Ukrajina: Nenechávají kámen na kameni

Včera 18. listopadu večer, v půl desáté večer, zaútočili na město Pěrvomajsk a stříleli speciálně po obytné čtvrti. Poškodili 4. patro této devítipatrové budovy. Včera nedošlo k žádným zraněním, protože když začali střílet, tak byli všichni ihned evakuováni do krytů. Dnes ráno jsme povolali všechny městské služby, abychom napravili škody. Začali jsme s opravami. Otočte kameru, tady jsou vidět pytle cementu. Snažili jsme se v tom domě všechno opravit – plyn, elektriku, vodu a topení. Dnes v 11:30 ukrajinská armáda začala střílet po stejné budově, po které střílela včera večer. Budovu zasáhl mocný dělostřelecký útok. To muselo být těžké dělostřelectvo.

Tady mi pod nohami leží mrtvola muže, pracovníka městských služeb, který sem přišel pomoci obyčejným civilistům. Přišel zasazovat okna. Zemřel přímo při té práci. Přišel jenom pomoci lidem obnovit v bytech teplo, elektriku, plyn a vodu a zemřel přitom. To opět vypovídá o tom, že ukrajinská armáda se nezastaví před ničím. Včera stříleli po obytné čtvrti. Dnes zcela zničili devítipatrovou budovu. Trefili se několikrát přímo do této budovy. Do vedlejšího devítipatrového domu se také trefili, jednou přímo do střechy a po druhém výstřelu došlo k požáru. Tady to vidíte, je jasné, že ten devítipatrový dům je zcela neobyvatelný. Na opravu toho domu, aby se obnovilo teplo, elektrika, plyn a voda, by bylo zapotřebí moc času.

Ukrajinská armáda sem střílí zcela vědomě a likviduje naše lidi. Silou se jim nás na kolena dostat nepodařilo, tak zastrašují schválně civilisty. Zabíjejí civilisty, takovým barbarským způsobem zabíjejí lidi. Je to hanba, ať se stydí. Celá ta kyjevská vláda, která tam sedí a nic nedělá. Nesnaží se jednat o příměří, ani se nezajímá o to, co se tady děje. Dokonce se nestydí říkat, že děti z jihovýchodu budou sedět ve sklepích. (Pozn. překl.: Přímo takto to řekl Porošenko, když vyhlásil, že budou ekonomicky blokovat jihovýchod a nebudou vyplácet sociální dávky – jakoby snad dosud něco platili. Na závěr přímo řekl: „Naše děti budou chodit do škol a školek, zatímco ty na jihovýchodě budou sedět ve sklepeních!“ Přímo takto to řekl na plnou, s prominutím, hubu, hajzl jeden!)) Lidé budou bez práce, a tohle vyhlašují do celého světa. Ať se stydí lídři ostatních států, kteří mu podávají ruku a objímají se s Porošenkem. S ničemou číslo 1.

Proč to ten Porošenko dělá? Všechno mi rozbili, skla jsou rozbitá, okna nemám. V 7. patře je všechno rozbité. Jak mám žít, co mám dělat?

Lidé dneska, ti civilisté, kteří přežili válku… Žena, které je 85 let, mi říkala: „Němci se takhle zvířecky nechovali, kam až ten Porošenko klesnul, společně s tou svojí Nejvyšší radou. Je to jasný zločin a ten hajzl si ty mrtvé zodpoví. Zodpoví si za ty oběti mezi civilním obyvatelstvem. Dnes ráno pokračovali s ostřelováním. Přivezli jsme sem autobus, protože nás lidé se slzami v očích prosili, abychom je jakkoliv evakuovali. Řidič přijel, ještě když město bylo ostřelované. Padali sem vedle nás střely. Řidič, který sem přijel, riskoval svůj život. Zaparkoval sem autobus a lidé … No jak bych to řekl. Byl to přímo křik duše. Lidé naskákali do autobusu, posedali si a křičeli: „Vezte nás odsud pryč!“

Byt nám rozbili. Jak dlouho tu bude pokračovat? Nemá to konec. Už podruhé utíkáme z města.

Kdy se to všechno stalo?

…v jednu. V půl dvanácté začali….

Svině!

…

Kam teď jedete?

Nevím, pryč odsud. Jenom pryč odsud

…

To jsou lidé, kteří se právě před týdnem… Jedna paní se vrátila do Pěrvomajsku před třemi dny. Myslela si, že už to bude v pořádku. Říkala, že po internetu se dozvěděla, že ve městě je již elektrika, plyn, topení, že ve městě se zase objevil život. A tohle tady uviděla. Přijela a zase se musela urychleně evakuovat. Ženy pobrali děti, kdo jak mohl, je popadl a utíkali. Naši lidé, kozáci jim pomáhali nastupovat do autobusu, nosili jim tašky do krytů. Protože lidé zpanikařili, nečekali to. Mysleli si, že už je konec, že je konečně mír. Ano, město bylo poničené, ale my jsme vlastními silami všechno obnovili. Celý svět by nám pomohl, ale ono to pokračuje, to je prostě zastrašování civilního obyvatelstva. Lidé se seběhli ze všech stran, ani se nezajímali o to, kam ten autobus vlastně jede. Prostě naskočili, už aby byli pryč. Tady je peklo, v doslovném slova smyslu peklo.

Překlad: Irena