil nový soupeř – Čína. Proto potřebují mezi sebou poštvat Rusko a Čínu, stejně tak jako poštvali Ukrajinu proti Rusku. K tomu je potřeba jediné – vyměnit v Kremlu vládu, podřídit si ji tak, jako to udělali s Kyjevem. Američtí stratégové nepotřebují Rusko jako takové, ale Rusko jako strategické beranidlo proti Číně.

Díváte se na Rusko jako na objekt mezinárodních vztahů, ale tak to není. My máme zcela samostatnou politiku a vůbec nejsme loutka nebo míček, který se přehazuje. Ukrajinu potřebovali jako prázdný hospodářský prostor. Němci a Francouzi už rozvařili celou Jižní Evropu, potom Východní Evropu a Pobaltí a nyní se potřebují rozpínat, protože jinak přijde stagnace, po ní deprese a  konec.

Prvním příkladem je Řecko, po něm Španělsko a Itálie a již i sousední Německo a Francie. Tyto země potřebují expandovat, potřebují zabrat Ukrajinu, ale nejdřív musí zničit její průmysl a pokud možno i zemědělství a udělat z ní další Bulharsko. Je to v zájmu německého vedení a o něco slaběji i francouzského. Nejsme cílem na prvním místě.

Na prvním místě stojí Čína. Bylo to už vidět na konci Obamovy vlády. Trump říká otevřeně, že my jsme na druhém místě. Myslím, že Ukrajina byla významná sama o sobě, ne jako prostředek konfliktu s Ruskem.

Málokdo čekal, že Černomořská flotila bude mít základnu v Sevastopolu – a má. Znamená to, že Černé moře je ruské. Jsem naprosto přesvědčený, že kdyby toto NATO a Washington věděli, udělali by všechno možné, aby v Kyjevu puč nebyl. Na Západě nikdo nečekal, že nakonec budeme mít Krym. V globálním měřítku jsme hráč se Západem rovnoprávný. Ovšem stejně jako v každé zemi u nás nemáme jednotné myšlení. Často nás nazývají tyranií, diktaturou a my sami už tomu začínáme věřit. Samozřejmě že tyranií nejsme, náš prezident není despota, je to člověk respektující ústavu, jedná v souhlase s Radou federace, ale stejně jako ve veřejnosti, ani v našem senátu není jednota.

V našem státě jsou nejméně dvě tendence, velmi silné a velmi tvrdě vyjádřené. První – to je odpor. Zakládá se na tom, že pokud budeme své pozice uvolňovat NATO, zničí nás – a velký byznys se s tím setkal (hutníci, naftaři a další). Druhá tendence je doslova opačná: je lepší blbý svět než rozepře, dobře že existuje možnost smíření, pojďte, skloníme se před Washingtonem, podřídíme se a nebudeme se vzpouzet.

Ano, Rusko je samostatný hráč. Jenže USA by z nás chtěly udělat stejný míček, jaký udělaly z Kyjeva. Ale ve stavu, v jakém je Rusko nyní, se současným vedením, jej řídit nelze. Proto nás už nechtějí rozdrobit, jako to požadovali Brzeziński a Albrightová, ale chtějí u nás vyměnit vládu, do Kremlu nastrčit nějakého svého člověka. Potom by došlo k nátlaku jak doma, tak v zahraničí. Toto bylo za Obamy. Export demokracie. Dnes se to přirozeně mění.

Takové nebezpečí je zcela reálné. USA teskní po éře Jelcina a ministra zahraničí Kozyreva s jeho postojem „Co naděláte?“ Tehdy jsme byli ve strašlivé hanbě. Byla to noční můra a vzpomínky na ni jsou ostudné.

Nikdo není v bezpečí před pučem kyjevského typu. U nás byla nedávno snaha o liberální revanš na Bolotném náměstí. Vůdci liberálů měli tytéž zásady jako na majdanu, ale náš stát se s tím vypořádal a co je hlavní, podpořili jej lidé. Výsledek přímého střetu byl pochopitelný, když vyšli obchodníci z Jean Jacques na Bolotné a vedle se postavili pracující z Uralvagonzavodu.

Co by si Spojené státy přály. Musíme pochopit, že se jejich úkol změnil. Dříve chtěly Rusko rozdrobit a nyní jej potřebují silně vyzbrojené, ovšem s jiným vedením v Kremlu. Se slabým vedením Kremlu je snadné vyhlásit existenci dvou čínských států – a veškeré naše vztahy s Čínou budou „kaput“. Za současného vedení to možné není.

Za současného vedení nejsme ani náhodou vazalové a nejsme také loutky Pekingu. Naše zájmy nejsou ve všem s Pekingem shodné a ani být shodné nemusejí, to je naprosto normální. Jsme samostatný stát.

Převzato z Pravda.ru

***

Trump je u vesla: Nereálná politika

Inna Novikova, Jurij Kondratěv

20. února 2017

Má smysl ohlížet se na odpověď Trumpa ohledně vrácení Krymu? Kdy bude vypracována reálná politika jeho nové vlády? Jaké je pozadí odstoupení Flynna? Odpovědi dal Jakov Kedmi.

Trump označil připojení Krymu k Rusku za okupaci s tím, že Obama byl příliš měkký. Přitom při volební kampani tvrdil, že je potřeba připojení Krymu uznat.

Nemá smysl brát vážně jakákoliv prohlášení politiků a jejich odpovědi novinářům. Musí se hledět na to, co v USA probíhá. Trump nejprve sestavoval svůj vlastní tým, v první řadě byl zaměstnán hledáním svých spolupracovníků. Dokud nebude sestaven tým, nebude ani započat nový přístup ani nová politika ve všem i ve věci Ruska.

Dokud nezačnou konkrétní rozhovory, jsou všechny snahy o novinářskou interpretaci prohlášení neproduktivní, nesprávné a neprofesionální. Celkové směřování Trumpovy politiky zůstává stejné. Je to ukončení konfrontace s Ruskem, vynětí Ruska z kategorie nepřátel a nebezpečnosti pro USA, tak jako to bylo napsáno v nové doktríně bezpečnosti, kterou Trump potvrdil. To je to podstatné, všechno ostatní jsou technické detaily.

Nicméně už za 24 hodin došlo k odchodu Flynna. Není divu, že přitom unikly informace ze zpravodajských služeb.

Nic zvláštního se nestalo, novináři se jako vždy snaží věci zhoršovat. Flynn dal viceprezidentu USA nepravdivou informaci, a to je nepřípustné. Jestliže nejvyšší osobnosti dostanou nepravdivou informaci, použijí ji, a to nelze. To ale nic nemění na skutečnosti, že mnozí pracovníci amerického establishmentu od bývalého prezidenta přemýšlejí jak Trumpa sesadit a jak změnit výsledky zákonných voleb v USA, nebo jak mu alespoň nastavit nohu. Dělají pro to všechno možné.

Ovšem fakt zůstává faktem: FBI poskytla svůj odposlech rozhovoru Flynna, ten nesouhlasil s informací, kterou dal Flynn viceprezidentovi a prezidentovi. Stalo se a někdo to dal do sdělovacích prostředků. Není to poprvé ani naposledy. Američtí činovníci, státní činitelé lžou často. Na základě lži byla zahájena vietnamská válka a na základě lží také trvala. Lhali všichni, CIA, vojenská námořní rozvědka, ministr obrany USA , prezident zároveň s ministrem obrany USA Kongresu i Senátu. Taková je politická kultura ve Spojených státech. A to už nechci mluvit o Nixonovi. Ve své době přemlouval Kissinger Vietnamce, aby ještě tři týdny nepřistoupili na začátek jednání, dokud nebudou ukončeny volby, aby se tím nenapomohlo Nixonovu konkurentu. Jestli toto není porušení zákona, tak co to potom je? Ale v případě Flynna došlo k neodpustitelné profesionální chybě.

Jestliže Trump pracuje za zvláštních podmínek, potom jemu ani jeho týmu není odpuštěna sebemenší chybička.

Trump pracuje v neobvyklých podmínkách o to víc, že to je v USA. Přišel nový prezident a musí vyměnit 1500 státních úředníků. Na tom není nic neobvyklého, jenomže on pracuje v podmínkách, kdy celý dosud ustanovený aparát stojí proti němu. I v jeho straně, která jej podporuje, jsou lidé, kteří uvažují, jak jej sesadit.

Jsou to zvláštní podmínky. V takovém rozsahu dosud nic takového nebylo. Avšak jednou se rozhodl stát se prezidentem USA, tak ať se s tím srovná. Může se srovnat? Pokud bude správně jednat – ano. Může vybudovat svůj tým a provádět svoji politiku, ale bude to složité. Nebude to rychlé ani jednoduché.

Nyní nemůže udělat ani jedno státnické rozhodnutí, které by potom pod nátlakem druhých měnil. Proto musí bedlivě rozvažovat jaká státnické rozhodnutí může učinit v první etapě vládnutí, jak je provést, aby svoji vládu neohrozil. Vše závisí na něm, na jeho kvalitě, na jeho týmu. Jak říkal Josef Visarionovič: „Kádry rozhodují vše.“

Převzato z Pravda.ru