Sorosova pátá kolona je pojmenována

Viktoria Nikiforova

4. listopadu 2017

Zásluhou Viktora Orbána se stal „Sorosův seznam.“ veřejným. V něm figurují poslanci Evropského parlamentu, kteří prosazují Sorosovy projekty a mění zákony EU podle jeho pokynů. Zvláštním bodem v dokumentu je vztah k Rusku.

Objevily se konkrétní důkazy, že vměšování filantropa do světové politiky není konspirační teorií, ale skutečností. On ovlivňuje přijímaná rozhodnutí v EU: Hackeři z DCLeaks zveřejnili metodiku Sorosova výtvoru – „Open Society“. Je to sáhodlouhý dokument, v němž je informace o 226 členech  EP, kteří jsou ideologickými spojenci Open Society. Jejich úkolem je pomáhat propagovat Sorosovy myšlenky – zaplavení Evropy migranty, zajišťování genderové rovnosti, uzákonění sňatků lidí se stejným pohlavím, sblížení Ukrajiny s EU a samozřejmě nepřátelství k Rusku.

V EP je celkem 751 poslanců, spojenců Sorose je tedy jedna třetina. V Open Society jsou jak spisy málo významných poslanců, tak těžkých vah evropské politiky, jako je Martin Schultz, nebo bývalý ministerský předseda Belgie Verhofstadt. Viktor Orbán obrátil k tomuto dokumentu veřejnou pozornost a do maďarské ústavy protlačil úpravu, že „zemi sjednocuje Bůh a křesťanství“ a „sňatek je svazek muže a ženy“, namířenou proti genderové rovnosti a jednopohlavním sňatkům. Orbán se od letošního března snaží uzavřít Středoevropskou univerzitu vybudovanou v Budapešti za Sorosovy peníze, která vychovala nejedno pokolení politické elity EU.

Hlavní spor mezi oběma proslulými Maďary jsou migranti. V roce 2015 nařídil Orbán postavit zeď proti běžencům na hranici se Srbskem. Soros se na něj obořil, nazval jej diktátorem a předložil vlastní plán na organizaci přijímání migrantů do EU. Podle tohoto plánu musejí země EU vpustit na svá území nejméně 1 milion těchto lidí za rok. Každý z nich musí dostat roční sociální balík v hodnotě 15 tisíc EUR a jednotlivé země je musí přijmout podle připravených kvót. Věc se posuzuje v Bruselu a Visegrádská čtyřka, která dosud návrhy na kvóty ignorovala, se probudila a nyní zoufale bojuje proti Sorosovým záměrům.

Koncem října doporučil výbor EP pro občanské svobody, právní vědu a vnitřní záležitosti dát do zákona změnu o poskytnutí azylu k zafixování kvót jednotlivým zemím. O horní hranici příjmu migrantů se nemluví. Maďarské vedení se ptá, proč EP přijímá sebevražedná rozhodnutí. Budapešť propaguje dokument hackerů z DCLeaks, nazvaného „Naši nadějní spojenci v EP (2014 až 2019)“.

Podle vyjádření státního tajemníka Zoltána Kovácse dokument Open Society ohrožuje budoucnost celé Evropy. Kovács poukazuje na to, že v prve jmenovaném výboru pracuje nejméně „30 evidentních Sorosových přívrženců“. Není náhodou, že se miliardář (takto soukromá osoba) setkává s představitelem EP Junckerem za zavřenými dveřmi a nikdo neví, na čem se smlouvají.

Soros demonstrativně věnoval 18 miliard na „boj za demokracii“ a jeho Open Society je jednou z největších  neziskových organizací světa. Budapešť je zděšena z toho, že již vzpomenutých 226 poslanců spolupracovalo s Open Society a mohou znovu. Nadějné Sorosovy spolupracovníky je možno dělit na progresivní, mírně progresivní a velmi progresivní, progresivní z přesvědčení, dále na proevropské, aktivně proevropské a mimořádně proevropské.

Mimořádně progresivní a bezpodmínečná ochránkyně hodnot Open Society se neostýchá vystupovat proti názoru své vlastní frakce. Je to Monica Macovei, poslankyně z Rumunska. Další progresivní, ale nadšený z vedení svého výboru pro dopravu a turismus je Mikael Kramer od německých Zelených.

Většina spojenců Open Society bojuje za  práva migrantů, menšin a homosexuálů a za zlepšení reprodukčního zdraví národů. Takový je ale jen žargon globalistů. Skutečně se ale jedná o neomezenou migraci ze zemí třetího světa, legalizaci jednopohlavních sňatků a omezení porodnosti. V boji za změnu zákona o migraci vynikají dvě dobré dámy, francouzská sociální demokratka Guillaumeová a anglická zelená Lambertová. Obě si přejí reformu justice EU o azylu podle Sorosových představ.

Existuje i bod o podpoře Romů. Tuto menšinu Soros neustále propagoval a ochraňoval do doby, než se nadchl pro organizaci přílivu migrantů z Afriky a Blízkého východu.

Mezi evropskými poslaneckými příznivci Sorose jsou i zástupci pravicových stran. Převážná většina z nich jsou sociální demokraté, levicoví všech barev, ekologové a zelení. Většinou jsou to příslušníci tvůrčí inteligence, mnoho učitelů pro vyšší stupně škol. Někteří píší knihy, v nichž neohroženě kritizují současný kapitalismus. To jim nijak nebrání pracovat pro jednoho z nejopovrženíhodnějších současných kapitalistů. Zde s jistotou převládají vášniví obránci celistvosti EU. Jsou i rodiny umírněných euroskeptiků, které je možno použít k takovým činnostem, jako je boj za práva menšin a migrace.

Příklad Jany Igorjevny Toomové  (rozené Černogorové), bývalé místostarostky Talinu a první ruskojazyčné poslankyně EP z Estonska: odmítla podpořit první rezoluci EP o konfliktu Ukrajiny a Ruska v červenci 2014. Může být do určité míry proruská, ale potom je její spolupráce s Open Society podivná.

Sorosův seznam nakonec odpovídá na otázku, co nutí evropské vlády konat proti vlastním občanům a jejich zájmům. Odpověď je – korumpovatelnost. Sorosem přikrmovaní politici úspěšně lobbují za jeho projekty a jakékoliv snahy vůdců zemí protivit se mu narážejí na odpor vlastní elity.

Nyní vůdci národních států, podobně jako Viktor Orbán, prohrávají zápas se Sorosovou síťovou strukturou. EP přesycený agenty Open Society je skutečně orientován na přijetí plánu miliardáře pozvat do Evropy miliony migrantů.

Za fasádou západní demokracie se ukrývá struktura připomínající feudalismus. Levicoví politici vesměs přísahají věrnost loupeživému baronu a slouží jeho zájmům. O zájmy obyvatel Evropy jim nejde. Nehledě na všechny své svobody a práva zůstávají Evropané téměř bezprávní jako středověký prostý lid.

Převzato z Russiapost.su

***

Ruské společnosti zabírají Blízký východ

Ceny ropy – Rusko se chystá ovládnout energetické zdroje na Středním východě

3. listopadu 2017

Za posledních několik měsíců uzavřela společnost Rosněfť důležité transakce s Indií a Egyptem a tento týden proběhlo poslední kolo rozsáhlých akvizic, tentokrát na Blízkém východě. Největší z obchodů byl uzavřen s Íránem. Ruský prezident v doprovodu zástupců ruských ropných společností navštívil Teherán a v ropném a plynovém sektoru Íránu získaly ohromný podíl. Ředitel Rosněfti Sečin informoval, že jeho společnost a další ruské firmy podepsaly s vládou Íránu 6 dohod o spolupráci. Celkový objem investic podle těchto transakcí bude postupně až 30 miliard USD. Takové kontrakty předpokládají rozvoj íránských ropných a plynových ložisek i další iniciativy, jakými jsou průzkum a příprava.

Dohody jsou signálem pro západní ropné a plynové společnosti, které hledají možnost, jak se zapojit do íránského ropného průmyslu. Minulý týden oficiální íránské osobnosti prohlásily, že některé z těchto společností pracují na čtyřech ropných a plynových polích. Přímý vztah k těmto aktivům mají Lukoil a Gazprom, jsou to silní soupeři. Rozsáhlé investiční závazky z tohoto týdne mohou převážit misku vah ve prospěch ruských participantů a do budoucna zde uzavřít možnosti Západu.

Ruské společnosti nezůstávají jen u Íránu, ale upevňují se i v dalších zemích Blízkého východu. Před dvěma týdny dala Rosněfť souhlas k nákupu kontrolního balíku největšího ropovodu Kurdistánu za 1,8 miliard USD. Znamená to, že Rosněfť kontroluje jeden ze strategicky nejvýznamnějších objektů energetické infrastruktury na Blízkém východě. Je to něco navíc k ložiskům a potrubí v takových zemích, jako je Írán, a Rusku může poskytnout výhodu týkající se zisku a politiky v této části světa. Přesněji se dá říci, že v nejbližší době zřejmě uzavřou ruští giganti nové obchody. Podle výsledků přihlášek v Íránu, jejichž termín končí začátkem příštího roku se uvidí, zda mohou západní společnosti konkurovat Ruské federaci.

Převzato z Vestikavkaza.ru

***

Americké zóny eskalace v Sýrii překážejí míru

Andrej Arešev

5. listopadu 2017

Dodávky zbraní teroristům jsou naplánovány do roku 2022

V posledním  týdnu ruské bombardéry několikrát masivně bombardovaly pozice IS ve východní části provincie Dajr az-Zaur u hranice s Irákem. Po vleklých bojích bylo zcela obsazeno administrativní centrum provincie. Dne 31. října bylo v Astaně ukončeno jednání o perspektivách uspořádaného Kongresu národního dialogu, na němž odmítl účast prosaúdský Vysoký výbor pro jednání. Den před tím uvedl americký ministr zahraničí před senátory Výboru pro zahraniční záležitosti, že Washington pracuje na vytvoření doplňující „zóny deeskalace“ v Sýrii. Kam ji chce umístit, není jasné, ale logicky lze předpokládat, že se jedná o území, která jsou pod kontrolou Syrských demokratických sil a dalších proamerických složek. Území Dajr az-Zaur, o které se urputně bojuje, má až 70 % syrských zásob uhlovodíků.

Přestože prý v červenci 2017 nařídil Trump CIA ukončit ozbrojenou pomoc proamerickým silám na Blízkém východě, nabral proces takovou setrvačnost, že ho lze těžko porazit. Pentagon se snaží nakoupit zbraně pro syrské bojovníky doslova všude, dokonce i v Gruzii. Informuje o tom více zdrojů. Gruzínský TV kanál ukázal několik dokumentů, mezi nimi kontrakt mezi Amerikou a Gruzií na dodávku zbraní pro potřeby syrské opozice v hodnotě téměř 2 miliony USD. Vojenské struktury Gruzie a Ázerbájdžánu se svými podezřelými plány napomáhají nejen eskalaci napětí v Sýrii, ale také šíření zbraní na Kavkaze. V různých zemích se pro syrské teroristy kupují sovětské i moderní zbraně (v ČR je to za více než 63 miliony USD). Ostřelovačům z IS a Džebhat an-Nusra se dostávají perfektní zaměřovače nočního vidění s ruskou elektronikou.

Podle některých odborných odhadů je na území Sýrie až 50 tisíc proamerických povstalců z dřívějška, počet západních příslušníků speciálních oddílů může být větší, než se přiznává. Vedoucí skupiny speciálních operací generál Jarrard uvedl, že bylo na území Sýrie vysazeno 4 tisíce amerických vojáků, ale po dotazu novináře se hned opravil a řekl údaj blízký oficiálnímu počtu – 500 osob. Poté sdělil mluvčí Pentagonu, že se jedná o 503 osob. Pro realizaci Tillersonova plánu potřebují zvýšit nelegální přítomnost svých vojáků a doplnit těžkou techniku. Ve skutečnosti se jedná o kroky k rozdělení Sýrie.

Začátkem října vstoupilo do zóny deeskalace at-Tanf kontrolované Američany 600 bojovníků. Zabrali Karajtín, jehož navrácení trvalo několik týdnů. Dostali humanitární pomoc určenou pro místní obyvatelstvo v sídlech kontrolovaných spícími buňkami teroristů. Cestou do provincie Dar’á na syrsko-jordánských hranicích nebyli nijak rušeni americkými speciálními oddíly, usazenými v pevných bodech, vybudovaných  bojovníky IS. To je jasný důkaz spolupráce teroristů a okupantů, kteří jim zajišťují politické krytí.

Koncem října oznámilo ministerstvo obrany RF, že se USA snaží sestavit v at-Tanfu další skupinu „umírněné opozice“. Syrští uprchlíci v táboře al-Rukban v zóně dekonfliktu byli odříznuti od humanitární pomoci. V tomto pouštním místě se setkávají zájmy Ruska, Jordánska, Izraele, Íránu, Saúdské Arábie a místních i přespolních skupin. Podle Syřanů je vedle al-Rukbanu Američany vytvořen nový tábor, kam se sjíždějí bojovníci band z Východního Kalamúnu, oblasti Umm, Karajtínu a syrské pouště. Američtí poradci z nich opět formují další umírněnou opozici – Národní syrskou armádu, jejímž základem jsou tři různé skupiny bojovníků. Povstalci jsou najímáni za americké peníze, částky vyjednávají s vůdci jednotlivých skupin, což provokuje šarvátky mezi nimi, protože částky nejsou ve všech případech stejné. Dne 29. října ke střetu mezi dvěma skupinami došlo. V důsledku jejich přestřelky přišlo o život 13 syrských běženců a 20 jich bylo zraněno. Američané raněným neposkytli žádnou zdravotní pomoc. Podobné činy amerických vojáků a tak zvané koalice jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva a mají být kvalifikovány jako válečný zločin. Zde uvedené informace poskytlo ruské Centrum pro smíření nepřátelských stran. Oficiální představitel ministerstva obrany RF Konašenkov uvedl, že tábor běženců Rukban je živým štítem pro základnu USA.

Nyní se ve Washingtonu usadil nový vůdce Národní koalice opozičních a revolučních sil Sýrie Riad Seif a vyzval Trumpovu administrativu k posílení podpory „sekulární opozice“ a odporu rostoucímu vlivu Moskvy a Teheránu při jednáních. Na „syrském fóru“ 26. a 27. října ve Washingtonu se posuzovaly otázky uchopení kontroly nad řadou oblastí země po odchodu zdejších dosud vládnoucích teroristických skupin do ústraní. Časem se tyto oblasti mohou stát zónami eskalace. Spolupráce syrské lobby v USA a vlivných osob v Kongresu, ministerstvu zahraničí USA a Radě národní bezpečnosti USA se upevňuje. Tento tábor odmítá jednání v Astaně.

Koncem října bývalý ministr zahraničí (1992 – 2013) a bývalý premiér (2007 – 2013) Kataru Ben Džasím al-Sání v rozhovoru pro TV vysvětlil podporu teroristických skupin Sýrie při zahájení arabského jara monarchiemi Perského zálivu. Vojenská pomoc poskytovaná na nátlak „amerických přátel“ přicházela ze Saúdské Arábie, Kataru a Turecka, v němž se přerozdělovala pod dohledem Američanů. Její velká část byla určena syrské odnoži al-Kájdy. Sání říká: „Chtěli jsme osvobodit Sýrii, ale v určité etapě jsme se rozcházeli. Sýrii byla určena role oběti, ale oběť unikla z oltáře.“ Ve výsledku „bylo mnoho lidí zabito, ale Bašar zůstal u vlády. Alternativa k němu není“. Na výpady proti Saúdské Arábii odstaveného vlivného katarského vysokého úředníka své doby je možno pohlížet v souvislosti s nepřátelstvím Rijádu a Dauhá. Předvádí se zde zároveň, nakolik je regionální politika arabských  monarchií podmíněna linií Washingtonu na spolupráci s ozbrojenými odpůrci Asada.

Ruská vojenská operace v Syrské arabské republice zahájená 30. září umožnila v mnohém prolomit negativní dynamiku, ale problémy nezmizely. Podmínkou pro nastolení míru v zemi je efektivní odolávání destruktivním akcím USA a „mezinárodní koalici“ vedenou Spojenými státy.

Převzato z Fondsk.ru