Diskuze k článku


  • koloděj • 9. května 2019

    Zajímavá a podnětná úvaha, škoda jen, že autor skáče tak často do pangejtu, a úvaha není trochu přímočará, ale taková roztřepená.
    K domado technologii tedy gratulace, a ať slouží.

  • Bety • 9. května 2019

    Také nám kdeco zmrzlo. Zatracené globální oteplování!!

  • racek • 9. května 2019

    No, ta Aeroponie je krásná. Akorát to rajče pak vyjde na 50 korun za kus. To si může dovolit asi jen Izrael, kterého mocně dotují sponzoři z USA (samozřejmě, většinou z rozpočtu..). Sám jsem ty rozvody a potrubí na každé pole a každou rostlinku prohlížel. Funguje to. Ostatně, za dost peněz funguje skoro všechno, že. To zná každý zahrátkář, jež produkuje to rajče za 50 kus a mrkev dokonce za 10. Ale já to taky asi 20 let dělal, než nás vyhnali z kolonie. Takové rajče bych nevyměnil za nic na světě.!!
    Samozřejmě, některé prvky převzít lze. Ale to víte, bodové zavlažování nechává zbytek půdy mrtvým. Já vím, ona ta půda by stejně k ničemu nebyla, jak je v tom Ïzraeli vidět. Vedlejší poušť mrtvá je. Patří těm, kteří dotace nemají. Tedy, on se stejně nakonec objeví nějaký šejk s jakýmsi dokladem že někdo z příbuzenstva před 200 lety tu půdu vlastnil a soud to promptně uzná. Pak ji obratem prodá … a ty Palestince pošlou dál. Do pouště. A kruh se opakuje.
    A to jsem si nevymyslel. Vykládal nám to židovský průvodce, který nad těmito praktikami sám vyslovil politování. No a pak jsem to ještě někde četl.

  • idiotronic • 10. května 2019

    Zatímco Aleš Macháček křečkuje vodu, já ji roznáším pod stromy v naději, že neuschnou (dva už uschly). Ale cílem je překonat krizi koncem července a počátkem srpna. Tehdy dokonce i třešeň vydala plody, které byly jaksi vařené.
    Ani kosové nepřiletěli (vyhynuli rok předtím). Dozrály během několika málo dní
    a neměly chuť. Všiml jsem si, že rostliny jako lebeda, kukuřice a proso snášejí letní vedra lépe, než ostatní. Dočetl jsem se v chytrých textech, že mají odlišnou fotosyntézu (C4).

  • Martin (už bez taky m) • 10. května 2019

    Kapénkovou závlahu u jednotlivých stromů řešit zakopáním příslušně drobně proděravělých zakrytých nádob v odpovídající vzdálenosti od stromků- u mladších postačí něco kolem 50 cm od kmene. Var. připojením výše (např. na kameni, pařezu, etc.) nad terénem postavené nádoby na opět příslušně proděravělou hadici (do kruhu kolem stromků). Velikost otvorů, jejich počet je třeba vždy pokusně ověřit.
    Nejlepšími rostlinami pro zlepšení stavu půdy jsou vikvovité a vojtěška zejména mj. díky rozvinutému, hlubšímu kořenovému systému, četným symbiózám s dalšími organismy.
    Do budoucna se bude víc a více uplatňovat tzv. „agrolesnictví“ – kombinovaná výsadba pomocných dřevin pro přistínění pozemku od J a JZ (pásů bříz, osik, vyšších keřů- např. lísky). Na přistiňovaných pruzích pozemků pak je větší šance na udržení záhonků. Z ovocných dřevin jde použít např. hrušky které mívají hlouběji sahající kořeny.
    Rovněž tak je lepší ponechávat alespoň ostrůvkovitě vyšší trávník- nejlépe opět v pruzích. Rozhodně již nekosit mechanizovaně na tzv. „nízký kobercový angličák“. Je žádoucí rovněž olemovat, dále rozčlenit větrolamy (např. výsadbami živých plotů) zahrady aby došlo k snížení efektu vysušování půd větrem a přehřátým vzduchem zejm.v letních, podzimních měsících. Je vhodné používat domácí druhy dřevin, v suchu dobře roste např. i hlohyně, svída, růže šípková, celkem odolná je i v květu velmi ozdobná kolkwitzie čínská/ nádherná.
    Omezení, snížení výparu zejména v odpoledních hodinách bude klíčové stejně jako podpora schopnosti krajiny maximálně zachycovat vodu i z přívalových srážek. Proto i nad zahrádkářskými osadami nebo pásy větších zahrad na venkově je žádoucí vysadit nejlépe pás lesa, širší mez, remíz- i se zásakovými plochami ve formě dřevinami část. stíněných terénních sníženin, dolíků.

  • Martin (už bez taky m) • 10. května 2019

    https://www.rozhlas.cz/rostliny/motylokvete

  • orinoko • 10. května 2019

    Díky , Martine, to je slovo do pranice.
    Pry se už vedci / O lala/ hadaji, jestli do teď pršelo dost anebo dost malo.
    Já už něco pamatuju, a pamatuji katastrofální roky bez povodní a zaplav, hnus bez slunce , dokonce se zimou, a na poradu dne byl jen děda Komarek.
    Vsechno hnilo. I lidský mozek.
    A pak roky, kdy jsme bosou nohou busili do země a zvedal se obl;ak prachu v místech, kde byla vždycky trava.
    Čížek je tezkotonazni alarmista. Pivo na něj liji pivovary v hektacich, ale on je ted jaksi na rostliny.
    Já se ničemu nevysmivam, ani nic nepodcenuji, ale sucho je dneska IN.
    Nedej bože , aby už v červnu bylo IN mokro.
    To bych se začal rozhodovat , jestli ještě i nadále používat lubrikant pro svoji vaginu.

  • Martin (už bez taky m) • 11. května 2019

    orinoko: :-)
    Nějak jsem vždy měl tu řeku v úctě, nejen proto, že má zvláštnost- prostřednictvím jednoho z pramenů je propojena přírodním způsobem s povodím Amazonky. Ne všechny „kanály“ vymysleli lidé. :-)
    Úctyhodný je nejen rozdíl hladin při přílivu či povodních (i přes 15 m), ale i kolísající šířka (od 3 do 22 km). Zkrátka takový „malý potůček“, na který mají vysýchající jižní USA velký zálusk. Nejen pro „nenávist k tyranovi Madurovi“ se tam xichty jako Adams“ (výjimečně to i vzhledem charakteristická verze chamtivce nevidícího nic než cíl- kořist) tak zavile angažují. Cítí, že jinak by brzy nemuseli mít z čeho svou atrapu piva vyrábět…
    Tady je i wiki docela uměřená.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Orinoko

    Co se týče dešťů máš pravdu, že SUCHO je u konzumeristů IN. Bohužel.
    Dále než 30 cm před svou sekačku totiž nedohlédnou – ale každý druhý rok musí mít nový model… jinak by byli za blbce.
    To já – jediný vůl s „aktivní“ kosou ve vsi
    opravdu již nejsem „cool“, :-)
    Deficit vody zejména v hlubších, jinak zvodnělých vrstvách nadále trvá.
    A je velmi výrazný. Vodonosné vrstvy v hloubce víc jak 4 m se obvykle (mimo písčitá či flyšové pásma) sytí dlouhé měsíce či lépe roky, pod 8 m již i několik let nejméně. Z tohoto pohledu je extrémně důležitá rychlost odtoku a stav povrchových vrstev půd, který podmiňuje zásak. Proto doslova nenávidím zářezy a příkopy lesních cest. Voda co naprší či nasněží bohužel často lesy jen rychle proteče. A uválcovaná půda „polí“ či „krátkostřižně dotovaných pastv-IN“ je často doslova bezmocná. Přitom bez řešení zvýšení jejich schopností vsakovat a udržet vodu se pro přežití neobejdeme. Bohužel skutečně ODPOVÍDAJÍCÍ VEGETACI naši „výrobci“ zaměňují za VEGET-AKCI.
    A pak se diví následkům- vč. přívalových lokálních záplav. Holt pro konzum vše.

  • Martin (už bez taky m) • 11. května 2019

    Jako člověk denodeně nejen prací na větší zahradě či pozorováním v lese srostlý s krajinou a přírodou vnímám POKRAČUJÍCÍ SUCHO – nyní již plošně působící – jako vážný problém schopný i jen při případném sotva 2-měsíčním výpadku srážek přejít do katastrofy.
    V týdnu jsem kvůli jednou „z-řízení“ navštívil státní ochranu přírody – alespoň ten kousek co se tady ještě snaží nebýt jen stáDní.
    Coby správný „militantní ekolog“ jsem opětovně prosazoval POTŘEBU ŠIROKÉHO POUŽÍVÁNÍ TRHAVIN v současné ochraně přírody a pěstování lesů.
    Návrh jsem přeposlal coby inspiraci i Hnutí DUHA či ČSOP. Ti dosud reálně uvažující již stihli i poděkovat za „nekonvenční“ námět- jdoucí až k „jádru“ pudla.
    „Naše“ „armáda“ se ale chová jako správná děvka- účtovala by si dle OPaK takové sumy, že „plastelínu“ si snad bodou muset řešit ve vlastní režii. Oni i lesníci. Nic jiného nezbude. Jsem zvědav co na to řeknou „naši“ posRanci…
    Každý hajný coby „Dynamentero“…
    :-)
    To bude jednou zábava- až nebudou vykazovat kubíky „dřevní hmoty“, ale té odstřelené zeminy pro vytváření dolíků a soustav tůní…
    Co se týče hodnocení stavu lesa musím všechny druhy racků upozornit, že SMRK V CELÉ STŘEDNÍ EVROPĚ neodchází díky „péči ekoteroristů“ údajně nadšeně množících brouky.
    Zcela přeschlé svrchní horizonty lesních půd, houby přerušující symbiotická vlákna navázaná na kořeny dřevin – a „dočasně“ tak rezignující na mykorhizu – na rozdíl od dřevin si to mohou i na stovky let dovolit, devastovaný živinový režim a vyplavené „báze“ /zásady, umrtvený půdní život dosáhly již toho stupně, že smrk založený jako plantáže tzv. vysokého lesa věkových tříd končí. Většina porostů nad 65 let odumírá bez ohledu na to kolik aktuálně naprší- strádaly totiž v mnoha potřebách příliš dlouho. Musíme jít plošně do bříz, lísek a osik.

  • Martin (už bez taky m) • 11. května 2019

    Představa LESNÍKŮ MINULOSTI je totiž nyní „překvapivě“ málo In či COOL…
    Stále naivně věří, že budou nadále vysazovat,
    stále naivně věří, že vždy po těžbě budou jako dosud obvykle „obnovovat les na holině výsadbou „lesa“ nového. Blbli tak přece už po celá staletí, vytvořili si k tomu přímo „lesnickou vědu“, mají přece tolik titulovaných a vznešených akademiků a výzkumných ústavů… Co zkoumaly to teda nevím, vím že akorát honí dosud ještě uvažující hrstku pracovníků do tabulek, vyhodnocování „efektivity práce“, etc. Na samotnou práci skutečnou jim tak po léta „vykazování tabulek“ nezbýva jaxi čas… Nyní se „divíme“ následkům, a hledáme – jako správná chaluha příživná – nepřítele. Nepochybně je SKRYTÝ a nepochybně bude TŘÍDNÍ. Aby semínka nenávsti k dosud uvažujícím dobře klíčila…
    To bude potom ale „úroda“…
    Skutečné LESY nesmíme pro budoucnost zaměňovat s pouhým souborem POROSTŮ.
    Les není plantáž.
    Výsadby budeme muset nahradit SÍJEMI (tj. VÝSEVY semen) PŘÍPRAVNÝCH a tzv. melioračních a zpevňujících dřevin. Teprve do cca 10-15 a víceletých houštin těchto dřevin bude možno vysazovat tzv. CÍLOVÉ dřeviny (tj. ty co byli běžně zvyklí počítat na ony kubíky). „Obnova“ „lesů jako pouhých porostů skončila na většině ploch zdevastovaných lesních půd.
    Bude také zapotřebí podporovat velké predátory mnohem více než doposud lovecko-masařské kumpaie, které jaxi „ne a ne“ udělat pořádek s opět masivně rostoucími stavy zvěře…
    I jejich vlastní „lesnickovýzkumné“ texty nyní přiznávají fakty, které zdaleka nejen jeden bláznivý „zálesák“ (od myšlenky NEvidět „pro stromy nejen les“ ale naopak vidět i ZA skutečný les) říkal a prosazoval přes 25 let. Dnes lesničtí výzkumníci i „slovutní“ profesoři přiznávají, že ti blázniví „aktivisti“ měli v mnohém reálnější pohled na to co probíhá.

  • racek • 12. května 2019

    No jo, pane Martine. Les není plantáž. No, možná to ještě tak před 1000 lety platilo. No a pak jednou lidé v Evropě zjistili, že na jejich území už nejsou skoro žádné lesy, neb je všechny vykáceli a spálili. Takže začala v tom zlém Rakousku veliká akce zalesňování a tehlejší odborníci za podpory státu ji docela rychle uskutečnili, i když skoro 100 let to trvalo. Jo i v tom slovinském Tolminu mají ulici jistého Ressla jako vděk za zalesnění už téměř holého Slovinska. A akce se podařila a vydržela až dodnes. A pak naštěstí tehdy objevili uhlí a k němu kamna a vysokou pec a les jako plantáž přestal tolik sloužit. I když železnice a stavebnictví a nábytek pořád potřebovali dřevo, ale les už neubýval a dnes má rozlohu snad největší za posledních 500 let.
    Takže, Váš návrh je jistě pěkný, ale zapomíná, že zde žijí lidé. A využívají každý kousek půdy pro pěstování potravin a nebo třeba i dřeva. Žádný původní les už u nás neexistuje. A zrovna tak jako se musíme starat o půdu, musíme se starat o les. Váš návrh lze realizovat pouze při neexistenci využití produkční funkce lesa. A možná, vyhubit exploatačního činitele, to jest člověka. Ještě bych doplnil, mohlo by se ještě zakázat využívat pole.
    Prostě tady se tísní 10 milionů lidí a musejí se uživit. Ta naše střední evropa taková už tisíce let je a jiná nebude. Takže nezbývá než rozumně hospodařit s půdou i lesem. A bohužel, někdy na úkor původnosti a divokosti a dělaní shnilých kompromisů. A ty bohužel, u těch nadšenců nevidím. Takže jejich činnost v dnešní hypertrofované podobě vidím jako vrcholně škodlivou. Ona cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
    No a druhová skladba lesa je samozřejmě nutná pro jeho stabilitu a monokultury jsou velmi škodlivé. Zrovna tak jako pěstování monokultur na polích, což se právě děje…

  • orinoko • 13. května 2019

    Martine, cau. O tom propojení mezi Amazonkou a Orinokem mám nějaké povedomi. Byla tam skupina Moravaku, z nichž jeden skvěle maluje faunu. Je snad nejlepší na svete. Oni se rozhodli najit to spojeni… a našli ho.
    Jestli si dobře vzpominam, tak se to nazývá bifurkace.
    Bylo to něco sileneho, já bych to NEDAL. Dzungle, mapy, GPS, veškerý současný technický potencial, a stejně nakonec věci řešila maceta, lidské svaly a odhodlani. Čluny přenášeli přes popadane stromy, na které byly krátké i motorové pily.
    Mimochodem… Postupovali ve Venezuele směrem k brazilskym hranicim.
    Měli na to pochopitelně omezený čas i finanční zdroje. A období dešťů si delalo, co chtelo.

  • Martin (už bez taky m) • 13. května 2019

    Bifurkace Orinoka
    https://skompasem.cz/bifurkace-orinoka/

  • Martin (už bez taky m) • 13. května 2019

    ještě doplněk k rozdvojení Orinoka- stará mapa podle A. Humboldta
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Casiquiare

  • Martin (už bez taky m) • 13. května 2019

    K nejdůležitější hydroelektrárně Venezuely a výpadkům, příčině problémů v podobě „naddimenzovaných propočtů“ experty z….USA…
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_Guri
    + nadspotřeba – plýtvání
    https://www.elektrina.cz/venezuela-trpi-nedostatkem-elektriny
    + sucho nejen v Evropě a Česku… z Iděsu…
    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/venezuela-krize-energetika-prehrada-guri.A160405_130533_zahranicni_aba
    + starší článek – soupis 10 nej…
    Nevím jestli ještě dnes odpovídá.
    Kéž by se ovšem tolik neplýtvalo, neb takové obří stavby mají řadu i bohužel velmi vážných zřetelně negativních dopadů na krajinu, vodní režim ale i klima a chod srážek. Minimálně v regionu (mj. ovlivnění masivním výparem a změnou meteorologických charakteristik – vč. lokálních dešťů např. ovlivňováním větrného proudění).
    https://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/10-nejvetsich-vodnich-elektraren-sveta.aspx