Ukrajina: Videopřehled z 21. 10. 2014

Vojenští zajatci z praporu Donbas uklízejí zničený Ilovajsk

Po srpnových bojích se v Ilovajsku zastavil život. Na 70 % budov jsou stopy bojů. Několik desítek domů bylo zcela zničeno, jejich renovace je nemožná. Hlavní pohromou se však staly břidlicové střechy, které střepiny krájely jako chleba. Okenních tabulí je nedostatek na celém jihovýchodě, čeho ještě není dostatek, je pracovní síla. Před zimou se rozhodli do obnovy města zapojit zajatce z bataliónu Donbas, který byl v těchto končinách poražen.

Valerij Nazarenko – Dali nám koridor a tak jsme vynášeli raněné. Naši kolonu ostřelovali z tanků. Potom jsme se vzdali do zajetí. Zajato bylo najednou 112 lidí. Dále vyprávěl, že mu přišel povolávací rozkaz, na který napřed nereagoval, ale potom začali hrozit jeho synům, řekli, že někdo z rodiny jít musí, tak šel raději on sám (49 let), než aby vzali jeho syny. Prý jim říkali, že jdou bojovat s bandou narkomanů a tak podobně.

Domobranci mají v plánu vytvořit ze zajatců více pracovních čet podle profesí na obnovu města.

Majitel domu se pokusil pohovořit s jedním „pracovníkem“, který chce jednotnou Ukrajinu, a za nic samozřejmě nemůže. Je zcela nevinný, neublížil ani jednomu civilistovi. Majitel řekl, že jeho dům zničila dělostřeleckým ostřelováním – z GRADů ukrajinská armáda.

Překlad: Irena

***

14.10. 2014, Doněck. Do skladu Humanitárního praporu Novorusko poslali pomoc ze Slovenska

Dneska se ozvali slovanští bratři. Obyvatelé Slovenska nám poslali velký náklad s materiální pomocí. Je vidět že slovanské bratrství je živé i ve třetím tisíciletí nehledě na to, že byly vhrnuty velké síly na to, aby jej zničily, aby se Slované mezi sebou začali nenávidět. Opravdoví slovanští bratři Slováci na něj nezapomněli. Museli překonat mnoho hranic, aby nám tu humanitární pomoc dovezli. Obyvatelé Doněcké lidové republiky a celého Novoruska jsou za to bratrskému slovenskému národu upřímně vděční. Chtěl bych zmínit, že právě na Slovensku žije veliká skupina Rusínů a na Slovensku jim umožnili, aby se považovali právě za Rusíny, ne za Ukrajince, což uchovává paměť o dědictví starobylého Ruska a jednotě ruského národa, kterou se snažíme obnovit, abychom tak překonali všechno to, co nahromadili naši nepřátelé za celá století ve snaze nás rozdělit. Děkuji velmi našim slovanským bratrům, Slovákům. Společně zvítězíme.

Humanitární pomoc: dětská strava, domácí potřeby, hygienické prostředky pro děti. Několik tun hraček a oblečení pro dospělé i děti.

Překlad: Irena

***

Oblečení ze Slovenska zahřeje Novorusy!

Dnes začínáme s rozvozem teplého oblečení od slovanských bratrů, od Slováků. Lidé, kteří tady žijí, to oblečení velice potřebují, neboť začíná zima a oni žádné nemají. Válka lidi zasáhla velice silně, peníze nemají, takže jim to opravdu pomůže. První naše zastávka je Nižňaja Krynka další bude Ždanovka. Cestou do Ždanovky se zastavíme ve vesnici Komunar, která také velice utrpěla akcemi ukrajinské armády. Vedle Komunara našla útočiště velká skupina lidí, kteří také velice utrpěli a neví, kdy začne fungovat jejich sociální infrastruktura, také velice potřebují teplé věci, proto jsme jim je také dovezli. Teď jsme ve Ždanovce, která je naším cílem. Věci byly rovnoměrně rozděleny do tří míst a dnes vám bratři Slováci velice děkujeme, že naše maminky, děti dostanou vaše teplé věci, které je v této těžké válečné zimě zahřejí. Děkujeme.

Překlad: Irena

***

Dremov P. a Iščenko E. se obracejí k lidem jménem měst Pěrvomajsk, Stachanov, Brjanka

Novinky z LLR a DLR.

Oba domobranci si stěžují, že se do jejich měst dostává málo humanitární pomoci. Zatím dostali každé město po 10 tisících balíčků z ruských Kamazů a vždy si je podělili napůl. Existuje zřejmě mnoho lidí, včetně bývalého starosty Babije, kteří sbírají humanitární pomoc jménem těchto měst, ale jedná se vesměs o podvodníky. Dále si velice stěžují na organizaci LLR. Nelíbí se jim práce nových úředníků. Zdá se jim, že se snaží najet do starých ukrajinských úřednických kolejí. Tj. neřešit problémy lidí, sedět na teplých místech, překládat papíry a brát úplatky. Tvrdí, že oni po válce začnou z ničeho a nevadí jim to. Nemají peníze, ale mají přátele, nemají majetek, ale mají čisté svědomí. Nechtějí vyměnit Kyjev za Luhansk tak, aby vše zůstalo při starém. Oni budou platit a peníze mizet v metropoli. Nejsou spokojeni ani s organizací voleb. Někdo se prý ke kandidatuře dostal a někdo ne. Zdá se jim, že to velice připomíná vládu v Kyjevě. Doufají, že je to tedy pouze počáteční nezkušeností v organizaci. Oni dva sami nikam nekandidují a ani nechtějí, ale říkají, že žijí a pracují pro lidi a varují novou vládu, že pokud lid povstal jednou, tak to dokáže i podruhé, pokud se mu něco nebude líbit.

Poslechla jsem si konec. Kluci tam ve svém rajónu, který zahrnuje asi 5 městeček, začali budovat socialismus. Minulé vedení v krizi nabalilo majetek a uteklo. O lidi, které okradli a měli na starosti, se nepostarali. Kluci tam teď ze všeho (převážně z majetku starosty, jak jsem pochopila) dělají obecní majetek. 200 dalších lidí pro ně pracuje zadarmo, jenom za ideu, aby obnovili město. Na začátku jim tam nic nefungovalo. Speciálně Pěrvomajsk byl asi opravdu hodně zničený. Nebyla voda, plyn, elektrika… Dokonce jim říkali, ať to město opustí, že je to ztracené, ale oni to nevzdali a začali všechno nejenom bránit, ale i opravovat. Teď si myslím, doufám, že to udrží a že se tam ty staré pořádky, kdy úředníci jenom kradli, snad nevrátí. Pokud takoví kluci zůstanou na živu, tak věřím, že nevrátí.

Překlad a komentář: Irena

Foto: Petr Ďoubalík, www.douba.cz