Ukrajina: Ledy se hnuly?

Ukrajincům řeknou pravdu o vraždě „nebeské setniny“

Ukrajinský soud vyslechne výpovědi gruzínských žoldnéřů, kteří se zúčastnili střelby do lidí na Majdanu.

Skoro čtyři roky od násilností na Majdanu připravených organizátory státního převratu na Ukrajině začala konečně pravda vyplývat na povrch.

Pokud normálně uvažující lidé na Ukrajině, v Rusku i na Západě při sledování událostí a záznamů videokroniky z Majdanu zpočátku nepochybovali o tom, kdo a s jakým cílem to vše uspořádal, tak nyní se už dokonce i u mnohých adeptů „revoluce důstojnosti“ začínají projevovat záblesky vědomí a pocitu, že je prostě podvedli, jak o tom zpíval jeden ukrajinský zpěvák, který zahynul nedávno za docela podivných okolností.

Ale ke smrti více než stovky lidí, s jejichž památkou velmi rádi spekulují nepoctiví postmajdanoví politici, nedošlo zaviněním pořádkových sil, ani v důsledku vydání rozkazu k zahájení střelby později uprchlého prezidenta Janukovyče a jeho okolí. Jejich smrt byla naplánována a uskutečněna těmi, kdo jsou nyní v Kyjevě „pány nad životy“ a potichu a plánovitě pokračují v cílevědomém snižování počtu obyvatel Ukrajiny.

Ukrajinský advokát Alexandr Gorošinskij, který byl obhájcem v kyjevským režimem inspirovaném procesu proti příslušníkům speciální jednotky „Berkut“ obviňovaným z rozstřílení takzvané nebeské setniny*) prohlásil, že žoldnéři z Gruzie, kteří se zúčastnili událostí na Majdanu, jsou ochotni vypovídat ve věci této tragédie.

Lidé, o kterých je řeč, tvrdí, že v předvečer tragických událostí v centru Kyjeva na Ukrajinu přijelo z Gruzie 50 žoldnéřů, kterým vydali zbraně, náboje a rozkazy k zorganizování střelby na Majdanu. Tito snajpeři přitom stříleli jak do protestujících, tak i do příslušníků pořádkových sil z budovy konzervatoře a se střechy hotelu „Ukrajina“. Za to každý snajper dostal odměnu ve výši 5000 USD.

Stojí za zmínku, že o účasti gruzínských žoldnéřů v násilnostech na Majdanu se mezi prvními zmínil italský novinář Gian Micalessin. Letos v listopadu publikoval investigativní film na základě rozhovorů se třemi Gruzíny, nyní přebývajícími v jedné ze zemí východní Evropy. Koba Nergadze, Alexandr Revazišvili a Kvaracchelia Zalogi – právě tak se jmenují – vyprávěli, že se zúčastnili střelby do účastníků „majdanu“ 18. až 20. února 2014. Všichni byli příslušníky tajné bezpečnostní služby gruzínského exprezidenta M. Saakašviliho a byli posláni do Kyjeva na jeho přímý pokyn. Bezprostředním koordinátorem gruzínských žoldnéřů byl nejbližší Saakašviliho spolupracovník Mamuka Mamulašvili, který se později stal pohlavárem „Gruzínské národní legie“ jako součásti ukrajinských karatelů. Kromě něho koordinoval činnost ostřelovačů střílejících do účastníků „majdanu“ a příslušníků pořádkových jednotek jistý americký vojenský instruktor, důstojník 101. výsadkové divize USA Christopher Boyenger.

Zbraně gruzínským žoldnéřům dodával do hotelu „Ukrajina“ poslanec Nejvyšší rady za „Baťkivštinu“ (předsedkyně Julie Tymošenková) Sergej Pašinskij (týž Pašinskij, který se ještě 18. února dostal do záběru kamery při pokusu vyvézt z Majdanu snajperskou pušku, ze které se nejspíš střílelo do příslušníků „Berkutu“ a vnitřních vojsk) a nikoli neznámý setník Vladimir Parasjuk, který je dnes rovněž ukrajinským poslancem. Revazišvili italskému novináři sdělil toto:

„Museli jsme střílet ve skupinách po dvou-třech. Každý vystřelil 2 až 3 krát a Pašinskij obcházel od skupiny ke skupině. Po jeho boku byl vždycky mládenec, který se jmenoval Parasjuk. Neměli jsme na vybranou: Měli jsme rozkaz střílet jak po zvláštní jednotce policie „Berkut“, tak i po demonstrantech, bez rozdílu. Byl jsem z toho v šoku.“

Podle slov advokáta Gorošinského může být pravdivost výpovědí gruzínských žoldnéřů ověřena jen procesní cestou. Tito bývalí účastníci masového zabíjení v centru Kyjeva jsou ochotni, kvůli obavám o svou bezpečnost, svědčit prostřednictvím videokonference z Arménie.

Potřebuje však ukrajinská státní moc takovou pravdu? Viníci násilností na Majdanu byli, v rozporu se zdravým rozumem a s fakty, už dopředu určeni, ale pravda za nynějšího režimu nejenže je zakázána, ale může nést velmi neblahé následky jak pro ty, kteří se jí pokouší dobrat, tak i pro ty, kteří ji zveřejňují.

Tato pravda je, nicméně nutná pro lidi, kterým dosud nedošla, nebo došla jen částečně, celá hloubka tragičnosti následků státního převratu roku 2014 pro Ukrajinu a její lid. Budou se samozřejmě všemožně bránit jejímu přijetí a pokoušet se věřit tomu, co jim říkají masmédia zaplacená státními zločinci a jejich zahraničními kurátory. Nicméně, v případě, že lidem zblblým banderovskou propagandou zbyl kousek kritického myšlení, začne se jejich víra nahlodávat pochybnostmi a lámat.

Tak, či onak se ledy ve věci snajperů na Majdanu konečně hnuly. Přijde řada i na Ukrajině zakázanou pravdu o Oděsské „Chatyni“ (397 obětí) a válce na Donbasu.

*) Nebeská setnina – pojmenování pro 106 obětí střelby na kyjevském Majdanu během tzv. „Revoluce důstonosti“ (účastníci byli rozděleni do tzv. setnin). Kyjevský režim dokonce 1.července 2014 ustavil státní vyznamenání „Řád hrdinů Nebeské setniny“.

Zdroj: Cargrad TV

Překlad: st.hroch 171213

Přejít do diskuze k článku 9 komentářů