Diskuze k článku


  • zajoch • 14. května 2018

    Francouzský ministr financí Le Mayor vyzval evropské země, aby se postavily na odpor americké politice vůči Íránu. Řekl:“Tak co, chceme být vazaly, kteří se podřizují rozhodnutím USA a chytáme se za jejich kšandy? Nebo chceme říci, že máme své hospodářské zájmy a budeme pokračovat v obchodu s Íránem?

    https://www.fondsk.ru/news/2018/05/13/ministr-finansov-francii-my-ne-vassaly-chtoby-cepljatsja-za-amerikanskie-shtany-46131.html

  • Martin (už bez taky m) • 14. května 2018

    Nevím už kde všude jsem zaregistroval že Airbus chtěl dodat do Íránu 50 letadel,
    neboť kvůli mnoha let sankcí měli Íránci veliký problém s civilními dopravními letadly a jejich provozem (chybějící náhradní díly, motory k výměně, moderní avionika, etc).
    Kontrakt na 50 letadel je dnes „z říše snů“ a není divu že by nejen že „bolel“ ale jeho zrušení by mohlo znamenat extrémní, ba neřešitelné problémy pro letecký průmysl Evropy. Nějaká % dílů z USA nejsou problémem neboť tyto se v určité době dají nahradit Evropskou produkcí. Na jejich výrobu a cenná pracovní místa jsou ale zapotřebí peníze právě z kontraktu s Íránem… Vývoj a výroba některých složitých zařízení a dílů se prostě vyplatí jen když je odbyt.
    A v době válek jaxi moc odbyt pro větší civilní letouny nebývá.
    Pokud by Írán dosáhl určité stabilizace dále se může zlepšit situace obyvatel, a dále by jich přibylo (nyní již přes 80 milionů tuším). To by mohlo „roztočit spirálu prosperity“ a vzniku a posílení „Íránské střední třídy“, další spotřebu- a tady vidí logicky Evropa jednu z nemnoha šancí.
    Takže je vidět „multiplikační efekt“ skrytých AMERICKÝCH SANKCÍ – ZAMĚŘENÝCH VE SKUTEČNOSTI NA OŽEBRAČENÍ EVROPY.
    RF a Čína tu díru na trhu zatím nejsou u velkokapacitních civilních letounů sto nahradit, a Írán po zkušenostech z USA nechtěl být závislý na dodávkách např. jen od Boeingu.
    Nejen Airbusu tady tedy jde o hodně.
    Evropa by se mohla na „pozvednutí“ států jako Írán hodně „opravit“- dokud je tam ještě „hlad“ po technologiích.
    Írán samozřejmě může více kooperovat s Čínou, příp. postupně i RF, a díky „rozumné politice“ věrchušky USA má stále rostoucí vliv v regionu.
    Řada lidí v Izraeli moc dobře ví, že v budoucnu není žádný větší konflikt s Íránem možný – protože to prostě nejsou hospodářsky souměřitelné státy…

  • Martin (už bez taky m) • 14. května 2018

    Časem by mohlo dojít k míru, dohodám i nepředstavitelným a růstu hospodářství zájemců o investice (splatných částečně např. i v surovinách – a zde např. Írán nedisponuje jen ropou a zemním plynem). Dlouhodobá jistota dodávek oboustranně, postupné pozvednutí a znovuvybudování Sýrie, časem snad i Libye a dalších- prostě obrovské možnosti pro RF, Čínu a Evropu- a „závod“ již běží.
    „Závod“ o to kdo NADLOUHO urve větší kus těchto perspektivních trhů…
    USA se tam v půlce Asie dost hloupě svou falešnou politikou zdiskreditovaly, navíc na situaci např. Afghánistánu je vidět, že ani US intervence ani v dlouhodobém měřítku nejsou sto zajistit stabilitu, prosperitu, etc…
    Reálně hrozí situace, kdy naprosto největší díl „urve“ Čína…
    Írán se rád snaží o vlastní výrobu, Peršané nejsou tak „schopní“ jako Arabové např u Saúdů… Ti už ani v chudičkém Jemenu nejsou vůbec sto využít supermoderní techniku, z vojenskostrategického hlediska jsou braně dodávané do SA pouze „strašákem na sklad“ – není kdo by je efektivně využil…
    Extrémním problémem Saúdů je také fakt, že jediní skutečně pracující lidé jsou tam většinou zahraničního původu. A v zemi zdaleka nemusí dále zůstat, pokud by „dluhové investice“ do „nezbytné“ infrastruktury SA skončily…

  • fajt • 14. května 2018

    https://ria.ru/world/20180514/1520540594.html – tak si říkám, které zemi by prošlo tolik zavražděných lidí armádou za jeden den a to ještě na území, které by si ukradli … když může jeden, tak proč by nemohl druhý. ..)

  • Martin (už bez taky m) • 14. května 2018

    https://ria.ru/world/20180514/1520540368.html?relap=1

  • J. Hruška • 15. května 2018

    No, „sankce“. V principu je to tak, že liberalizace obchodu znamená, že naše velkoseriově vyráběné a tím pádem laciné zboží převálcuje v cílových zemích tamnější zboží polořemeslně vyráběné. Když by nám (rozuměj USA) to chtěla nějaká země oplatit, jsou sankce politicky průchodnější než přímá ochranářská opatření.

  • Amenre • 15. května 2018

    Dneska se otevřel most na Krym.
    Je to pěkná záležitost a doufám, že si dali záležet a nebude to nějaká Potěmkinova stavba, jelikož se mi zdá skoro nemožné za 3-4 roky přijít s nápadem, plánem a realizací. Jedna z věcí, co mě zaujala , že stál 228 mld rublů a přitom původní rozpočet byl 212 mld, čili by voko 5% navíc. Kolik měla stát a nakonec stála třeba Blanka ? A jak dlouho se měla a nakonec stavěla ?

  • racek • 16. května 2018

    Blanka stála cca 38 mld, takže cca 120 mld rublů.

  • Amenre • 17. května 2018

    racek napsal

    Blanka stála cca 38 mld, takže cca 120 mld rublů.

    Mě šlo spíš o to :
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Tunelov%C3%BD_komplex_Blanka

    Zpoždění 4 roky a o 150% překročen původní rozpočet.