Vytrestaný rusofob

Příběh pobytu ruského umělce (říkejme mu tak, když si sám tak chce říkat) Vorotkina a torza jeho skupiny (teď už vlastně rodiny) Vojna v Čechách je směšný, trapný i poučný zároveň. Pan Vorotkin byl v Praze nedávno zatčen, ovšem jak se ukázalo, nebylo to kvůli tomu, že na něj byl v Rusku vydán mezinárodní zatykač, ale proto, že kradl v obchodě. A nekradl proto, že by byl na útěku a neměl pro sebe a pro děti co do úst, ale kradl z principu (jak sám říká, „osvobozoval zboží od jeho ceny“). V Čechách také nebyl tou dobou první den a neutekl sem z Ruska, ale přicestoval z Vídně po té, co před tím cestoval po Evropě.

Nebýt toho extempore z krádeží, mohl si i nadále žít na morální i finanční kredit Romana Týce ze zprofanované české umělecké (říkejme jim tak, když si tak sami chtějí říkat) skupiny Ztohoven. A možná i přes to, kdyby nedal ten rozhovor do novin, ve kterém nejenom že nenadává na Rusko a na Putina, ale dokonce kritizuje Evropu a hlavně Česko. A to už Roman Týc nerozdýchal.

Pak se píše, že zklamaní a znechucení Češi se odvrací od ruského disidenta, ale já být Vorotkinem, tak se jako umělec zklamaně a zhnuseně odvrátím od Čechů, které nezajímá jiného než to, jestli s nimi plivu na Rusko a na Putina.

Celé to na mne působí dojmem, že dokud si Roman Týc, ale nejenom on, myslel, že Vorotkin je disident (a co by také jiného mohl být, že, když na něj byl v Rusku vydán zatykač, protože, jak velí světonázorová zkratka, v zemích jako Rusko, SSSR či ČSSR neexistuje kriminalita, ale pouze perzekvovaná opozice), udělal by pro něj první poslední a bylo mu úplně jedno, jaký je to vlastně člověk, ale v okamžiku, kdy se ukázalo, že to není kritik ruského režimu, ale provokatér, mystifikátor a vyžírka z přesvědčení, neudělá pro něj už vůbec nic a je úplně jedno, jaký je to člověk, i když se přes noc vůbec nezměnil.

Roman Týc si zkrátka naběhl na vidle přesvědčení, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel, přičemž to nepřátelství s nepřítelem vyhodnotil velmi zkratkovitě, až instinktivně. Možná, že kdyby se Roman Týc nenechal unést svojí rusofobií, mohl si ušetřit ostudu. Možná. Možná ale také, že člověku, který Vorotkinovy názory označí za „krajně levicové“, zřejmě proto, že vše, co se mu nelíbí a s čím nesouhlasí, je pro něj levicové, není pomoci.

Převzato z blogu Tribun

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
6 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Admirál
Admirál
4. 10. 2016 6:53

Tomu se lidově říká „šlápnout do hovna“. Velmi jsem se bavil, když jsem četl prohlášení, v němž se Vorotkyna zříká. Vyvrhli jej z lůna slušné kavárny. Vyvrhela jednoho.

Přitom se z něj dala vařit taková dobrá mediální polívčička. Jako ze staré slepice. Mediální kouzelníci museli být zděšení, když zjistili, co našlápli.

Od té doby je o Vorotkynovi ticho po pěšině.

Ví někdo, jak skončil?

Admirál
Admirál
4. 10. 2016 8:54

Dnes zrovna si čistí krampflek nějaký prchal. Tak nadějně to vypadalo…

Dělá chybu, když to rozmazává, „šlápneš li do hovna, tak se nevrť“.

Admirál
Admirál
4. 10. 2016 8:55

Admirál napsal

Dnes zrovna si čistí krampflek nějaký prchal. Tak nadějně to vypadalo…

Dělá chybu, když to rozmazává, „šlápneš li do hovna, tak se nevrť“.

Nějaký Prchal na Aktuálně.

cnemo
4. 10. 2016 15:20

A to mohl být Týce ještě rád, že jeho přítelkyni sestrčil mražené kuře do pussy:)

zamp1
zamp1
4. 10. 2016 15:41

cnemo napsal

A to mohl být Týce ještě rád, že jeho přítelkyni sestrčil mražené kuře do pussy:)

100 bodů!!! Takhle už jsem se dlouho nezasmál. :-D))))))))))

Sio
Sio
4. 10. 2016 19:17

„25 июня 1941 года, то есть спустя три дня после нападения Гитлера на Советский Союз, Д. Дэвис выступал с лекцией в Гарвардском университете. Его спросили, что бы он мог сказать о наличии в СССР «нацистской пятой колонны». Последовал короткий ответ: «Её больше не существует — все расстреляны» …“
***
После нападения нацистской Германии на СССР Дэвис заявил, что «мир будет удивлен размерами сопротивления, которое окажет Россия».
http://aloban75.livejournal.com/2292883.html