Svou volbou vyžeňme ze sněmovny i ANO a ČSSD

Reklama


Tohle se mi jako člověku, který od sametu až dosud vždy věrně volil ČSSD, píše těžko, ale nemohu jinak. Protože 12. července t.r. to byli i poslanci ČSSD, konkrétně 80 % jejích poslanců ve sněmovně přítomných, kteří nás, a to nejen voliče, této strany, ale všechny obyčejné lidi této republiky, zradili. Učinili tak v okamžiku, kdy zvedli své hlasy pro tažení též našich vojáků k ruské hranici v Pobaltí. A proč tento jejich čin označuji za zradu?

Protože jejich povinností je spolu s vládou pečovat o náš šťastný a spokojený život, spočívající zhruba na třech podmínkách: Mít práci, být zdravý a žít v míru. Práci dnes díky celosvětové konjunktuře máme skoro všichni, zdraví do značné míry zůstává mimo hranice lidského ovlivnění, ale snažit se zachovat lidem život v míru, to je věc, kterou my lidé držíme pevně v rukou, tu ovlivňujeme každým dnem a každým svým činem, a buď ten mír vedeme k jeho dalšímu rozkvětu – anebo naopak k jeho zrušení, čili zmaru – a v dnešní termonukleární době ke smrti.

Totéž lze pro současnou situaci ve světě vyjádřit i jinak. Buď stávající napětí ve světě budeme stále zvyšovat až k jeho přirozené kulminaci, jíž nemůže být nic jiného než zničující válka, anebo vezmeme rozum do hrsti a ze všech svých sil budeme hledat cesty ke snižování napětí. To jsou dvě možnosti, před nimiž dnes stojíme a které ve skutečnosti rozhodují o tom, bude-li náš život pokračovat i v životu našich dětí a vnuků, či nikoliv. A jsou to, zůstaneme-li uvnitř hranic naší země, i dvě možnosti pro naši vládu i pro naši poslaneckou sněmovnu. Buď tedy naše vláda i poslanecká sněmovna učiní vše pro pokračování míru a hledání cest k jeho dosažení, nebo se prostě dá na cestu opačnou. Na cestu zvyšování napětí, jež povede k válce.

A teď se zeptejme: Je pouť našich vojáků k ruské hranici až na Balt, kde spolu s vojáky USA a s vojáky téměř všech evropských armád NATO budou přes hranici dělat na Rusy válečnické bububu, oním naším příspěvkem k snižování napětí a tedy i k zachování míru, anebo je to naopak cesta ke zvyšování napětí a tedy i naším příspěvkem k válce?

Odpověď je jasná. 80 % poslanců ČSSD 12. července ve sněmovně přítomných volilo možnost druhou – a tedy cestu k válce. Čímž nám nekompromisně vzali možnost volit je za naše zastupitele i příště.

Ale nebyli v té zradě sami. Stejně se zachovali i poslanci hnutí ANO, ve kterou tolik našich lidí po zklamání z činnosti pravice věřilo. 81 % jejich poslanců volilo totiž stejně jako ČSSD, i když jediné slovo předsedy Babiše mohlo způsobit opak. To slovo ovšem nepadlo, čímž se i hnutí ANO stalo pro mírumilovné lidi nevolitelným.

A jak volila naše pravice? Zde to bylo samozřejmě téměř aklamačně a též v duchu výzvy poslankyně TOP 09 Langšáldové k termonukleární válce proti Rusku zcela přesvědčivě pro stav válečný..

Z poslanců ODS volilo pro naši provokaci u ruských hranic 93 % přítomných poslanců.

Z poslanců TOP 09 to bylo 95 % přítomných poslanců.

Z poslanců KDU-ČSL dokonce 100 % přítomných poslanců.

Nadějněji dopadlo hlasování Úsvitu, kde pro naši misi u Baltu hlasovalo jen 20 % přítomných poslanců (byl to ve skutečnosti poslanec jen jeden, jeden byl proti a ostatní se hlasování zdrželi či byli omluveni).

Z poslanců Nezařazených, mezi nimiž byli i zástupci Okamurovy strany SPD, nehlasoval pro tažení proti Rusku nikdo, čtyři hlasy byly proti, nepřihlásili se dva a zdrželi se taktéž dva.

Z poslanců KSČM hlasovali všichni přítomní proti baltské misi a tedy jedině oni, společně se třemi poslanci SPD i dalšími nesouhlasicími z jiných stran (u ČSSD to byl jeden a u Úsvitu též jeden), tedy dostáli svému poslaneckému slibu: „Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“.

Přejít do diskuze k článku 8 komentářů