Víš, co chceš?

Reklama


K dříve položené otázce: „Víš, co nechceš?“ se jako logicky komplementární nabízí otázka: „Víš, co chceš?“ Myšleno tedy politicky. A troufám si tvrdit, že v takovém případě skoro každý automaticky odpoví, že chce „svobodu a demokracii.“ Ale kolik lidí se přitom zamyslí nad tím, jakou svobodu a pro koho? Chtějí svobodu ve smyslu práva silnějšího, nebo svobodu ve smyslu solidarity? Jsou ochotni přiznat svobodu druhým, i kdyby to mělo znamenat jejich vlastní omezení, nebo svobodu míní svoji nevázanost? A podobně se lze ptát – a mělo by se ptát, ale je otázka, kolik lidí se tak ptá – i na demokracii: co tou demokracií vlastně myslí? Chtěli by beze změny režim, ve kterém dnes žijí, i kdyby se mu neříkalo demokracie? A můžeme jít dál na subtilnější úroveň, jakou jsou „evropské hodnoty“. Kde kdo je na ně pyšný a bránil by je (a šířil) i s mečem v ruce, ale dokázali by je všichni i vyjmenovat, alespoň některé? A nejenom vyjmenovat, ale i zdůvodnit, čím jsou tam vynikající, že musí být chráněny a vynucovány třeba i silou? Kolik zastánců „evropských hodnot“ dokáže poučeně říct, že poměr cena/výkon je přijatelný, kolik z nich si jejich cenu, nikoliv tu z reklamy, ale tu skutečnou, která je často placena jinými, jinde a jindy, uvědomuje? A přemýšlí o ní vůbec? Kolik asi z těch, kteří automaticky a samozřejmě chtějí svobodu, demokracii a evropské hodnoty, se někdy vůbec zamýšlelo nad tím, co a proč vlastně chtějí?

Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku 27 komentářů