Společná tisková zpráva Českého svazu ochránců přírody a Hnutí DUHA
Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody přijal rezoluci o našem největším národním parku
středa 7. září 2016
Světový kongres IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody) [1], jejíž je Česká republika členem, schválil včera večer na Havaji [2] rezoluci k nápravě péče o NP Šumava. K tomu, aby Šumava mohla nadále zůstat národním parkem dle mezinárodních kritérií (kategorie II dle klasifikace IUCN), je podle rezoluce nezbytné, aby byla rozloha bezzásahového území neprodleně zvětšena na 30 % plochy NP. Druhým požadavkem je závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy NP do roku 2030.
Rezoluce se týká národních parků Šumava a Bavorský les i navazujícího chráněného území Natura 2000 Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku. Požaduje jednotné zásady péče o oba národní parky a vyzývá ředitele IUCN, Světovou komisi pro chráněná území (WCPA) a členy IUCN v regionu k jednání s představiteli zodpovědných států. Dokument vyzývá k postupu v přísném souladu s vědeckými doporučeními. Byl přijat drtivou většinou přítomných – šedesáti hlasy z celkového počtu 61 oficiálních zástupců třiceti států. ČR se zdržela hlasování.
Mezinárodní unie ochrany přírody ocenila závazek ČR a Bavorska pečovat o NP Šumava a NP Bavorský les společně v souladu s jejich zařazením do kategorie II – národní parky [3]. Unie však v rezoluci vyjádřila znepokojení nad „nejednotným uplatňováním těchto zásad v největší přírodní zalesněné oblasti ve střední Evropě, která zahrnuje národní parky Šumava a Bavorský les“. Dokument upozorňuje, že „NP Šumava nejedná v souladu s doporučeními Světové komise pro chráněná území (WCPA) urychlit přechod k bezzásahovému režimu na převažující části parku. Nedostatečná rozloha přírodní zóny je neslučitelná s klasifikací kategorie II IUCN.“
Celý text rezoluce je zde, úředně neověřený český překlad najdete v příloze. Na Světovém kongresu IUCN je pro dotazy k dispozici přímý účastník, člen Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekologické služby prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., kontakt: 604 753 397, pavel.kindlmann@centrum.cz.
Rezoluci podpořilo šedesát zástupců z třiceti přítomných států světa včetně Německa, Švýcarska, Francie, Maďarska či Španělska. Postavilo se za ni i dalších 381 světových i národních organizací na ochranu přírody a vědeckých institucí včetně těch nejvýznamnějších, jako je WWF (Světový fond ochrany přírody) nebo Birdlife International. Proti byla pouze jediná státní instituce a osmnáct hlasů nestátních organizací [4].
Světový kongres IUCN také schválil starší rezoluci k NP Šumava, přijatou desátým Světovým kongresem divočiny (Salamanca, 2013). Ta žádá naplnit doporučení Světové komise pro chráněná území a mj. říká: „NP Šumava není jen národní, ale také evropskou a světovou pýchou jako mezinárodně uznávané a důležité území divoké přírody a unikátní přírodní poklad.“ [5]
IUCN varovala předchozího ředitele NP Šumava Jiřího Mánka, že nezačne-li vláda chránit unikátní přírodu a respektovat mezinárodní pravidla, přestane OSN uznávat Šumavu jako národní park [6]. Ministr Richard Brabec a nový ředitel NP Pavel Hubený zastavili destruktivní kroky předchozího vedení ministerstva i správy NP a obnovili spolupráci s NP Bavorský les. Nezajistili však ochranu dostatečné rozlohy území ponechaného divoké přírodě včetně některých nejvzácnějších území tak, aby NP Šumava odpovídal mezinárodním kritériím pro národní parky [7].
V evropských národních parcích je obvyklým cílem dosáhnout 75 % rozlohy pro tzv. jádrovou zónu, v níž člověk nezasahuje do přírodních dějů. Již nyní tvoří ve většině z nich více než polovinu území [8].
IUCN vyslala v roce 2002 na žádost ČR do NP Šumava misi expertů Světové komise pro chráněná území (WCPA). Ta konstatovala, že dlouhodobý cíl dosáhnout nejméně poloviny rozlohy NP Šumava chráněné jako první zóna do roku 2030 je správný. Tento cíl obsahoval plán péče o národní park schválený za vlády Miloše Zemana a byl platný v letech 2001-2013. Již tehdy ovšem IUCN kritizovala roztříštěnost a malou rozlohu bezzásahových zón [9].
Jaromír Bláha, expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Má-li být Šumava opravdovým národním parkem, musí zajistit ochranu divoké, svobodné, člověkem neřízené přírody na převažujícím území parku pro turisty i pro druhy a organismy, které v hospodářské krajině nepřežijí. Správa NP musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy.“
„Dobře víme z podrobných mapování, kde je na Šumavě nejzachovalejší příroda. Můžeme proto mít divočinu na polovině rozlohy NP hned [10]. Ministr Brabec má jedinečnou příležitost udělat pro to nyní klíčový krok. Poslanci právě projednávají novelu zákona o ochraně přírody s novými pravidly péče o národní parky a ministerstvo životního prostředí právě schvaluje nový Plán péče o NP Šumava.“
Pavel Kindlmann, člen Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekologické služby a účastník kongresu, řekl:
„Velice mě překvapilo, jak velký zájem projevují účastníci kongresu z celého světa o osud národního parku kdesi ve střední Evropě. Skoro každý, s kým tady mluvím, se mě ptá na Šumavu. ČR má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci známá jakožto kontroverzní území díky kůrovci, misím IUCN či Světovému kongresu o divočině v Salamance. Těch pár lokálních politiků, co si z plánů na zničení divoké přírody na Šumavě tím, že ji otevřou developerům, udělalo volební program pro nejbližší volby, prokázalo pověsti ČR ve světě skutečně medvědí službu.“
Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody, řekl:
„Šumava se kvůli svým výjimečným hodnotám právem stala symbolem ochrany přírody v naší zemi. Právě probíhající kongres IUCN, jejíž je Český svaz ochránců přírody také členem, potvrzuje, že už nejen u nás, ale i na globální úrovni.
Je proto velkou výzvou a zároveň naší odpovědností vůči budoucím generacím zařadit Šumavu mezi světově uznávaná útočiště divočiny i legislativně. Věříme, že podpora Mezinárodní unie ochrany přírody pomůže parlamentu a ministerstvu životního prostředí dotáhnout tento proces do úspěšného konce.
Poznámky:
—
Příloha:
Rezoluce 6.035: Dodržování norem pro chráněná území v Divokém srdci Evropy
VÍTAJE výzvu 15. Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDG 15), aby státy zajistily ochranu a obnovu ekosystémů, podporovaly jejich udržitelné využívání, udržitelně hospodařily s lesy a ochraňovaly biodiverzitu;
ROZPOZNÁVAJE, že SDG 15 podporuje hlavní cíl kategorie II chráněných území IUCN, podle zásad schválených pátým WCC v rezoluci 5.040 Schválení a jednotné uplatňování zásad péče o chráněná území chránit biodiverzitu společně s její podpůrnou ekologickou strukturou a podpůrnými ekologickými procesy;
ZNEPOKOJEN nejednotným uplatňováním těchto zásad v největší přírodní zalesněné oblasti ve Střední Evropě, které zahrnuje národní parky Šumava a Bavorský les na hranicích České republiky a Spolkové republiky Německo, jakož i navazující chráněné území Böhmerwald-Mühltäler v Rakouské republice;
VĚDOM si vyhlášení NP Šumava a NP Bavorský les za přeshraniční parky Federací EUROPARC, které se zakládá, mimo jiné, na vzájemných závazcích obou států spolupracovat na uskutečňování cílů kategorie II;
ZNEPOKOJEN, že NP Šumava nejedná v souladu s doporučeními Světové komise pro chráněná území (WCPA) urychlit přechod k bezzásahovému režimu na převažující části parku, protože nedostatečná rozloha přírodní zóny je neslučitelná s klasifikací kategorie II;
UZNÁVAJE nutnost mezinárodní spolupráce při ochraně přeshraničních a stěhovavých populací v NP Šumava, NP Bavorský les a území Böhmerwald-Mühltäler, jakož i při ochraně území divoké přírody, jež slouží jako nášlapné kameny při migraci druhů jakožto nástroj adaptace na klimatické změny, ve snaze o dosažení SDG 13; a
S OHLEDEM na článek IV. Úmluvy o stěhovavých druzích, který vybízí strany uzavírat úmluvy ve prospěch všech přeshraničních populací, v souvislosti s cílem chráněných území kategorie II IUCN přispět k ochraně druhů s rozlehlým teritoriem, regionálních ekologických procesů a migračních cest;
Světový ochranářský kongres, na svém šestém zasedání v Honolulu, ve Spojených státech amerických, 1.-10. září 2016:
1. ŽÁDÁ generální ředitelku IUCN, předsedkyni WCPA a členy v regionu o konzultaci s těmi, kdo jsou zodpovědní za správu NP Šumava a NP Bavorský les coby přeshraničních parků, aby zajistili porozumění této rezoluci a poskytli jednoznačný návod k jednotnému uplatňování zásad pro kategorie chráněných území IUCN;
2. BLAHOPŘEJE České republice a Bavorsku k jejich závazku pečovat o NP Šumava a NP Bavorský les v souladu s klasifikací druhé kategorie chráněných území podle IUCN;
3. SCHVALUJE Rezoluci 22, přijatou 10. Světovým kongresem divočiny (Salamanca, 2013), která zdůrazňuje mezinárodní význam ochrany divoké přírody v NP Šumava a vyzývá k uskutečnění doporučení WCPA ohledně péče o něj; a
4. KONSTATUJE, že pro to, aby NP Šumava naplňoval kritéria kategorie II, musí Česká republika naplnit předchozí doporučení WCPA, tedy přinejmenším:
a. neprodleně rozšířit bezzásahové zóny na 30 % rozlohy NP a
b. vytýčit závazný harmonogram pro její další rozšiřování na nejméně 50 % plochy NP do roku 2030, v přísném souladu s vědeckými doporučeními.
čím více ochranářů a spolků na ochranu přírody, tím hůře pro skutečnou přírodu. ..)
na Šumavě jsem před pár lety pár dní pobýval a mohu říci, že tak divokou těžbu dřevin a tolik různých ochranářských organizací, které si po Šumavě jezdily jak se jim zachtělo, jsem nikdy neviděl – ona ta striktní ochrana státních hranic a pohraniční ( vojenské) pásmo měly něco do sebe, určitě chránily přírodu více než dnešní nenažraný kapitalistický enviromentální zájem, který toho více zabije než spasí. ..)
fajt napsal čím více ochranářů a spolků na ochranu přírody, tím hůře pro skutečnou přírodu. ..) na Šumavě jsem před pár lety pár dní pobýval a mohu říci, že tak divokou těžbu dřevin a tolik různých ochranářských organizací, které si po Šumavě jezdily jak se jim zachtělo, jsem nikdy neviděl – ona ta striktní ochrana státních hranic a pohraniční ( vojenské) pásmo měly něco do sebe, určitě chránily přírodu více než dnešní nenažraný kapitalistický enviromentální zájem, který toho více zabije nežspasí. ..) Je to tak, bývalé pohraniční pásmo je dodnes krásně vidět i jinde – já to mám hodně prochozené… Číst vice »
Velekněz Ratata napsal (třeba uzavření cesty na Luzný koridorem Zlaté stezky) – zrovna s touhle cestou jsem měl problém, lépe řečeno, nesměl jsem z české strany jít přímo na Luzný, ale oklikou po staré peesácké cestě a pak po značce na kamenný kopec, no ale zpátky jsem se přifařil ke skopčákům a ti šli přímo za nosem dolů na Březník ( pak pochopitelně stejnou cestou zpět do rajchu ), bez toho, aby jim někdo z ochranářů, či z myslivců a jiných zaměstnanců NPŠ cokoli řekl ( prý to tak bylo domluvený, zákaz platil jenom pro české turisty a taky pro… Číst vice »
Nevím jak komu, ale pro mně je vyhovující panující stav.
Šumava je kulturní krajina spojená s člověkem a nevidím nic přínosného na tom, že by se její větší část měla stát pralesem.
Kdybych se vsadil, že ani jeden z těch, co podepsali ten protestní dopis či co to bylo, nikdy na Šumavě v dotyčné oblasti nebyl, asi bych měl velkou naději na výhru. Ono rozhodovat se na základě jednostranných údajů jen jedné, tedy správné strany vždycky dopadá takhle.
Nesázejte se. Prohrál byste.
Překládám si článek tak, že víc jak 170 států v Šumavě nevidí problém:)