Tři nejbohatší Američané teď vlastní více majetku než chudší polovina US občanů dohromady

“Elitní oddíly naší miliardářské třídy se stále více vzdalují nám ostatním,” zjistila analýza Institute for Policy Studies.

400 nejbohatších jedinců ve Spojených státech teď vlastní větší bohatství než 64 % obyvatel odspodu a tři nejbohatší vlastní větší bohatství než spodních 50 procent, přičemž všudypřítomná chudoba znamená, že každá pátá domácnost má nulový či záporný čistý majetek.

Billionaire Bonanza 2017: “Záporné čisté jmění nejspodnějšího procenta činí 196 mld. USD.”

Toto je pouze několik pozoruhodných zjištění Miliardářské bonanzy 2017 (Billionaire Bonanza 2017), nové zprávy, kterou 8. listopadu zveřejnil Institute for Policy Studies (IPS) a jež detailně objasňuje rychlost, s níž se Spojené státy stávají “dědičnou aristokracií bohatství a moci”.

“V posledních desetiletícch byl neuvěřitelně nepřiměřený podíl amerických příjmů a růstu bohatství odsát na vrchol našeho ekonomického spektra. Na špičce tohoto vrcholu sedí 400 nejbohatších jedinců, skupina, kterou časopis Forbes od roku 1982 každoročně sleduje,” napsali Chuck Collins a Josh Hoxie, autoři zprávy z IPS. “Američané na opačné straně našeho ekonomického spektra zjišťují, že jejich mzdy stagnují a úspory se vypařují.”

Collins a Hoxie k tomu hned poznamenávají, že ohromná propast, která v současnosti existuje mezi bohatými a všemi ostatními, není výsledek nějakého nevysvětlitelného “přirozeného jevu. “Je to spíše výsledek “neférové hospodářské politiky, která prospívá těm na vrcholu na úkor těch, kteří jsou na dně.”

Billionaire Bonanza detailně zkoumá, na základě dat nedávno zveřejněných v seznamu 400 nejbohatších časopisu Forbes a každoročního “Průzkumu spotřebitelských financí” Federálních rezerv, hlavní zvýhodněné “hluboce nevyvážené ekonomiky” USA – superbohaté.

“25 nejbohatších osob v USA dnes vlastní aktiva v hodnotě 1 bilion USD,” píše se ve zprávě. “Těchto 25, což je skupina o velikosti soupisky hráčů ligového baseballového týmu, vlastní více bohatství než 178 milionů lidí, tedy 56 % obyvatel zespoda majetkové pyramidy USA”.

Seznam 25 nejbohatších zahrnuje miliardáře, kteří se ke svému ohromnému bohatství dostali různými způsoby, od dědictví po investice do založení korporátního gigantu typu Amazon nebo Google. A co mají tito neskutečně bohatí jedinci společného, kromě toho, že jsou všichni bílí? To, že jsou v každém dalším desetiletí stále bohatší.

Průměrnému Američanovi se naopak nevede ani zdaleka tak dobře – významný podíl amerických domácností “nemá žádné úspory nebo dluží více než vlastní,” což z nich dělá příslušníky toho, čemu Collins a Hoxie říkají “Národ pod vodou”.

“Pokud pomineme vlastnictví rodinného auta, 19 % amerických domácností má nulový nebo záporný čistý majetek,” poznamenává zpráva. “Když se na tento trend podíváme z rasového hlediska, zjistíme, že 30 % černých domácností a 27 % latinoamerických domácností má nulový nebo záporný majetek.”

Collins a Hoxie chtěli získat širší představu o velikosti propasti mezi bohatými a chudými ve Spojenými státy, takže mezi sebou porovnali čisté jmění nejbohatšího a nejchudšího jednoho procenta.

“Domácnosti ze spodního jednoho procenta dohromady mají úhrnný čistý majetek v záporné hodnotě 196 mld. USD,” dokládá jejich zpráva. “Pro srovnání – špičkové jedno procento, tedy kategorie s přesně stejným počtem lidí, má úhrnné čisté jmění ve výši plus 33,4 bln. USD.”

Dokonce i mainstreamové instituce typy Mezinárodního měnového fondu uznávají, že taková ohromná nesouměřitelnost bohatství a příjmů není udržitelná, politicky ani ekonomicky. Billionaire Bonanza k tomu poznamenává, že se zdá, že Trumpova vláda, s pomocí Kongresu ovládaného Republikány zhoršuje tyto nerovnosti ořezáváním daní pro bohaté a současným vykucháváním programů, z nichž především těží nízkopříjmové a střední vrstvy Američanů.

Takže první prioritou je podle Collinse a Hoxieho “odmítnout ty federální daňové a jiné politické návrhy, které budou jen přilévat olej do ohně nerovnosti”.

V případě, že dojde k postupu, zpráva i při zachování principu “neškodit” obsahuje několik návrhů, včetně

• stanovení vyšších mezních sazeb daně z příjmů fyzických osob nad 250 000 USD a 1 mil. USD;
• “řešení problému skrytého bohatství”, který často vede k podcenění úrovně majetkové nerovnosti;
• zavedení daně na finanční transakce Wall Streetu, které by mohly přinést v průběhu deseti let do federálního rozpočtu příjmy ve výši přibližně 350 mld. USD;
• odstranění přetrvávající účelové díry v systému, která umožňuje manažerům rizikových fondů “deklarovat mzdové příjmy jako kapitálové příjmy” a v důsledku toho platit nižší daně a
• místo odstraňování posílit majetkové daně, jež se týká pouze malého počtu rodin.

Zpráva konstatuje, že tím, jak se “elitní oddíly naší miliardářské třídy stále více vzdalují nám ostatním, včetně studentů zatíženým půjčkami, zaměstnanců trpícím stagnujícími mzdami a rodinami, které sledují, jak se jejich majetek a úspory vypařují, mnozí z Američanů se bouří proti systému, který umožňuje nejbohatším hromadit takové bohatství na úkor mnoha ostatních.”

“Před sto lety se podobná vlna proti nerovnosti vzepjala proti ohromné nerovnosti v příjmech a bohatství. Během času kratšího než je jedna generace vytvořila mnohem rovnější Ameriku”, uzavírají Collins a Hoxie. “My můžeme udělat to samé.”

Zdroj: Common Dreams

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!