Ukrajina: Podivná kauza MH17

Momentálně se zdá jako kdyby kauza malajského letadla vyšuměla z mainstreamového prostředí, jako kdyby zavedením sankcí vůči Rusku pozbyla aktuálnosti, přestala zajímat veřejnost.

V tomto článku bych se chtěl dotknout některých zvláštností tohoto případu oproti jiným leteckým neštěstím.

1) Tato kauza na rozdíl od jiných leteckých neštěstí je od samého počátku politikum, je navýsost zpolitizována, což zásadním způsobem předurčuje její další nestandardní průběh a výsledky. O tomto faktu svědčí, že takřka okamžitě s dopadem trosek letadla byla viníkem neštěstí bez jakýchkoliv důkazů jednou stranou ukrajinského konfliktu označena „ruská“ (přímo Rusko anebo nepřímo proruští domobranci) strana. Na základě nepodloženého obvinění pak byly  zavedeny ekonomické sankce vůči Rusku a prakticky byla zahájena další etapa tzv. studené války vůči odbojné zemi, která odmítá uznat nadřazenost USA a podřídit se jí a dokonce chce oslabit dominanci dolaru jako světového platidla, coby hlavního prostředku vysávání ekonomik imperiální periferie. Se zavedením protiruských sankcí a objevením se některých nepříjemných indicií pro antiruské žalobce náhle opadá zájem světového korporátního  mainstreamu o celou kauzu.

2) Po předešlých obviněních Ruska a splnění hlavního účelu  se zdá, že celá kauza vyšumí do ztracena. Svědčí o tom „dohoda čtyř“ o tom, že výsledky budou zveřejněny pouze se souhlasem všech a že zveřejněny budou pouze ty závěry, které bezprostředně korespondují s havárií. Z toho se dá dovodit, že cokoliv, co se nebude politicky hodit kterémukoliv ze signatářů a mohlo by na něj vrhnout podezření, je předem předurčeno zůstat u ledu. Prakticky to znamená, že všechno, co by mohlo ukazovat na vinu na straně antiruské „fronty“, která má plně  v rukou vyšetřování případu, zůstane utajeno. Na základě toho lze dovodit, že zveřejněny budou pouze fakta svědčící proti „ruské“ straně pakliže něco takového vůbec existuje – doposud nikdo krom politických proklamací bez důkazů nic v tomto smyslu nedoložil. Lze tedy očekávat utajení radarových i komunikačních záznamů, případně všech skutečností vztahujících se k záhadné změně trasy letu a naopak lze očekávat bohatou přehršel informací o letových datech – změně výšky, rychlosti letu, stavu palivové nádrže etc.. Důvodně lze předpokládat, že v případě, že by existovalo cokoliv vyvracející ruské důkazy ze satelitů, případně jednoznačně ukazující na vinu „ruské“ strany bylo by to již dávno v rukou mainstreamových „hlídacích psů demokracie“ a použito jako klacek proti Rusku. Viníci téměř s jistotou  nebudou označeni a Rusko bude dál nepodloženě označováno za aktéra a původce tohoto neštěstí.

Závěr: Celý tento případ je pouze potvrzením Goebbelsovského pravidla že „účel světí prostředky“. Komu to posloužilo a kdo je odborníkem na kamufláže leteckých katastrof a politické konspirace, si zajisté dokáže každý odvodit sám podle historických reálií.