Diskuze k článku


  • mirror • 8. listopadu 2014

    Nepřeji technickým katastrofám. Před krátkou dobou si v ČT liboval jakýsi zástupce české kosmické agentury, jak levně a spolehlivě může vypadat doprava nákladů a lidí do kosmu v režii privátu. Dával tím najevo, jak nehospodárná byla NASA. Doufám, že se mu personál agentury nyní za jeho zády posmívá, když se nechal zblbnout naší televizi, aby kvákal hlouposti.

  • Neználek • 8. listopadu 2014

    No ale NASA nehospodárná byla. Proto taky s raketoplánem skončila.

  • mirror • 8. listopadu 2014

    Neználek napsal
    Proto taky s raketoplánem skončila.

    Je spolehlivost a bezpečnost nehospodárná?

  • Neználek • 8. listopadu 2014

    Sojuz je spolehlivější, bezpečnější a levnější.

  • Béda • 8. listopadu 2014

    USA měly velké štěstí, že za pomoci dolaru mohli dát vědcům konkurencí nedostižné podmínky a prakticky je „ukrást“ z východu. Nyní se karta obrací. Jestli dolar klekne, klekne spolu s ním i technologický předstih USA. Navíc když velkou část know how v honbě za zisky americké firmy vyvezly ke konkurenci.

  • Neználek • 8. listopadu 2014

    Jste skvělý kronikář, Bédo. Ještě kdybyste tak zkusil odhadnout, kde v té době budeme my.

  • Béda • 8. listopadu 2014

    Neználek. To je poměrně obtížná otázka ale jak to tak sleduji tak nejspíš v ….. (autocenzura).

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    NASA trpí totální nefunkčností a předražením jako kterákoliv rozpočtová organizace. Platy inženýrů a vědců jsou hanebné (proti korporátní sféře), zatímco platy manažerů a všech možných podržtažků jsou závratné. Systém řízení projektů je úchylný. Challanger bouchnul při startu, protože raketové inženýry nikdo neposlouchal – pověřený managor jim bohorovně řekl „nasaďte si manažerský klobouk a všechno dobře dopadne“. Daný debil byl „expertem“ na krizovou komunikaci a řízení vědeckého výzkumu. Nad každým inženýrem byl posazen jeden takovýto vypatlaný cizopasník, další banda se starala o státní bezpečnost – hledala ruské agenty a komunisty. Skuteční pracovníci – vědci a inženýři – byli v NASA naprostí páriové.

    Proto vyšel „reinvent the rocket“ privátní výzkum levněji, ačkoliv museli všechno udělat znovu a na koleně.

    Raketa Antares od OSC je skvělá, protože extrémně levná. OSC je firma, která od 80. let vymýšlí neotřelá řešení, skupuje vojenské přebytky a věci do likvidace („šrot“), montuje to dohromady a ono to funguje. Takhle udělali raketu Pegasus pro malé satelity (do 450 kg), vypouštěnou z upraveného dopraváku ve výšce jako raketovou střelu (byla to ve skutečnosti modifikovaná raketová střela, výprodej mnoha částí – motoru atd.). Vyšlo to asi 20x levněji než normální raketa.

    Antares má motory NK-33 z ruského projektu letu na Měsíc, který byly 40 let zakonzervované ve skladu, po rozpadu Sojůzu je koupili za cenu šrotu, nechali zrenovovat v Dněpropetrovsku v OKB Južnoje (Ukrajina) za ukrajinské ceny.
    Dodnes jsou to jedny z nejlepších motorů na světě (předčí je jenom moderní konstrukce Merlin 1D od SpaceX).

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    (pokračování)

    Nad první stupeň z muzea dali druhý stupeň z výprodeje americké armády – původně první stupeň strategické rakety Minuteman III, likvidované v rámci odzbrojení. Skoupili za cenu likvidace. Předělali tomu trysku a řízení.

    Zbytek Antaresu je v podobném duchu. A funguje jim to výborně. Dosud dopravili na ISS již dvě nákladní lodě, mají smlouvu celkem na 8 letů (po 250 mil. dolarů každý).

    Žádné úsměšky nejsou na místě, je to výborně udělané. Občas jim to bouchne, to se nedá nic dělat – počítají s tím. Vše je to cena kontra spolehlivost. Taky s tím lidi nevozí a nikdy nebudou, náklady jsou nahraditelné a počítá se s tím, že budou ztraceny. Rozpočtoví zloději z NASA by to samé dělali několikrát dráž – se vším všudy 10x i více krát, je to prohnilá organizace odshora až dolů.

    Ohledně řvaní o privatizaci raketového výzkumu a provozu – to není na místě.
    Co takhle se podívat třeba na dávno privatizované zabezpečení všech nebojových úkolů západních armád – nejvíce v USA ?

    Firmu KBR, která dodávala do Vietnamské války 97% všeho nebojového (stavby, ubytování, jídlo, služby, dopravu, sklady, …) vlastnil jakýsi Johnson. Shodou okolností (a zázračně letící kulky v Dallasu) prezident USA. Žádný div, že se ta válka tak opatrně vlekla, byl to super kšeft.

    Dneska to samé dělá banda kolem Cheynyeho, hlavního jestřába a ministra obrany, jménem Haliburton.

    A vlastně, jde to ještě dále: dnes jsou i vojáci (mimo hlavní boj) komerční – Blackwater/Academi … ti tunelují rozpočet armády také velmi vesele.

    Proti tomu všemu je privatizace kosmických věcí úplně okrajová věc.

  • Béda • 8. listopadu 2014

    kchodl,

    Kritizujete rozpočtovky a argumentujete platy managerů v soukromé sféře. Přitom je dnes nad slunce jasnější, že v USA je korporátní systém. Politici jsou pouze placeným nástrojem korporací k prosazování jejich zájmů (vojensky, ekonomicky, politicky). Propojení obou sfér je jako u dvojčat. Pokud není regulace (třeba státní zájem, tajemství…) , soukromé firmy anebo konsorcia přeplatí a přetáhnou nejschopnější vědce k sobě. Faktem ale je že třeba konstruktéři v soukromém sektoru nemajéí takové široké vývojové a zkušební zázemí jako stát (často přetahiují vědce i s hotovým a odzkoušeným know how a na koleně spíchnou z nejlevnějších dostupných dílů alternativu. Samosebou nemají taková omezení a tak vysoká (třeba bezpečnostní) kritéria jako státní sféra. Jejich prvořadým zájmem je zisk. Nejkurioznější je když prodávají lety na Mars, půdu na Měsíci a podobně, přičemž pracháči, kteří nevědí co s penězi mají pramalou naději, že se svého majetku za svého života kdy dotknou, natožpak aby jej mohli užívat.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    A nakonec s Antaresu: protože zásoby motorů NK-33 brzy dojdou, firma vypsala již před lety konkurs na jiné. Protože amíci žádné takové nemají, ve finále byly dvě ruské korporace – Kuzněcov (původní výrobce NK-33, nabízel zcela modernizovaný typ) a Eněrgomaš (motory RD-193, což je nová konstrukce, vychází z RD-191 pro nejmodernější ruské rakety Angara). Vyhrál Eněrgomaš, takže v další generaci Antaresů bude RD-193.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    Beda:
    Přesně, plně souhlasím. Jen jsem psal o obřích platech manažerů v NASA.
    Je nutné tyhle věci mít pod demokratickou kontrolou (případně komerční kontrolou), protože jinak se do nákladů dá dát úplně všechno. To že je něco státní, ještě neznamená, že to netrpí ještě horšími neduhy než korporátní.

    Také souhlasím, že je hrozné, když se z veřejných peněz vlastně takto platí „hračky pro vyvolené“. Například u nás „vědecké“ výlety pod různými záminkami po celé planetě – napřiklad pro natočení dokumentárního filmu (zcela jistě neprodejného) o nějaké havěti v Botswaně. Rozpočet pro štáb, moderátora, „vědce“, logistiku, zabezpečené 60 milionů. Je to ještě věda ? Podle mě ne.

    A kolik stála státní výprava do Antarktidy ? Našli tam kus dinosaura, dosud neznámého.

    Je problém určit, co je hračka a co není. Třeba takový urychlovač částic v CERN. Large Hadron Collider. Stálo to nestvůrně peněz. Potřebuje běžný Pepa a Máňa něco vědět o tom, jak se rozpadají hadrony a co vyvádí Higgsovy bosony ?
    Potřebuje vynášet do vesmíru družice pro průzkum Marsu ?

    Problém je, že většina lidí tyhle věci nepotřebuje a vlastně ani neví nebo nepochopí, k čemu to všechno je a jak by jim to mohlo posloužit. Nemají na to inteligencí ani vzděláním. Takže vždy, i při skvělé regulaci, to budou „hračky pro vyvolené“.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    Beda:
    Ono nezáleží jestli se jedná o rozpočtovku nebo korporátní moloch. Všechno je to stejné, korporátní firmy se po pár desítkách let (tj. staré jako NASA) také mění v nestvůry, dělající všechno draze. Protože jsou také navázané na rozpočet a dolují rentu úplně stejně jako rozpočtovky. Je tam i podobně rozmělněná odpovědnost a rozhodování. I to přetahování hotových věcí z firmy ven (jako ze státního výzkumu do soukromého – tj. privatizace výsledků) se děje, z velké firmy do nově založené nebo prograsívnější, která lidi přeplatí (protože chce ukrást co dělali dlouhá léta za cizí peníze).
    I zlodějna přes outsourcing je úplně stejná. Když má ministerstvo stovku právníků, stejně všechno dělají externí firmy a kmenoví pracovníci z toho ještě berou „malé domů“. Stejně to funguje v korporacích.

    S těmi raketami to nakonec může dopadnout tak, že motory outsourcují Rusákům, výrobu raket Číňanům, vypouštění nějakým příhodným Zulukafrům na rovníku (kvůli zrychlení) a celý americký raketový výzkum skončí.

    V tom máte v odporu proti privatizaci raket pravdu. Vhodnější by bylo NASA zrušit a založit jinou státní agenturu s novými lidmi (vědce a rakeťáky přebrat).

  • zedd • 8. listopadu 2014

    Zdroj už nedohledám, ale znělo to docela smysluplně: Někdy v 70. letech se změnila organizační struktura NASA a hlavní slovo dostali „manageři“. Od té doby nastal úpadek jinak velmi výkonné agentury. V 80. a 90. letech ještě dobíhaly programy nastartované o dvě dekády dřív, ale nic nového se v podstatě nedělalo. S koncem východního bloku zmizel konkurenční tlak, nové vesmírné mocnosti o sobě začly pořádně dávat vědět až v novém tisíciletí. Obávám se, že těch třicet let nesmyslného útlumu NASA nepřežije. Aspoň né ve formě potřebné k obdobě programu Apollo.
    Pokud by šlo o jednu agenturu, je to smutné, ale vem to čert. Bohužel se stejnou cestou vydávají i západní univerzity – to je rána, která nás ohrožuje jako civilizaci.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    Zedd:
    Pěkně tu situaci popsal fyzik Richard Feynman – omylem ho dali coby starého pána nemocného rakovinou do vyšetřovací komise katastrofy Challangeru, pak se divili (chtěli ho tam jako neškodné křoví, aby mohli zakrýt ten bordel). Jednak objevil, čím to vzniklo, druhak si nedělal vrásky s tím všechno zveřejnit a ty poměry tam panující velmi jízlivě a sarkasticky popsat.
    Vyšlo najevo, že třeba dva raketoví inženýři, kteří chybu znali, protestovali proti startu za mrazivého počasí, napsali o tom několik zpráv (ty zmizely). Manažer „pro krizové řízení“ nad nimi, který jejich zprávy coby panikářství potřeštěných vědátorů ignoroval, byl proti nim debil s IQ houpacího koně, bral ovšem dvojnásobný plat za nic. Velké slovo v celém tom minitýmu (provoz těch urychlovacích stupňů) mělo několik psycholožek, kteří neustále všechny výkonné pracovníky buzerovali ohledně zásad týmové spolupráce, asertivity, agility výzkumu a jinými kokotinami, že skoro nemohli pracovat. Samozřejmě, tyhle harpyje měli opět vyšší platy než inženýři a vědci. U nich totiž bylo jasné, že tam pracují ze zájmu a z vědeckého a konstruktérského nadšení, takže se jim moc platit nemusí, stejně neodejdou, i když berou méně než (agenturní) uklizečka, která jim šůrovala laboratoře. Na jednoho vědce či technika tam bylo 15 lidí v manažerských, psychologických, personálních, finančních, prezentačních, propagačních atd. místech. Je jasné, že taková firma moc fungovat nemůže.

  • Béda • 8. listopadu 2014

    kchodl,

    tak mně napadá otázka motivace programu. Když jde o komerční program je to jasné. Motivací je zisk. Pokud jde o vesmírnou turistiku, je zajímavé, že se tohoto byznysu nechytí firmy jako Boeing, Lockheed. jestli ti není třeba kvůli vysoké rizikovosti a nejisté rentabilitě. Pokud jde o státní kosmické programy, i zde může být motivace různá. Může to být „úkol shůry“, dostihnout do určitého termínu konkurenci, splnit úkol do určitého výročí, resp. dokázat za každou cenu že politik, jeho strana splnil politický slib… V takových nákladných projektech jako je kosmický vývoj za normálních okolností platí víc než kde jinde (snad ještě v atomovém průmyslu – rakety, elektrárny, ponorky) „dvakrát měř“ (počítej, prověřuj, testuj) a pouze a s jistotou (i když určitá pravděpodobnost neúspěchu při tak složitých věcech existuje vždycky) řež!“ U soukromých podniků tohoto typu může jít třeba o uspěchání projektu z ekonomických důvodů. („Nemůžeme si dovolit u předplatitelů nejistotu, nemůžeme donekonečna testovat systém, protože se to prodraží, klesne ziskovost, akcionáři se naštvou…

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    (doplnění)
    A další věc, co tam psal Feynman, že tam byla dusivá atfosméra, protože celá ta banda nekvalifikovaných cizopasníků pásla po chybách a hledala mouchy na všem, ve snaze o kariérní vzestup. Když se něco nepovedlo, nešlo vůbec o to, chybu opravit a napříště se ji vyhnout, ale o hledání viníků a na koho to svalit. Výsledkem samozřejmě bylo totální ustrnutí, odmítání nových (a rizikových) řešení, prodlužování termínů výzkumu (aby se to určitě stihlo, za překročení termínu i když to mělo jiné důvody byla penalizace) a další známé nešvary. Také vědci raději nic moc šéfům neříkali, protože bylo jasné, že každá informace bude použita proti nim, navíc o všem rozhodovali diletanti, kteří o podstatě věci nic nevěděli. V celé NASA tak vlastně bylo několik nepřátelských táborů, které spolu skoro nekomunikovaly. Tohle jsou obvyklé věci v přemanažerovaných (zazmrdovaných) firmách. Viz. Dfense.

    Když takoví vědci a inženýři přešli třeba k Elonu Muskovi do SpaceX, byli štěstím bez sebe. Nešlo jen o platy, ale žádní manažerští dementi je nebuzerovali, neotravovalo je věčně personální ani bláznivé psycholožky, nemuseli zdůvodňovat každý prd a změny v projektech, … makali až se z nich kouřilo, výsledkem je nejlepší motor na světě ve své třídě Merlin 1D a výborně pojatá raketa Falcon.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    Beda:
    U těchto velmi obtížných věcí na hranici techniky je podstatnou věcí úplně jiná motivace než peníze. Dělají to velmi chytří lidé a žene je hlavně touha po poznání, překonání hranic, seberealizace, ješitnost, … dělali by to rádi i skoro zadarmo (jako u NASA), jen kdyby to bylo sociálně možné (každý musí někde bydlet, manželka chce jet na dovolenou, děti potřebují …). Zisk je důležitý, protože umožňuje ty věci vůbec dělat. Takový Musk do SpaceX nacpal neskutečně peněz, všechno to platil sám, dokud neměl raketu hotovou a nezískal smlouvy od NASA, tak mu to nepřineslo vůbec nic, jen problémy.
    Kupodivu i v Americe, kde jsou všichni vychováni k honbě za dolarem, to tak je, že zisk není hlavní motivace.

    Zatím to běží tak, že například OSC má za jeden start 250 milionů dolarů, při všech nákladech se dostali do plusu. Pokud Vás to zajímá, určitě jsou někde na netu jejich finanční zprávy – pokud vím, společnost která je financována ze státního, musí předkládat veřejné finanční zprávy a audity.

    Ty největší hráči, Boeing a další, do toho taky jdou. Ale jsou to obří korporace, molochy. To jest mají tam prakticky stejné problémy jako NASA. Všechno jim dlouho trvá, nemají rády riziko, jsou nepružné a díky vykrmenosti předraženými státními zakázkami nedokáží fungovat tak levně jak nově založené firmy.
    Když se podíváte na historii amerického kosmického výzkumu, uvidíte, že naprosto stejná situace byla v 60. letech – velké firmy dodaly strašný bastl Apollo 1, které bylo plná konstrukčních chyb, teprve když v tom uhořeli tři astronauti, tak příslušné oddělení firmy rozmetali na padrť a udělali to pořádně.

  • mirror • 8. listopadu 2014

    kchodl napsal
    Také souhlasím, že je hrozné, když se z veřejných peněz vlastně takto platí „hračky pro vyvolené“. Například u nás „vědecké“ výlety pod různými záminkami po celé planetě – napřiklad pro natočení dokumentárního filmu (zcela jistě neprodejného) o nějaké havěti v Botswaně. Rozpočet pro štáb, moderátora, „vědce“, logistiku, zabezpečené 60 milionů. Je to ještě věda ? Podle mě ne.

    Věda je internacionální. Je nutné vyměňovat informace pro vlastní poučení a autoritu vědy v ČR ve světě. Bez osobních kontaktů to nejde. Vy byste asi neplatil ani týdenní výjezd do Jižní Koreje na konferenci v oboru, který úzce souvisí s našim průmyslem? Kolegové ze západní Evropy a z anglicky mluvících zemí jezdí každý rok, my občas.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    Mirror:
    Vy jste to úplně překroutil. Psal jsem o několika výtečnících, kteří si udělali za peníze z grantu výlet do Afriky, celé to kryli dokumentárním filmem a pseudovýzkumem. Aby bylo jasno, nakonec na ně podali dokonce žalobu. Teď se čeká na soud, aby rozhodl, zda to byl skutečně trestný čin nebo ne.

    O žádném omezování kontaktů a výjezdů kamkoliv jsem nenapsal ani slov.

  • Sio • 8. listopadu 2014

    kchodl, Béda:
    Mluvíte mi z duše, byl tu zmíněn dfens. Ale ten, kdo přišel s těmi myšlenkami první byl Northscote Parkinson. Divím se, že jste nikdo nevzpomněli geniální Parkinsonův zákon, vaše diskuse je jeko jeden důkaz toho, co tam píše, nádherný příklad nesvisti. Kdo nečetl, velmi doporučuji.

  • bbb • 8. listopadu 2014

    kchodl napsal
    je hrozné, když se z veřejných peněz vlastně takto platí „hračky pro vyvolené“. Například u nás „vědecké“ výlety pod různými záminkami po celé planetě – napřiklad pro natočení dokumentárního filmu (zcela jistě neprodejného) o nějaké havěti v Botswaně. Rozpočet pro štáb, moderátora, „vědce“, logistiku, zabezpečené 60 milionů. Je to ještě věda ? Podle mě ne.

    A kolik stála státní výprava do Antarktidy ? Našli tam kus dinosaura, dosud neznámého.

    Je problém určit, co je hračka a co není. Třeba takový urychlovač částic v CERN. Large Hadron Collider. Stálo to nestvůrně peněz. Potřebuje běžný Pepa

    To vše lze obhajovat, ale plýtvání energií, ponejvíc pramenící v ropě – na výlety do kosmu – to je neobhajitelné. Ať už výlet na celý den, nebo skok na 6 minut beztíže. Platy ať jsou vysoké a ještě vyšší, ale k tomu příslušné daně. Jednoho udivilo, že vysoké válečné daně jako např. 80 % z příjmu byly v USA zrušeny až za Reagana a v GB za Thatcherové.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    S plýtváním energie „na výlety“, to je poněkud ekologistický argument, založený na víře. Ve skutečnosti je ropy dost (vzniká anabioticky ve velkých hloubkách), kromě toho rakety létají na kyslík-kerosen nebo kyslík-vodík. Kerosen (letecký petrolej) se dá vyrábět z ropy, zemního plynu, uhlí, … ale vzhledem k množství, kolik se prolétá letadly by tedy bylo jako první asi na místě, zakázat výlety letadlem, když už :-)

    S progresívním zdaněním souhlasím. Ale ještě důležitější by bylo zdanění zisků z kapitálu, který je dnes nezdaněn (nebo jen velmi málo a rovnou daní, třeba v USA je z burzy fixní daň 15%).

  • idiotronic • 9. listopadu 2014

    Kchodl má pravdu, že raketové motory nespotřebují naše zásoby ropy (nemyslím ty na rozhraní Česko-Slovensko-Rakousko) , na to stačí několik set milionů mopedů v Asii. Přesto je dobré uvést, že většinu váhy rakety tvoří paliva.
    A nejde jen o kerosen. V tichosti se do ČR stěhují technologie jako
    recyklace chloristanu amonného z vyřazených raket , aniž by si někdo lámal hlavu s tím, že dříve tuto práci prováděli v odlehlých neobydlených oblastech bez lidí a teď, když v ČR dojde k bezpříkladné explozi, za tři týdny se vláda jen pasivně diví. Bochemie odpověděla dotčeným vesnicím , že chloristan amonný n e n í nebezpečný, není výbušný. V tomto objevu jí patří světové prvenství.

  • Janus • 9. listopadu 2014

    Neználek tu prohlásil, že NASA skončila s raketoplánem neb byla marnotratná. Nic není vzdálenější pravdě. Raketoplán by produkt let 80. spíše však 70. (pamatujete kdy vybuchla Columbia?Já ano ukazovali to v ČST). Problém je jinde. Euro atlantická společnost najela od dob R.Regana na ekonomiku služeb. Budeme si prát nevzájím košile, chodit k holiči, chodit do restaurace a bude nám fajn. Rezignace na industrialní ekonomiku vede k opadnutí zájmu o industriální obory, k úpadku průmyslu. Začnou chybět kádry. Věk těch co rozumí technice se zvyšuje. Raketoplán skončil pro1. morální zastaralost,2. pro neznalost jeho obsluhy. I Rusové přiznávají, že ztratili jednu generaci raketových konstruktérů a ti mladí se musí vše učit znovu a nemá jim kdo zkušenosti předat. Proto trval vývoj Bulavy tak dlouho a vývoj nového kosmického nosiče se vleče. Nedávno jsem viděl dokument o stavbě britské ponorky na ČT2. Nejmladšímu dělníkovi tam bylo kolem 50.let. Stěžoval si že přes 10.let nepostavili jedinou loď a neměli učně, kterým by předali zkušenosti. I vysoké školy produkují zvláštní produkty. Máme u nás dvě čerstvé absolventky VŠE. Když se jich zeptám jak se počítají daně neví. O účetnictví také nic. Jedna studovala „Jak rozkrádat dotace EU“ a druhá je „Státní úředník-vysokoškolák“.

  • Neználek • 9. listopadu 2014

    Janus napsal
    Raketoplán skončil pro1. morální zastaralost,2. pro neznalost jeho obsluhy.

    Takže udržovat v provozu takový prostředek bylo velice nehospodárné.

  • kchodl • 9. listopadu 2014

    Janus:
    To je fakt. Přerušení kontinuity ve vývoji je katastrofa. Dobře je tohle vidět u Westinghouse na jaderných elektrárnách. Od 1979 (havárie Three Mile Islands) nepostavili do nedávna ani jednu, zavřeli dokonce jaderné obory na technických vysokých školách. Generace, od kterých se to mohli mladí naučit, vymřely. Proto od nich nic nebrat, WG je malér na kolečkách.

    Raketoplán byl nezastupitelný, protože ničím jiným se 20-ti tunová družice (třeba Hubble teleskop) zpátky na Zemi k opravě přivézt nedá. Ale americký raketoplán byl slepá cesta, měl hlavní motory přímo na sobě, takže výsledkem byly moc velké servisní náklady. Ruský Buran byl o dost vyspělejší – protože se poučili na neúspěchu Američanů. Rusáci na tom neměli hlavní motor, vynášení na orbit měla na starosti klasická raketa Eněrgija. Proto to vycházelo mnohem levněji. Myšlenka raketoplánů původně měla proklamovaný cíl zlevnit vynášení nákladů, což se (u Američanů) velmi nepovedlo. Neveřejný hlavní důvod bylo na obou stranách zbrojení – obě strany chtěly stavět kosmické zbraně (ačkoliv je to zakázáno) a na zásobování a servis raketoplány potřebovaly.

    S tím úpadkem technických oborů a obecně úrovně vysokých škol je to fakt. Mladí nic neumí. Paradoxní je, že zaměstnavatelům se zase zdá inženýr v 50-ti letech příliš starý. Což je způsobeno tím, že všude rozhodují idioti. Přitažlivost technických oborů je nulová, protože je to jednak velmi těžké, vyžaduje to následné celoživotní studium a ve společnosti promořené humanitně (ne)vzdělanými právníky, ekonomy, psychology, genderisty, … je jak černá ovce. I platově je na tom mnohem lépe třeba právník, nehledě na to, že technik či vědec musí celoživotně bojovat s blbci, kteří mu chtějí velet a často mají vyšší plat než on, ačkoliv nedělají a neumí proti němu nic.

  • fajt • 9. listopadu 2014

    kchodl napsal

    Janus:
    To je fakt. Přerušení kontinuity ve vývoji je katastrofa. Dobře je tohle vidět u Westinghouse na jaderných elektrárnách. Od 1979 (havárie Three Mile Islands) nepostavili do nedávna ani jednu, zavřeli dokonce jaderné obory na technických vysokých školách. Generace, od kterých se to mohli mladí naučit, vymřely. Proto od nich nic nebrat, WG je malér na kolečkách.

    Raketoplán byl nezastupitelný, protože ničím jiným se 20-ti tunová družice (třeba Hubble teleskop) zpátky na Zemi k opravě přivézt nedá. Ale americký raketoplán byl slepá cesta, měl hlavní motory přímo na sobě, takže výsledkem byly moc velké servisní náklady. Ruský Buran byl o dost vyspělejší – protože se poučili na neúspěchu Američanů. Rusáci na tom neměli hlavní motor, vynášení na orbit měla na starosti klasická raketa Eněrgija. Proto to vycházelo mnohem levněji. Myšlenka raketoplánů původně měla proklamovaný cíl zlevnit vynášení nákladů, což se (u Američanů) velmi nepovedlo. Neveřejný hlavní důvod bylo na obou stranách zbrojení – obě strany chtěly stavět kosmické zbraně (ačkoliv je to zakázáno) a na zásobování a servis raketoplány potřebovaly.

    S tím úpadkem technických oborů a obecně úrovně vysokých škol je to fakt. Mladí nic neumí. Paradoxní je, že zaměstnavatelům se zase zdá inženýr v 50-ti letech příliš starý. Což je způsobeno tím, že všude rozhodují idioti. Přitažlivost technických oborů je nulová, protože je to jednak velmi těžké, vyžaduje to následné celoživotní studium a ve společnosti promořené humanitně (ne)vzdělanými právníky, ekonomy, psychology, genderisty, … je jak černá ovce. I platově je na tom mnohem lépe třeba právník, nehledě na to, že technik či vědec musí celoživotně bojovat s blbci, kteří mu chtějí velet a často mají vyšší plat než on, ačkoliv nedělají a neumí proti němu nic.

    současného strojního ižu by ve vědomostech a dovednostech v oboru hravě překonal i tehdejší absolvent husákovské strojní učňovky – na ekonomku, VŠE, se chodilo z nouze a většinou děvčata, která plánovala kariéru podnikových účetních a pak rychlé mateřství. ..)

  • kchodl • 9. listopadu 2014

    fajt:
    Je to tak. Dnešní čerstvě vylíhnutý strojní inženýr neumí pořádně ani kreslit v AutoCADu (Catii, …). Matematicka tam strašně upadla … ti šikovnější umí alespoň trochu programovat nebo dělat web stránky. Ale samozřejmě jak kdo, jsou vyjímky. Tak 5% z ročníku je přímo skvělých, dalších 10% použitelných. Pro toho kdo chce jsou možnosti na dnešních školách proti minulosti nedozírné.

  • fajt • 9. listopadu 2014

    ty počítače bych jim na pár studijních let zakázal a zpátky k prknům a poctivým tužkám a tuším, všechny strojní normy prolistovat v tabulkách a poctivě zažít, pak do výroby a být po ruce všem, kteří budou tvořit jejich papírové výtvory, když to vědomostně, odborně a lidsky ustojí a firma uvidí i nějaký budoucí přínos a potenciál, pak jim dát počítače a nakonec i titul – jinak hovno. ..)

  • mirror • 9. listopadu 2014

    kchodl napsal
    Dnešní čerstvě vylíhnutý strojní inženýr neumí pořádně ani kreslit v AutoCADu (Catii, …).

    Pane kolego, nedivte se. Na vysoké školy vstupuje 60% populace. Za bolševika to bylo 16 nebo 17%. Tomuto podílu odpovídali studenti s IQ asi 120. Pro absolvování VŠ bylo třeba IQ aspoň 110 až 120, což mělo 40% populace. Pro dokončení střední školy stačilo IQ 90. Z toho plyne, že na vysokou školu vstupují studenti, kteří by měli za bolševika jen na střední školu. Univerzity jsou financovány podle počtu studentů, což motivuje protáhnout každého blbce k diplomu. Komunisté provozovali školství podle zásady, že každý dostane takové vzdělání, na které má schopnosti. Omluvily se popřevratové kriminální vlády (bez rozdílu všechny) za zločiny spáchané na školství? Dalším faktorem je zlehčování výuky matematiky. Kozatá kráva s mozkem slepice zrušila maturitu z matematiky. Ještě tak do roku 1995 šlo učit na univerzitě podle zápisu přednášek z matematiky, fyziky a dalších teoretických předmětů. Pak nastal sešup a muselo se slevovat. Spolužák, který učil matematiku na stavební fakultě ČVUT tvrdil, že jedničku dával tehdy, jestliže student dokázal vzorec pro počítaný příklad odvodit. Za demokracie na jedničku stačilo, aby si student u zkoušky na vzoreček vzpomněl.

  • mirror • 9. listopadu 2014

    pokračování …
    Ani za totality nepřicházeli z vysokých škol studenti ideálně připraveni pro praxi. V jednom velkém strojírenském podniku s tisícovkou pracovníků ve vývoji nastupovalo každý rok asi 20 mladých inženýrů. Během roku nebo dvou se rozřadili. Někdo zůstal a po 5 létech z něho byl konstruktér, jiný šel dělat technika nebo vedoucího do výrobních provozů. Kde se teď může mladý inženýr zaučit? Ještě jednou opakuji, že školství zdevastovali všichni, kdo tady posledních 25 let vládli. Znám už penzistu, který studoval v Moskvě a pak po emigraci v USA. Dělal asistenta jednomu vykutálenému socanovi. Ten tvrdil, že náš parlament je plný zkrachovalých inženýrů, kteří by se pro své mizerné schopnosti nemohli v privátu uživit.

  • fajt • 9. listopadu 2014

    mi stačí zdejší novo-absolvent nějaké strojní vysoké ( asi soukromé) , prý odborník na adiabatickou účinnost ( a další termodynamické děje) ve strojním podání, pro kterého je derivace ( integrace) španělská vesnice, tedy diferenciální analfabet – prý v systému kreditů byl dobrý na něco jiného, jako třebas dostat fabriku hravě do konkurzu…a lichva mu taky jde. ..)