Arktický průlom: sankcím navzdory
Politolog Alexej Muchin o přednostech ruských společností v těžbě zdrojů Arktidy
4. dubna 2017
V posledních letech dráždí Arktida fantazii ropných a plynových společností celého světa. Jsou tam natolik velké zásoby uhlovodíků, že mohou v odvětví radikálně změnit situaci. Mnozí zahraniční partneři ruských společností na arktických projektech šetřili kvůli poslední finanční krizi. Od roku 2014 snížili investice na těžbu na arktickém šelfu téměř dvakrát, z 345 miliard dolarů na 198 miliard. Ruské společnosti na těchto kapitálově náročných projektech pracovaly dále i přes nedobrou ekonomickou situaci. Nakonec Rusko další účastníky arktických projektů předstihlo a nyní může uplatnit své přednosti. Může tak být zajištěna vůdčí role Ruska ve světové energetice. Investice do arktických projektů se navracejí, k roku 2019 se mohou dostat na úroveň před krizí a do regionu se mohou vrátit i konkurenti.
Obzvláště Velká Británie a USA se snaží kontrolovat vztahy mezi účastníky těžby arktického šelfu a zároveň posílit svá postavení ve všech místních projektech. Krom toho by rády oslabily ruský vliv v Arktidě jak politicky, tak hospodářsky.
Partneři ruských společností, především Rosněfti, jsou na vývoj situace citliví. Americký Exxon Mobil v roce 2015, kdy mu šéfoval současný ministr zahraničí Tillerson, připravil speciální dokument o zásobách v Arktidě, v němž uznal strategický význam ruské Arktidy.
Ruský prezident odstartoval průzkumné vrty ložisek na šelfu východní Arktidy, čímž bylo ovládnuto celé ropné a plynové území s miliony tun sjednaného paliva. Nejsevernější vrt na ruském území bude těžit Rosněfť. Dosud tam smějí těžit jen státní společnosti Gazprom a Rosněfť, která své právo s velkými úspěchy využívá. Ta v roce 2014 otevřela mocné těžební pole Poběda v Karském moři.
V předstihu bylo Rosněftí v Arktidě zorganizováno 12 komplexních vědecko-výzkumných expedic a společnost má rozsáhlé kompetence k práci v podmínkách věčně zmrzlé půdy. Potřebné práce provádí velmi rychle. Dnes jí na arktickém šelfu patří 28 licencovaných podílů s celkovými zásobami 34 miliard tun ropného ekvivalentu a její podíl převyšuje 78 % celkové plochy licencovaných podílů v Arktidě.
Partneři a konkurenti Rosněfti prakticky v regionu zastavili činnost, a ta může do roku 2020 podle plánu vrtat na čtyřech průzkumných vrtech šelfu v moři Laptěvů a má k dispozici ještě osm vrtů v Karském a Barentsově moři. Může si tak zajistit důležitý předstih před konkurenty.
Specialisté předpokládají, že těžba na arktickém šelfu bude do roku 2050 představovat asi 20 až 30 % veškeré ruské těžby. Ovšem kapitálová nákladnost projektů se skutečně ukázala velká: za posledních 5 let zde Rosněfť investovala 100 miliard rublů a do roku 2021 vzrostou náklady na více než dvojnásobek – až na 250 miliard. Náklady na projekty se za poslední rok snížily o 10 % a banky předpokládají navrácení investic k roku 2019. Znamená to, že Rosněfť předstihuje světové trendy a staví Rusko na první místo v oblasti těžby energetických surovin.
British Petroleum, která má podíl 19,5 % ve společnosti Rosněfť, potvrzuje silnou pozici ruských společností na trhu a zvýšení podílu ruského sektoru ve světové energetice. Důsledkem bude další ostrá konkurence, potíže s uznáním nového statusu Ruska, avšak neznemožní to realizovat konkurenční výhody, které se objevily v poslední době i přes snížené ceny ropy.
Převzato z Izvestia.ru
***
Nepřítel bude zničen, vítězství je blízko: Kyjev „zrazen“, Zacharčenko předvedl celému světu vojenskou sílu DNR
Jevgenija Alexandrova
Donbas, 6. dubna 2017
Alexandr Zacharčenko dal Porošenkovi jasně najevo – rozbořit nelze, Donbas zvítězí. Kyjev je ohromen: v Doněcké lidové republice předvedli sílu a moc Donbasu na polygonu pod Šachťorskem, kde začala největší mobilizace záložníků. Z příkazu Zacharčenka, vůdce DNR, mobilizovaly vojenské komisariáty přes 27 tisíc mužů ve věku od osmnácti let, schopných vojenské služby. Zacharčenka, který byl přítomen, uvítal ministr obrany DNR Vladimir Kononov.
Mobilizovaní muži se shromáždili za zvuků hymny DNR „Povstaň země ohromná, povstaň na smrtelný boj s fašistickou silou temnou, s banderovskou hordou …“ Zacharčenko pronesl povzbudivý projev k mužům: „Třetí rok je v naší zemi válka, třetí rok nás chce nepřítel pozabíjet, nás, naše děti a rodiče. Den co den tvrdí ukrajinská media, že nás musí ukrajinská armáda zabíjet. Chunta slibuje, že nás všechny rozdrtí. Dnes jsme jim všem na tomto poli ukázali, že o Donbas nebojuje jen armáda, že o Donbas bojuje všechen náš lid. Jsem hrdý, že jsem se narodil v Donbase. Jsem hrdý na nás. Jsem přesvědčený, že spolu zvítězíme. Nepřítel bude zničen, vítězství bude naše“.
Po Zacharčenkově projevu zazněla na polygonu hymna Doněcka a Luganska „Povstaň země ohromná“. Právě ona zněla v každé ulici Donbasu po utvoření tzv. ATO. Pod touto písní vzali obyčejní horníci zbraně a šli bránit své rodiny a vlast před fašistickou juntou.
Převzato z Warfiles.ru
***
Trump kope zákopy v obchodní válce s Čínou
Jelena Pustovojtova
7. dubna 2017
Dvoudenní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga u Donalda Trumpa v Mar a Lago začátkem dubna znamenala jednání dvou hospodářských gigantů. Ještě před návštěvou podepsal americký prezident výnosy k likvidaci obchodního deficitu USA, kde polovina je věcí Číny. Trump slíbil zemi “ vrátit výrobu do vlasti“. Uvedl, že USA se nemohou nadále smiřovat s rozsáhlým obchodním deficitem a nezaměstnaností. Podle něho se na tomto dlouho očekávaném setkání bude rovněž jednat o rozdílném přístupu k Severní Koreji a „strategických ambicích“ Číny v Jihočínském moři.
Jak Trump, tak jeho tým zůstávají slepí k tomu, že ne toliko dolar a Washington určují politické klima ve světě. Už ani v USA se čínská přítomnost neomezuje jen na „Chinatown“ ve velkých amerických městech. Začátkem dubna uvedl čínský tisk, že se před dvěma týdny objevil v Bostonu první vlak metra čínské výroby, bylo slavnostní zahájení s přestřižením pásky. Výrobcem je korporace China Railway Rolling Stock Corporation (CRRC). Ve městě Springfieldu, zmítajícím se nezaměstnaností, postavili Číňané vagonku.
Nová americká administrativa, stejně jako stará, nevidí nebo nechce vidět, že se Čína stala hlavním motorem světové ekonomiky. Ať se západní ekonomové radují, jak chtějí, ze zpomalení tempa růstu v Číně, stejně je tam růst výroby za rok 6 % nebo i více, což Spojené státy ani Evropa nemohou dosáhnout. To pro Washington činí z Pekingu nejnepříjemnější protějšek k jednání. Během tří let se čínské vagonky zavedly v Bostonu, Chicagu, Los Angeles a Filadelfii. jen v posledním půl roce obdržela CRRC zakázky z Bostonu a Los Angeles na 184 vlaků metra a z Filadelfie na 45 městských autobusů. Starosta Chicaga při zahájení výroby na závodě Qingdao Sifang uvedl: „Velké díky společnosti CRRC za to, že vrátila výrobu pro metro zpět do Chicaga.“
Dnes CRRC přijímá a školí americké dělníky. Přivedla za sebou výrobu železničních dopravních prostředků z několika čínských měst – celý průmyslový řetězec pro export železniční produkce Číny. Prodávají otopná, větrací, osvětlovací a jiná zařízení pro železniční dopravu a vytvářejí pracovní místa po celé Americe. Američané jsou rozpačití, čínská politika a finanční podpora v průmyslu oceli a hliníku vedla k nadměrné produkci a znamenala zmenšení amerického vývozu, „což deformuje světový trh a ničí konkurenci společností“.
V přípravě k obchodní válce, jejíž rozsah se ukáže až po setkání Si Ťin-pchinga s Donaldem Trumpem, Reuters oznámila, že „Trumpova administrativa stále hledá způsob jak snížit obchodní deficit prostřednictvím oslabení dolaru. jejím záměrem je využít oslabený dolar při obchodních jednáních.“
V pozadí setkání vůdců obou největších ekonomických mocností současnosti je hrozba oslabení dolaru, obvinění z manipulace jüanu, které vyřkl Trump v prvých dnech svého vládnutí, ale i obvinění z pirátského využívání technologií čínskými výrobci a krádeží zahraničního duševního vlastnictví, jako jsou filmy, knihy, hudba, videohry a software.
Setkání obou státníků bude za zavřenými dveřmi, takže přesné údaje o budoucí obchodní válce hned tak nebudou k dispozici, ale první náznaky už jsou.
Číňané citlivě zaznamenávají „signály od Bílého domu, které svědčí o tom, že Spojené státy jsou si vědomy nezbytnosti čínské podpory oboustranného obchodu a mezinárodních otázek“, jak řekl profesor Centra amerických studií univerzity v Šanghaji. Americký trh je pro Peking záležitost kriticky důležitá. Loňský objem vzájemného obchodu byl 519 miliard dolarů. Stačí malé snížení a zasáhne to čínské výrobce.
List Žen min ž‘-pao naznačuje postoje, z nichž vychází Si Ťin-pching. Jsou podle východních zvyklostí měkké: Čína a USA jsou ve světě největšími obchodními partnery. Od okamžiku diplomatických vztahů mezi nimi v roce 1971 se jejich vzájemný obchod zvýšil 207krát. Čína v USA nakupuje 26 % Boeingů, přes polovinu sojových bobů a 15 % integrálních obvodů. Přebytek obchodu s USA je důsledkem rozdílných ekonomických struktur. Aby bylo jasno: Za prvé – negativní obchodní saldo USA existuje se 101 zeměmi. Za druhé – američtí spotřebitelé čínského zboží ušetří svým rodinám přes 850 miliard dolarů ročně.
Navíc čínské saldo obchodní bilance kolem 40 % vytvářejí americké společnosti pracující v Číně. Čínské podniky zahraničního obchodu dávají americké společnosti přes 90 % zisku. Nikdo nebude usekávat hlavu slepici, která snáší zlatá vejce. Trump se vynasnaží tato vejce zvětšit.
Převzato z Fondsk.ru
