Diskuze k článku


  • Martin (už bez taky m) • 9. září 2018

    Souhlas s autorem, nesouhlas s exministrem p. Baštou. Vážený: kdyby ti Vámi opěvovaní v minulosti poslechli některé z těch aktivistů, nemuselo k dnešnímu stavu jako k hluboké krizi dojít… Týden po povodních 1997 jsme s naším sdružením „aktivistů“ varovali před suchem… Více než deset let hájili meandrující a větvící se horské potoky, podzemní vodu, lesy… Ne- bylo třeba „investic“: do infrastruktury stovek kilometrů „modernizovaných“ lesních cest, bylo zapotřebí dalších několika desetiletí „smrkového hospodářství“ na půdách býv. jedlobučin… Bylo zapotřebí „vykleštit“ správní řád (a zaměnit starý „novým a vskutku úžasným“… bylo zapotřebí odejmout občanským sdružením práva ve stavebních řízeních… Ještě by nám „správným hochům odbornickým“ kecali do našich plánů!! Bylo třeba vlád se „zelenými“ v čele – aby nám VLÁDNÍ VÝJIMKOU posvětili čerpání EU -dotací na stavbu lyžařských velkoareálů (např. nejen Kouty n. Desnou)… Na další rozvoj „zasněžování“ – a energetické hrůzy nejen pro zdrojnice našich horských potoků, nejlépe ještě jako urbanistické pasti pro vše tam dosud žijící… Bylo zapotřebí prosazení nových silnic dálničního typu nikoliv přes průmyslové zóny, nýbrž záplavovými zónami řek…
    Milý pane Bašto: o bezpečnostních rizicích povídáte pěkně a nejste rusofob, což Vám dávám k dobru.
    Nechtěl by jste se zamyslet nad tím kdo jsou ti skuteční znalci a odborníci v naší zemi?
    Jsou to opravdu ti tituly a funkcemi po léta ověnčení „seriózní“ a v intrikách a naplňování kapes svých i „spřátelených struktur“ zkušení?
    Ti kteří po létech, desetiletích již „svobodné správy věcí tvých“… nedokázali ZA 30 LET „porevolučního“ vývoje navrátit do krajiny meze a rozdělit velkolány?? Ti kdož pod výmluvou „kalamit“ a „brouka“ či „aktivistů“ dovedli naše lesy i krajinu do…

  • Martin (už bez taky m) • 9. září 2018

    V erozním ohrožení lesů podány desítky návrhů a podnětů,
    po desetiletí…
    Vyřešen jen případ který je ve videu v odkaze, zde došlo po zásahu „aktivistů a ČIŽP k nápravě, na ostatních – jen v jediném podnětu 14 dalších kritizovaných místech jen drobné úpravy či nic…
    https://www.youtube.com/watch?v=mNyJSYXy6ZQ
    Ale díky „aktivistům“ milujícím i kousky divočiny alespoň tuto hrůzu museli upravit a upravili. Pokud ale vím, šlo o úpravu- sanaci erozního poškození jediné svážnice v délce přes 800m v Jeseníkách…
    Když jsem do vyjádření našeho tehdejšího sdružení napsal, že je zapotřebí uchovávat a chránit, správně využívat volnou krajinu k řízeným a volným rozlivům, že není možno bezeškodně opevňovat kilometry toků bez vlivu na akceleraci dnové eroze a a tím na zahlubování a ztrátu vody v krajině, na zaklesávání a mizení spodní vody, když jsem kritizoval svádění vodu z úseků serpentin horské silnice přímo do potoka namísto jejího žádoucího rozptylováí po horských loukách a pastvinách, byl jsem za hlupáka a „příslušní režimu poslušní“ mi sdělovali, že zamokřené pozemky soukromníků si zaplatím…
    Vivat odbornost, vivat „oTbporníci“!!!
    Co ty stovky kilometrů čtverečných „lesů“ (smrk. monokultur) které se nyní rozpadají?? Nikomu nevadilo tak „ekonomické“ využívání porostní půdy, tak „efektivní“ hospodaření v zónách krajiny po desetiletí vybraných jako infiltrační oblasti (mj. tzv. CHOPAV)… nikomu nevadilo vysušování lesů dík zahlubování nesmyslným opevněním zkrácených horských potoků…nikomu „zodpovědnému“ nebylo po chuti OBNOVIT VINUTÍ (meandrování) horských bystřin… A opevňování desítek kilometrů řek hned pod horami?? A co na tom je vy NEZODPOVĚDNÝ AKTIVISTO za problém““- říkali mi… MY PRÝ NEMÁME ZA NIC ZODPOVĚDNOST A TO SE NÁM TO KECÁ…
    A KDE JE ZODPOVĚDNOST DNES??

  • racek • 9. září 2018

    Vážení, doporučuji Vaši pozornost obrátit ke skutečnosti, že letošní sucho bylo způsobeno téměř výhradně tím, že … jasně, je to můj jedinečný objev, jistě … že nezapršelo. A dešťové mraky co z nich u nás prší, bohužel již zřídka, též většinou nevznikají u nás. A samozřejmě, ty zcela rozumné úpravy podle osvědčených zkušeností by jistě pomohly, a jsou potřeba, ale letos prostě moc ne.
    Můj zeť si u domku musel pořídit tu ekojímku na dešťovku, stálo to majlant. Loni mu to stačilo tak na kytičky, letos je prázdná. Fajn ekologické opatření. Nic ovšem proti sudům na deštovku. Ono se umýt večer na zahradě deštovkou, to je blaho. A záhony jí maj taky rády. Akorát že ty 4 sudy napršely trochu až před týdnem. Opravdu trochu.

  • idiotronic • 10. září 2018

    Nevím, jestli bychom se neměli inspirovat v Izraeli. Nedávno tuzemskem probleskla informace o tamějších cenách pitné vody a pěstují tam i zeleninu. U nás je pěstování zeleniny málo obvyklou činností, řešíme to dovozem.

  • Martin (už bez taky m) • 10. září 2018

    Vážení- ano, výpadek srážek oproti běžnému „normálu“ je v posledních cca 4 letech zřejmý. Souhlas- to nikdo nepopírá stejně jako vliv oceánického proudění. Jistě nejen já pamatuji „monzuny“ tak 6-7 let zpět- to i zde na horách pršelo více jak 60 dní dosti každý den. Ve studni bývalo o 6 m vody více atp.
    Dnešní stav je spojením dvou jevů: nedoplňování zásob spodních vod (a jejich tím i celorepublikový další pokles)- až na výjimky- plus výjimečné SUCHO poslední 2-3 měsíce spojené S VYSOKÝMI TEPLOTAMI a VYSOKÝM VÝPAREM ve vazbě na „obvyklý stav vegetace“, prakticky zánikem výrazných rozdílů teplot den – noc. V Jeseníkách např. se uvádělo že bezmála třetinu srážek tvoří tzv. „horizontální srážky- tedy námraza, rosa, mlhy vzniklé z teplotních rozdílů povrchů, etc. Rosa kterou zde na JV znávám velice dobře letos prakticky vůbec nebyla. Mlhy také výrazně slábnou- stav kdy v únoru či listopadu byly celodenní mlhy prakticky více jak 14 dní v kuse i opakovaně rovněž je min 4-5 let minulostí. Přitom tyto formy dodávky vlhkosti samozřejmě výrazně snižují výpar a teploty jak vegetace tak povrchu půdy.
    Stav vegetace posledních 5-6 let také ukazuje výrazné změny a nedostatek vody. Viz stav listů, zmenšování přírústů i listové plochy, její dřívější opad, etc.
    Viditelnější jsou víc jak 5 let také chřadnutí a druhové změny lesních porostů, ale i výška trávy na pastvinách a loukách, počet a kvalita sečí, nárůst teplomilnějších a suchomilnějších druhů v dosavadním druhovém složení. Dtto objev řady druhů „jižního“ hmyzu i několik let po sobě.
    Trend je tedy již cca 5 let zřejmý- přičemž alespoň za lokalitu JV Jeseníků kde žiji a sleduji změny bezmála 20 let je rozdíl snad ještě extrémnější. Co to je 20 let v měřítku výkyvů planety- že. Nicméně zapadají do Evropského, světového kontextu.

  • Martin (už bez taky m) • 10. září 2018

    Více než 35 let se pohybuji v horských oblastech ČR (nejprve Beskydy a Slovensko, posledních cca 25 let většinou již jen Jeseníky- ale setrvale) všímám si změn v krajině a odrazu průběhu klimatu v průběhu let s jejich dynamikou v krajině a krajinných strukturách – podstatně více nežli běžní lidé.
    Trávím denně venku deset a více hodin již přes 25 let cca 4-5 dní v týdnu.
    Pravidelně. Je to o dost více, nežli většina lidí.
    Navíc se snažím a pohybuji v rozdílných prostředích a typech lesa. Nejsem vázán nějakou setrvalou činností (jako např. zemědělští pracovníci) jen na omezený okruh činností na podobných plochách.
    Desetiletí dokumentuji stav krajiny fotograficky (částečně i na video) se zvl. zaměřením na les, vodní toky a krajinné struktury typu mezí a remízů, hájů, zahrad, a tím je mé srovnávání hodnověrněší.
    Všímám si i situace na zemědělsky intenzívně využívaných plochách v okolí. Typickým příkladem je JZ okraj tzv. „Sovinecka“ pod Hrubým Jeseníkem v posledních cca 20 letech. Zde mohu srovnávat vývoj krajiny s velkým výškovým rozdílem (na naše poměry) na relativně krátké vzdálenosti.
    Žiji a prakticky denně „ovocnařím a sadařím“ druhé desetiletí v cca 700 mnm, do 8 km mám hl. hřeben cca 1350 mnm, a sotva 2-3 km níže mám pod strmým svahem výběžky Hornomoravského úvalu bezmála o 500-400 m níže. Proto mnohé extrémy a jevy zde vnímám zřetelněji a viditelněji ve všech jejich projevech a působení.
    Snažím se objasnit- na OM -a nejen zde -že když popisuji nutnost změny lesního hospodaření, nezbytnost doplňování infiltračních (zásakových) ploch a obnovení (revitalizaci) říčních ekosystémů, toků a vodních ploch v krajině vůbec, stejně jako ENERGETICKÉ TOKY v strádající krajině či její zástavbu- pak tak činím jako člověk BEZPROSTŘEDNĚ a DLOUHODOBĚ spjatý s přírodou, změnami.

  • Martin (už bez taky m) • 10. září 2018

    Proto a takto prosím vnímejte mé „postřehy“ ke krajině a přírodě a jevech v ní a působení člověka v ní a na ni (a jí na něho). Příroda a krajina jsou mými celoživotními a hlubokými zájmy.
    Proto prosím zkuste vnímat mé názory na nejen současnou klimatickou situaci u nás v tomto kontextu.
    Klima ČR bylo dlouhodobě dotvářeno do „místě-regionální“ mezoklimatické podoby prostřednictvím tzv. MALÉHO VODNÍHO CYKLU V KRAJINĚ. Tj. prostřednictvím nejen frontálních srážek a „poruch“ či mnohdy zimního, naopak kontinentálnějšího průběhu klimatu. Jistě- odrazy markantních, zjevných extrémnějších rozdílů v průběhu klimatu v měřítku jednoho lidského života (dnešní civilizace se opravdu běžně nezabývá zdůvodňováním rozdílů klimatu např. ve vztahu k tzv. malým dobám ledovým) jsou vázány na působení „makro“ klimatu- tedy chod a průběh vlivů kontinentálního a oceánického proudění. Nicméně to co probíhá a DŮSLEDKY TOHO CO PROBÍHÁ jsou SPOJENÉ „nádoby“ s oním tzv. Malým vodním cyklem stavem vegetace a půd a srážkami v mezo a mikroměřítku. O to důležitějším, že naše republika je zeměpisně-geomorfologicky i v měřítku Evropy určitým způsobem UNIKÁTNÍ.
    Tato výjimečnost je dána VELMI PESTRÝM RÁZEM KRAJINY A PESTROU MORFOLOGIÍ TERÉNU v našich zeměpisných šířkách. Prakticky u nás také neexistuje oblast, která by neodrážela VÝRAZNÉ ROZDÍLY V EXPOZICI vůči světovým stranám- a tedy DLOUHODOBÉMU PŮSOBENÍ SLUNEČNÍ ENERGIE.
    Prakticky jediné pohoří nemá stejně tvarovaná úbočí ve vztahu k expozici, jediný kopec není ze všech stran mikroklimaticky i geomorfologicky stejný… Také z hlediska geologie je území ČR velice PESTRÉ. Když přičteme i opravdu nemalou výškovou členitost- pak jsou PROJEVY A PŮSOBENÍ klimatu v naší krajině DLOUHODOBĚ VÝZNAMNÉ.
    Voda A VEGETACE v „naší“ krajině má extrémní význam, vliv.

  • Martin (už bez taky m) • 10. září 2018

    Regionální klima a počasí výrazněji než kde jinde odráží utváření a charakter krajiny, formy a průběh jejího využívání a hospodaření. Tzv. Malý vodní cyklus- místní, regionální srážky zde ve vazbě na reliéf mají velký význam. Nejen z hlediska svého objemu, ale zejména z hlediska dosavadního (a nyní rychle se měnícího výrazným způsobem) průběhu, pravidelnosti a četnosti. Jinými slovy výpar z pevnin a vegetací výrazně ovlivněných povrchů má v našem „typu“ krajiny a jejího utváření i využívání velký význam na průběh a vnímání počasí zejm. ve vztahu k jeho vlivu zpětně na krajinu a vegetaci v ní. Nejen PROTO býval obrázek „Česka“ (vč. samozřejmě Moravy i části Slezska) podáván jako „rajská zahrada“ (viz i nikoli popisně a významem nevýznamná slova národní hymny). Odrážel PO STALETÍ vnímaný vliv člověka a formování vegetace a krajiny, kdy po době osvícenství a renesance, baroka dostal svůj „odraz“ i v širším vnímání krajiny jako SDÍLENÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTORU GENERACÍ. Viz velké parky, aleje, stromořadí, nejen „uzavřené“ areály a la Lednice- Valtice a mnohé jiné. Pestré mozaice krajiny odpovídal po staletí i vegetační pokryv. Velmi pestrý a různorodý, mozaika mnoha různorodých ploch byla cíleně zaměřena i k zachycování vody v krajině. Lidé ani v minulosti nebyli hloupí, a jako mnohem více spjatí s přírodou a krajinou vnímali důležitost nejen toho kolik a v jakých obdobích potřebují v krajině vodu… A týkalo se to zdaleka nejen zemědělců či rybníkářů, lesníků…
    Dramatické změny nejen ve stavu lesů které znamenal „nástup průmyslové revoluce a kapitalismu“ postihly také velké plochy zemědělsky obhospodařované krajiny, a postupně -min 4-5 desetiletí zpět i plochy a charakter řady velkých sídel a jejich okolí- zejm. ve vazbě na dopravu,její nároky. DOŠLO K VÝRAZNÉ ZMĚNĚ KRAJINY.

  • Martin (už bez taky m) • 10. září 2018

    Kromě změny „tváře, obrazu krajiny“ docházelo postupně ke změně KLIMATU. Nejprve plíživěji, postupně SPOLU S PROJEVY PŮSOBENÍ KONTINENTÁLNÍCH ZMĚN (celoplanetárních) klimatu se toto stává stále výraznějším a významnějším…
    Tím se dostáváme k tomu, co nepochybně ovlivnit můžeme i dnes- a zejména pro budoucnost: krajina naší země se musí stát znova NAŠÍ. Ne až tak ve smyslu vlastnickém, jako ve smyslu návratu části našeho života do krajiny, uvědomění si BYTOSTNÉHO SEPĚTÍ našich životů s krajinou. Věřte prosím, že v kontextu zmíněných zkušeností pohled do 10 m prázdné kamenné studny na horském úbočí zcela reálně DOKRESLÍ stav prakticky každému ještě soudnému člověku…
    Potřeba obnovy pestré mozaiky krajiny a uvědomění si našeho trvajícího sepětí s ní (které „zprůmyslnění“ našich životů a změna životního stylu jen „upozadily“ ale nezrušily) ve smyslu PRAKTICKÉ REALIZACE POTŘEBNÝCH ZMĚN k krajině je evidentní a zcela zřejmě viditelná. Proměna vztahu ke krajině musí u nás mít opět CELONÁRODNÍ CHARAKTER. Vždyť i „rysy české povahy“ do značné míry charakter krajiny odrážejí…
    Obnova onoho „místního deště“ pro který se voda zde vypaří a o pár kilometrů či desítku kilometrů dále naprší (a naopak) je to pro co mnohé udělat nejen MŮŽEME – ale také MUSÍME.
    A v tom nám všem a našim potomkům vážení málokdo pomůže- v tom si musíme posloužit a pomoci každý tomu druhému, navzájem a společně. Musíme zvrátit poměr zásak- odpar ve prospěch zásaku a zadržování vody v krajině. Máme pro to dostatek zkušeností, historických i současných, většinou by byly i zdroje a technika na provedení- a časem i lidé VE SMYSLUPLNÉM A DLOUHODOBÉM ZAMĚSTNÁNÍ – správě krajiny.
    Je třeba tím směrem rychle napřít systémově a systematicky PRAKTICKOU ČINNOST a úsilí i potřebné prostředky. A nikdy již nepřestávat.

  • Tribun • 10. září 2018

    S jedním takovým „věci znalým“ jsem nedávno diskutoval. Jeho pozice byla zhruba takové, že v přírodě připouští i jinou než primárně produkční funkci, je ekoterorista. A ani letošní sucho a extrémní vedra tohle myšlení zdá se nezmění, protože „zdravé selské rozumu“ se tyto extrémní daří úspěšně bagatelizovat jako anomálie. Ale i kdyby to měly být anomálie, je lepší být připraven, protože to je luxus, který si MŮŽEME dovolit. I kdyby to mělo být jen 7 suchých let, jakákoliv opatření budou efektivnější teď, než za sedm let. A rozhodně těmi opatřeními nemohou být přehrady a rybníky, protože co do nich nepřiteče, to nezadrží.

  • Martin (už bez taky m) • 10. září 2018

    Re Tribu: základem musí být POZITIVNÍ OVLIVNĚNÍ TOKŮ ENERGIÍ V KRAJINĚ

  • Martin (už bez taky m) • 10. září 2018

    Tedy vytvoření organizačních, územních a trvalou práci člověka na správě krajiny obsahujících předpokladů pro ZLEPŠENÍ STAVU VEGETACE, ZLEPŠENÍ STAVU LESŮ -druhy, struktura, ponechávání části mrtvého dřeva.
    OŽIVENÍ A „ZORGANIČTĚNÍ“ PŮD -zejm. snížení jejich utužování, zabránění vyplavování zásad – zejm. na lesních půdách. ROZDĚLENÍ VELKOLÁNŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD (nejen na svazích).
    Terénní úpravy v krajině ve smyslu NÁPRAVY A ELIMINACE, KOMPENZACE NEGATIV odvodnění- LESNÍ CESTNÍ SÍTĚ (zásakové pásy, rušení příkopů, soustavy tůní, přeložky údolních LC a obnovení funkčních niv a vinutí -meandrů, zákrutů, slepých ramen potoků, významné posílení vlhkých luk (zejm. na úkor dnes degradovaných pastvin).
    MASIVNÍ ROZŠÍŘENÍ MOKŘADŮ A SOUSTAV ZEMNÍCH TŮNÍ (všude kde to jen jde) jako základu infiltrace.
    REVITALIZACE POVODÍ A ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ (vč. zejména revitalizace niv),
    přehodnocení a ÚPRAVY MELIORAČNÍCH SYSTÉMŮ – tak aby napájely nové mokřady, tůně.
    KOMPENZACE převyšující negativní vlivy dopravní sítě a dopravních staveb.
    PLÁNOVÁNÍ PODLE PLOCHY POVODÍ a jejich morfologicko-klimatických charakteristik, aktuálních půdních a vegetačních poměrů.
    Sídla zohledňovat POVINNĚ S KOMPENZACEMI TRVALE ZPEVNĚNÝCH PLOCH, nedovolovat další fragmentaci zelených ploch a zabránit úbytku velkoprostorových korun stromů ve všech sídlech. U všech sídel nad 10 a speciálně pak nad 50 tis. obyvatel POVINNĚ VYTVÁŘET ZELENÉ ZAVODNĚNÉ PÁSY V ŠÍŘCE STOVEK METRŮ AŽ KILOMETRŮ KOLEM NICH – jako kompenzace vlivu „tepelných ostrovů“ a jejich přesunech v krajině.
    Je třeba aby šlo o cílené, funkční zásadní ZMĚNY VE STYLU A DŮVODECH ZÁSTAVBY A UŽÍVÁNÍ KRAJINY. Tak aby byla opět ŽIVÁ A FUNKČNÍ, schopna zachytit maximum vody co nejblíže srážkám – proto SPÍŠE PLOŠNĚ MENŠÍ OPATŘENÍ.
    Zřídit MINISTERSTVO PRO ZÁSAK VODY!!

  • idiotronic • 10. září 2018

    Postřehy maloměstského diletanta:
    Při pohledu na žluté , hliněné ,,trávníky“ , sekané těsně před nástupem letních veder mne upoutaly ojedinělé trsy zelených , asi půl metru vysokých rostlin, které bleskově zregenerovaly, ačkoli jinde panovala sahara. Vojtěška. Tvoří-li souvislý porost, přežívá sucho bez obtíží. Zelené plochy, oseté vojtěškou zůstávají skutečně zelené, nikoli žluté, bez ohledu na to, kdy pršelo. Čerpají živiny z kořenů až deset metrů hluboko a zanechávají živiny na povrchu, přesně obráceně, než třeba řepka.
    Zelené fazolky: sklízejí se syrové a tepelně upravují. Letos při sérii veder rostliny zareagovaly jinak, dozrály za tři dny sakum prásk a než se majitel vzpamatoval, měl jen osivo pro příští rok.

    A ještě něco: všimli jste si, že šalvěj hispánská (chia) tvoří rostliny přes dva metry výšky? Cena osiva zanedbatelná.

  • racek • 14. září 2018

    jo, jistě v Izraeli je hospodaření s vodou příkladné. Viděl jsem to na vlastní oči, na každém poli je zavedeno potrubí, ksapkové závlahy atd… Problémy jsou dva … tento způsob pěstování je neuvěřitelně drahý a vodní zdroje si Izrael získává dost na úkor sousedů i vlastních obyvatel – Palestinců. Jednak využívání Jordánu a jednak obsazením vodních zdrojů. To tam taky vidíte…

  • racek • 14. září 2018

    Pane Martine, máte samozřejmě pravdu, ale když nezaprší, tak je prostě sucho. A ono nezapršelo. A samozřejmě, ten pokles spodní vody mohl být menší. O pár procent, místně možná více. Ale s tou kultivací krajiny samozřemě, máte pravdu. Akorát dnes v honbě za ziskem … a to nemyslím hanlivě, každý podnikatel se musí taky uživit a honbou za tzv. ekologismem, jako je pěstování řepky, nestřídáním plodin, absence organických hnojiv (podpora biopaliv, že) naprosto ničí půdní strukturu, která se po dlohá léta plánovitě udržovala. Konec konců, hodně pro zlrpšení půdní struktury udělal i jistý Kukuřičný dědek heslem : .. kompost je třeba, soudruzi … a za mého mládí se kompostovalo opravdu mocně :-)) Takže přirozená schopnost půdy vsakovat je značně narušena a naopak tato vlastnost je rozvíjena. S podporou dotací, že.
    Takže to vidím tak … každý na svém musí zabrat. Ale největší škůdce je bohužel ten kdo o ochraně nejvíc křičí. To bohuže není ten, kdo jí sám dělá.
    No a s tím zalesňováním … ono totiž před 250 lety ta naše zem byla skoro odlesněná. A naši předci, v čele se Schwrzenbergy a podporou císařského dvora, ji zase zalesnili. Výsledkem byly naše krásné lesy, které přes občasné kalamity vydržely až dodnes. A dnešní katastrofě jsme vini ovšem také my. Nedokázali jsme se o ně totiž řádně starat. Ani tak jak komouši.

  • racek • 15. září 2018

    Martine, o té půdě to vím už od dob svých zemědělských studií. A to už je skoro 50 let… Samozřejmě, jako mladík jsem o tom takhle neuvažovat. Mě tloukli do hlavy že jsou to lidé. Až později jsem si uvědomil, že lidé jsou různí a šílenosta úchylka se může stát taky předností. A taky, že tolik obyvatel matička zem prostě neunese. Jako třeba v Africe. Tam už skoro sežrali i ta úžasná divoká zvířata, které můžeme zatím obdivovat v zoo. Měli prostě hlad.

  • idiotronic • 16. září 2018

    Ještě k lesnímu hospodářství. Na krajinomalbách z počátku 19. století jsou zachyceny Beskydy jako holé kopce. Nástupem těžby uhlí a užití koksu pro železárny zanikla poptávka po DŘEVĚNÉM uhlí, na němž do té doby výroba stála, lesy mohly regenerovat. Podobně ustalo plundrování křivoklátských lesů, kdy Fürstenberkové skončili s výrobou železa (postavili i někteteré železniční tratě).

  • Martin (už bez taky m) • 9. října 2018

    Že by se blýskalo na lepší časy??
    Konečně??
    Co na ty ztráty „ekonomové“??
    Přijde začátek změny z Vojenských lesů??
    Jeho předchůdce odvolali kvůli kůrovci. „Musíme začít budovat odolnější porosty,“ říká nový šéf českých lesů
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jeho-predchudce-odvolali-kvuli-kurovci-musime-zacit-budovat-odolnejsi-porosty-rika-novy-sef-ceskych-lesu-55104

  • Martin (už bez taky m) • 9. října 2018

    Ještě k tomu z nedávné minulosti.
    Jak to vypadalo PŘED SUCHEM na počátku léta:
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejvetsi-ekologicka-katastrofa-si-zada-zasah-moravskoslezsky-hejtman-svolal-stab-v-boji-s-kurovcem-50647
    A nyní?
    Hádejte…
    Smutně konstatuji, že je nakročeno k rozpadu velké plochy druhotných smrkových porostů v Jeseníkách.
    Jeden „blázen a člověk mimo realitu“ tohle kdysi stále opakoval, a v r. 2002 to i sepsal…
    Poté, co to dalších deset let před tím nejen říkal-
    ale v rámci skromných možností se snažil i něco dělat…
    Vykastrovaná verze z Internetu:
    http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Analyza_lesniho_hospodareni_Jeseniky.pdf
    Má vlastní „soukromá“ měla dvojnásobek stran.
    Rok zpracování a vytištění je správně 2002.
    Kritika lesního hospodaření ale od PJ-SOJKA započala veřejně v r. 1994.
    Zbytky sdružení nyní likviduje stát po desetiletí nefunkčnosti- poté co před cca 14 lety tam ten blázen skončil…
    Tak hodně štěstí, rozpadlá společnosti.
    V řadách zpolitizovaných a establishmentem živených „NNO“ již nikdy.
    Této lži jsem věřil příliš dlouho.
    Nyní v podstatě nefunguje ani společnost,
    ani občané.
    Snad jich někde hrstka „normálnějších“ ještě zbyla.
    A tak snad snad přestane ochrana přírody státní i nestátní spolu „válčit“ ve jménu ambiciózních jednotlivců,
    a lesům a krajině skutečně pomůže – SPOLEČNĚ.
    A se skutečně aktivním občanem
    -ne konzumním ovčanem,
    pro kterého se les a krajina stala jen pouhou „zážitkovou“ kulisou.
    Jinak totiž:
    copak že to ten zapomenutý „blázen“ o té vodě a krajině říkal ??