Diskuze k článku


  • duro trulo • 16. ledna 2015

    Komentář od Ďura Trula:
    Ten starý člověk popsal naprosto přesně historii zemědělské výroby a její sociopolitické pozadí v průběhu dvou staletí. Obdivně smekám za takový intelektuální výkon, hodný akademika, ikdyž pramenící od obyčejného rolníka!! Jane díky Ti!! Pravda má velkou šanci zvítězit i nad havloidy, katolíky, židy , fašisty, nacisty a ostatní korporátněúžernickou pakáží!!!!

  • Irena • 16. ledna 2015

    Díky za článek.

  • PPK • 16. ledna 2015

    Zajisté je hodno pozornosti i v zemědělství, jak se co dělá a kdo to dělá. Jenže, ještě větší pozornosti je hodno, jakou spokojenost či nespokojenost to způsobí u lidí, kteří v tom zemědělství pracují. Můj strýc měl po roce 1945 nejprve vlastní 15-ti hektarové hospodářství, měl dva koně a 6 krav a jeho celá rodina, včetně dědouška, babičky a dětí po léta na tom statku dřeli a nikdy pro ně neexistovala dovolená. Pak se stali zaměstnanci státního statku, v klidu si doma dál pěstovali a sklízeli zahradu, obstarávali včely, na dvoře měli dál slepice a kachny, každý rok si vykrmili prase. Chlév si po čase přestavěli na garáž a začali jezdit autem k moři do Bulharska na dovolenou.

    Ano, ta pole jim stát tehdy fakticky vzal, to je pravda. Ale pokud vím, oni byli přitom spokojeni a vůbec jim to nevadilo, protože se zbavili dřiny, i když tzv. „na vlastním“. Jak bylo vidět, tak tehdy pro mého strýce a jeho rodinu byl nejdůležitějším ten VÝSLEDEK tehdejšího vládního rozhodnutí, kdy probíhala ona známá kolektivizace a socializace vesnic a vůbec ne to, jak to po létech nějaký demokraticko tržní havlovský či klausovský politolog možná dodatečně pojmenuje.

    Pokud jde o falešnou církevní kvazirestituční majetkovou rozkrádací vlastizradu, tak jednou v budoucnu ty pověstné boží mlýny její původce jistě také spravedlivě semelou. A bude k tomu stačit jen plynutí času, které ukáže neschopnost kněží, jinak než spekulativně s tím majetkem nakládat a na státu se přiživovat. Jenže, každému pochopení nějaké politické krádeže u současné naivní mladé generace musí předcházet poznání, které vždy plyne z nějaké trpké zkušenosti.

    Pane Kadubče, zasloužíte si za svou velmi pravdivou osvětu pochvalu. Jsem zvědav, zda někdo ze zdejších radikálních diskutérů bude toho ocenění schopen.

  • envi • 16. ledna 2015

    K posouzení zemědělství za socialismu a teď doporučuji knihu „České zemědělství očima těch, kteří u toho byli“. Dnes se dosahuje vyšších výnosů jen za cenu drancování půdy, která aby měla výnos, je nadměrně ošetřována chemickými ropnými hnojivy a pesticidy. Výsledkem jsou zničená půda a nekvalitní potraviny se zlomkem vitamínů a zdraví potřebných látek. Dnešní zemědělství je neudržitelné a kdyby se zastavil dovoz potravin, umřeme hlady. A to nemluvíme o drastickém úbytku nenahraditelné orné půdy kvůli developerským projektům.

  • Béda • 16. ledna 2015

    Velký dík a uznání panu Umlaufovi za popsání historie venkova.

  • Aleš • 16. ledna 2015

    Díky jak za článek, tak komentáře. Pěkně rezonuje s vyprávěními mého tchána, který po vysídlení z německého vojenského prostoru na Drahanské vrchovině se v roce 1946 stal soukromě hospodařícím rolníkem a pak rád vstoupil do JZD, kde pracoval až do důchodu. Jen zopakuji důležité pro dnešek, že dnešní úroveň technologií by klidně mohla znamenat jak potravinovou soběstačnost, tak vyšší zaměstnanost v sektoru, tak ohleduplnější zemědělství (i lesnictví) pro prostředí a kvalitnější potraviny, tak smysluplnější a pohodovější život obyvatelstva venkova. Nic z toho nemusíme obětovat. Obětovat se musí pohodlnost někoho jiného a stereotypy myšlení…
    Jediné, co se mi moc nezamlouvalo to omlouvání Dolejšího jako postmodernisty. Tento filozofický směr tu není náhodou. Je příčinou i nástrojem věčné naivity a účelové slepoty a hluchoty. Přirovnávám ho k zákeřně kamuflovanému satanismu.
    Zemědělství je mnohem důležitějším sektorem, než si liberálové a je jedno, zda klausovského či havlovského ražení, dokážou připustit. Na rozcestí je, ale bylo by kardinální chybou si nechat vnutit, že si musí vybrat jednu ze dvou cest. Družstevní zemědělství by mohlo být zajímovou formou, která by i z ekonomického hlediska byl přínos (Švihlíková). Ale není pro každého a pro všechny podmínky. Ať jsou i různí malí farmáři nebo klidně i firmy. Důležité bude začít ovlivňovat finanční toky. Prachy ze zemědělství nesmí končit v kapsách manažerů Kauflandů, Lídlů apod. či dokonce v kapsách manažerů a akcionářů Agrofertu a jeho dceřiných společností. Ani nesmíme platit z našich kapes dotační podvody či nesmyslné projekty, které se tu snažíme popisovat dlouhodobě např. s Martinem bez taky m.

  • Aleš • 16. ledna 2015

    developer je pro mne totéž co terorista

  • Bety • 16. ledna 2015

    Předpokládám, že s dotacemi je to jako se vším ostatním. T.j. Česká republika odešle dejme tomu 3O miliard, jak píše pan kadubec, a měla by dostat 32. Pan Schwarzenberg a spol. spolknou dejme tomu polovinu. Dalších 2O procent po byrokratickém martyriu možná dostanou i nějací skutečně potřební. A zbytek zůstane EU, protože „projekty nebyly dost kvalitní, žadatel měl špatně vyplněné papíry apodobně. Takže ČR opět nevyčerpá evropské dotace, ale odeslané prachy do Bruselu se samozřejmě nevrátí. Možná je to jinak, třeba mne někdo opraví, ale takhle si to představuji.

  • Nerevar • 16. ledna 2015

    K poslední větě článku: Neoliberálové po léta hledají cestu zpět, do feudalismu. Češi našli zkratku.

  • Svoboda • 16. ledna 2015

    „v Anglii, patří většina půdy několika landlordům, velice zajímavé je čtení, jak ke svým obrovským plochám půdy přišli“

    No a bude to čtení ? Třeba jako druhý díl článku ? Já si teď namátkou vzpomínám akorát na film „1066 Historie psaná krví“, kde je na konci mj. zmínka o obrovské ( snad šedesátiprocentní ) rozloze země, kterou dodnes vlastní potomci tehdejších nájezdníků, Normanů…

  • Svoboda • 16. ledna 2015

    Aleš napsal

    developer je pro mne totéž co terorista

    S tím musím chtě nechtě souhlasit…

  • Petrpavel • 16. ledna 2015

    Můj blízký příbuzný vstoupil do družstva v polovině šedesátých let, v době kdy už měl více než důchodový věk, a nikdy tam nemusel pracovat. Do té doby hospodařil, pravda byl to malorolník, bez problémů soukromě.
    Jak to komentoval? Komunisti mi vzali dřinu, a dali důchod a naturálie! Důchodu si užíval pěkných třicet let :-) .

  • peter. • 16. ledna 2015

    Bol som pri tom,keď sa staré a zaostalé družstvá s nízkymi výnosmi a ešte nižšou úžitkovosťou hosp.zvierat začali v druhej polovici 70 – tich rokov postupne meniť na dobre hospodáriace poľnohospodárske podniky.Mohol by som písať o tom,ako dobre sa začalo dariť ľuďom na dedinách,ale ten kto tú dobu žil,ten to nepotrebuje a ten,kto nikdy nevytiahol päty z mesta, bude stále hovoriť o tom ako komunisti okradli roľníkov o všemožných nedostatkoch na družstvách,bude kritizovať F.Čubu a jeho Slušovice aj keď kravu videl len z idúceho auta.Pre tých,čo chcú vedieť ako sa žilo na dedine doporučujem,aby si zašli na dedinu niekde do horskej alebo podhorskej oblasti.Žijú tam ešte ľudia,ktorí zažili združstevňovanie,rozvoj družstiev v socializme aj jeho úpadok v slobode a demokracii.Poznám človeka,ktorého otec bol tým čo sa nazývalo kulak.Po združstevnení jeho majetku sa s tým nikdy nezmieril a hneď po revolúcii keď mu vrátili jeho pôdu a všetko na čo mal nárok,začal gazdovať.Po piatich rokoch som ho navštívil a zhrozil som sa,lebo väčší svinčík v maštali som nevidel,a to ako nadojené mlieko uskladňoval v skleniciach a rôznych hrncoch…hnus.Tak som sa ho opýtal čo sa stalo,lebo mal povesť dobrého gazdu.Povedal mi :Viete pán doktor,dobrý gazda musel voľakedy uživiť osem ľudí v meste.A ja dnes robím ako otrok a neuživím ani seba a svoju rodinu.A dodal ešte.Už nikdy sa nebude mať sedliak tak dobre,ako sa mal za komunistu.

  • ray • 16. ledna 2015

    Ano, pomohli si bezzemci nebo malorolníci, ale ti co měli větší majetky, ti si tedy rozhodně nepomohli!

  • peter. • 16. ledna 2015

    Ešte ku tým dotáciám.Neviem ako je to v Česku,ale u nás žije väčšina tzv.podnikateľov v poľnohospodárstve z toho,že majú stádo kráv,ktoré sú zasušené a nedoja a rozsiahle často neobrobené lány pôdy.Dostávajú od štátu dotáciu na každú tzv veľkú dobytčiu jednotku a na každý hektár tej pôdy(väčšinou prenajatej od vlastníkov),ktorú by mal dva krát do roka pokosiť( ale kto by to kontroloval že?)Takže nemusí robiť nič,len brať od štátu peniaze.A ja sa pamätám,keď išiel krajský tajomník strany autom a uvidel niekde neobrobený kus zeme tak z toho urobil dotyčnému predsedovi družstva taký škandál,že ten bol rád,keď to bez úhony prežil.

  • Petrpavel • 16. ledna 2015

    rayi, vaše tvrzení „Ano, pomohli si bezzemci nebo malorolníci, ale ti co měli větší majetky, ti si tedy rozhodně nepomohli!“ je pravdivé. Kolik bylo bezzemků a malorolníků, a kolik těch s většími majetky? Měli ti „s většími majetky “ po združstevňování bídu a hlad takové jako měli před ním ti bezzemci? Takhle si klade otázky lidský socialismus. Vaše tvrzení s vykřičníkem je tvrzením doktríny nelidského kapitalismu. Ano, různé vidění světa. Volby u nás zatím říkají, že většina dává za pravdu vám. Pro mě bohužel. Ale to postesknutí je tak všechno co s tím mohu dělat. A to ještě ta zmínka o volbách je jen teoretická, i kdyby vyhráli s 90 % komunisti, „bratrská“ pomoc EU a NATO by tu byla cobydup a …

  • idiotronic • 17. ledna 2015

    Béda:Autor-Jan-Kadubec-je-emeritní-učitel,školník,ředitel-jednotřídky-v-jedné-
    osobě.Souhlasím,že-to-napsal-geniálně.
    Na-západě-státu-jsou-k-vidění-pole-oseté,,Luxovou-směsí“.Jsou-to-rostlinná-společenstva,která-se-ustaví-na-plochách,ležících-ladem.To-ovšem-nevylučuje,
    že-na-ně-někdo-pobírá-dotace.

  • Béda • 17. ledna 2015

    Omluva: uznání jsem omylem vyjádřil panu Umlaufovi. Patří panu Kadubcovi – z vyprávění rodičů i z osobních vzpomínek mohu potvrdit, že to co napsal odpovídá jejich i mé zkušenosti.

  • Petrpavel • 17. ledna 2015

    Článku není co vytknout. Do učebnic s ním …
    „Můj blízký příbuzný vstoupil do družstva v polovině šedesátých let, v době kdy už měl více než důchodový věk, a nikdy tam nemusel pracovat. Do té doby hospodařil, pravda byl to malorolník, bez problémů soukromě.
    Jak to komentoval? Komunisti mi vzali dřinu, a dali důchod a naturálie! “
    K tomu ještě poznámka : ty naturálie mu dávali jen pětadvacet let, po „restruktualizaci“ JZD na a.s. po 1989 mu je už přestali dávat …. pole využívajíc dál.

  • Alena • 17. ledna 2015

    Souhlasím s článkem. Slyšela jsem od českých zemědělců ( nemám sama ověřeno), že cizinci, kteří koupili půdu u nás, mají dotace z mateřské země, ne ČR. Předpokládám, že to platí pro fyzické podnikající osoby, ne právnické osoby( s.r.o.), které založily cizinci. Co se týče velikosti farem a snaze o spojení do větších celků za účelem efektivnosti a zlevňování potravin, vše má své meze. Indie, jak bylo zmiňováno, přijala s nelibostí tuto snahu. Nedivím se. Pokud občané nemají jinou volbu obživy a byli by závislí pouze na dávkách státu, je nesmysl, zcelovat jejich políčka. Pořád platí, že práce šlechtí a je nesmysl, aby populace, která se skromně živí a tvrdě pracuje, skončila kvůli efektivnosti zemědělství někde na pokraji měst ve slumech bez jakékoliv perspektivy.
    Dále se domnívám, že pokud by u nás nevznikli družstva, těžko by sedláci dovolili na své nejúrodnější půdě budovat supermarkety, logistická střediska, či souhlasili s nesmyslnými církevními restitucemi. Jakkoliv souhlasím se socialistickým zemědělstvím a uznávám jeho výsledky, to vidím jako jediný negativní výsledek. Vykořeněnost s půdou, s předky, kteří ji obdělávali.
    Možná, že Stalin se nechal inspirovat Amerikou a proto provedl kolektivizaci. Pokud se ovšem dnes na Ameriku podíváme, globalizace tam dosáhla obludných rozměrů, a vyrábějí se tam potraviny, které vyloženě škodí zdraví. Taková globalizace, kdy existuje pár obrovských zemědělských a zpracovatelských podniků, které si už nekonkurují, je na hlavu postavená.
    K půdě by se mělo přistupovat jako k něčemu posvátnému, co nám zajišťuje obživu. Podobně jako ve zdravotnictví, neměla by být předmětem zisku. Právě tak by měly sloužit dotace, nyní nešťastně koncipované. Vezměte si příklad- nájemce půdy ji využívá mnoho let k pěstování kukuřice.

  • Alena • 17. ledna 2015

    pokr. Aby měl co největší výnosy, enormně hnojí umělými hnojivy. Za pár let půdu totálně zničí. Odejde, a víc ho nezajímá. Takové “ hospodáře“ bych za ničení národního majetku poslala do vězení. A to se dnes děje běžně

  • Alena • 17. ledna 2015

    Proč říkám národního majetku? Dle mého by půda měla patřit státu

  • Viky • 17. ledna 2015

    Mno… kde kdo autora poklepává po rameni, jak pěkně popsal vývoj a stav zeměšdělství v naší milé zemičce. A to já bych měl výhrady, a ne zrovna malé. Rovnou říkám, že nejsem odborníkem na zemědělství, nijak.
    Autore, zemědělství není na rozcestí – je již nějaký čas za ním. (mám taktéž pochybnosti, zda se ubírá správným směrem, jenom mé pochybnosti jsou asi trochu jinak motivovovány) To nejsou jenom restituce, nebo přechod na farmářský způsob obdělávání půdy. Restituce, tak jak byly provedeny, jsou do jisté, nezanedbatelné, míry obyčejná zlodějina. Ta je alespoň trochu vidět. Ve skutečnosti je mnohem horší proces „transformace družstev“, který vedl k mnohem větší a zásadnější zlodějině. Ona není ale tak zřejmá pro veřejnost, a tak je vlastně „neviditelná“. Přes všechny deformace a úchylky pojmu „družstvo“ za minulého režimu, přes všechny nenásilně násilné metody združstevňování, zůstával majetkový podíl vstupujících dosti jasně definován. Komunistický režim takto sedláka o nic neokradl. Omezil jej, a v mnohém i odstřihl od rozhodování . To udělali až jiní (možná i ti samí) po převratu. Transformací družstev na s.r.o a a.s., hezky podle obchodního zákoníku. Takže opravdu podle, protože sedlák obvykle nechápal, co mu právě provedli. A pokud pochopil, stejně měl jen měsíc od rozhodnutí na adekvátní reakci. Speciálně v a.s. takto dokázali zbavit sedláka jeho pozemků, zaměniv nevratně generacemi vytvářené „cenným papírem“. Prosím vás, co je na tom papíru cenného? Vždyť ani není reálně obchodovatelný! (reálně – to jest ve své přibližně nominální hodnotě) Tím také definitivně učinili ze sedláka zemědělského dělníka. S napůl fiktivním právem jednou za rok se účastnit valné hromady a držet hubu. Protože by mohl přestat být i tím zemědělským dělníkem a….

  • Sio • 17. ledna 2015

    Aleno, jistě na tom, co říkáte, něco je. Taky by se mi líbilo, kdyby VŠECHNY přírodní zdroje byly ve vlastnictví státu. Ale kdo by stavěl domek na státní půdě, která mu tedy státem může být odebrána i s domkem, pokud náhodou nebude mít na nájem půdy? Vlastně kdo by stavěl cokoli? Takže stát by byl nucen dělat smlouvy řekněme na 99 let s možností prodloužení. To se od vlastnictví neliší.
    Kdo by něco vůbec pěstoval, když by měl zakázána umělá hnojiva? Konkurence v jiných zemích je má povolena. Tím byste rovnou zlikvidovala 99% zemědělců. Nebo by se musely několoka násobně zvýšit ceny potravin.
    V takovém Rusku, kde je půdy na 1 obyvatele mnohonásobně více, je asi situace jiná. Co by snad šlo, by bylo ustanovení, že vlastník půdy v Česku musí mít české občanství a žádné jiné k tomu. Hlavním problémem, ale nejen v Česku, jak jsem četl, tak třeba i v Argentině je skutečnost, že jsou tam vlastníci obrovských ploch a nic na nich nechovají ani nepěstují. Možná by to mohla vyřešit progresivní daň z nevyužité půdy? Nebo povinnost vlastníka zemědělské půdy dodat určité množství potravin na ha půdy (obilí nebo mléko nebo maso atd.) za stanovenou výkupní cenu státu? Nevím, možná jsou i lepší řešení. V Evropě je ale potravin nadbytek, díky dotacím. Na druhé straně jejich kvalita je mnohdy sporná.

  • Alena • 17. ledna 2015

    SIO, stálo by za to zeptat se odborníků- je-li půda tak vyčerpána, že nakonec přestává i přes enormní hnojení dávat úrodu, dochází k erozi půdy a nastává úbytek ornice- nedá se to hodnotit jako špatné hospodaření? Hnojit ano, ale ne natrvalo půdu poškodit, což se děje dnes. Dříve v každém družstvu byl agronom, vysokoškolsky vzdělaný odborník na tuto problematiku.Dotace by měli dostávat ti, co půdu obdělávají. Pan Čuba je ale přesvědčen, že dotace by neměli být vůbec

  • r.m. • 17. ledna 2015

    koho jsem z jižních čech znal, nikdo se nechtěl vracet k předbolševickému systému, k závislosti na půdě malých pěstitelů

  • Viky • 17. ledna 2015

    … a zbyly by mu ty bezcenné „cenné papíry“. Ty by od něj mohl odkoupit někdo z vedení společnosti, asi tak za desetinu nominální ceny. To sice neodpovídá ceně pozemků a jiného majetku, ale… No je to přece zcela v souladu se zákonem a zákony! A přesně takhle to vypadá i v celém zemědělství. Soukromí farmáři z toho vychází ještě sakra dobře, protože se zabývají ZEMĚDĚLSTVÍM. kdežto a.s. jsou ze zákona obchodní společností a zemědělství používají jen ke tvorbě zisku. a dál to nechám raději napokoji.

    Ale přece jen. Autore, sovětské zemědělství raději nechte stranou. jednak se od našich podmínek dosti liší a potom, z Vámi napsaného plyne, že o celé záležitosti víte strašně málo. Proto Vás opravdu snažně prosím, vyhněte se tomu. Abychom v tom neustrnuli, část úspěchu spočívá v extenzivním rozvoji (a to tedy rozhodně není skvělá cesta vpřed) no a potom… Produkce obilovin v RF dosáhla vrcholné úrovně carského Ruska až po roce 2000. O něco málo později se stalo Rusko čistým vývozcem. Takže pokud si takto představujete ty skvělé úspěchy kolektivizace v SSSR, tak se asi hodně pletete. Mimochodem, za posledních sto let klesla síla černozemní vrstvy v nejúrodnějších oblastech ruska o přibližně jeden metr v průměru. SNAD se tento trend podařilo zvrátit. Tolik k úspěchům kolchozně-sovchozního hospodaření. (u nás pokud vím byla zemědělská politika prováděna podstatně rozumněji a také výsledky byly nesrovnatelně lepší)

  • Aleš • 17. ledna 2015

    Viky: konečně se někdo kdo tomu rozumí více než já, dotkl těch finančních toků a (ne)rozhodování. (Šílenost v situaci s akcionáři jsem kdysi zažil na výběrovém řízení v Středomoravském lesním družstvě Niva a taková úžasná to tam mohla být práce..). Dokážu si představit dotace, které by byly rozdělovány pozitivním způsobem pro občany republiky, ale tak, jak je to nastaveno dnes, by bylo lépe, kdyby nebyly. Ale není to jen o tom dávat dotace na obdělávanou půdu.
    Stan by mohl napsat nějaký zásadní článek. Odborníky vidící jen ty neobdělávané plochy jsme tu kdysi měly a výsledek byl podobný dnešnímu stavu využití krajiny. Jde i o to jak obdělávat. Je absolutně úchylné s ničivým vlivem na ekonomiku, obyvatelstvo (zdravotní stav i stav jeho peněženek) i prostředí, když se dotuje a používá ve velkém, tak jako nikdy používání chemie, nebo třeba i GMO technologií a pak se produkce vyhazuje či s ní topíme v severočeských uhelných elektrárnách.

  • Alena • 17. ledna 2015

    Z této zprávy jsem velmi smutná- konec úrodné půdy Ukrajiny, konec obilnice Evropy. Kam vstoupí MONSANTO, tam nastává konec rozmanitosti fauny a flóry, nastává rakovina, nemoci, úplná závislost na hnojivech a semínkách z Ameriky- poušť a zoufalství. A hádejte, kdo bude tuto hrůzu jíst- samozřejmě i my- občané druhých a dalších kategorií
    http://www.czechfreepress.cz/evropa/ukrajina-odevzda-pudu-monsantu-vymenou-za-pujcku-mmf.html

  • Viky • 17. ledna 2015

    Aleši, já se jen lehce dotkl tématu radikální změny vlastnictví v zemědělství. Snažil jsem se tehdy vysvětlit několika dotčeným, co přesně změny právního statutu znamenají pro ně. Dva pochopili a poslechli. Vyšli se zdravou kůží. Ti další nevěřili, neposlechli a jeden z nich přišel rok!!! po všem s hrstí cenných papírů… co by se s tím prý dalo dělat. No už nic, už ses nechal okrást o to, co budovali desetiletí a staletí tví předci. Co jim sakra bránilo vzít půdu při změně právního statutu družstva a následně ji třeba akciovce pronajímat (třeba za symbolickou korunu a zaplacení daní) Tak, aby faticky neztratili kontrolu nad využíváním pozemků i když na něm nechtějí nebo nemůžou sami hospodařit. (družstvo je zastaralý komunistický pozůstatek… /obvyklý přesvědčovací argument/ přitom družstvo není ani zastaralá právní forma, ani komunistická. Zato chrání asi nejlépe zájmy jednotlivých vlastníků pozemků i celku, ale hůř se krade, to je ta chyba!)

    Já nevím Aleši jak s dotacemi. Ano x ne, kolik, komu, na co… Fakt je, že cíleně nevyužívaná půda má hlubší smysl, protože pomáhá ustavit příznivější úroveň rovnováhy v životním prostředí. Takže platit za „úhor“ může vypadat jako vrcholný nesmysl, ale v horizontu delší doby to asi je velmi užitečný instrument k udržení stavu krajiny a kvality zemědělské půdy. Což neznamená nutně likvidaci zemědělství, ale pouze změnu fungování některých věcí. Podobně i dotace jednotlivých produktů. Nejsem tím, kdo by měl o tomto konkrétnější představu.

    • Stan • 17. ledna 2015

      Družstvo, pokud jsou dobře napsané stanovy, opravdu nejlépe hájí zájmy vlastníků vloženého majetku, ale má své problémy při běžném řízení. Jde o pozici předsedy a představenstva, hodně záleží na tom, koho si členové do představenstva navolí. Problém je taky v tom, že členský vztah nezakládá nárok na pracovní poměr a naopak. A o členský vklad lze také při špatném hospodaření přijít, stejně jako o podíl v s.r.o. nebo v případě ztráty hodnoty akcií u a.s. Jinak, v mém okolí to většinou fungovalo tak, že do a.s. se nevkládaly pozemky, pouze ostatní majetek (většinou šlo o podíly v „transformovaných“ družstvech“).

  • mirror • 17. ledna 2015

    S prosbou popsat historii kolektivizace jsem se obrátil na pana Kadubce v diskuzi pod článkem Goblin: Kulaci v SSSR. Děkuji, že můj návrh jeden z nejlepších autorů OM pan Kadubec přijal, za což mu děkuji. Nejde o detaily. Máme tady dva protichůdné modely. Jeden pravdivý a druhý lživý. Goblin také kritizuje vnucovaný model, kdy půlka obyvatelstva SSSR trpěla v gulazích a druhá půlka je hlídala. Můžeme se přít o detaily, ale vzpomínky a analýza pana Jakubce je mi bližší a je také pravdivější. Většina z nás byla převratem poškozena ve srovnání s hrstkou těch, kteří zbohatli, lidi z popřevratových vlád, kteří zbaběle kolaborovali, i když měli v názvu slovo sociální nebo nesmysl demokracie. Čert je vem. V našem městečku byla malá farma, kde si bylo možno koupit pytel pšenice a několik kuřat. Kdo měl jak zorganizovat vlastní zabijačku, ten si koupil prase. Všichni věděli, čím se na farmě krmí a co do vlastní zabíjačky přidávali. Teď zbyl po farmě prázdný kravin, stroje a traktory kdesi zmizely. Symbolem úpadku jsou Slušovice. Před převratem se tam jezdilo jako na Západ, dnes jsou tam jen zbytky. Obchodní dům Quatro se proměnil na sklad. Střed závodiště má pronajatý golfový klub ze Zlína. Odbočka z cesty do Slušovic je sice široká, ale moc neudržovaná.

    Ten článek doporučuji jako povinnou školní četbu!!!

  • mirror • 17. ledna 2015

    mirror napsal
    S prosbou popsat historii kolektivizace jsem se obrátil na pana Kadubce

    pokračování …
    Všechno špatné nastalo velkým listopadem. Do smrti si budu pamatovat jedno vysílání občanského fora v televizi. Tehdy toto sdělovadlo obsazovali gauneři krok za krokem. Kdesi v polích redaktorka Lišková s ošklivou černou bradavicí na bradě a dozadu upnutými vlasy zpovídala soukromého zemědělce. Ten prohlásil, že bude potraviny vyrábět levněji než družstva, protože na rozdíl od nich nebude zaměstnávat cizí lidi, ale jen rodinu. Tenkrat jsme to bezděčně vyslechli a jen jsme čekali, co ti gauneři vyvedou.

    Pod článkem je Stanova poznámka, že v družstvech se nepracovalo příliš intenzivně. Kdo byl pomalý, ten byl zřejmě vyhozen. Pro ekonoma se to zdá správné řešení. Pro společnost však vzniká problém s tím, že ne všichni jsou hrdiny práce, jsou líní. Necháme je pochcípat? Všichni se budeme muset podílet na jejich krmení a zdravotní údržbě. Jeden z USA navrátivší emigrant, inženýr a bankéř v jedné diskuzi sdělil názor, že firmy nejsou jen od toho, aby vydělávaly peníze, ale aby dávaly lidem práci. Bylo to řečeno jen tak mimochodem, když jsme probírali vývoj nějakého výrobku. Ten pán dělal poradce nějakému pohlavárovi ze socdem. Neměl o nich vysoké mínění a určitě se toho už vzdal.

  • peter. • 17. ledna 2015

    Alena napsal

    Z této zprávy jsem velmi smutná- konec úrodné půdy Ukrajiny, konec obilnice Evropy. Kam vstoupí MONSANTO, tam nastává konec rozmanitosti fauny a flóry, nastává rakovina, nemoci, úplná závislost na hnojivech a semínkách z Ameriky- poušť a zoufalství. A hádejte, kdo bude tuto hrůzu jíst- samozřejmě i my- občané druhých a dalších kategorií
    http://www.czechfreepress.cz/evropa/ukrajina-odevzda-pudu-monsantu-vymenou-za-pujcku-mmf.html

    Ukrajinská pôda :
    https://vlkovobloguje.files.wordpress.com/2015/01/pu2.jpg

  • peter. • 17. ledna 2015

    Viky napsal
    nevyužívaná půda má hlubší smysl, protože pomáhá ustavit příznivější úroveň rovnováhy v životním prostředí. Takže platit za „úhor“ může vypadat jako vrcholn

    Pochodil som štáty západnej Európy a nikde som nevidel poľnohospodársku pôdu ležať úhorom.Trojpoľný systém obhospodarovania pôdy sa už dávno nepraktizuje.V minulosti sa v rámci kooperačných vzťahov medzi pp ktoré hospodárili na pôde s najlepšou bonitou a pp hospodáriacimi v horských a podhorských oblastiach,spolupracovalo tak,že v horských a podhorských oblastiach sa pásli stáda jalovíc,ktoré sa potom už vysokoteľné vracali do podnikov s vysokobonitnou pôdou.Význam tejto kooperácie spočíval vo využití bonitnej pôdy na výrobu obilovín a nízkobonitné pasienky sa vypásali a nevyzerali tak ako dnes,keď na nich rastie tráva a náletové rastliny do výšky jeden a pol metra.Pri lejakoch potom táto tráva zľahne a spôsobuje,že dažďová voda nevsiakne do zeme ale skĺzne po tej zľahnutej tráve do horských potôčikov a v podhorí sú potom z toho povodne.

  • Viky • 17. ledna 2015

    Stane, vše má své mouchy, i družstvo, i sro, i akciovka. Každá právní forma pokrývá věc trošku jinak, a tudíž i lépe a hůře. Blíže jsem se setkal s přechodem na a.s. ve dvou různých případech. Děsivé pro mne bylo „nevědomí drobných“ o praktických důsledcích pro ně a snaha jim neposkytnout plnou informaci. Také přístup k pozemkové držbě byl různý. V jednom případě byl postup přesně jak popisujete, v tom druhém byl vyvíjen enormní tlak na to, aby pozemky zůstaly v držení společnosti. (přesvědčování bylo daleko za hranicí zákona nebo dokonce dobrých mravů) A přesvědčování spočívalo přesně v tom, že pokud si vezmeš pozemky – zapomeň na zaměstnání. samozřejmě je to v rozporu se zákonem, jenže to je potřeba ještě dokázat. Jakmile se stalo družstvo akciovkou, přestala být společnost ziskovou. Prudce se zvýšila životní úroveň vedení společnosti a na valné hromadě byla vykázána ztráta. Tudíž nakonec dotyčný pochopil, že sice vlastní akcie v nominální hodnotě přibližně 3,5 mln., ale to je tak všechno. žádná ze zmiňovaných právních forem nezakládá nárok na pracovně právní vztah. V akciovce je ovšem veškerý majetkový podíl inkorporován v cenném papíru – akcii, a tudíž ani vyrovnání mezi akcionářem a společností nepřichází v úvahu(výkup akcií je omezen zákonem). Na rozdíl třeba od družstva. V družstvu sice může být komlikované praktické vedení společnosti, v akciovce je vedení společnosti v tomto mnohem jednodušší, zato právo hlasu akcionáře je omezeno pouze na valnou hromadu a tam je navíc dáno zákonem na co má konkrétně nárok. A je toho dost málo. Potom stačí rozvázat pracovní poměr s jedním vzpurným akcionářem … a ostatní rychle pochopí, kdo to tady reálně vlastní, a proti komu se nevyplatí jít. Což by v družstvu nebylo tak snadné. (vždycky je to o lidech!)

  • Alena • 17. ledna 2015

    peter. napsal
    Ukrajinská pôda :
    https://vlkovobloguje.files.wordpress.com/2015/01/pu2.jpg

    zajímavé, ale neúplné. Předpokládám, že na grafu je vyčíslena prodaná? nebo pronajatá půda zahraničním subjektům. Již není vyčísleno, kolik procent je to z celkové orné půdy. Pokud koupí ornou půdu MONSANTO, je to otázka pár let, kdy se Ukrajina změní v poušť

  • Alena • 17. ledna 2015

    peter. napsal
    Pochodil som štáty západnej Európy a nikde som nevidel poľnohospodársku pôdu ležať úhorom.Trojpoľný systém obhospodarovania pôdy sa už dávnonepraktizuje.V minulosti sa v rámci kooperačných vzťahov medzi pp ktoré hospodárili na pôde s najlepšou bonitou a pp hospodáriacimi v horských a podhorských oblastiach,spolupracovalo tak,že v horských a podhorských oblastiach sa pásli stáda jalovíc,ktoré sa potom už vysokoteľné vracali do podnikov s vysokobonitnou pôdou.Význam tejto kooperácie spočíval vo využití bonitnej pôdy na výrobu obilovín a nízkobonitné pasienky sa vypásali a nevyzerali tak ako dnes,keď na nich rastie tráva a náletové rastliny do výšky jeden a pol metra.Pri lejakoch potom táto tráva zľahne a spôsobuje,že dažďová voda nevsiakne do zeme ale skĺzne po tej zľahnutej tráve do horských potôčikov a v podhorí sú potom z toho povodne.

    pokud vím, tak ochránci přírody na Valašsku dokonce pořádají soutěže v kosení trávy, protože po generace byly pastviny spásány dobytkem či koseny . Zarostlé pastviny způsobují, že původní rostlinstvo se stává vzácným , nebo úplně mizí. Co se týče obdělávání půdy, naši předci půdu ladem nenechávali, ale střídali plodiny, a to tak, aby se půda nevyčerpávala. Krávy zajišťovaly to nejkvalitnější hnojení, jaké jen může být.

  • Alena • 17. ledna 2015

    co se týče družstevnictví, paní Švihlíková pokládá tuto formu podnikání za nejodolnější vůči různým krizím, jak se vyjádřila nedávno v Hyde parku. Vždyť co jiného než určitá forma družstevnictví je i dle slovenského ekonoma pana Staňka společné sdílení předmětů, které má být východiskem z krize? Všechno je pouze v lidech

  • Viky • 17. ledna 2015

    Ano, Aleno, do uvozovek jsem vložil úhor přesně proto, že se sníží intenzita obdělávání, a ne že by se nechala zem na pospas osudu a bodláku. A na takto „opuštěnou“ půdu jsem byl upozorněn v Německu. A upozornit mne museli právě proto, že sám bych si ničeho takového nevšiml. Účelem není opustit pole a nechat je porůst „novou divočinou“, ale snížit intenzitu okamžitého využití. Je to něco docela jiného, než zaplevelené, opuštěné.

  • peter. • 17. ledna 2015

    Alena napsal
    zajímavé, ale neúplné. Předpokládám, že na grafu je vyčíslena prodaná? nebo pronajatá půda zahraničním subjektům. Již není vyčísleno, kolik procent je to z celkové orné půdy. Pokud koupí ornou půdu MONSANTO, je to otázka pár let, kdy se Ukrajina změní v poušť

    Len som chcel ukázať,že záujemcovia nie sú len z USA,ktorí samozrejme dostanú najväčší kus koláča.Tá chunta rozpredá celú Ukrajinu a potom Chochľom ostane len holá riť.Nakoniec s holou riťou vegetujú na zatiaľ ešte svojom území aj Slováci.

  • Sio • 17. ledna 2015

    Alena napsal
    Sio

    Jistě je pravdou, že pokud bude někdo s půdou zacházet nevhodně, může být za čas na nějakou dobu vyčerpaná. Nicméně jako větší nebezpečí vidím kontamonaci. Takové kyselé deště, spad popílku s obsahem těžkých kovů … to je taky darda. Tedy tepelné elektrárny a třeba hutě. To se ale dělo ve velkém už za komunistů (filtry nefiltry), abychom si neidealizovali to období.
    Ti alespoň měli snahu stavět atomové elektrárny, což mohlo vést k úbytku těch tepelných a tedy i těch kyselých dešťů a popílku.

  • peter. • 17. ledna 2015

    peter. napsal
    Len som chcel ukázať,že záujemcovia nie sú len z USA,ktorí samozrejme dostanú najväčší kus koláča.Tá chunta rozpredá celú Ukrajinu a potom Chochľom ostane len holá riť.Nakoniec s holou riťou vegetujú na zatiaľ ešte svojom území aj Slováci.

    Alena
    Všimnite si podiel Cyprusu a Luxemburgska – dva typické daňové raje a vlastnia 850 tisíc hektárov ukrajinskej pôdy.Boh vie komu v skutočnosti tá pôda patrí.
    Inak,Ukrajina má 42 miliónov hektárov poľnohospodárskej pôdy,takže sa ujde aj Monsantu.

  • peter. • 17. ledna 2015

    Neviem už ten odkaz nájsť,ale píše sa v ňom toto :
    V Poľsku v minulosti bolo až 80 % poľnohospodárskych podnikov(fariem)v súkromných rukách.Družstvá tvorili len 20% týchto podnikov.Napriek tomu,až 75 % potrieb poľského trhu zabezpečovali družstvá.

  • Alena • 17. ledna 2015

    Sio napsal
    Jistě je pravdou, že pokud bude někdo s půdou zacházet nevhodně, může být za čas na nějakou dobu vyčerpaná. Nicméně jako větší nebezpečí vidím kontamonaci. Takové kyselé deště, spad popílku s obsahem těžkých kovů … to je taky darda. Tedy tepelné elektrárny a třeba hutě. To se ale dělo ve velkém už za komunistů (filtry nefiltry), abychom si neidealizovali to období.
    Ti alespoň měli snahu stavět atomové elektrárny, což mohlo vést k úbytku těch tepelných a tedy i těch kyselých dešťů a popílku.

    Máte pravdu, nová doba ale přináší zákeřnější nástrahy, což je konkrétně manipulace s genetikou. GMO plodiny způsobují, že se rostlinstvo stane unifikované a vytratí se nádherná a jedinečná různorodost. Je to strašné svinstvo, ještě jemně vyjádřeno. Pokud vím, tak v Rusku jsou tyto plodiny zakázány, v Číně byly skandály, protože mnoho dovozních plodin odmítly. Problém je v tom, že když kanadský farmář v dobré víře pošle ekologické seno do Číny a tam zjistí modifikaci, dovoz zakáží. GMO jsou totiž agresivní a pokud vedle ekologického farmáře je pole GMO, toto pole napadnou. Takže je nebezpečí , že se obloukem vrátíme do dávné minulosti, kdy byly hladomory

  • peter. • 17. ledna 2015

    asto sa u nás píše že v tom minulom režime nebolo v obchodoch dostatok mäsa, ľudia na mäso museli stáť v dlhých radoch a stávalo sa,že si ho ani nemohli kúpiť,lebo ho jednoducho nebolo.Mnohí najmä mladí ľudia tomu veria a tak som si na stránkach Slovenského štatistického úradu vyhľadal údaje o spotrebe mäsa na 1 obyvateľa v r.1990 a pre porovnanie v r.2013.Našiel som tam tieto údaje :
    r. 1990 r. 2013

    Spotreba hovädzieho mäsa 21,8 kg 4,0 kg
    “ bravčového “ 44,5 kg 31,6 kg
    “ hydinového “ 17,2 kg 15,2 kg

    Spotreba mäsa celkom 84,0 kg 54,1 kg

    Z uvedeného si každý môže vytvoriť názor na úroveň poľnohospodárstva v minulom režime a dnes.Treba ešte dodať,že do spotreby po r.1990,treba započítať aj mäso z dovozu.Ja tvrdím,že mäso z dovozu tvorí v spotrebe dnes viac ako 50%.
    Súhlasím,že na mäso mohli stáť rady,to ale nebolo spôsobené jeho nedostatkom ale nepostačujúcou maloobchodnou sieťou a tým,že sme vtedy nemali u nás zahraničné obchodné reťazce.

  • Aleš • 20. ledna 2015

    V péči o krajinu a prostředí Němci a Rakušané nejsou vůbec hloupí a v tomto se máme od nich co učit. Je zajímavé, že snad ve všech oblastech života u nás figuruje ta malost a omezenost, že nic nemůžeme dokázat (přestože to není vůbec pravda) , ale když dojde na oblasti, které jsou u nás poslabší, tady se tváříme jako mistři světa.