Tři blbci aneb Když se v kině prachy mastí, slepíme si příběh leukoplastí

Reklama


Kdys psala jsem v své knize o pohádkách, Pánubohu na rozcestí,

o tom, jako osud stříhá nitky života, odděluje ctnosti od neřestí.

Tři cesty vedou do třech míst a kdo je nedokáže správně určit,

projde si Očistcem a leckdy v peklech horoucích i může skončit.

*

Když  s dětmi o prádzninách slavila jsem v kině patálie s Mikulášem,

Svěrákův trailer na TŘI BRATRY s obdivem i strachem obhlédla jsem.

Konečně česká pohádka, špitla jsem v ucho matce vedle na sedadle,

Otec i syn i duch svatý se Sevřeli, by obnovili umění vé země padlé.

*

Hudba a poezie, humor, slavní herci, animace,

budou tam taky loutky, moudrá slova,

hlásal trailer bez legrace.

*

Nuž dobrá, sáhla jsem hlouběj do kapsy a vylovila pětikilo.

Půjdem se s dětmi podívat na Svěrákovo pohádkové veledílo.

A tak jsme šli a koupili i dvakrát popcorn do kelímku.

Uprostřed první řady jsme si vykouřili pomyslnou vodní dýmku.

Pan Cimrman nám z plátna kynul, coby písmák český,

ve zlatě titul pohádky nám v knize namaloval hezký.

*

Tři bratři, povídal, kdys žili v jednom lese

a měli mámu, tátu, statek, teplou pec, tam kde se

vyprávěly pohádky, třebas ta o Růžence,

Cimrman matku přerušil, zbrousil si pero tence.

*

Matky, ty neumí tu story dobře podat, omluvně pravil,

na plátno vkráčí sklerotický král, co v noci něco slavil.

Po boku zpěvanda, zářící blahem, že je před kamerou,

chtěli by počít děťátko, rozličné lektvary a drogy berou.

*

Růženčin příběh opsán, ostříhán a leukoplastí slepen,

až pihovatou zrzku bodne trn a vytryskne jí kapka krve z tepen.

Mihnou se šedé dámy popu v roli sudiček a Lábus v babizně,

kostýmy, animace za milion, masky nádherné i ohyzdné.

Však jak se budí princezny, můj zlatý, to dávno nikdo neví.

Co dříve znamenalo umění a láska prochází dnes střevy.

*

Není nutno, není nutno, aby bylo pořád veselo,

pět stovek mě nezabije, natož aby mě to bolelo.

Kaiser si lupnul prsty nad hlavou, tři bratři vyrostli už v muže,

osudem prvního je sekat digitálně vyšlechtěné růže.

S odřeným hlasem rockera a pamětí sklerotického krále

projde si pokušením Krista, než se probojuje do finále.

*

Nastane svatba bezpohlavních figurinek z porcelánu.

Na scénu vstoupí Karkulka a vlk, jenž podle Svěrákova plánu

recykluje notoricky známý příběh s použitím obehrané melodie.

Nuž, i second-hand se někdy hodí, když se horkou jehlou šije.

*

Zvířátka v lese zpívají jak v Janáčkově melodramu,

jen Liška v roli holuba, když krokodýlí hlava otevírá tlamu.

Myslivec na jelenu, druhý bratr s puškou pádí do chaloupky.

Koušu si nehty napětím, po těle vstávají mi chloupky.

*

Babička s Karkulkou a, vtipně, slepice, už z chlupatého břicha lezou.

Cimrman krotí pomstychtivé děti Sametovou hypotézou.

Ačkoli nikdo nezved ruku pro amnestii proradného lidožrouta,

Babička jehlou spíchne rozpárané břicho, povolí mu pouta.

*

Zlo se prý nemá šanci napravit, když zabijeme jeho tělo.

Cimrman máčí pero do inkoustu, otírá si geniální čelo.

Myslivec v kamizolce padá před Karkulkou na koleno,

balancuje na hraně, co v vztazích milostných je dovoleno.

Aktuální metaforu mírně pedofilní podstaty

stvrdí dětským polibkem a smlouvou na smlouvu budoucí,

pár vtipných dialogů s rodičí a zas se mění kabáty.

Teď třetí bratr putuje světem a následují divy divoucí.

*

Svěrák se rozjíždí, teď pouze ve verších se pohádkové drama vleče,

kape jak připálená povidla, jak cukrkandl nad plamenem teče.

Promrzlý třetí bratr jako Jákob u biblické studně s Maruškou se srazí,

neumí nabrat vodu do džberu a neumí stát na ledě, až z toho mrazí.

*

Postavu má jako hokejista, Chýlková z okna vyhlíží,

úskočně s dcerunkou mu svatbu chystá.

Maruška musí z domu ven a alou na fialky.

Měsíčci s Polívkou jak dvanáct veteránů z války.

*

Hudební oblouk klene se bílou pustinou a v dálce skučí vánice,

a Uhlíř dokazuje národu, že v hudbě doopravdy nezná hranice.

Nasekat do hrnce a umlít, Smetana, Dvořák, Fibich, Martinů.

Kolik má asi dětí? Musí jim všem koupit nový počítač a svačinu.

*

Maruška poslušně si s Polívkou i kravkou popovídá,

a sestra s macechou tu jahody, pak jabka snídá.

Přichází mráz a téma Mrazíka se nesmrtelně dere,

když ženy nedobré jdou za měsíčky, by je posílaly do prdele.

Nastává vánice, sněhová bouře, konec světa,

Třetí blb najde nevěstu, svatbou se končí pohádková opereta.

*

„Teď se mi asi hodinku nehýbejte,“ malíř Svěrák za stojanem praví.

„Ať to pak nemám rozmazaný,“ nenuceně povídá, a má to podle OSY

stoprocentně ze své hlavy.

***

Tři bratři

Česko / Dánsko, 2014, 90 min

Režie: Jan Svěrák

Scénář: Zdeněk Svěrák

Přejít do diskuze k článku 12 komentářů