Vánoce vítězí nad terorizmem

Reklama


Máme zase vánoce. Sádelnaté masy se zatetelí, aby opět nabraly na váze. V jednom úředním dotazníku EU je tělocvik uveden ve stejné kolonce jako extrémizmus, žhářství a terorizmus. Někteří občané, kteří ono úřední lejstro vyplňovali, byli udiveni a snad i rozhořčeni nad údajnou chybou úředního šimla, který se podle jejich názoru v hodnocení občanských aktivit tak nehorázně spletl.

Úřední šiml se však ve skutečnosti vůbec nijak nespletl, ale pouze nějakým nedopatřením veřejně projevil svůj názor. Kdo sleduje vývoj obecného pojetí tělocviku a stav lidského zdraví a diskriminaci tělesného pohybu, by se mohl domnívat, že úřední šiml pouze předčasně projevil svůj pravý úmysl, jak chce s tělovýchovou, lidským pohybem a člověkem vůbec naložit.

Kdo zná odkud a kam lidské zdroje, život a pohyb kráčí, dobře ví, že tělesný pohyb je diskriminován od počátku naší západní civilizace před 2017 lety, kdy se narodil Ježíš, vlastně ještě mnohem a mnohem dříve. Ježíš byl pronásledován od svého narození až do svého zavraždění. Jeho poprava spočívala ve fatálním omezení jeho tělesného pohybu a v zastavení jeho života ukřižováním. Pohyb je život.

Život je pohyb. Chceme-li živé tvory pochytávat, využívat, mořit a jíst, musíme jim zamezovat v jejich pohybu, musíme odpoutávat jejich vědomí (život) od jejich těl (hmoty). Chceme-li živé tvory zpracovávat, musíme je pomocí klamání, vědy, techniky a informací odpoutávat od devastované přírody. Musíme ďábelsky oddělovat jejich ducha od hmoty. U zastrašených a domestikovaných lidí je to velice snadné. Vlivem civilizační degenerace již dávno zběsile prchají do stavu mrtvé hmoty. Slepě hledají v jejím totalitním napětí uvolnění, klid, spokojenost a štěstí. Vánoční svátky jsou toho nejlepším důkazem.

Nadmíru obézní, naštvaní, zoufalí, předčasně zestárlí, nemocní, bezpohlavní, kulhající, těžce se vlekoucí a obtížně dodýchávající občané vyčistili svá bankovní konta, vybrali rychlé půjčky, zadlužili se, vyklidili moderní chrámy konzumu a nechali se svými automobily odvést do míst svého trvalého pobytu a konzumního klidu a hnilobného štěstí.

Zatímco celý rok přejedení těžkotonážní občané trpěli výčitkami svědomí nad svojí zoufalou životosprávou, nyní při svátcích obžerství se mohou bez obav odvázat, ustlat si, zalehnout u televizorů, sledovat pořady o vaření, vysáváním mediálního pohybu odpoutávat své vědomí, sentimentálně se vyžívat, oddávat se alkoholu a především překrmovat svá těla několikanásobně více než obvykle. Pokud to někteří přeženou, snad jim někdo poskytne první pomoc, zavolá sanitku nebo pohřební vůz. Mají od toho blahovolné svolení od Ježíška.

O Vánocích podávaných s kaprem nebo se zelím se přece znovu narodil život, Ježíš, šťavnaté sousto života a impulz pohánějící kola konzumu a ekonomiky. A sádelnatí umrtvení tvorové se mohou ze strachu před smrtí hladem z chuti zase těšit na další velikonoční zabijačku. Sádlo se těší na sádlo, na nehybnost, nemoci, bezmocnost, vyžilost, přestárlost, bolest, trápení a umírání.

Což je Ježíš vzorem úpadku vědomí do bolestného stavu mrtvé hmoty? Není Ježíš vzorem dokonalého života, pohybu vzdorujícímu a překonávajícímu gravitaci? Nepřeměnil a neoslavil tělo a nevyprostil jej z trýznivého hrobu hříšné gravitace? Jásejte, narodil se vám Ježíš?

Přejít do diskuze k článku 9 komentářů