ROZHOVOR Některé pořady veřejnoprávní televize naprosto cíleně vychovávají diváky k jedině „správnému“ názoru. Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Daniel Novák to mimo jiné dokládá na pořadu 168 hodin. Scénář je vesměs podobný, vybere se nějaká kauza a přizve několik spřízněných duší, které z prezidenta udělají škůdce národa. Upozorňuje také na to, že neobjektivita zpravodajství nespočívá jen v deformování informace, ale i v tom, že se některé informace vůbec neodvysílají.
Velkou pozornost vyvolalo vyjádření z prvního letošního zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k pořadu České televize Americká volební noc, podle něhož se provozovatel dopustil vícero porušení povinnosti ustanovení § 31 odstavce zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, podle něhož má poskytovat objektivní a vyvážené informace. Jak zmíněný pořad působil na vás osobně?
Předvolební kampaň loňských voleb prezidenta USA se svým průběhem vymykala tomu, na co jsme zde byli zvyklí minimálně v uplynulém půlstoletí, a to ať už jde o osobnosti obou kandidátů či o vlastní průběh americké volební kampaně. V Evropě, spíše preferující určitou politickou korektnost před otevřeným označováním problémů a jejich příčin, bylo většinově očekáváno vítězství předvídatelně vystupující Hillary Clintonové a tento náhled sdíleli podle mého osobního názoru i redaktoři České televize, což bylo patrné z jejich vyjadřování, formulování otázek a podobně. Podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona čís. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění změn – dále jen „zákon o vysílání“ – však měla Česká televize poskytovat objektivní a vyvážené informace, tak aby si diváci mohli svobodně vytvořit svůj vlastní názor. Vzhledem k tomu, že Americká volební noc byla do televizního programu zařazena jako zpravodajský pořad, bylo v jeho rámci navíc třeba v intencích ustanovení § 31 odst. 3 zákona o vysílání dbát na to, aby nebyla jednostranně zvýhodňována žádná ze stran volebního klání, a to tím spíše, že šlo o finální kandidáty obou soupeřících stran, vzešlé z primárních voleb a reprezentující politické názory – byť v tomto ohledu rozpolcené – americké veřejnosti.
Podle mého názoru není důležité, zda redaktoři České televize podlehli převažujícímu negativnímu mediálnímu obrazu Donalda Trumpa, či jestli šlo o vyjádření jejich vlastního pohledu; důležité je, že zpravodajství musí být striktně nezávislé a nepředpojaté. Na tom, že vysílání uvedené atributy – především v časných ranních hodinách dne 9. 11. 2016, v časovém úseku mezi třetí a osmou hodinou – postrádalo, se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání shodla jednomyslně a v tomto směru zaujala stanovisko shodné se stěžovateli. Za těchto okolností měla potom rada tři možnosti: buď Českou televizi podle ustanovení § 59 zákona o vysílání upozornit na porušení jejích zákonných povinností, nebo ji požádat podle ustanovení § 137 zákona čís. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění změn – dále jen „správní řád“ – o podání vysvětlení před případným zahájením správního řízení, popřípadě s ní zahájit správní řízení z moci úřední podle ustanovení § 46 správního řádu; z každé z uvedených možností pak pochopitelně vyplýval další postup ve věci. Rada se po analýze a diskusi nakonec jednomyslně shodla na upozornění, tedy v podstatě na nejméně důrazném vyjádření svého negativního hodnocení pořadu Americká volební noc. Je určitým paradoxem, že následně se redaktoři České televize obrátili dne 13. 1. 2017 na radu otevřeným dopisem, ve kterém naopak oni žádají radu o vysvětlení jejího rozhodnutí, tedy regulovaný subjekt se z vlastní vůle jakoby „prohodil“ s regulujícím subjektem; přitom – pokud je mi známo – je písemné vyhotovení upozornění rady dostatečně výstižné…
Celý článek najdete na Parlamentních listech
Stanův komentář: Zdá se, že nejsem sám, komu se zdá, že ČT není regulačním orgánem RRTV, ale že je tomu přesně naopak…
