Diskuze k článku


  • Gatta • 18. srpna 2017

    – A nebylo něco takového zde za socíku, kdy se fabriky stavěly tam kde bylo potřeba zaměstnat lidi?
    – Každé centrum moci má zájem o imigranty – pracovité, levné a pokud možno neviditelné. To by jinak i ty škaredé a málo placené práce museli dělat ti lidi z centra – a Sorry jako … Kdo by v Anglii trhal jahody? Nebo u nás dělal v sadech, vinohradech či na stavbách? Za ty peníze …
    – A vlastně, já tomu vůbec nerozumím – 27 let nás odborníci všech oborů a politici všech stran přesvědčují: ,- že jsme málo mobilní a flexibilní, že hloupě lpíme na jakémsi místu kde žijeme, že nejméně dojíždíme za prací … to v Japonsku … Jo a taky že jsme hloupí, protože jsme jako lidi i jako stát málo zadlužení, ani ne polovičně jako naši vyspělí sousedi a náš zaoceánský vzor. A sotva je začneme ve všem dohánět, tak zase špatně …

    Ale jo tu už dobré – Zaorálek zvedne minimální mzdy, že i Němci sem budou jezdit makat na třídičku odpadů a Mittal v Ostravě určitě půjde do sebe, zastydí se a něco s tím regionem provede. Přeci dividendy a zisky nejsou vše a akcionáři si pár roků počkají …

  • jogín • 18. srpna 2017

    Centralizace zvyšuje výkon, jenže odsud až pocuď. Stačí se podívat na dálnici Praha-Brno. Rychlost i kapacita dopravy stoupla, jenže denně jsou zácpy. Byl ideál jedna fabrika na RVHP, ale když vyhořela rozvodna, třeba těsnění nebyla nikde. Totéž je o cenách a monopolech či oligopolech. Ekonomové by se měli pokoušet najít optimum a nehrát tolik na výhodu z rozsahu, obyčejně to končí obráceně.

  • Petrpavel • 18. srpna 2017

    Má pravdu Tribun, bylo by lepší aby výrobní podniky šly za lidmi a ne naopak. Aby příchozí Moravané a Slezané (a Slováci) nevládli svým spoluobčanům z Prahy – byla by dobrá decentralizace moci, samozřejmě s patřičnou kontrolou a vyvozením odpovědnosti aby nevládli navěky jako nyní starostové-gubernátoři.
    Nojo, jenomže naše nectěné volyčstvo volí stále stejně stále stejné systémové strany a hnutí.
    Takže o socialistickém plánování a demokratickém centralismu se nám může jen zdát.

  • jaroslav tichy • 19. srpna 2017

    Práce by skutečně měla chodit za lidmi a nikoliv naopak, jak jsme toho (spolu s negativními průvodními jevy) svědky dnes. Na doporučení (či příkaz?) jsme změnili ekonomický model podle washingtonského konsensu z počátku 90. let a přešli jsme na model „levné práce“ a podtržené vlastní měny. Stačí připomenout M.Topolánka, jak měl před pár lety hlavní starost, že nejsme stále ještě dostatečně konkurenceschopní z hlediska nízké ceny práce. Že pak lidé nebudou mít za co nakupovat výrobky, nikoho z těch „odborníků“ nenapadlo nebo jim to bylo jedno. Přijatý ekonomický model se vyčerpal, transformační polštáře (jak to svého času vzletně nazýval V. Klaus) jsou pryč, mizérie z toho plynoucí zůstala. A jak ji chce řešit někdo, kdo dodnes nepochopil její příčiny? Bez jejich prvotního odstranění nelze řešit ani následky. Krom toho může a musí ji řešit stát, nečekejme to od různých zahraničních firem, které se snaží stavět nové provozy výlučně podél dálnic. Jenže k tomu všemu potřebujeme silný stát a vládu, která je připravena a schopna takového úkolu se s úspěchem zhostit. Budeme schopni si zvolit strany s programem potřebným pro tyto kroky? Dostali jsme se totiž z pozice kvalifikovaného výrobce do pozice kolonie s nízkou přidanou hodnotou našich výrobků či spíše jen vyráběných součástí či dokonce jen s prací ve mzdě v různých montovnách. Pokud zůstaneme v EU, nic se na tom nezmění. mají nás tam, kde potřebovali. Znamená to komplexní systémovou změnu, kterou prosazuje Aliance národních sil. Znamená to konec montovnám a návrat k výrobě vlastních finálních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, které si budeme zase prodávat sami tak, aby zisk z práce našich lidí zůstával u nás doma. A co naši občané? Budou schopni takový program podpořit nebo budou volit „tradičně“ a pak zase jen nadávat?

  • idiotronic • 19. srpna 2017

    jaroslav tichy napsal
    nejsme stále ještě dostatečně konkurenceschopní z hlediska nízké ceny

    M. Topolánek v cenové konkurenci obstál. Jeho kniha Co si myslí Topolánek
    (CEVRO 2005) je k dostání za 5 korun ve veřejné knihovně. Perfektní technický stav, patrně ji nikdo doposud neotevřel. Tento pán inicioval řadu dlouhodobých změn, například v pracovním zákonodárství. Pokud se týká (jistě správného) záměru vyrábět produkci s vyšší přidanou hodnotou, pak si pamatuji na lidi, kteří zbohatli v 90. létech na stloukání europalet, později pak vláda podpořila výstavbu fabriky na zelené louce Philips v Hranicích na Moravě, která byla chybná po všech stránkách a před několika roky v Bruntále firma Osram zkoušela zavádět výrobu wolframových drátů a žárovek přesně v době, kdy se začaly prosazovat LED diody (nejbližší výroba v Řezně (Regensburg)). Napřed
    ale padla výroba wolframu a žárovek v tuzemsku.
    SBOR ROPUCH ZPÍVÁ REKVIEM, JSME S NIMI NA PRAMENI
    (KAREL KRYL)

  • Alena • 19. srpna 2017

    chybou je i špatný systém státní správy, a to ze dvou důvodů. Jednak nezohledňuje staré zemské hranice Čech a Moravy, jednak je předražený a nevýkonný. Přirozeným centrem Čech je Praha, o tom žádná.
    Na Moravě ale chcípl pes a aktivnější občané se opravdu přesunují do Prahy.
    Přitom trojúhelník významných měst Brno-Bratislava- Budapešť ( tedy centrum Velkomoravské říše)bude jednou vzkříšen a hospodářsky nabude na významu. Ale přes špatný systém státní správy budou velká města mohutnět nadále, i kdyby proběhla pozitivní změna v státoprávním uspořádání.. Důvodem je nesoběstačnost zemědělská, a diktát velkých korporací.

  • Alena • 19. srpna 2017

    ostatně, až se definitivně zařadíme v rámci vícerychlostní Evropy k Německu, bude naráz po problému. Česko zanikne a převezmeme německý správní systém. Vzniknou tři nové spolkové německé země- Čechy, Morava a Sudety.
    Nikdo ani necekne, stejně jako za protektorátu ,kdy nám byla nadirigována jízda vpravo

  • fajt • 19. srpna 2017

    Alena napsal
    Alena

    pokud se tak stane ( a vše nasvědčuje, že jo), pak to s tím českým národovectvím a českými zájmy nebylo nikdy tak žhavé a opravdové – já mam už dávno jasné, venku švejka rubu, co se do něj vejde a tady ho totálně ignoruju. ..)

  • Alena • 19. srpna 2017

    fajt napsal
    pokud se tak stane ( a vše nasvědčuje, že jo), pak to s tím českým národovectvím a českými zájmy nebylo nikdy tak žhavé a opravdové – já mam už dávno jasné, venku švejka rubu, co se do něj vejde a tady ho totálně ignoruju. ..)

    jo, je to tak
    jsou čestné výjimky, ale opravdu marginální. Stačí srovnávat s Poláky. Češi nejsou vlastenci. Až k tomu přibude multikulti vzdělávání, pak se ty zbytky Čechů budou za své vlastenectví stydět a nebudou ho prezentovat na veřejnosti

  • peter. • 19. srpna 2017

    Možno by bolo lepšie,keby sa názov článku preformuloval na:
    “ Čo je potrebné urobiť,aby sa zastavila ekonomická migrácia?“A keď postavíme otázku takto,tak jedinou odpoveďou na ňu môže byť len „Vrátiť Československo hospodársky do pôvodného stavu,pred rok 1989.
    Lebo keď od čísla 5,4 milióna obyvateľov odpočítam 1,2 mil.dôchodcov 1,5 mil.mládeže (deti a študujúca mládež),okolo 0,7 mil.nezamestnaných + sociálne odkázaných na podporu štátu,ľudí platených štátom(št.správa,armáda,učitelia,lekári…a bohvie koho ešte štát platí) a 0,5 mil.ľudí ktorí odišli robiť na chlieb do zahraničia,tak veľa možností ako zastaviť ekonomickú migráciu veru nemáme.
    „Tučnie“ len Bratislava a v ČR pravdepodobne Praha.

  • idiotronic • 20. srpna 2017

    peter. napsal
    „Vrátiť Československo hospodársky do pôvodného stavu,pred rok 1989.

    Kdybych to psal před 20 léty, řekl bych, že je to jako vrátit Drážďany a Frauenkirch před rok 1945. Ale jsem k smíchu. Když se natáčel v Německu film s dějem z roku 1989, po modernizaci drážďanského nádraží v devadesátých létech museli ,,autentické“
    scény točit v Plzni, kde úprava na vzhled ,,1989″ byla jednodušší. Pamatuji se na to, protože tolik úplně mírumilovných policajtů se štíty v helmách a pendreky v rukou jsem nikdy neviděl (točilo se až po nočním uzavření nádraží). A Frauenkirch vstal z mrtvých. V Německu.
    V Plzni jsou ještě proluky po americkém bombardování. (mimochodem: plzeňské nádraží bylo srovnáno (1945) se zemí, drážďanské bylo zachováno- to jsou paradoxy!)

  • fajt • 20. srpna 2017

    Alena napsal
    jo, je to tak
    jsou čestné výjimky, ale opravdu marginální. Stačí srovnávat s Poláky. Češi nejsou vlastenci. Až k tomu přibude multikulti vzdělávání, pak se ty zbytky Čechů budou za své vlastenectví stydět a nebudou ho prezentovat na veřejnosti

    těch tři sta let pod habsburky a před tím podřadná existence v holy říši středověkých upalovačů v podstatě původní slovany v kotlině zahlušila, zbyli pouze knechti a jakýsi podivný pelmel ( což by nemuselo být nic špatného, kdyby tihle ořechové věděli, co chcou a pak i za to pořádně i vzali ), který byl ( a je) ohebný jak arabská guma ( a přilepí se na každou holinku, která je pěkně zašlápne ), tohle není národ , ale pouhý dav, který má jenom osobní nezdravou flexibilitu a vidinu ještě jedné jitrnice za každého nečasu – ale neřeším to, beru to na vědomí a podle toho taky s divochy při jejich nekonečné honbě za snadnou jitrnici v reálu jednám. ..)

  • idiotronic • 21. srpna 2017

    Nesnažte se předpovídat budoucnost 40 let dopředu. Přivandrovalá šlechta,která
    Čechům na základě nařízení Marie-Theresie objednala učitele v němčině se upřímně divila,kde se tolik Čechů bere a co že to vlastně chtějí. Jen rakouští fízlové dobře věděli,že proti Rakousku existuje opozice a několik protirakousky laděných českých politiků vystihlo vhodný okamžik a dokázalo si poradit se založením vlastního státu a jeho obhajobou vůči (všem nenávistně naladěným) sousedům jak během, tak i po druhé světové. Asi posledním československým politikem byl Lubomír Štrougal, který rozuměl vedení státu, včetně jednání s gaunery,kterým běžely promlčecí lhůty za činnost v době druhé světové války. Další garnitury (Husák-Biĺak) odvozovaly
    (nesprávně) existenci Československa od existence SSSR , což si vynutil protičeskoslovenský vojenský zásah zemí Varšavské smlouvy a SSSR (tam hlasoval proti zásahu Kosygin a Brežněv, byli ovšem v menšině) . Zásah vyvolal emigrační vlnu a ochromil vnitřní politiku ČSSR.Měl i mezinárodní ohlas se sympatiemi na straně ČSSR.
    Naděje zůstává,církev římsko-katolická sice získala majetek, ale vliv na veřejnost mizí. Veřejnost, uslyší-li někdy, bude to na něco jiného, než na volání prelátů, kteří po převratu poztráceli zbytek autority. Vývoj posledních deseti let ČR také nikdo nedokázal předpovědět, navzdory gigantickému pokroku informatiky.