Svět ruskýma očima 446

Reklama


O potravinovém rasismu Evropské unie

Jelena Pustovojtova

19. března 2018

EU odsouvá nekvalitní potraviny  na východ.

Podle bruselských byrokratů jsou občané 28 států EU bez výjimky krmeni potravinami vysoké kvality, které se kontrolují od farem až po prodejní pulty. Komplexní politika potravinové bezpečnosti (Food Safety Policy) „zajišťuje v EU efektivní kontrolní systém a hodnotí jak odpovídají standardům kvality a bezpečnosti jídla, zdraví, složení, výživy zvířat a zdraví rostlin v EU i v zemích do EU vyvážejících.“ Evropská komise potravinové bezpečnosti sděluje, že na tuto činnost padne z rozpočtu EU do roku 2020 1,89 miliard EUR. Jenomže tím se zakrývají skutečnosti, že občané EU nemají k dispozici vždy normální potraviny.  Například docela komická záležitost s glyfosátem, herbicidem s kancerogenním účinkem, který Světová zdravotnická organizace (WHO) označila za škodlivý lidskému zdraví. Evropská komise, která přísně kontroluje kvalitu potravin, navrhla jeho zákaz – ale za 10 let. Evropský parlament tento termín zkrátil – do roku 2022.

Britský Guardian uvedl, že dvě třetiny masokombinátů v Anglii, Walesu a Severním Irsku, které kontrolovala Food Standard Agency (FSA) – 890 kontrolovaných – porušily pravidla bezpečnosti při výrobě. V posledních třech letech porušili řezníci každý týden průměrně šestnáctkrát bezpečnostní předpisy. Porušovali základní hygienu, nelikvidovali bakteriální infekci, nedodržovali teplotní režim a celkovou hygienu. Nejhůře na tom byl masokombinát Russell Hume, u nějž se skandál opakoval.

Podle náměstka generálního sekretáře Evropské asociace inspektorů potravin a masa (EWFC) Spellmana obvinila společnost Russell Hume FSA ze snahy způsobit jí krach.

Ještě silnější dojem dělá dřívější utajené rozdělení EU Bruselem na území naše a ne příliš naše. Východní Evropa to nazvala „potravinovým rasismem“ Bruselu, jemuž pomáhá společný trh – přesouvá potraviny nízké kvality na východ. Maďarská služba kontroly bezpečnosti potravinářských produktů (NEBIH) se jako první chopila možnosti srovnat kvalitu potravin ve svých obchodech a obchodech Západní Evropy. Jeden a ten samý výrobek byl na Západě mnohem kvalitnější než na Východě.

V posledním půl roce zaznamenali rozdíly lidé v ČR, na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku, v Bulharsku a Rumunsku. Živočišné tuky tam byly nahrazovány rostlinnými a místo přírodního cukru se používala zdraví škodlivá sladidla. Například do nápoje Sprite se v ČR dávají umělá sladidla, fruktóza a glukózový sirup, přičemž v Německu jen přírodní sacharóza. Süddeutsche Zeitung se domnívá, že Slováci, Češi, Maďaři a Poláci jsou si vědomi takové diskriminace. Jednotlivé země se již proti tomu ohrazují a celá Visegrádská čtyřka je připravena domáhat se dodržování jednotných standardů kvality potravin v celé EU. Podporují ji Bulhaři a Rumuni.

Evropští  výrobci celkově nahrazují přírodní přísady do potravin levnými analogy. Když se státy ve věci „potravinového rasismu“ obrátily na Brusel, bylo jim oznámeno, že spotřebitelé znají složení potravin z etiket a když se jim nelíbí, nemusejí je kupovat. Co říci na to, že třeba v Polsku je prací prášek „posílený“ křídou?

Francouzská společnost Lactalis vyrábí dětskou výživu. Dvanáct milionů jejích výrobků exportovaných do osmdesátí tří zemí bylo kontaminováno salmonelou. Deutsche Welle píše, že ze závodu společnosti ve městě Craon na západě Francie budou odebrány všechny produkty, nejen dětská mléčná výživa a přípravky pro snídani vyrobené po 15. únoru 2017. Lactalis je světová jednička v produkci sýrů a mléčných potravin. Prodává se ve 149 zemích, v Rusku jako Lactalis Vostok.

Euronews metodicky zahlcuje informační pole „uklidňujícími pilulkami“ typu rozhovoru s B. Urlem, výkonným ředitelem Agentury pro bezpečnost potravin: „Myslím, že můžeme evropským spotřebitelům sdělit dobré zprávy. Mohou být zcela ujištěni, že spotřební výrobky a potraviny jsou kvalitní. Bezpečnosti potravin se věnují státní orgány, výrobci potravin a evropské instituce.“

Odpověď na tento žert o „zdravém jídle“ je od agentury Euronews: „V Belgii byl zavřen největší masozávod ve městě Verviers a jeho výrobky staženy z prodeje. Prověrka zjistila  v hovězím mletém mase a býčích oháňkách společnosti Veviba mleté kosti, určené pro krmení zvířat a zakázané pro lidskou výživu.“

Alespoň, že býčí oháňky neposlali do salámu pro Poláky a Bulhary.

Převzato z Fondsk.ru

***

Stařena Británie odhazuje masku slušnosti

Sergej Maržeckij

19. března 2018

Představa o dnešní Británii: Takový slušný evropský stát s upjatou aristokracií a milou střenkou královnou. Pro ruské liberály je britský parlament hodný napodobování.

Dnes mnozí zapomínají, že veškeré bohatství Spojeného království stojí na kostech milionů lidí  pokořených národů v početných britských koloniích. Ke všemu nikoliv USA s jejich Afghánistánem, ale Velká Británie je fakticky prvním státem, který oficiálně, s pomocí svého válečného námořnictva, zastřešoval obchod s drogami ve dvou opiových válkách.

Británie je konstituční monarchií a nemá psanou ústavu. Politický život je mnohdy určován precedenty a staletými tradicemi. Jaké jsou?

Za panování Alžběty I. se objevila koncepce Britského impéria, která přiznávala právo na dobytí kolonií a celosvětové vládnutí. Britové usilovali po celá století o koloniální říši, nad níž slunce nezapadá. Britská Východoindická společnost zprostředkovala olupování bohatých zemí Jihovýchodní Asie, úspěšně rozvrátila Bengálsko, vyvraždila bezpočet místních lidí a ty, kteří zůstali, byli donuceni pěstovat surovinu pro opium.

Mazaní angličtí podnikatelé prodávali v bohaté Číně, která má velký domácí trh, opium za stříbro. Británie tak zničila životy milionů Číňanů, které navykla užívat opium.

Čínské snahy vzdorovat anglickému obchodu s drogami měly za následek anglickou námořní agresi, v níž Čína neobstála. Důsledkem byla v roce 1842 podepsaná Nankingská dohoda, podle níž musel Peking zaplatit Británii ohromné kontribuce a předat Hongkong a řadu důležitých přístavů k užívání. Po podpisu se několikanásobně zvýšil obchod s drogami.

Po první opiové válce se Britové spolu s Francouzi a Turky pustili do Krymské války proti Ruské říši. Za I. světové války byla Británie spojencem v Trojdohodě (Ententé). Za občanské války „spojenecky“ okupovala část Ruska.

Za II. světové války se jakožto formální spojenec usilovně snažila přesunout na Sovětský svaz co největší síly hitlerovského Německa. V současnosti je Londýn centrem všech protiruských emigrantů z Ruské federace.

Po vítězství v I. opiové válce se Britové snažili dosáhnout ještě další zisky a v roce 1856 vyprovokovaly II. opiovou válku, tentokrát v ní bojovali spolu s Francií. Porazili Qingskou armádu, dostali velké kontribuce, nové trhy odbytu a právo využívat Číňany jako otroky ve svých koloniích.

Tak na takovém základě je postavena upjatá velikost současné Velké Británie. Potom se není co divit, že ve státě s takovou historií jsou možné podivné provokace s použitím nervového plynu proti Rusku.

Stojí zato zabývat se primitivním výrazivem hulváta, jehož slovník používá britský ministr obrany? Stojí zato ruskému velvyslanci Jakovlevovi trudit se nad tím, že mu ministr zahraničí demonstrativně odmítl podat ruku?

Stařena Británie odhazuje masku slušnosti a světu ukazuje svoji skutečnou tvář.

Převzato z Rusvesna.su

***

Neruský svět: Kazachstán mění „velkého bratra“

Ajdyn Mechtijev

21. března 2018

Kazachstán se postupně distancuje od Ruska. Jeho ministr zahraničí odmítl žádost Sergeje Lavrova, aby zrušil bezvízový režim pro USA. Ještě  před tím nařídil Nazarbajev, aby se v Kazachstánu přešlo z azbuky na latinku. Od nynějška mají kazašští úředníci zakázáno veřejně používat ruštinu.

Takovým zvratům předem nic nenasvědčovalo. Přišlo to po skončení konference Ruska, Turecka a Íránu v Astaně. Jsou to tři země, které garantují příměří v Sýrii. Při setkání s novináři zaskočila jedna otázka ruského ministra. Byl dotázán na postoj k bezvízovému režimu mezi Kazachstánem a USA. Ten byl dohodnut při lednové Nazarbajevově návštěvě ve Washingtonu. Lavrov žádal delikátně po Astaně, aby tento  režim zrušila. Upozornil, že otevření hranic Američanům bylo potřeba nejdříve projednat s vedením EAES, jehož státy mezi sebou mají bezvízový styk.

Jak se Nazarbajev stal přítelem Ameriky

Z čeho má Moskva obavy? Jestliže američtí špioni přijdou bez víza do Kazachstánu, mohou využít bezvízový styk mezi ním a RF a nepozorovaně proniknout na území Ruska. Taková věc se pochopitelně dotýká národní bezpečnosti.

Astana žádost Lavrova ignorovala a druhý den dal ministr zahraničí Kazachstánu ve speciálním prohlášení svému ruskému protějšku ostrou odpověď: zavedení bezvízového režimu pro občany zahraničí je právem každého svrchovaného státu. Takové prohlášení musel pochopitelně předem schválit Nazarbajev, jakožto hlava státu.

Kazachstán: průlom do budoucnosti

A další znepokojující moment pro Moskvu: Astana i přes své členství v CSTO pokračuje ve vojenské spolupráci s Washingtonem. Kazašští důstojníci technických vojsk dleli v USA, kde navštívili dvě výcviková centra pro přípravu technických specialistů Pentagonu. Jednalo se o odminování a likvidaci výbušných předmětů při účasti specialistů Pentagonu.

Proč Nazarbajev poslal své důstojníky do amerických center a ne do ruských?

Kazachstán se sbližuje s Pentagonem: bude vybudována základna námořnictva USA na Kaspiku?

Z ruského světa Kazachstán odchází také svým přechodem z azbuky na latinku. Kazašská abeceda je společná s tureckou, takže republika plynule přejde do kulturního prostotu Turecka. Moskva sice oficiálně neprojevila znepokojení, ale nebezpečí příklonu k panturkismu u Kazachstánu existuje.

Kazachstán přechází na latinku: k čemu je to potřeba a jak to skončí?

Nazarbajev nařídil a promluvil o tom při setkání s ministrem informací a komunikace, že vláda a parlament musí od nynějška vystupovat výhradně s používáním státního jazyka, tedy kazašského. Doplnil v však: „Nemělo by v této věci zároveň být odebíráno právo občanům. Musí jim být poskytnuta možnost simultánního překladu.“

Ukázalo se, že nejen etničtí Rusové, ale i samotní Kazaši neznají dostatečně rodný jazyk. Jejich ministr spravedlnosti Beketajev je absolventem londýnské ekonomické školy, zná anglicky, ale na kazaštinu si musel obstarat učitele.

Vyjmenované Nazarbajevovy kroky kladou otázku: zůstane Astana v nejbližších letech u své tradiční politiky mnoha směrů, nebo se začne posouvat k turkickému světu a USA, které se stále aktivněji snaží zadrápnout ve Střední Asii?

Převzato z Pravda.ru

***

Důležitá část života obyvatel Krymu

Jevgenij Dněprovskij

13. března 2018

Příslušnost Krymu k Rusku přiznala Mezinárodní komunikační unie, nejdůležitější struktura, která se zabývá celosvětovou regulací otázek spojů na úrovni OSN. V oficiálních dokumentech byly Krym a Sevastopol označeny jako plnohodnotné území části připojené k RF. Stalo se to v roce 2017. K dnešnímu dni má poloostrov připojení k pevninskému Rusku podvodními kabely, Krymčané mají ruská telefonní čísla a internetový provoz na Krym přichází z RF.

Ministr spojů a masové komunikace RF Nikiforov k tomu říká: „Nejsou žádné rozdíly. Je to potvrzeno dokumenty organizace OSN. To je velice důležité a je to základ pro pokračování systematického rozvoje spojů na Krymu.“

Úřad posoudí možnost virtuálního přenosu krymských IP adres do jiného regionu, aby se obešly sankce uvalené na poloostrov. Nehledě na to, že veškerý internet má republika z Ruska, považuje celý svět IP adresy na Krymu za ukrajinské a na ty se také vztahují sankce Západu.

Z pevninské části Ruska jsou na poloostrov tažena dvě optická komunikační vlákna (FOCL) o celkové kapacitě 12 terabajtů. První linka (kapacita 8 TB) leží na dně Kerčského průlivu a byla uvedena do provozu v dubnu 2014. Druhá linka je rezervní a byla zprovozněna začátkem července 2017. Kapacitu má 4 TB. Ukrajinská linka byla demontována. Na ruský telefonní kód přešel Krym v květnu 2015.

Převzato z Utro.ru

Přejít do diskuze k článku 13 komentářů