|
Čína a Rusko nenechají miliardáře hrát si se strategickými hračkami. Klíčové kosmické programy řídí stát, stejně jako to dříve v USA dělala NASA. |
Římské jedno procento před zánikem Říma také nevědělo roupama co dělat, viz slavné lukulské hody, gladiátorské hry a jiné nesmysly. Dnešní jedno procento je na tom dost podobně a vesele se baví za naše daně, které jim dali jimi koupení a námi volení politikové.
Série článků k offshore-leaks a k neplacení daní ukázala stav dnešní společnosti, kde jedno procento spravuje již 50 % bohatství celé planety. Například článek Apple platil ze zisku 36,8 miliard dolarů daň 1,9 %
nepotřebuje komentář. Článek navíc ukázal systém, který se jmenuje „dvojitý irský a holandský sendvič“. Používá jej firma Apple a další oligopoly jako Google, aby se vyhnuly placení daní ve svých zemích. Systém je technicky trochu komplikovaný, ale jeho zřízení a obsluhu zvládne každá větší makléřská firma. A nyní dobrá otázka: Kam s těmi penězi? No přece do hraček boháčů, které odpovídají jejich egu.
Článek Ukrajinský bojový dárek: výbuch rakety Antares ukázal první typ hračky pro miliardáře. K pochopení tohoto fenoménu je třeba číst starší článek Korporátní otroctví americké NASA. Americká soukromá společnost SpaceX představila se vší mediální parádou na barnumský způsob náhradu vyhořelé NASA. Nová verze raketoplánu má létat k ISS nejen s nákladem, ale i s kosmonauty. NASA kapitulovala a nechala privátním agenturám klíčovou část peněz na nejdůležitější technologický výzkum budoucnosti. Stát řízený korporacemi se tak vzdal dalšího pole suverenity, které dosud s úspěchem ovládal. Už zbývá jen předat korporacím vývoj a vedení armády, což bude rychle následovat. Vývoj nosných raket budou mít v hrsti korporace, které dostanou monopol na nosné části. Nejde tedy v pravém smyslu slova o hračku, ale návrat zpět do 70. let. Tyto společnosti vyvíjejí za daně amerických poplatníků technologii, která je zavedená již od 70. let. Jinak řečeno, objevují objevené, a to za miliardy. To platí doslova, protože musí projít celou cestu nezdařených pokusů.
Další výbuch hračky pro miliardáře proběhl ještě tento týden. Společnost The Spaceship Company je společným podnikem Scaled Composites a Virgin Galactic, která se baví vesmírnou turistikou pro milionáře. Jejich pokusná loď a budoucí hodinový hotel zvaný SpaceShipTwo havaroval nad Mohavskou pouští v Kalifornii dne 31. října 2014. Zkušební pilot se zabil a hračka miliardáře Richarda Bransona slouží jako úkryt chřestýšům.
Podobné nesmysly jsou logickým pokračováním nihilistické ekonomie jednoho procenta. Jenže zchudlý a technologicky upadlý Západ už na podobné pitomosti nemá zdroje. O tom viz článek Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem. Podívejme se na fakta, to jest na oficiální WIPO ročenku zvanou World Intellectual Property Indicators. Tato organizace sbírá data o patentech a intelektuálních právech ze všech zemí světa. Stáhněte si ročenku za rok 2013 a podívejte se na tyto pro nás důležité údaje:
- patentový úřad Ruské federace zaznamenal v roce 2012 nejvyšší nárůst patentů ze 20 průmyslově vyspělých zemí světa, celkem o 29,5 %;
- občané Číny usazení doma podali ve světě celkem 650,000 průmyslových patentů (rok 2012), Německo pouhých 76,369, Jižní Korea 68,737 a USA pouhých 45,245;
- občané Číny podali 99 % jejich patentů u domácího úřadu, zatímco Američané si nechali většinu svých patentů registrovat v cizině (58,4 %).
Pak už neudivuje fakt, že Pentagon a NASA si musely do zásoby nakoupit ruské raketové motory, aby mohly za rozumnou cenu vypouštět své špionážní satelity proti Rusku. Až pak slavnostně vyhlásila USA embargo na Rusko. Privátní firmy provozující raketu Antares bohužel musely sáhnout po ukrajinské náhražce, která vybuchla za několik vteřin. Čína ve zrychlených výdajích na školství, výzkum, obranu a při zmíněném trendu patentů bude vládnoucí zemí v oblasti technologií již v příštím desetiletí. Obě tyto země nenechají miliardáře hrát si se strategickými hračkami. Klíčové programy řídí stát, stejně jako to dříve v USA dělala NASA. Rusko a Čína nemají tolik korporátních peněz a navíc mají víc rozumu.
Převzato z e-republika.cz
Nepřeji technickým katastrofám. Před krátkou dobou si v ČT liboval jakýsi zástupce české kosmické agentury, jak levně a spolehlivě může vypadat doprava nákladů a lidí do kosmu v režii privátu. Dával tím najevo, jak nehospodárná byla NASA. Doufám, že se mu personál agentury nyní za jeho zády posmívá, když se nechal zblbnout naší televizi, aby kvákal hlouposti.
No ale NASA nehospodárná byla. Proto taky s raketoplánem skončila.
Je spolehlivost a bezpečnost nehospodárná?
Sojuz je spolehlivější, bezpečnější a levnější.
USA měly velké štěstí, že za pomoci dolaru mohli dát vědcům konkurencí nedostižné podmínky a prakticky je „ukrást“ z východu. Nyní se karta obrací. Jestli dolar klekne, klekne spolu s ním i technologický předstih USA. Navíc když velkou část know how v honbě za zisky americké firmy vyvezly ke konkurenci.
Jste skvělý kronikář, Bédo. Ještě kdybyste tak zkusil odhadnout, kde v té době budeme my.
Neználek. To je poměrně obtížná otázka ale jak to tak sleduji tak nejspíš v ….. (autocenzura).
NASA trpí totální nefunkčností a předražením jako kterákoliv rozpočtová organizace. Platy inženýrů a vědců jsou hanebné (proti korporátní sféře), zatímco platy manažerů a všech možných podržtažků jsou závratné. Systém řízení projektů je úchylný. Challanger bouchnul při startu, protože raketové inženýry nikdo neposlouchal – pověřený managor jim bohorovně řekl „nasaďte si manažerský klobouk a všechno dobře dopadne“. Daný debil byl „expertem“ na krizovou komunikaci a řízení vědeckého výzkumu. Nad každým inženýrem byl posazen jeden takovýto vypatlaný cizopasník, další banda se starala o státní bezpečnost – hledala ruské agenty a komunisty. Skuteční pracovníci – vědci a inženýři – byli v NASA naprostí… Číst vice »
(pokračování) Nad první stupeň z muzea dali druhý stupeň z výprodeje americké armády – původně první stupeň strategické rakety Minuteman III, likvidované v rámci odzbrojení. Skoupili za cenu likvidace. Předělali tomu trysku a řízení. Zbytek Antaresu je v podobném duchu. A funguje jim to výborně. Dosud dopravili na ISS již dvě nákladní lodě, mají smlouvu celkem na 8 letů (po 250 mil. dolarů každý). Žádné úsměšky nejsou na místě, je to výborně udělané. Občas jim to bouchne, to se nedá nic dělat – počítají s tím. Vše je to cena kontra spolehlivost. Taky s tím lidi nevozí a nikdy nebudou,… Číst vice »
kchodl, Kritizujete rozpočtovky a argumentujete platy managerů v soukromé sféře. Přitom je dnes nad slunce jasnější, že v USA je korporátní systém. Politici jsou pouze placeným nástrojem korporací k prosazování jejich zájmů (vojensky, ekonomicky, politicky). Propojení obou sfér je jako u dvojčat. Pokud není regulace (třeba státní zájem, tajemství…) , soukromé firmy anebo konsorcia přeplatí a přetáhnou nejschopnější vědce k sobě. Faktem ale je že třeba konstruktéři v soukromém sektoru nemajéí takové široké vývojové a zkušební zázemí jako stát (často přetahiují vědce i s hotovým a odzkoušeným know how a na koleně spíchnou z nejlevnějších dostupných dílů alternativu. Samosebou nemají… Číst vice »
A nakonec s Antaresu: protože zásoby motorů NK-33 brzy dojdou, firma vypsala již před lety konkurs na jiné. Protože amíci žádné takové nemají, ve finále byly dvě ruské korporace – Kuzněcov (původní výrobce NK-33, nabízel zcela modernizovaný typ) a Eněrgomaš (motory RD-193, což je nová konstrukce, vychází z RD-191 pro nejmodernější ruské rakety Angara). Vyhrál Eněrgomaš, takže v další generaci Antaresů bude RD-193.
Beda: Přesně, plně souhlasím. Jen jsem psal o obřích platech manažerů v NASA. Je nutné tyhle věci mít pod demokratickou kontrolou (případně komerční kontrolou), protože jinak se do nákladů dá dát úplně všechno. To že je něco státní, ještě neznamená, že to netrpí ještě horšími neduhy než korporátní. Také souhlasím, že je hrozné, když se z veřejných peněz vlastně takto platí „hračky pro vyvolené“. Například u nás „vědecké“ výlety pod různými záminkami po celé planetě – napřiklad pro natočení dokumentárního filmu (zcela jistě neprodejného) o nějaké havěti v Botswaně. Rozpočet pro štáb, moderátora, „vědce“, logistiku, zabezpečené 60 milionů. Je to… Číst vice »
Beda: Ono nezáleží jestli se jedná o rozpočtovku nebo korporátní moloch. Všechno je to stejné, korporátní firmy se po pár desítkách let (tj. staré jako NASA) také mění v nestvůry, dělající všechno draze. Protože jsou také navázané na rozpočet a dolují rentu úplně stejně jako rozpočtovky. Je tam i podobně rozmělněná odpovědnost a rozhodování. I to přetahování hotových věcí z firmy ven (jako ze státního výzkumu do soukromého – tj. privatizace výsledků) se děje, z velké firmy do nově založené nebo prograsívnější, která lidi přeplatí (protože chce ukrást co dělali dlouhá léta za cizí peníze). I zlodějna přes outsourcing je… Číst vice »
Zdroj už nedohledám, ale znělo to docela smysluplně: Někdy v 70. letech se změnila organizační struktura NASA a hlavní slovo dostali „manageři“. Od té doby nastal úpadek jinak velmi výkonné agentury. V 80. a 90. letech ještě dobíhaly programy nastartované o dvě dekády dřív, ale nic nového se v podstatě nedělalo. S koncem východního bloku zmizel konkurenční tlak, nové vesmírné mocnosti o sobě začly pořádně dávat vědět až v novém tisíciletí. Obávám se, že těch třicet let nesmyslného útlumu NASA nepřežije. Aspoň né ve formě potřebné k obdobě programu Apollo. Pokud by šlo o jednu agenturu, je to smutné, ale… Číst vice »
Zedd: Pěkně tu situaci popsal fyzik Richard Feynman – omylem ho dali coby starého pána nemocného rakovinou do vyšetřovací komise katastrofy Challangeru, pak se divili (chtěli ho tam jako neškodné křoví, aby mohli zakrýt ten bordel). Jednak objevil, čím to vzniklo, druhak si nedělal vrásky s tím všechno zveřejnit a ty poměry tam panující velmi jízlivě a sarkasticky popsat. Vyšlo najevo, že třeba dva raketoví inženýři, kteří chybu znali, protestovali proti startu za mrazivého počasí, napsali o tom několik zpráv (ty zmizely). Manažer „pro krizové řízení“ nad nimi, který jejich zprávy coby panikářství potřeštěných vědátorů ignoroval, byl proti nim debil… Číst vice »
kchodl, tak mně napadá otázka motivace programu. Když jde o komerční program je to jasné. Motivací je zisk. Pokud jde o vesmírnou turistiku, je zajímavé, že se tohoto byznysu nechytí firmy jako Boeing, Lockheed. jestli ti není třeba kvůli vysoké rizikovosti a nejisté rentabilitě. Pokud jde o státní kosmické programy, i zde může být motivace různá. Může to být „úkol shůry“, dostihnout do určitého termínu konkurenci, splnit úkol do určitého výročí, resp. dokázat za každou cenu že politik, jeho strana splnil politický slib… V takových nákladných projektech jako je kosmický vývoj za normálních okolností platí víc než kde jinde (snad… Číst vice »
(doplnění) A další věc, co tam psal Feynman, že tam byla dusivá atfosméra, protože celá ta banda nekvalifikovaných cizopasníků pásla po chybách a hledala mouchy na všem, ve snaze o kariérní vzestup. Když se něco nepovedlo, nešlo vůbec o to, chybu opravit a napříště se ji vyhnout, ale o hledání viníků a na koho to svalit. Výsledkem samozřejmě bylo totální ustrnutí, odmítání nových (a rizikových) řešení, prodlužování termínů výzkumu (aby se to určitě stihlo, za překročení termínu i když to mělo jiné důvody byla penalizace) a další známé nešvary. Také vědci raději nic moc šéfům neříkali, protože bylo jasné, že… Číst vice »
Beda: U těchto velmi obtížných věcí na hranici techniky je podstatnou věcí úplně jiná motivace než peníze. Dělají to velmi chytří lidé a žene je hlavně touha po poznání, překonání hranic, seberealizace, ješitnost, … dělali by to rádi i skoro zadarmo (jako u NASA), jen kdyby to bylo sociálně možné (každý musí někde bydlet, manželka chce jet na dovolenou, děti potřebují …). Zisk je důležitý, protože umožňuje ty věci vůbec dělat. Takový Musk do SpaceX nacpal neskutečně peněz, všechno to platil sám, dokud neměl raketu hotovou a nezískal smlouvy od NASA, tak mu to nepřineslo vůbec nic, jen problémy. Kupodivu… Číst vice »
kchodl napsal Také souhlasím, že je hrozné, když se z veřejných peněz vlastně takto platí „hračky pro vyvolené“. Například u nás „vědecké“ výlety pod různými záminkami po celé planetě – napřiklad pro natočení dokumentárního filmu (zcela jistě neprodejného) o nějaké havěti v Botswaně. Rozpočet pro štáb, moderátora, „vědce“, logistiku, zabezpečené 60 milionů. Je to ještě věda ? Podle mě ne. Věda je internacionální. Je nutné vyměňovat informace pro vlastní poučení a autoritu vědy v ČR ve světě. Bez osobních kontaktů to nejde. Vy byste asi neplatil ani týdenní výjezd do Jižní Koreje na konferenci v oboru, který úzce souvisí s… Číst vice »
Mirror:
Vy jste to úplně překroutil. Psal jsem o několika výtečnících, kteří si udělali za peníze z grantu výlet do Afriky, celé to kryli dokumentárním filmem a pseudovýzkumem. Aby bylo jasno, nakonec na ně podali dokonce žalobu. Teď se čeká na soud, aby rozhodl, zda to byl skutečně trestný čin nebo ne.
O žádném omezování kontaktů a výjezdů kamkoliv jsem nenapsal ani slov.
kchodl, Béda:
Mluvíte mi z duše, byl tu zmíněn dfens. Ale ten, kdo přišel s těmi myšlenkami první byl Northscote Parkinson. Divím se, že jste nikdo nevzpomněli geniální Parkinsonův zákon, vaše diskuse je jeko jeden důkaz toho, co tam píše, nádherný příklad nesvisti. Kdo nečetl, velmi doporučuji.
kchodl napsal je hrozné, když se z veřejných peněz vlastně takto platí „hračky pro vyvolené“. Například u nás „vědecké“ výlety pod různými záminkami po celé planetě – napřiklad pro natočení dokumentárního filmu (zcela jistě neprodejného) o nějaké havěti v Botswaně. Rozpočet pro štáb, moderátora, „vědce“, logistiku, zabezpečené 60 milionů. Je to ještě věda ? Podle mě ne. A kolik stála státní výprava do Antarktidy ? Našli tam kus dinosaura, dosud neznámého. Je problém určit, co je hračka a co není. Třeba takový urychlovač částic v CERN. Large Hadron Collider. Stálo to nestvůrně peněz. Potřebuje běžný Pepa To vše lze obhajovat,… Číst vice »
S plýtváním energie „na výlety“, to je poněkud ekologistický argument, založený na víře. Ve skutečnosti je ropy dost (vzniká anabioticky ve velkých hloubkách), kromě toho rakety létají na kyslík-kerosen nebo kyslík-vodík. Kerosen (letecký petrolej) se dá vyrábět z ropy, zemního plynu, uhlí, … ale vzhledem k množství, kolik se prolétá letadly by tedy bylo jako první asi na místě, zakázat výlety letadlem, když už :-)
S progresívním zdaněním souhlasím. Ale ještě důležitější by bylo zdanění zisků z kapitálu, který je dnes nezdaněn (nebo jen velmi málo a rovnou daní, třeba v USA je z burzy fixní daň 15%).
Kchodl má pravdu, že raketové motory nespotřebují naše zásoby ropy (nemyslím ty na rozhraní Česko-Slovensko-Rakousko) , na to stačí několik set milionů mopedů v Asii. Přesto je dobré uvést, že většinu váhy rakety tvoří paliva. A nejde jen o kerosen. V tichosti se do ČR stěhují technologie jako recyklace chloristanu amonného z vyřazených raket , aniž by si někdo lámal hlavu s tím, že dříve tuto práci prováděli v odlehlých neobydlených oblastech bez lidí a teď, když v ČR dojde k bezpříkladné explozi, za tři týdny se vláda jen pasivně diví. Bochemie odpověděla dotčeným vesnicím , že chloristan amonný n… Číst vice »
Neználek tu prohlásil, že NASA skončila s raketoplánem neb byla marnotratná. Nic není vzdálenější pravdě. Raketoplán by produkt let 80. spíše však 70. (pamatujete kdy vybuchla Columbia?Já ano ukazovali to v ČST). Problém je jinde. Euro atlantická společnost najela od dob R.Regana na ekonomiku služeb. Budeme si prát nevzájím košile, chodit k holiči, chodit do restaurace a bude nám fajn. Rezignace na industrialní ekonomiku vede k opadnutí zájmu o industriální obory, k úpadku průmyslu. Začnou chybět kádry. Věk těch co rozumí technice se zvyšuje. Raketoplán skončil pro1. morální zastaralost,2. pro neznalost jeho obsluhy. I Rusové přiznávají, že ztratili jednu generaci… Číst vice »
Takže udržovat v provozu takový prostředek bylo velice nehospodárné.
Janus: To je fakt. Přerušení kontinuity ve vývoji je katastrofa. Dobře je tohle vidět u Westinghouse na jaderných elektrárnách. Od 1979 (havárie Three Mile Islands) nepostavili do nedávna ani jednu, zavřeli dokonce jaderné obory na technických vysokých školách. Generace, od kterých se to mohli mladí naučit, vymřely. Proto od nich nic nebrat, WG je malér na kolečkách. Raketoplán byl nezastupitelný, protože ničím jiným se 20-ti tunová družice (třeba Hubble teleskop) zpátky na Zemi k opravě přivézt nedá. Ale americký raketoplán byl slepá cesta, měl hlavní motory přímo na sobě, takže výsledkem byly moc velké servisní náklady. Ruský Buran byl o… Číst vice »
kchodl napsal Janus: To je fakt. Přerušení kontinuity ve vývoji je katastrofa. Dobře je tohle vidět u Westinghouse na jaderných elektrárnách. Od 1979 (havárie Three Mile Islands) nepostavili do nedávna ani jednu, zavřeli dokonce jaderné obory na technických vysokých školách. Generace, od kterých se to mohli mladí naučit, vymřely. Proto od nich nic nebrat, WG je malér na kolečkách. Raketoplán byl nezastupitelný, protože ničím jiným se 20-ti tunová družice (třeba Hubble teleskop) zpátky na Zemi k opravě přivézt nedá. Ale americký raketoplán byl slepá cesta, měl hlavní motory přímo na sobě, takže výsledkem byly moc velké servisní náklady. Ruský Buran… Číst vice »
fajt:
Je to tak. Dnešní čerstvě vylíhnutý strojní inženýr neumí pořádně ani kreslit v AutoCADu (Catii, …). Matematicka tam strašně upadla … ti šikovnější umí alespoň trochu programovat nebo dělat web stránky. Ale samozřejmě jak kdo, jsou vyjímky. Tak 5% z ročníku je přímo skvělých, dalších 10% použitelných. Pro toho kdo chce jsou možnosti na dnešních školách proti minulosti nedozírné.
ty počítače bych jim na pár studijních let zakázal a zpátky k prknům a poctivým tužkám a tuším, všechny strojní normy prolistovat v tabulkách a poctivě zažít, pak do výroby a být po ruce všem, kteří budou tvořit jejich papírové výtvory, když to vědomostně, odborně a lidsky ustojí a firma uvidí i nějaký budoucí přínos a potenciál, pak jim dát počítače a nakonec i titul – jinak hovno. ..)
kchodl napsal Dnešní čerstvě vylíhnutý strojní inženýr neumí pořádně ani kreslit v AutoCADu (Catii, …). Pane kolego, nedivte se. Na vysoké školy vstupuje 60% populace. Za bolševika to bylo 16 nebo 17%. Tomuto podílu odpovídali studenti s IQ asi 120. Pro absolvování VŠ bylo třeba IQ aspoň 110 až 120, což mělo 40% populace. Pro dokončení střední školy stačilo IQ 90. Z toho plyne, že na vysokou školu vstupují studenti, kteří by měli za bolševika jen na střední školu. Univerzity jsou financovány podle počtu studentů, což motivuje protáhnout každého blbce k diplomu. Komunisté provozovali školství podle zásady, že každý dostane… Číst vice »
pokračování … Ani za totality nepřicházeli z vysokých škol studenti ideálně připraveni pro praxi. V jednom velkém strojírenském podniku s tisícovkou pracovníků ve vývoji nastupovalo každý rok asi 20 mladých inženýrů. Během roku nebo dvou se rozřadili. Někdo zůstal a po 5 létech z něho byl konstruktér, jiný šel dělat technika nebo vedoucího do výrobních provozů. Kde se teď může mladý inženýr zaučit? Ještě jednou opakuji, že školství zdevastovali všichni, kdo tady posledních 25 let vládli. Znám už penzistu, který studoval v Moskvě a pak po emigraci v USA. Dělal asistenta jednomu vykutálenému socanovi. Ten tvrdil, že náš parlament je… Číst vice »
mi stačí zdejší novo-absolvent nějaké strojní vysoké ( asi soukromé) , prý odborník na adiabatickou účinnost ( a další termodynamické děje) ve strojním podání, pro kterého je derivace ( integrace) španělská vesnice, tedy diferenciální analfabet – prý v systému kreditů byl dobrý na něco jiného, jako třebas dostat fabriku hravě do konkurzu…a lichva mu taky jde. ..)