TOPlist

Výuka dějepisu v roce 2020: Kdo nás osvobodil?

Reklama


Někdy možná ještě uslyšíte od vašich pomýlených rodičů, že naši vlast osvobodila nějaká „Rudá armáda“. Nemějte jim za zlé. Žili ještě v jiné době než vy, a pro samé chození do práce nemají čas číst nový dějepis, který máte před vámi.

Milé děti,

je začátek května a dnes si něco řekneme o osvobození naší země od nacistické okupace. Válka sice přišla z Deutschlandu, ale to není dnešní průmyslové Německo, které dává vaším tatínkům a maminkám desetihodinovou práci za minimální mzdu, aby byli šťastní a mohli si koupit každý rok nové boty, a vám každý třetí rok novou školní brašnu. Celá tato Velká válka byla dávno před velkým Neoliberálním Skokem, kdy jsem jako státní zaměstnanec přišla o důchod. Ale místo toho jsem dostala lístek na koncert tehdy ještě živého Karla Gotta. A velký Karel mi tu vstupenku také vlastnoručně podepsal, stejně jako všem ostatním miliónům pilně pracujících důchodců. A vy si milé děti ten lístek už budete muset koupit ze svého, protože nic není zadarmo.

A nyní k té Velké válce, která byla před tou dnešní Malou válkou. Tu jsme zatím nevyhráli, ale děláme, co můžeme. A pokud máte tatínka u Stalingradu a nemáte od něj zatím zprávy, tak na něj myslete, aby se zdravý a čilý vrátil zase domů, a mohl jít znovu do práce. Velká válka skončila 2. září 1945, kdy byl podepsán akt o kapitulaci Japonska. Tehdy to byla zvláštní země, která neposlouchala Velkého Bratra, a ten na jejich dvě velká města shodil atomové bomby. Japonci, kteří se nevypařili, ti pak podepsali příměří, a Velký Bratr této popletené zemi nezištně pomohl. Jak víte, dnes jejich tátové také bojují u Stalingradu s našimi tatínky za novou Neoliberální Demokracii. V Evropě byl 8. května 1945 podepsán Akt o bezpodmínečné kapitulaci nacistického Německa. Tehdejší pomýlené Německo zastavilo vojenské operace a německé ozbrojené síly se vzdaly Velkému Bratrovi.

Tak to bylo milé děti. Někdy možná ještě uslyšíte od vašich pomýlených rodičů, že naši vlast osvobodila nějaká „Rudá armáda“. Nemějte jim to za zlé. Žili ještě v jiné době než vy, kdy Neoliberalismus úplně nezvítězil a mysl lidí byla temná. Navíc pro samé chození do práce nemají čas číst nový dějepis, který máte před vámi. Pokud na tom budou trvat, tak jim trpělivě vysvětlete, jak to bylo doopravdy. Ať nemají zbytečné nepříjemnosti, doba je i tak dost zlá.

Už v roce 2016 napsal hlavní historický odborný časopis jménem Aktuálně.cz velmi důležitý článek nazvaný „Padli za Československo, ví to ale jen málokdo. Při osvobozování umíraly tisíce Poláků a Rumunů „. Najal si na to takovou skupinu lidí zvaných „historikové“. Dneska už tato sorta neexistuje, protože prý umřeli hlady. Ale buďte klidní, tento důležitý článek napsal zmíněný odborný web úplně sám, a nikdo mu přitom nepomáhal. Byla to významná práce a přinesla nové světlo do pravdivé historie Velké války.

Tento odborný web upozornil na to, že už tehdy existoval totalitní Sovětský svaz, který se změnil na dnešní totalitní Rusko. Ale nebyla žádná Rudá armáda, která by nás mohla osvobodit, jak někdy tvrdí vaši pomýlení rodiče. Místo ní na frontě bojovali a umírali tisíce Poláků, Rumunů, Tatarů, Čechů a Slováků. Zatím není úplně vyjasněno, kde vzali zbraně a kdo jim velel. Pokud vím z posledního oběžníku Ministerstva pravdy, zmíněný odborný web na tom pořád ještě pracuje a jistě brzy zveřejní další objevy. Ale už nyní je jasné, že velká část zbraní darovaných Polákům, Rumunům, Tatarům, Čechům a Slovákům pocházela od amerického Velkého bratra. Ten bohužel tehdy dal zbraně i těm barbarským Rusům, kteří také byli mezi vojsky Poláků, Rumunů, Tatarů, Čechů a Slováků. Velký americký neoliberální bratr se tehdy nad Rusy smiloval, aby nebyli úplně vyhubeni. Viděno dnešní tragickou bitvou u Stalingradu, to možná byla chyba, ale Neoliberálové jsou strašně hodní lidé, jak víte. Když ještě nebyla tato Malá válka, tak vašemu tatínkovi každý rok dávali jeden tovární oběd navíc, a k tomu dostal i americkou kokakolu. Tu opravdovou prosím, dovezenou z Ameriky, a k tomu také opravdový hamburger, také dovezený až z Ameriky.

Tato armáda Poláků, Rumunů, Tatarů, Čechů a Slováků dobyla docela velkou část našeho území, ale šlo jim to pomalu. Zato na druhé straně, když Velký bratr málem dobyl Berlín, se daly pohybu jeho legendární armády. Jistě tam také byli Siůxové, Apačové a dnes již vymřelí poslední Mohykáni. Tato armáda Neoliberálních Demokratů byla strašná a neporazitelná. Vždyť jste viděli ten poslední povinný školní film minulý týden. Na rozdíl od Poláků, Rumunů, Tatarů, Čechů a Slováků byla tato armáda pod jednotným vedením Velkého neoliberálního kapitalistického bratra. Pak je jasné, že ji nemohlo porazit vůbec nic, a nikdo. A tak to také bylo, milé děti. Tato velká Neoliberální armáda překročila dnes již neexistující hranici na Šumavě, a přešla až do Plzně. Když to nacisté v Praze viděli, tak uznali svůj omyl, a radostně běželi vzdát se této legendární armádě.

Výsledky mluví za vše. Vítězná Neoliberální armáda měla jen minimálně padlých. Jak všichni dobře víte, při osvobozování českého území padlo 116 Američanů, dalších 406 bylo raněných. Zato neorganizovaná armáda Poláků, Rumunů, Tatarů, Čechů a Slováků měla mrtvých mnohem více, protože osvobozovala naši zemi záhadným způsobem od východu na západ, místo aby postupovala opačně, což by udělal každý rozumný člověk. Při osvobozování ČSR celkem padlo na 144.000 tak zvaně „sovětských vojáků“. Ale dnes již víme, že to byli hlavně Poláci, Rumuni, Tataři, Češi a Slováci. Světlo a demokracie přece přicházejí ze Západu, a ne z Východu. Kdyby šli ti Poláci, Rumuni, Tataři, Češi a Slováci opačně, ušetřili by si mnohá trápení.

A proto dnes slavíme Den vítězství, i když dobře víme, že vítězství u Stalingradu zatím ještě dosaženo není. Ale maminka chodí dnem i nocí do práce, aby tatínek mrznoucí u tohoto hrozného města konečně dobyl pro Neoliberalismus i tu poslední baštu totalitarismu. Pak bude konečně mír. Pak zase budete chodit na brigády do místních korporátních podniků jen v sobotu, a maminka s tatínkem budou od desíti hodin večer opět doma, a to každý den.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 69 komentářů