Ukrajina: Videopřehled z 21. 7. 2014

24. 5. 2014, Karlovka. (U videa zavádějící datum) Když válčí vojáci proti vojákům.

Centrum odporu se přemístilo do nevelké obce Karlovka u Doněcku. Speciální batalión Donbas, kterému velí z Kyjeva, zde započal krutý boj, poté kdy se dostal do pasti domobranců DLR. Ozbrojenci, jen tak mimochodem placení z prostředků oligarchy Kolomojského, utrpěli velké ztráty. Navíc ukrajinská armáda střílí své vlastní lidi. Z vrtulníků střílejí vojáky, kteří nechtějí bojovat proti svému národu. Pravému sektoru však armáda na pomoc také moc nespěchá. Ozbrojenci ji proto obvinili ze zrady. Kronika událostí. Ozbrojencům Pravého sektoru dnes domobranci nedali žádnou šanci. Skupina ozbrojených žoldáků se pokusila probít přes stanoviště vzdálené 30 km od Doněcku, ale setkala se s adekvátním odporem. Byla tady přestřelka mezi bojovníky Pravého sektoru, se kterými byli i ostřelovači. Na naší straně také máme ztráty. Naše kluky stříleli ostřelovači do hlavy. V boji bylo zabito deset radikálů a zraněni byli tři bojovníci domobrany. Těla ozbrojenců, která jsou zdobena nacistickou symbolikou, se jejich velitelé ani nepokusili odvézt. Lidé z Donbasu sbírali pouze raněné, které odváželi k vojenskému stanovišti u vesnice Krasnoarmějsk. Obklíčení ozbrojenci se pokoušeli o odpor v jedné z administrativních budov, ale brzy byli přemoženi. Měli sebou vojenské vybavení – termografické kamery americké výroby, které jsou velmi drahé. My si takové dovolit nemůžeme. Jim to dávají jejich sponzoři. Jak přesně se vyvíjel boj, na své webové stránce informoval velitel takzvaného bataliónu Donbas Semjon Semenčenko. Zrovna informovali, že spojení bylo přerušeno, bojovníkům dochází munice. Dostat se k nim není možné, protože střílí ostřelovači. Potřebovali bychom BTR, abychom přijeli k budově a odvezli naše lidi. Dál než k benzínce se nedostaneme. V obklíčené skupině jsou téměř všichni zranění. Vedení ATO a velitelé ukrajinské armády jsou o naší situaci informováni. Prosíme o podporu a BTR. Ale BTRy, které podle některých informací, byly pouze 15 km daleko od Karlovky, ukrajinští vojáci na pomoc ozbrojencům přesto neposlali. Po tomto neúspěšném boji radikálové Pravého sektoru začali s obviňováním vedení ATO. Jednotka bataliónu Donbas se dostala do pasti. Bojovníci Pravého sektoru jim přišli na pomoc a deblokovali hlavní síly tohoto dobrovolnického útvaru. Máme mnoho zabitých a velmi mnoho raněných. Využili naše síly a znovu díky nekompetentnosti nebo zradě vedení ATO… Zase jsme dostali málo zbraní. Lídr radikální organizace tak fakticky přiznává, že bojovníci působící na jihovýchodě, jsou již rozčarovaní, pokud ne přímo demoralizovaní. Stejně jako obyčejní vojáci ukrajinské armády.

Kondraševka, 4. 7. 2014. Když válčí armáda proti civilistům.

Spadlo sem minimálně 5 leteckých bomb. Celá ulice je zničená. Několik lidí to zabilo. Mojí maminku to zabilo, babičku roztrhalo, tátu odvezli do nemocnice. Alexandr nás pozval do svého dvora, který se teď spíše podobá bojišti. Toč, jen to toč. Člověk rozervaný na kusy. Pojď dál. Já ti všechno ukážu. Tak pojď. Jsou to teroristé!!! Přes ulici se odehrála další lidská tragédie. Včera slavil 5 let svého syna. A dneska to tomu synovi utrhlo nohu. Nevím, jestli to přežil. Ne, zemřel v nemocnici. Tak už umřel. 5 let mu bylo. Naštěstí nebyla rodina Andreje při bombardování doma, jinak by asi byli všichni mrtví…. Pouze několik hodin po uplynutí doby příměří, Kyjev obnovil takzvanou „kontrateroristickou operaci!!!!!“ na východě Ukrajiny. Tady nic nebylo. Jenom obyčejní lidé, co dřou od rána do večera. No jak můžu být v takové době v pořádku? No řekněte! Co je s vaším domem? No sláva bohu je u nás dnes ještě všechno v pořádku. My jsme tady obyčejní lidé. My chceme Porošenka. Ať si tam sedí ten čokoládový ksicht, do prdele, jenom ať nás nezabíjejí! Bývalý letec, veterán Jurij Vasiljevič řekl svou verzi toho, proč bombardovali vesnici. ……Stiskl to dříve a zničil to tady. Buď to byl nezkušený letec, nebo hajzl, kterého poslali, aby to udělal schválně. Nevím. Najednou se ozvaly výbuchy. Slyšíte to? Vypadá to, že znova začali s dělostřeleckou palbou. Musíme jít pryč. Pro Ameriku je tohle OK!!!! Místní občané říkají, že vojenské stanoviště se nachází jenom 3 km odsud na kopci. Odtamtud asi střílí. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v místní nemocnici. Den před tím dělostřelecký náboj trefil transformační stanici, takže teď nemají ani vodu ani elektřinu. Vozí nám samé raněné. Čtyři již zemřeli. Bombardovali z letadla. Ze 13 již čtyři zemřeli. Jeden z nich bylo pětileté dítě – chlapeček. Mezi raněnými jsme našli Alexandrova otce. Řekl, že neví, jak bude žít dál po smrti své ženy. Celý život jsem pracoval. Za co mě bůh trestá? Proč ona, raději jsem měl chcípnout já…. Já nevím. Co bude s vnučkou v Rostovu. Je jí šest let. Ona se zblázní, až zjistí, že babička už není. Smráká se. Doktoři řekli, abychom si raději pospíšili. Vracíme se do Luhansku. To je poslední most před Luhanskem. Byla tam značka, že most je podminovaný. Ten most je podminovaný? A proč? Kdyby sem přijela obrněná technika, tak ho vyhodí do povětří. Za mostem je stanoviště domobrany. Řidič říká, že to je nejbližší stanoviště ke Kondraševce. Proto se také všichni diví a nechápou, proč zaútočili právě na tuto vesnici, když nejbližší stanoviště je 10 km daleko. Vypadá to, že odpověď na tuto otázku nezná nikdo.

Jak se stříli z BUKu