Veselé vánoce všem lumpům!

Veselé vánoce všem lumpům! Veselé vánoce všem lumpům po pravici, po levici i těm uprostřed, kteří drží popravčí kříž hrdě vztyčený! Třeba se to nezdá, nad Betlémem vyšla hvězda. Kdo druhého trestá, ten jej miluje. Láska prochází žaludkem. Alespoň u kanibalů je upřímná.

Blahopřát jenom lidem dobré vůle je příliš omezené a hloupé. Jako správní křesťané (nebo jen „správní“ či „tuzemští“), bychom neměli zapomínat na lidi zlé vůle, na ty všemožné lumpy, zloděje, podvodníky, vrahy, lháře, grázly a darebáky, farizeje a zákoníky, plémě ještěrčí. Osudová role lumpů je nezastupitelná. Nesmíme nahlížet na blahopřání nijak omezeně a sentimentálně, ale čistě racionálně a pragmaticky. Blahopřání je ostatně také jenom ekonomika. Bez lumpů bychom se nijak neobešli. A možná bychom nudou zdechli. Děkujeme, odejdeme!

Existenci lidí zločinných umožňují lidé dobročinní. Nikdo více neblahopřeje lidem dobré vůle, nežli lidé vůle zlé. Zvyšuje to dojivost. No, řekněte sami, kdo by nechtěl mít vysoce produktivní stádo? Jak by šlo bez rukojmí vydírat, bez stáda hospodařit? Zločinci a dobrodinci jsou na sobě bytostně závislí. Proto velebíme všemocného boha Hospodáře nebo aspoň tu jeho nakaženou děvku Ekonomiku.

Za parazitizmus nemůže parazit, ale hostitel, neboť umožňuje jeho živobytí. Kde není hostitelů, tam není ani parazitů. Kde nic není, ani smrt nebere. Dobráci se neobejdou bez zločinců. Jak by jinak vynikli? Hlupáky dobráky si musíme pěstovat. Někdo to stádo naivních a hloupých ovcí musí vodit za nos, okrádat a dojit. Jinak by jim prasklo vemeno a panděro, jinak by samo nevědělo rady kudy kam. Aby byli všichni poctiví a dobří, to nelze nijak zařídit, avšak aby byli špatní a zkažení, to jde samo. Kdyby byli všichni lumpové, nikdo by lumpem nebyl.

Jenom idiot si představuje peklo bez čertů. Kdyby bylo všechno tak, jak se hlupákům zdá, nad hnojem by žádná hvězda vycházet nemohla a nemusela. Letos vyšel alespoň úplněk a kolem Země prý proletěl asteroid. Zase to vzal vedle. Opět měl špatný úhel náměru. Zimní slunovrat byl vlastně letním, škoda že nebyl posledním. Slunce si svůj návrat znovu nerozmyslelo. Také musí pořád jenom makat a makat, jako černé a zadarmo.

Není nad osvědčené kňourání, skučení a rolničky, a také nad obligátní, exhalované, sentimentální a nostalgické vánoční žvásty. Jenom hlupáci by nevyužívali vánocemi vybičované infantilnosti občanského stáda. Proto jsme letošní vánoce slavili v hypermarketech již v září. Příští rok budou vánoce už od června, a přespříští vánoce se začnou slavit již 24. prosince předešlého roku. Sám slavím vánoce daného roku nejméně tři roky předem o Velikonocích. Golgota je podstatou Betléma, proto všichni pekelníci nad narozením obětního Beránka tak jásají. To se zase nadlábneme.

Nějak se nám letos s těmi utečenci z Betléma roztrhl pytel. Na počátku letopočtu to byla jenom jedna rodinka s Ježíškem, dnes jsou emigrantů miliony. Mise radostné zprávy přináší přetučné dividendy. Tak tomu bývá, že s úpadkem kvality přichází odpadní kvantita. A optimistické naděje na Ježíšem slibovaný Poslední soud získávají reálnou podobu.

Klasicky dělíme svět na tento a onen. Nezastupitelná úloha lumpů, čertů a ďáblů spočívá v tom, aby hlupákům a hříšníkům prakticky vysvětlili, že tento svět je pekelný. Divili byste se, jak náročná je to práce. Nejde adekvátně nijak zaplatit. Proto zločincům nabíhají na kontech bank a dobrých zásluh pozitivní aktiva. A milý Pánbůh je bere do nebe mnohem raději, nežli hlupáky, kteří se drží pekla jako přišití. A je s nimi navíc nevýslovně příšerná nuda.

No, řekněte sami. Dřou jako mezci (náhradní antirasistický výraz), ukládáte jim nesnesitelná břemena a vysoké daně, zvyšujete jim spotřební ceny, krmíte je kecy a svinstvem, napájíte je chemickou močůvkou, děláte z nich v médiích od rána do večera idioty a blbce, učíte je ve školách vyložené nesmysly, okrádáte je o stamiliardy a biliony peněz, vraždíte je po milionech, a tak dále a tak dále, a oni pořád přes dva tisíce let vydrželi a drží a drží…jako berani. Můžete si s nimi dělat, co chcete, a pořád se nechtějí vzdát té hloupé ideje, že peklo je rájem, že případně mimo něj ničeho není. Smrt se bojí sama sebe.

Většinu vesmíru vyplňuje sice neviditelná hmota, ale onen svět není, protože jej přece nevidíme (navíc v televizi). Kdybychom chodili jen tam, kam vidíme, shnili bychom v obýváku u placaté bedny. Peklo je jistota, nebe je nejisté. Peklo bolí, nebe nikoliv. Pro jeho odraz na hnoji se však můžeme přetrhnout a neváháme se mezi sebou do posledního živáčka povraždit. Koho to bolí nebo nebolí, to je nám ukradené. Může být realita vůbec vnímatelná? Ať vám v příštím roce vyjdou hvězdy nebo alespoň karty!