Vojenská korporace „HUAWEI“

Reklama


Pozn. překl.: Tento článeček je prvním ze dvou až tří – postupuji od „jednoduššího ke složitějšímu“ – takže se, prosím, obrňte trpělivostí…

V Číně (loni) zadrželi třetího kanadského občana, přičemž to nespojují s tím, že by to mohla být nějaká odpověď ČLR na zadržení Meng Wan-čou, finanční ředitelky společnosti Huawei – největší technologické společnosti Číny. Bez ohledu na reakci, kterou toto zadržení vyvolalo v masmédiích, kde se toto zadržení vnímá jako jistá epizoda americko-čínské obchodní války, se mi zdá, že zadržení takového vysoce postaveného představitele Huawei a člena dědičné čínské vojensko-politické elity má poněkud jinou politickou zápletku a poněkud jinou historii.

Ke správnému posouzení zadržení Meng Wan-čou je nutné se především vyznat v tom, co to vlastně společnost Huawei je. Jde o to, že to není jen vysoce technologická firma, vyrábějící i-Phony, jak obvykle usuzujeme v Rusku. Huawei je jedním z pilířů čínských zbrojních korporací, ale i jedním z pilířů vojensko-politického vedení ČLR. Stačí se vrátit do historie a podívat se do životopisu zakladatele společnosti a otce Meng Wan-čou, pana Ženg Čeng-feje, tak to není nikdo jiný, než důstojník lidové osvoboditelské armády Číny, který do roku 1983 sloužil v inženýrských vojscích, poté byl ve funkci velitele pluku demobilizován. Jeho kariéra je spojena s vysoce postavenými politiky republiky, m.j. i viceguvernérem rodné provincie Kuang-tung, a s tím i samotný úspěch Huawei, která své první kontrakty v oblasti mikroelektroniky získala na zakázkách pro sečuánský vojenský okruh. Takže v podstatě, když pohlédneme do historie, zjistíme, že tato společnost je představována jako jedna z neagresivnějších a nejsilnějších sektorů radiotechnické rozvědky Čínské lidově osvobozenecké armády.

V počínání západních zemí vůči Huawei nejsou elementy obchodních válek, které se dnes rozvíjejí mezi USA a ČLR. Oproti názorům laických pozorovatelů není toto počínání akcí obchodní války mezi Si Ťin-pchingem a Trumpem, ohlas na zadržení paní Meng Wan-čou vyšel až několik dní poté. Huawei je součástí velké zahraničně-politické struktury hlavních čínských vojensko-politických korporací. Proto dynamiku událostí netřeba spojovat jen s obchodně-ekonomickou válkou Trumpa a Si Ťin-pchinga, ale spíš se složitější problematikou rozporů jiných institucí USA a ČLR.

Dle všeho soudě, je zadržení Meng Wan-čou pokračováním především vojensko-politického nátlaku proti ČLR, započatého už v roce 2013, kdy byl v USA zadržen jiný vysoce postavený úředník, jeden z Hongkongských vedoucích představitelů Patrick Ho.

Hlavní závěr, který lze z těchto událostí učinit, je, že existuje určitý konglomerát sil na Západě, který nemá zájem na zavedení nových spojovacích standardů 5G na základě standardu nabízeného Huawei. V souvislosti s tím došlo k takovému nátlaku na společnost Huawei i jejího otce zakladatele, a lze říci, že na Západě jsou jisté, velmi rezolutní konsolidované síly, které jsou připraveny donutit D. Trumpa, aby šel nikoli mírovou cestou vyřešení konfliktu s Čínou, ale směřovat ho na fyzický střet s Čínou. Důkazem toho je prohlášení o společném provedení manévrů sil západních zemí v Jihočínském moři, které následovalo bezprostředně po zadržení Meng Wan-čou. Tady se nejednalo jen o provokativním vplutí amerických lodí, ale o společné cvičení lodí USA, Británie a dalších západních spojenců USA a celého západního světa. Připomíná to epizodu z románu „1984“ – střetnutí Oceánie s Euroasií. Tady už se jedná o konsolidovaný odpor sjednoceného politického vedení anglojazyčných zemí proti čínské hrozbě.

Druhý závěr, který lze vyvodit, souvisí s prohlášením politického vedení Ruské federace, že v tomto konfliktu se Rusko příznivěji staví k telekomunikační společnosti Huawei – tím spíš, že společnost velmi těsně s Ruskem spolupracuje, a to nejen v  i-Phonech, ale i v budování telekomunikací.

Hovoříme-li tedy o Huawei, netřeba zapomínat na to, že to není jen technologická korporace typu „ALIBABA“, nýbrž společnost naprosto jiného druhu s jinou historií, a s jinými úkoly. Tedy nejen vytěžení zisku, jako spíš dosažení vojensko-politických zájmů ČLR.

Nikolaj Vavilov (nar. 1985) je ruský expert na Čínu, který žil v Číně 10 let v 5 provincíích a nepatří do „hlavního proudu“ ruských sinologů. Je autorem čtenářsky mimořádně úspěšné knihy „Nekorunovaní králové rudé Číny“.

Zdroj: Konceptual TV

Překlad: st.hroch 190409

Přejít do diskuze k článku