Není to poprvé, co slyším dobře míněné rady abychom zacházeli s vodou stejně, jako s ní zacházejí v Izraeli. Naposledy to byla zmínka na Seznamu, kde někdo jiný, tedy nikoli Sabina Slonková, uvedl možný důvod návštěvy našeho premiéra v Izraeli jako obohacení našich vodohospodářů izraelskými zkušenostmi. Jistě i já jsem se podíval na podrobnou mapu Google Maps, abych zjistil, kde jsou nejbližší zdroje vody a hle, stačilo by prohlásit, že staré dobré město Chotěbuz se přivinulo zpět do naší české náruče a na důkaz nezlomného spojenectví vybuduje na své náklady vodovod přes Budyšín do Litoměřic. Na množství nehleďte. To, co dokázal Kaddáfí, my, šikovní chlapci kapitalističtí, dokážeme levou rukou. A nemusíme si to ani dávat na bankovky, my se těšíme jen narůstajícím bankovním kontem.
Ty modré čárky jsou vybudované vodovodní přípojky, přehnaně nazývané „lidmi udělaná velká řeka“.
Problém by mohl být v tom, že německá strana by do toho mohla hodit vidle. S našimi papundeklovými pandury nemáme šanci je přesvědčit. A ani poté, co koupíme ty helikoptéry. Tož tento způsob vodo-hospo-daření pro nás není. Projel jsem tedy nové poznatky v hydroponii a zjistil jsem, že jsem zase zaspal. Aby se vodou a živinami v ní obsažené skutečně neplýtvalo, nový hit je tento roztok jenom stříkat na jinak obnažené kořeny. Říká se tomu aeroponie. Vzhledem k pořizovacím cenám není divu, že se to na rajčata nebo papriku nepoužívá. I zeptal jsem se právníka, kam se podějí tyto zázračné budky zabavené pěstitelům konopí a jiných léčebných rostlin. Odpověď jsem zatím nedostal a až jí budu mít, podělím se s ní se svými čtenáři. Zatím sleduji aukce policejně zabavených věcí, ale nic. Asi si to matečné organizace těchto agrárně čilých osob právně vydobyjí nazpět. Takže ty nové poznatky z Izraele, které by bylo dobře napodobit, budou spíš ve využívání dotací a pomoci AIPAC.
Uvidíme. V USA populárním premiérovi a v silně proizraelském presidentovi bych viděl jistou šanci, že nedojde jenom k získání informací, ale i k materiální pomoci. Vždyť se to zdá být v zájmu všech zúčastěných. Koneckonců můžeme všichni konvertovat a tak podpořit naše prosby. Jistě přijatelnější než žebrat v Číně, nebo obchodovat s Alibabou. Nechci znít jako nacionalista, ale vzpomínám na jednu, evidentně ne politicky správnou pohádku o Alibabovi a jeho 40 akcionářů.
Než tedy seženu nějaké peníze, uchýlil jsem se po neblahých zkušenostech s nákupem pokrokové technologie u Amazonu zase k domádu. Tedy k pokusům nahradit levným a přístupným materiálem vyspělou technologii.
Jak jsem dopadl? Inu podívejte se na obrázek.
Celkem to funguje, mohl jsem si v minulých letech odjet i na 14 dní pryč a systém běhal. Pak k tomu připojím dvanáct kapaček pro rajčata a 4 pro nové jabloně. Ale stejně to je spíš pokus rozmazleného Pražáka než skutečná možnost pro mimoměstské. To neukazuji ošklivý plastický kontejner bratru za dva klacky a zděnou nádrž s rybníkovou folií ve sklepě. A několik 300litrových sudů pod různými okapy. Ovšem předtím musím znovu vypěstovat semenáčky, protože letos všechno zmrzlo. Začátkem května. Aspoň šeřík zůstal a mohu si ho nařezat do vázy a oslavit tak konec druhé světové.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
Související články:
- Kadibudkou proti šestému vymírání druhů včetně nás, homo sapiens
- Voda je život aneb Nemelem nemelem
- Změna je život aneb Ten den co pršelo
- Voda je život
- Globální vesnice? Proč ne. Globální megacity? V žádném případě
Převzato z e-republika.cz
Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.
QR platba 50 Kč
QR platba 100 Kč
Zajímavá a podnětná úvaha, škoda jen, že autor skáče tak často do pangejtu, a úvaha není trochu přímočará, ale taková roztřepená.
K domado technologii tedy gratulace, a ať slouží.
Také nám kdeco zmrzlo. Zatracené globální oteplování!!
No, ta Aeroponie je krásná. Akorát to rajče pak vyjde na 50 korun za kus. To si může dovolit asi jen Izrael, kterého mocně dotují sponzoři z USA (samozřejmě, většinou z rozpočtu..). Sám jsem ty rozvody a potrubí na každé pole a každou rostlinku prohlížel. Funguje to. Ostatně, za dost peněz funguje skoro všechno, že. To zná každý zahrátkář, jež produkuje to rajče za 50 kus a mrkev dokonce za 10. Ale já to taky asi 20 let dělal, než nás vyhnali z kolonie. Takové rajče bych nevyměnil za nic na světě.!! Samozřejmě, některé prvky převzít lze. Ale to víte,… Číst vice »
Zatímco Aleš Macháček křečkuje vodu, já ji roznáším pod stromy v naději, že neuschnou (dva už uschly). Ale cílem je překonat krizi koncem července a počátkem srpna. Tehdy dokonce i třešeň vydala plody, které byly jaksi vařené.
Ani kosové nepřiletěli (vyhynuli rok předtím). Dozrály během několika málo dní
a neměly chuť. Všiml jsem si, že rostliny jako lebeda, kukuřice a proso snášejí letní vedra lépe, než ostatní. Dočetl jsem se v chytrých textech, že mají odlišnou fotosyntézu (C4).
Kapénkovou závlahu u jednotlivých stromů řešit zakopáním příslušně drobně proděravělých zakrytých nádob v odpovídající vzdálenosti od stromků- u mladších postačí něco kolem 50 cm od kmene. Var. připojením výše (např. na kameni, pařezu, etc.) nad terénem postavené nádoby na opět příslušně proděravělou hadici (do kruhu kolem stromků). Velikost otvorů, jejich počet je třeba vždy pokusně ověřit. Nejlepšími rostlinami pro zlepšení stavu půdy jsou vikvovité a vojtěška zejména mj. díky rozvinutému, hlubšímu kořenovému systému, četným symbiózám s dalšími organismy. Do budoucna se bude víc a více uplatňovat tzv. „agrolesnictví“ – kombinovaná výsadba pomocných dřevin pro přistínění pozemku od J a JZ… Číst vice »
https://www.rozhlas.cz/rostliny/motylokvete
Díky , Martine, to je slovo do pranice. Pry se už vedci / O lala/ hadaji, jestli do teď pršelo dost anebo dost malo. Já už něco pamatuju, a pamatuji katastrofální roky bez povodní a zaplav, hnus bez slunce , dokonce se zimou, a na poradu dne byl jen děda Komarek. Vsechno hnilo. I lidský mozek. A pak roky, kdy jsme bosou nohou busili do země a zvedal se obl;ak prachu v místech, kde byla vždycky trava. Čížek je tezkotonazni alarmista. Pivo na něj liji pivovary v hektacich, ale on je ted jaksi na rostliny. Já se ničemu nevysmivam, ani… Číst vice »
orinoko: :-) Nějak jsem vždy měl tu řeku v úctě, nejen proto, že má zvláštnost- prostřednictvím jednoho z pramenů je propojena přírodním způsobem s povodím Amazonky. Ne všechny „kanály“ vymysleli lidé. :-) Úctyhodný je nejen rozdíl hladin při přílivu či povodních (i přes 15 m), ale i kolísající šířka (od 3 do 22 km). Zkrátka takový „malý potůček“, na který mají vysýchající jižní USA velký zálusk. Nejen pro „nenávist k tyranovi Madurovi“ se tam xichty jako Adams“ (výjimečně to i vzhledem charakteristická verze chamtivce nevidícího nic než cíl- kořist) tak zavile angažují. Cítí, že jinak by brzy nemuseli mít z… Číst vice »
Jako člověk denodeně nejen prací na větší zahradě či pozorováním v lese srostlý s krajinou a přírodou vnímám POKRAČUJÍCÍ SUCHO – nyní již plošně působící – jako vážný problém schopný i jen při případném sotva 2-měsíčním výpadku srážek přejít do katastrofy. V týdnu jsem kvůli jednou „z-řízení“ navštívil státní ochranu přírody – alespoň ten kousek co se tady ještě snaží nebýt jen stáDní. Coby správný „militantní ekolog“ jsem opětovně prosazoval POTŘEBU ŠIROKÉHO POUŽÍVÁNÍ TRHAVIN v současné ochraně přírody a pěstování lesů. Návrh jsem přeposlal coby inspiraci i Hnutí DUHA či ČSOP. Ti dosud reálně uvažující již stihli i poděkovat za… Číst vice »
Představa LESNÍKŮ MINULOSTI je totiž nyní „překvapivě“ málo In či COOL… Stále naivně věří, že budou nadále vysazovat, stále naivně věří, že vždy po těžbě budou jako dosud obvykle „obnovovat les na holině výsadbou „lesa“ nového. Blbli tak přece už po celá staletí, vytvořili si k tomu přímo „lesnickou vědu“, mají přece tolik titulovaných a vznešených akademiků a výzkumných ústavů… Co zkoumaly to teda nevím, vím že akorát honí dosud ještě uvažující hrstku pracovníků do tabulek, vyhodnocování „efektivity práce“, etc. Na samotnou práci skutečnou jim tak po léta „vykazování tabulek“ nezbýva jaxi čas… Nyní se „divíme“ následkům, a hledáme –… Číst vice »
No jo, pane Martine. Les není plantáž. No, možná to ještě tak před 1000 lety platilo. No a pak jednou lidé v Evropě zjistili, že na jejich území už nejsou skoro žádné lesy, neb je všechny vykáceli a spálili. Takže začala v tom zlém Rakousku veliká akce zalesňování a tehlejší odborníci za podpory státu ji docela rychle uskutečnili, i když skoro 100 let to trvalo. Jo i v tom slovinském Tolminu mají ulici jistého Ressla jako vděk za zalesnění už téměř holého Slovinska. A akce se podařila a vydržela až dodnes. A pak naštěstí tehdy objevili uhlí a k němu… Číst vice »
Martine, cau. O tom propojení mezi Amazonkou a Orinokem mám nějaké povedomi. Byla tam skupina Moravaku, z nichž jeden skvěle maluje faunu. Je snad nejlepší na svete. Oni se rozhodli najit to spojeni… a našli ho. Jestli si dobře vzpominam, tak se to nazývá bifurkace. Bylo to něco sileneho, já bych to NEDAL. Dzungle, mapy, GPS, veškerý současný technický potencial, a stejně nakonec věci řešila maceta, lidské svaly a odhodlani. Čluny přenášeli přes popadane stromy, na které byly krátké i motorové pily. Mimochodem… Postupovali ve Venezuele směrem k brazilskym hranicim. Měli na to pochopitelně omezený čas i finanční zdroje. A… Číst vice »
Bifurkace Orinoka
https://skompasem.cz/bifurkace-orinoka/
ještě doplněk k rozdvojení Orinoka- stará mapa podle A. Humboldta
https://cs.wikipedia.org/wiki/Casiquiare
K nejdůležitější hydroelektrárně Venezuely a výpadkům, příčině problémů v podobě „naddimenzovaných propočtů“ experty z….USA…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_Guri
+ nadspotřeba – plýtvání
https://www.elektrina.cz/venezuela-trpi-nedostatkem-elektriny
+ sucho nejen v Evropě a Česku… z Iděsu…
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/venezuela-krize-energetika-prehrada-guri.A160405_130533_zahranicni_aba
+ starší článek – soupis 10 nej…
Nevím jestli ještě dnes odpovídá.
Kéž by se ovšem tolik neplýtvalo, neb takové obří stavby mají řadu i bohužel velmi vážných zřetelně negativních dopadů na krajinu, vodní režim ale i klima a chod srážek. Minimálně v regionu (mj. ovlivnění masivním výparem a změnou meteorologických charakteristik – vč. lokálních dešťů např. ovlivňováním větrného proudění).
https://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/10-nejvetsich-vodnich-elektraren-sveta.aspx
No, pane Martine, v otázkách zadržování vody v krajině konečně dochází …snad … k obratu. Už jsou vyčleněny prostředky . Nicméně, jaká koncepce se zvolí, to zatím nevíme. Doufám, že se alespoň některé z vašich myšlenek uplatní. Ale když to vezmou do ruky neziskovky pod heslem „zpět na stromy “ … nebo betonáři s nápady vše zregulovat a hodně prostavět … bude zle. Příliš často to vidíme v jiných případech. No, jinak si myslím že myšlenka tvorby místních mikroklimatů všude kde to jde, které nepotřebujé velké místní investice ani projekty, by byl moc dobrý začátek. A ekoteroristi by mohli pomoci,… Číst vice »