Zákony relativity na jičínské a čínské železniční dráze

Psát o Číně je dnes dosti vošajslich. Pokud jde Čínu například v souvislosti s prezidentem, na rozjetí nenávistné kampaně se hodí každá vymyšlená kravina. V ostatních případech zachováváme důstojné mlčení hodné uvědomělých demokratů a nepříčetně nenadáváme. Výjimky se dopustily za peníze nás daňových poplatníků naše dráhy. Ruské rozvědky jsou všude. Operují spolu s čínskými komunisty v prostoru mezi všemi našimi železničními pražci.

V roce 2011, zatímco jsme u nás ostošest budovali vyspělou demokracii a ekonomiku, Čína dosáhla světového prvenství v délce 8.500 km tratí sítě vysokorychlostních vlaků (nad 300 km/hod.). V roce 2018 dosáhla délky 29.000 km. Plány do roku 2025 jsou o dalších 9.000 km navíc. Čína testuje vlaky s rychlostí až 1.000 km/hod. a pracuje na vlacích s nadzvukovou rychlostí 4.000 km/hod.

Tyto údaje jsem vyčetl reklamního magazínu ČD pro vás (2019/ročník 11) cestou vlakem z krajského města do Prahy v délce 144 km, a která trvala 2 hodiny a 40 minut. Měli jsme jen jednu výluku, protože to byl vysokorychlostní vlak.

Pamatuji si, že před nějakými 50 lety jezdila na stejné trati parní lokomotiva. Byla bez magnetických polštářů a cesta trvala 2 hodiny a 30 min. Vlak stavěl v každé hlavní stanici, nikoliv jen v jedné jako dnes (nepočítáme-li ovšem stanice spojené s výlukou). Digitální elektronika neexistovala, a u přejezdů byla obsluha, která klikou zvedala a spouštěla závory. Nepamatuji si, že by na nich docházelo ke srážkám s vozidly silniční dopravy. Nevím, proč jsme ustoupili od páry, když byla pro naše středověké podmínky mnohem lepší.

Zatímco český železniční sebevrah zoufale čeká, až se k němu kodrcající vlak pomalu připlazí, čínští sebevrahové mají nepoměrně větší štěstí. Než se pořádně postaví na koleje, mají to už dávno za sebou.

Cesty vlakem do Prahy pokládám za dobrodružné a ohledné časové délky jejich trvání za vědeckofantastické. Naše dráhy, to jsou stroje času, kterými se pohybujete do minulosti, kterou však nepoznáváte, neboť v šílené agónii blouzníte o vědeckotechnickém pokroku.

U nás by stačilo, kdyby vlaky jezdily rychlostí aspoň 150 km, a to před jejich úplným zrušením. Díky Rakousko-Uherské monarchii však musíme z úsporných důvodů až do úplného železničního zhroucení pořád jezdit vlakem. Sami bychom žádnou železniční síť nikdy nevybudovali. Jsem na pochybách, zda koněspřežná doprava nebyla rychlejší než dnešní vlaky? Naše vlaky jsou výlučně nostalgické. Výluky jsou na nich pravidlem.

Osobně jsem proti každé dopravě, a to mimo přemisťování plazením, chůzí, během a plaváním. U koňské dopravy bych udělal dočasnou výjimku, než by se aspoň někteří lidé vrátili nohama na zem. Ti ostatní radostně zhebnou v mimozemském digitálním prostoru. Je jim to tam mnohem milejší, než se bolestivě potácet na zdegenerovaných, křivých a plochách nohách.

České dráhy by měly ve svém magazínu psát o tom, kde mají dráhy ještě v horším stavu než u nás a nedráždit při výlukách cestující články o čínských vlacích jezdících nadzvukovou rychlostí. Jenomže je docela možné, že nikde horší železniční dopravu již nemají.

Nemyslete si, jak říkají v televizi, že čínští komunisté jsou úplní pitomci, kteří nechápou základní fyzikální zákony. Osobně se domnívám, že vyřešili problém dopravy na základě zákona relativity.

U čínských nadzvukových vlaků totiž nebudou jezdit vlaky v prostředí, ale prostředí kolem vlaků. Prostě si sednete do jejich vagonu, a svět kolem vás se rozjede na plné obrátky, a zastaví se tam, kde budete potřebovat. Čínské vlaky budou jezdit do budoucnosti, nikoliv jako ty naše jičínské do minulosti. Nebude v nich žádná možnost mít plné zuby nostalgie.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
idiotronic
16. 4. 2019 19:58

Autor sice nepíše, zda má na mysli Jičín nebo Nový Jičín (Starý Jičín nemá železnici) , ale oba Jičíny mají srovnatelně mizernou železnici. V Novém Jičíně
s radostí jedno nádraží zbourali a koleje dali do sběru. Obě nádraží nešlo železnicí propojit – krásná ukázka, jak tržní systém vyprodukoval zmetky, které přežily několik režimů.
Škoda, že jsme nevyznávali nějaké heslo, třeba jako ,,Sovětský svaz- náš vzor“, nebo podobné. To bychom měli už 38 let trať jako Moskva – Sankt-Petěrburg s maximálkou 200 km/h. Lokomotivy tam dodávala nějaká firma z Plzně, nemohu si vzpomenout na název.

Lena
Lena
17. 4. 2019 4:34

Autor nepochopil, nebo přímo neřekl, že naše dráhy nejsou určené k přepravě cestujících, ale k jejich okrádání a umořování. Naše dráhy jsou jedním ze způsobů národní sebevraždy. V tomto ohledu bychom se mohli zařadit k nejlepším na světě. A nikoliv soutěžením s ruskými nebo čínskými železnicemi. Chceme-li být první na světě, je nutné si vybrat kritéria soutěže v náš prospěch a nikoliv kritéria mnohonásobně silnějších soupeřů. Avšak my, synové a dcery, Jana Žižky z Trucnova na množsví hledíme a nepřátel se lekáme…

racek
racek
17. 4. 2019 19:50

Doporučuji si někdy pustit reportáže z číny od našeho krajana vystupujícího na youtube pod jménem čočík .. Jezdí po číně výhradně vlaky. Bohužel, je to pro nás něco jako scifi a budeme se stydět.. Vřele doporučuji. Je to vtipné, objektivní, se znalostí věci.

Lena
Lena
18. 4. 2019 5:32

V Číně jsem nebyla, dokonce ani v Jičíně. Mám pocit, jenom pocit, že tam je větší kapitalizmus než někde v Americe, a že proto ta Čína ty naše kapitalisty tak štve.

racek
racek
19. 4. 2019 18:35

No, jak v čem. Je fakt, že jakési začátky státní penze se začínají zavádět až v posledních letech a vysoké školy vyjma stipendií jsou placené. Ovšem číňané si s tím dovedou poradit, jednak jsou skromní, jednak velice spořiví a jednak rodiné vztahy řeší třeba studia nadaných příslušníků a zajištění rodičů a příbuzných ve stáří. Číňané jsou dobře oblečení, mládež módne, viditelně se radují ze života a takoví důchodci na zájezdech jsou opravdu roztomilí. Starci se scházejí v parcích, hrají Mah jong či mastí karty a v altánech zpívají společně revoluční písně. A mladí se přidávají. No, všude docela pořádek …… Číst vice »