V Česku si každý občan může koupit most

No, řekněte sami, není to úžasné, že se u nás každý občan může koupit most? Konečně po čtyřiceti letech temna, bídy a utrpení, nastala ta pravá svoboda a demokracie. Žijeme v zemi světlých zítřků, kde ztra znamená včera. A uznejte sami, že demokratický stát, v němž jsou si všichni občané před zákonem rovni, se nemůže starat o mosty. Kam by tak přišel? Víte kolik je u nás mostů? Kde by na to vzal chudák tak ožebračený náš stát peníze a zaměstnance?

Nejsme sice už v době v 2. světové války, kdy byly téměř všechny mosty zničeny, ale jak jistě dobře víte, poslední dobou mosty nějak moc rády padají, a vznikají tím pěkné polízanice. Každý rozumný občan tuší, že je to tím, že mosty nejsou soukromé.

Když budete mít totiž svůj vlastní most, tak se o něj budete náležitě a mnohem lépe starat, než když bude státní nebo společný. Z cizího krev neteče. Tak tomu bylo za komunizmu, že bylo všechno společné, a pro někoho společnější. Tehdy jsme spěli na Východ a na Rudé náměstí. A všichni dobře vědí, jak to špatně dopadlo. Někteří to ví nejenom ze školní lavice nebo z televize, ale možná si to ještě dobře pamatují. Bylo to tenkrát hrozné a strašné. Žádný občan si nemohl koupit soukromě most. Mosty byly státní nebo družstevní. A ty jejich pitomé názvy!

Konečně můžeme dýchat svobodný vzduch, který není cezený katrem Železné opony a výjezdních doložek pro politicky a příbuzensky poslušné občany. Už nás bolševik nehoní násilím a pendreky na První máje, VŘSR, MDŽ a jiné kraviny. Již nemusíme postávat v sychravém počasí na náměstích a obdivovat generálního tajemníka KSČ a nešetřit ovacemi a skandováním, abychom měli čárku za svoji politickou uvědomělost. No, není to dnes lepší, když místo toho nyní máme třeba Jágra?

Názvy mostů již nebude určovat nějaký ústřední výbor, partajní hlasování, soudruzi a jiné stranické a vládní autority. Pokud si dnes svobodný občan svobodně zakoupí svůj most, může si jej klidně nazvat svým vlastním jménem. Může si na něj napsat své jméno, aby mu jej nikdo nějakým omylem nebo nedopatřením nezcizil. Mosty se totiž také kradou, jako u nás ostatně úplně všechno.

Jsem občan pokrokový, který všestranně podporuje trvale udržitelný růst, svobodu a demokracii, a proto jsem se hrdinsky rozhodl, že si zakoupím svůj vlastní most. Věc svobody a demokracie mi leží na srdci, a proto bylo věcí mé cti a odvahy, aby podpořil zdravý růst naší ekonomiky.

Začal jsem tedy pátrat, kde se u nás naše mosty prodávají. A budete se možná zase divit, ale momentálně bylo u nás našich mostů na prodej málo. Žádný jsem nesehnal. Bylo to asi tím, že je zrovna zimní období a tak je našich mostů nedostatek. Zahraničních mostů je sice na prodej habaděj, ale tím bych naší ekonomice jenom ještě více ublížil. A potom jsou mnohem dražší, než ty naše poctivé domácí z místních surovin. Jsem přece patriot, a pokud to jde, kupuji si regionální potraviny. Jen mám trochu strach, abych se z toho všeho, z těch mostů, svobody a demokracie nepo… Jsou nějak moc kyselé.