Svět ruskýma očima 495

Trump zastrašuje Evropu teroristy, které USA rozmisťují po celé planetě

17. února 2019

Washington požádal Británii, Francii, Německo a další evropské spojence, aby přijali přes 800 bojovníků IS, které Američané zajali v Sýrii, a aby je předali soudu. Konkrétně o tom na Twitteru napsal Trump. K tomu řekl: „Nastal čas, aby přistoupili i jiní a udělali práci, kterou jsou schopni udělat.“ Přitom pohrozil, že pokud k tomu nedojde, pustí zajaté bojovníky IS USA jednoduše na svobodu. Napsal: „Alternativa není moc dobrá. Znamená to, že je budeme muset propustit. USA se nechtějí dívat, jak se tito bojovníci šíří po Evropě, kam podle očekávání budou směřovat.“

Americký prezident neopomenul zdůraznit, že „USA dělají tak moc a tolik ztrácejí“ bojem s teroristy. Zároveň ještě jednou připomenul, že americká vojska budou odvelena ze Sýrie po úplném rozdrcení IS.

Íránská agentura Tasnim informuje, že vojáci USA provedli 13. ledna v provincii Bádghís na severozápadě Afghánistánu speciální operaci, na jejímž konci bylo osvobozeno asi 400 pohlavárů IS.

Podle ministerstva vnitra RF přepravují neznámé vrtulníky masově z Pákistánu na hranici s Tádžikistánem bojovníky IS. Má to být rozsáhlá provokace a přemístění islamistů blíže k Rusku. Podle znalců vznikl IS na úlomcích Iráku, mnohdy vinou destruktivní regionální politiky USA: Sám Trump po příchodu k moci otevřeně obvinil Obamu a Clintonovou, že zejména oni v regionu způsobili  chaos a USA tam bezúčelně utopily 7 bilionů dolarů.

Převzato z Eadaily.com

***

Stupňuje se rozkol mezi Evropskou unií a USA?

Vladimir Prochvatilov

18. února 2019

Mezinárodní konference  Mír a bezpečnost Blízkého východu ve dnech 13. a 14. února  se nezúčastnily Rusko, Írán, Libanon a Palestina. Mnozí důležití hráči jako Rusko, Čína, Turecko, Katar a Palestina varšavské setkání bojkotovali, evropští spojenci USA, s výjimkou Británie, zaměstnané Brexitem, vyslaly jen představitele střední kategorie.

Polská Polityka napsala při zahájení konference, že cílem akce je zatlačit na země, které se nepřipojily k americkým sankcím proti Íránu. Přitom koncepce Trumpa a Netanjahua považuje Evropu i Blízký východ za nekonstruktivní. Polityka vidí důvod, proč si Američané zvolili ke konání Varšavu, v tom, že „dnes vláda Polska (bohužel jediná ze všech evropských) ve vztahu k Íránu zvolila politiku bezvýhradné podpory USA a Izraele“. Podle Polityky proběhla příprava tak, že Pompeo ve Fox News oznámil za místo setkání Varšavu. Polskému hlavnímu městu nezbylo než tuto informaci potvrdit. Hrdému Polsku přiřkli roli subdodavatele.

Zástupce Teheránu do Varšavy nepozvali s poukazem na složitost vztahů Íránu s jinými účastníky jednání. Pompeo na konferenci řekl, že Írán, události v Jemenu a izraelsko-palestinský konflikt jsou základní problémy, „které ani jedna země není schopna řešit sama“. Moskvu nařkl z toho, že hledá všemožné způsoby k oslabení USA a zničení základů západních demokracií. Pence vyzval evropské partnery, aby opustili jadernou dohodu s Íránem, prý je teheránský režim největším nebezpečím pro mír a bezpečnost na Blízkém východě.

Londýn, Berlín a Paříž mezitím připravili mechanismus, jak obejít sankce USA proti Íránu tím, že stvořily v Evropě registrovanou společnost INSTEX  (Instrument in Support of Trade Exchanges), která musí poskytnout platební kanál pro kalkulaci s Teheránem.

K americkým vojákům v polském Bemovu Pompeo pronesl: „Kdysi jsme se báli sovětské agrese. Dnes jsou naši  velitelé opět soustředěni na agresi ze strany Ruska.“ Po Varšavě navštívil Budapešť a Bratislavu. V Maďarsku odmítli jeho výzvy „potlačit ruskou agresi“ Na tiskové konferenci s ministrem zahraničí Maďarska prohlásil: „Nemůžeme dovolit Putinovi zasévat rozpory mezi přáteli v NATO.“ Jeho maďarský kolega mu odpověděl: „Jakmile jde o Rusko, na evropské politické scéně se objevuje ohromná licoměrnost. Je nám smutno, když říkáte, že my máme těsné vztahy s Ruskem. Západní země upevňují své obchody s Ruskem a nikdo je za to netrestá.“

V Bratislavě řekl zástupce hegemona, že Čína a Rusko jsou nebezpečím pro dosažení demokracie a volného obchodu od doby pádu berlínské zdi. Prohlásil: „Ruská agrese podrývá svobodu na kontinentu.“ … Český rozhlas uvedl: „Washingtonu se evidentně nelíbí, že Slovensko odmítá uznat Kosovo, jeden z amerických ostnů vražených do zad ruského medvěda a jeho spojenců.“

V předvečer Pompeovy návštěvy dal Robert Fico na Facebook video, v němž obvinil USA ze snahy změnit režim ve Venezuele, aby se dostal k ropě této země. Americký The Hill uvedl: „Pod tvrdým tlakem strany Smer musel minulý týden ministr zahraničí Slovenska Lajčák odmítnout návrh uznat Guaida za zákonného vůdce Venezuely. Den poté, kdy slovenský předseda vlády Pellegrini a ministr zahraničí Lajčák ujišťovali Pompea o svém spolehlivém spojenectví s USA, odjel poslanec Danko do Soči, aby obdobně ujišťoval Rusko. Jeho náhlý odjezd do Ruska je odpovědí na návštěvu Pompea ve Východní Evropě.“

V Polsku proběhl ceremoniál k podpisu smlouvy s USA na dodávku amerických raketových systémů HIMARS. Pompeo svojí cestou v podstatě oznámil zavedení nové doktríny USA ve vztahu k zemím Střední a Východní Evropy. Podle slov jeho asistenta Mitchela je jejím základem vliv na tyto země s využitím „pozitivního obrazu USA“ a omezení jejich závislosti na Rusku a na jeho „územní agresi“.

Analytička CNN Githisová vidí příčinu neúspěchu Pompeovy cesty po Východní Evropě v tom, že byla „produktem špatného plánování“ Trumpovy administrativy. Podle ní administrativa podtrhla rostoucí neshody mezi USA a jejich nejbližšími spolupracovníky a nakonec couvla, přičemž zanechala dojem diplomatické nešikovnosti; USA učinily ve Varšavě „obvyklou neúspěšnou diplomatickou zbytečnost“.

Podle CNN je otázkou, zda budou sílit tendence předvedené ve Varšavě a zda bude v roce 2020 opět zvolen Trump. V tom případě by se pravděpodobně Evropa odsouvala dále od USA. Vyskytují se názory, že Spojené státy jsou pro Polsko důležité. O tom není pochyb, ale vzniká otázka, nakolik je pro Varšavu důležitá ve věci Íránu Evropská unie. O mnohém mluví neúčast Mogheriniové na konferenci.

The Washington Post píše, že Pompeo a Pence vyslali svou nemotornou cestou po Evropě špatné poselství s tím, že ve stoupajícím rozkolu mezi USA a Evropou „nejsou na vině Evropané, ale pan Trump“. Jeho administrativa ponižuje spojence, kteří 75 let podporovali světovou hegemonii USA a „nikoho nemůže udivovat, že Evropané odmítají podporovat nynější americké iniciativy“.

Převzato z Fondsk.ru

***

Plynové sankce Washingtonu

Petr Iskenderov

24. února 2019

Ruské projekty výroby a exportu LNG stále více znepokojují USA. Dne 13. února předložilo pět senátorů do Kongresu USA návrh zákona „O ochraně americké bezpečnosti před agresí Kremlu (Defending American Security from Kremlin Aggression Act, DASKA)“. Obsahuje opatření v bankovní a finanční sféře a sankce proti investicím do ruských projektů na zkapalňování přírodního plynu mimo hranice Ruska. Sankce mají fungovat i proti ruským ropným projektům v zahraničí a trestat se má podpora projektů na zpracování ropy v Rusku. Jedná se o novou tvrdší verzi zákona. Předchozí, z roku 2018 nebyla odhlasována, ale po listopadových průběžných volbách se Kongres změnil. Nová verze zákona je poprvé namířena proti ruským projektům na LNG. Možnost takových sankcí vyvolává obavy. V případě přijetí omezí práci západních společností pro servis na ropu v nových ruských těžebních místech, přičemž ruské společnosti silně závisejí na západních technologiích.

V současnosti několik ruských těžebních společností zkoumá perspektivy zvyšování výroby LNG a jeho vývoz do Evropy a do Asie. Konkrétně Gazpromněfť studuje budoucnost výstavby vlastního závodu LNG na Jamalu. Předběžně to vypadá, že výrobní cena LNG u Gazpromněfti činí průměrně 6,5 USD na milion konvenčních britských tepelných jednotek, což se dá srovnat s náklady u nových projektů v USA, jejichž produkce se dostane na světové trhy v letech 2022 až 2025. Gazpromněfť vytváří přitažlivý klastr na Jamalu kolem Novoportovského naleziště.

Ještě efektivnější může být kooperace se společností NOVATEK, plánující zvyšovat výrobu LNG v Arktidě. Podle slov předsedy představenstva může tato společnost vybudovat ještě dvě až tři linky na zkapalňování plynu ruskou technologií k roku 2030.

Posuzují se plány na spuštění první linky třetího LNG projektu na Jamalu nebo Gydanu ke konci roku 2024. Zde se předpokládá výroba 4,8 milionů tun LNG za rok s využitím ruské technologie Arktická kaskáda. Závod Jamal SPG již pracuje s navýšením projektované kapacity o 6 až 7 %.

V perspektivě jsou ruské projekty LNG reálnou konkurencí dodávkám amerického zkapalněného plynu do Evropy. Rostoucí zájem o plyn v Evropě snižuje rozdíl ceny pro evropské a asijské odběratele. V současnosti je pro dodavatele do ASIE cena celkově asi 0,5 USD za milion britských tepelných jednotek. Tato situace podle analytiků ze Skolkova „stimuluje tok LNG do Evropy“.

Spojené státy očekávají, že  jejich nové projekty LNG budou uvedeny do provozu v roce 2019 a projekty spuštěné loni budou plně zprovozněny. Tím se obnoví na asijském trhu poptávka po LNG. V Evropě bude rozhodující snížení těžby na těžebním poli Groningen v Nizozemí, a to o 15 miliard kubíků plynu do roku 2023. V prvním čtvrtletí letošního roku se má v Evropě snížit těžba o 2,7 %.

V roce 2017 závisely země EU na dovozu plynu ze 75 %. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) naznačila koncem roku 2018, že do roku 2025 to bude 86 % a že Rusko zůstane „největším dodavatelem na tento (evropský) trh a jedním z nejvíce konkurenceschopných ohledně ceny plynu.“ V roce 2017 byly dodávky plynu potrubím z Ruska do Evropy 34,68 % z celkového evropského dovozu. Na Alžírsko připadalo 8,85 % (včetně zkapalněného plynu), z Kataru šlo 4,28 %, jednalo se o zkapalněný plyn.

S ohledem na vyčerpání těžebního pole v Groningenu má vláda Nizozemí zvláštní zájem na plynovodu Severní proud 2. Amsterodam se spolu s Berlínem staví proti možnosti Evropské komise kontrolovat mezivládní dohody o přepravě plynu a tím spíše proti jejich blokování. Nizozemská vláda trvá na tom, aby z aktualizované směrnice o zemním plynu byly vyňaty nejen již postavené plynovody, ale i plynovody ve výstavbě, včetně Severního proudu 2.

Ředitele pro výzkum Evropského centra pro bezpečnost energetiky a zdrojů (EUCERS) při londýnské Královské akademii Franka Umbacha citují noviny Die Welt: „Nastává otázka, jak bude EU nadále pokrývat své potřeby.“ V sázce je mnoho. V roce 2017 dovezla EU 360 miliard kubíků plynu, o 10 % více než v roce 2016. Podle odborníků z IEA může nastat rekord všech dob v roce 2025, a to 409 miliard kubíků. Umbach tvrdí, že „Gazprom a dodavatelé LNG budou soutěžit o evropský trh, obě strany budou útočit“. Počítá s tím, že dovoz plynu z Ruska do Evropy bude do roku 2030 stoupat.

Převzato z Fondsk.ru