Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank

Švýcarské a české bankovnictví pod lupou. Pro zkrachovalou EU s jejím dluhovým eurem může být Švýcarsko dobré, protože jedno promile elity o své přijít nechce.

Doposud měl švýcarský frank podobně jako česká koruna společné to, že byl zavěšen na euro. Od 15. ledna 2015, který je nadšenými zastánci liberálního trhu označován za den, „kdy díky rozhodnutí Švýcarské národní banky posílit významně frank“, i to, že na něj „konečně začnou působit tržní síly“. Viz např. český článek zde. Dokonce i Deutsche Wirtschaftsnachrichten a autor ekonomických bestsellerů Matthias Weik píše, že „prý je tiché a neočekávané rozhodnutí Švýcarské národní banky potopit euro těžkým úderem podvodnému finančnímu systému umělých nekrytých peněz“. Někdy je dobré chvíli si sednout a přemýšlet o tom, co se vlastně děje.

Zadržme a zamysleme se na chvilku, zda za prudkým zhodnocením švýcarského franku nemohou skrývat jiné zájmy. A mějme na paměti, jakou roli hrály švýcarské banky v historii, zejména v době II. světové války. I pro Hitlera bylo Švýcarsko tabu a nechal přes něj běžet obchody s USA. I pro zkrachovalou EU s jejím dluhovým eurem může být Švýcarsko dobré, protože jedno promile elity o své přijít nechce. K tomu je třeba přečíst konec druhé části článku.

Devizové rezervy a nafouknuté bilance centrálních bank

Švýcarská národní banka více jak tři roky intervenovala více než ostatní a oslabovala (podobně jako ČNB) svou měnu. Dnes se sice její guvernér vyjadřuje, že „není úkolem“ centrální banky podporovat exportéry, protože všichni hoteliéři a exportéři po neočekávané změně strategie zuří. Ale tehdy tak mohutně činil. Tak zvaní „ochránci švýcarského franku“ bušili tak silně do kláves počítačů, že se jim podařilo nafouknout bilanci centrální banky nákupem eurových a dluhopisů různých zemí eurozóny a jiného šrotu na 85 % HDP země a trhnout tak rekord i proti americkému FEDu! Jeho bilanční suma odpovídá pouze 27 % HDP USA. Graf vývoje bankovní bilance ve Švýcarsku podle složek máte zde.

Švýcaři nejsou úplně tak úplně neznalí věci a začali jednat v referendech, o nichž jsme psali (Švýcaři se v referendu rozhodli nezachraňovat své zlato). Referendum sice nevyšlo, ale byl tu velký společenský tlak. Část aktivních a inteligentních občanů měla zájem o své úspory a tlačila na SNB, aby byla donucena zákonným opatřením:

• zastavit prodej měnového zlata;
• držet trvale 20 % devizových rezerv ve zlatě;
• repatriovat veškeré zlato ze zahraničí zpět do Švýcarska.

Navíc by část Švýcarů chtěla zavést systém „plnohodnotných peněz“, tomu jsme se již také věnovali v článku Švýcaři rozběhli iniciativu Vollgeld. To by možná skutečně byla revoluce i ve směru posílení tržních sil. Ač to na první pohled tak úplně nevypadá.

Největším nepřítelem tohoto referenda, o kterém jsme psali, byla právě SNB, která se zapojila do obrovské mediální propagandy proti požadavkům referenda. Experti „promluvili“ a lid se opět nechal zviklat. Zvláštní, že SNB byla proti nákupu zlata do výše 20 % devizových rezerv, když na druhé straně všechny velké ekonomiky světa drží ve svých devizových rezervách 70 a více procent zlata. Dokonce i vstup do eurozóny je podmíněn zvýšením podílu zlata v devizových rezervách. Předtím bylo módou odprodávat zlato za evropské, americké, případě kanadské a japonské dluhopisy. Ve světle těchto faktů je jasné, že uvažovat o SNB jako o odpovědné centrální bance, je poněkud přehnané. Ale strach z občanů SNB nakonec dostala, Jsme ve švýcarské přímé demokracii vykonávané přes referenda.

Česká bankovní manipulace

Tržní síly a zdravý rozum nepůsobí ani v případě Švýcarské národní banky (SNB), a už vůbec ne v ČNB. Co se týká české koruny, působit ani nemohou. Stačí si prostudovat zákon č. 6/1993 ve znění pozdějších dodatků. Je jasné, že úkolem české centrální banky není pečovat o udržení makroekonomické rovnováhy a udržení hodnoty koruny. Budoucí penzisté, kteří skočili na lep „expertům“ a šetří si poctivě korunku ke korunce, se budou moci tak leda jít pást. Koneckonců zeleně máme pořád ještě dost, díky zanedbanému zemědělství. Česká národní banka už nám nepatří a musí se podřizovat zájmům ECB, která je nedemokratická, netransparentní a nemusí se nikomu zodpovídat. Budeme se tím podrobněji zabývat v druhé části analýzy.

My v Česku jsme nafukovali balón z „fiat money“ trochu víc než v USA a ještě jsme to stíhali za kratší dobu. Viz bilance z konce roku 2014 dle Patria Finance: Činí 1 236 753 miliard, tedy zhruba 30 % našeho HDP. Což uznejte, je proti Švýcarsku docela dobré skóre! Ale jsme také o hodně chudší než Švýcaři. Tyto „schopnosti“ bankéřů ničit hodnotu peněz ukazují i na pitomost politiků a jejich zkorumpovanost. Na růst dlouhodobých dluhopisů ČNB se podívejte zde.

ČNB pracuje v systému „čím více dluhopisů, tím méně zlata“. Jak postupují chytré země jako Rusko a Čína, na to se podívejte do druhé části analýzy. Nestačí, že bylo odprodáno zlato a jsme všem vyspělejším zemím k smíchu. Kalouskova TOP 09 prosadila „zapůjčení“ 10 % našich devizových rezerv Mezinárodnímu měnovému fondu na „záchranu eura“ a připravila nás takto o značný obnos z úroků, viz tento výborný článek z blogu autora, který zřejmě ví, o čem jsou finanční trhy. A geniální chemik Kalousek byl odměněn jako nejlepší ministr financí daného roku bankovní hrůzy.

A podívejme se také na skladbu devizových rezerv u nás, zdroj zde. Kdyby došlo ke zhroucení eura a dolaru, nemáme šanci ustát turbulence. Víc jak padesátiprocentní podíl eurošrotu v našich devizových rezervách nedává garanci, že někdo bude o znehodnocená eura stát. Česká republika je tedy mistrem v prodělcích a špatných transakcích. Takže má dnes pouze 1,6 % rezerv ve zlatě, ubohých 11 tun. A naše investiční portfolio spravuje newyorská korporátka jménem Black Rock. Jistě ve prospěch lidu České republiky. A naši bankéři v ČNB za to berou násobky prezidentského platu. Tak si to konečně přiznejme: Česká republika nám už dávno nepatří!

Zlato versus fiat money

Nyní se podívejme, jak dochází ke znehodnocování měny a proč jedno promile potřebuje v EU alespoň jeden normální stát s normální měnou. Vzpomeňme si na vtip o plánovaní cen za socialismu: ten sice může zvítězit na celém světě, alespoň v jedné zemi však musí zůstat svobodný trh, protože jinak nebudeme vědět, kolik co stojí. S eurem je to už podobné, proto „musí“ být svobodný švýcarský frank. Viz heslo „bankovní socialismus“.

Jak ostatní země ve světě navyšovaly podíl zlata coby rezervní měny užitečné v době krize, vidíme zde. Podívejte se na stav zásob zlata na začátku krize 2008. Tabulka ukazuje množství zlata v tunách a podíl zlata na celkových devizových rezervách.

K tomu malá poznámka – je velkou otázkou, zda Němci své zlato vůbec uvidí. Viz náš článek Prošustrovala US Central Bank německé zlaté rezervy? Navýšení rezerv prudce pokračuje až do roku 2014, přestože cena zlata je burzou COMEX manipulovaná, viz výše uvedený článek. Hlavně se podívejte, kdo zlato nakupuje a komu zůstává bezcenný finanční šrot.

Zatímco švýcarští bankéři mlčeli jako ryba, Mario Draghi na všechny strany hlásá, co připravuje. Že se chystá prosadit kvantitativní uvolňování, tj. tisk možná až 3 bilionů eur jako fiat money na dluh. Chce začít vykupovat (o technice toho prozatím ještě tolik nevíme) dluhy evropských zemí, a tím osvobodit banky od šrotu. Hlavně ty italské. Hodný to strýček Mario! Německá Bundesbanka se staví proti. Generální nadvládní Evropského soudního dvora zatím připustil, že program OMT, který byl částečně ECB už odstartován, může být za jistých okolností uplatněn. Pokud i německý soud v Karlsruhe rozhodne, že se tento názor musí akceptovat, nemají Němci šanci. Bude to něco jako daň Němců za dosavadní blahobyt v rámci dříve jimi kontrolované EU, který jim byl dříve umožněn, a nyní přes ECB zase odebrán. Jenže znehodnocení EU ničí všechny, nejen Němce.

Švýcarsko se trhlo od eura, aby s ním nepadlo

Švýcaři vidí v krocích ECB, která se chystá přeměnit na americký FED, ohrožení svých zájmů. Proč by drželi euro, když jeho hodnota padá a padat ještě bude víc? Ať si exportéři nadávají! Hrozí únik kapitálu do Švýcarska? Prý ne, poněvadž SNB chce snížit atraktivitu franku tím, že paralelně s posílením měny zavedla, respektive zvýšila „negativní úrok“ (krásný nový vynález centrálních bankéřů) z 0,5 na 0,75 %. Kdo bude mít příliš franků na účtu, tak se mu z nich prostě bude ubírat. Tak má tedy vypadat to působení svobodného trhu podle švýcarských liberálů. Kdo si vydělal, ten bude po zásluze potrestán. A to nebudu obtěžovat dalšími opatřeními, jako snížením referenční základní sazby na mínus 1,5 %.

Investoři si rádi připlatí, aby si mohli nakoupit v celosvětovém měnovém chaosu trochu stabilní a perspektivní měnu. Petrodolar jde do kytiček a stahuje euro s sebou. Kurz eura k dolaru 1:1 se neodvolatelně blíží. A to si podtrhněme.

Přerozdělení od bohatých k super bohatým

Zoufalci, kteří se nechali bankéři nalákat a vzali si hypotéky v cizích měnách, v tomto případě ve francích, zapláčou. Díky 15. lednu ten, kdo má hypotéku ve výši 83 tisíc, má dluh hned 100 tisíc franků a více. Že by frank zase výrazně spadl, nelze příliš očekávat. Tito lidé nejsou ovšem v kategorii oněch bohatých. Komentátoři v diskusních příspěvcích jásají: „Konečně začíná vyhánět někdo penězoměnce z chrámu!“ Tím bych si jistá tedy nebyla. Ptejme se opět: Cui bono?

Vydělají především ti, kteří mají majetek spravovaný u velkých švýcarských bank. A to jsou ony „elity“, které tahají za nitky v ECB i ve Švýcarské národní bance. A spousta velkých ryb z EU zde má uložený svůj majetek. A nyní zařizují propad eura a současně zhodnocení švýcarského franku. Dochází opět k tomu, co jsme zažili my v Čechách v devadesátých létech za Klause. Co se toho tady dalo koupit za babku díky uměle nastavenému kurzu koruny! Jenom jsem zírala!

Nyní může začít výprodej celé Evropy: Ať už jsou to balíky akcií fungujících firem, nebo přebírání celých firem. Zvláště, když politici prosadí smlouvu TTIP s USA. Švýcaři mohou být pouze bílým koněm, který umožní další koncentraci moci a nadvlády nad Evropou. Velice ráda bych se mýlila a věřila, že ve Švýcarsku jde opravdu, ale skutečně opravdu o svobodu a demokracii!

Převzato z e-republika.cz