Vytrestaný rusofob

Příběh pobytu ruského umělce (říkejme mu tak, když si sám tak chce říkat) Vorotkina a torza jeho skupiny (teď už vlastně rodiny) Vojna v Čechách je směšný, trapný i poučný zároveň. Pan Vorotkin byl v Praze nedávno zatčen, ovšem jak se ukázalo, nebylo to kvůli tomu, že na něj byl v Rusku vydán mezinárodní zatykač, ale proto, že kradl v obchodě. A nekradl proto, že by byl na útěku a neměl pro sebe a pro děti co do úst, ale kradl z principu (jak sám říká, „osvobozoval zboží od jeho ceny“). V Čechách také nebyl tou dobou první den a neutekl sem z Ruska, ale přicestoval z Vídně po té, co před tím cestoval po Evropě.

Nebýt toho extempore z krádeží, mohl si i nadále žít na morální i finanční kredit Romana Týce ze zprofanované české umělecké (říkejme jim tak, když si tak sami chtějí říkat) skupiny Ztohoven. A možná i přes to, kdyby nedal ten rozhovor do novin, ve kterém nejenom že nenadává na Rusko a na Putina, ale dokonce kritizuje Evropu a hlavně Česko. A to už Roman Týc nerozdýchal.

Pak se píše, že zklamaní a znechucení Češi se odvrací od ruského disidenta, ale já být Vorotkinem, tak se jako umělec zklamaně a zhnuseně odvrátím od Čechů, které nezajímá jiného než to, jestli s nimi plivu na Rusko a na Putina.

Celé to na mne působí dojmem, že dokud si Roman Týc, ale nejenom on, myslel, že Vorotkin je disident (a co by také jiného mohl být, že, když na něj byl v Rusku vydán zatykač, protože, jak velí světonázorová zkratka, v zemích jako Rusko, SSSR či ČSSR neexistuje kriminalita, ale pouze perzekvovaná opozice), udělal by pro něj první poslední a bylo mu úplně jedno, jaký je to vlastně člověk, ale v okamžiku, kdy se ukázalo, že to není kritik ruského režimu, ale provokatér, mystifikátor a vyžírka z přesvědčení, neudělá pro něj už vůbec nic a je úplně jedno, jaký je to člověk, i když se přes noc vůbec nezměnil.

Roman Týc si zkrátka naběhl na vidle přesvědčení, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel, přičemž to nepřátelství s nepřítelem vyhodnotil velmi zkratkovitě, až instinktivně. Možná, že kdyby se Roman Týc nenechal unést svojí rusofobií, mohl si ušetřit ostudu. Možná. Možná ale také, že člověku, který Vorotkinovy názory označí za „krajně levicové“, zřejmě proto, že vše, co se mu nelíbí a s čím nesouhlasí, je pro něj levicové, není pomoci.

Převzato z blogu Tribun